Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

31. 1. 2015

Jak Jaromil k štěstí přišel (1993)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Martin @ 18:54

Božena Němcová. Pohádka. Úprava textu Karel Applt. Hudba J. Haydn, A. Vivaldi. Zvuk Karel Nedorost. Režie Karel Applt.

Vypráví Táňa Fischerová a Alfréd Strejček.

Natočeno ve studiu NVL 22.-26. 3. 1993. Vydal Ultraphon v roce 1993 v edici Povídání k usínání (1 MC, 9664-0018, 38 min.).

České pověsti (1993)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Martin @ 18:40

Adolf Wenig. Pověsti. Scénická hudba Jiří Žižka. Zvuková realizace Karel Brothánek. Adaptace textu a režie Miroslav Buriánek.

Účinkují Monika Švábová, Jan Gross a Tomáš Šolc.

Natočeno ve studiu Českého rozhlasu v Plzni 21.-25. 9. 1993 (1 MC, 58:30).

Obsah: 1. O Velízi, 2. O vodníkovi v Doubravici, 3. O Kozojedském zvonu, 4. O vrchu Vydřiduchu u Holoubkova, 5. O strakonickém dudákovi.

Zvoník U Matky Boží (1995)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Martin @ 18:35

Victor Hugo. Vyprávění na motivy knihy Victora Huga s písničkami.

Tvůrci a účinkující nezjištěni.

Vydal Walt Disney Records 1995 (1 MC, 43929 4).

Házím ti laso, kamaráde (2014)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Martin @ 12:16

Hazim ti laso, kamarade 2014Josef Pecinovský. Sci-fi povídka. Obálka Petr Šimčík.

Čte Martin Myšička.

Vydalo Walker a Volf 1. 12. 2014 (mp3 download, 78 min.).

Pozn.: Štve vás někdo? Vadí vám nadřízený či podřízený? Pošlete na něj LASO! Biomechanický kybernetický stroj tvaru mnohametrového lana zabije každého, za koho si zaplatíte! Nabízíme vám novou formu řešení mezilidských vztahů! LASO zabíjí bezchybně. Připravte si peníze… Alespoň tak tomu je v akční novele „Házím ti laso, kamaráde“ od vynikajícího sci-fi spisovatele Josefa Pecinovského. (anotace vydavatele)

Pohádky z čertovy nůše (2005)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Martin @ 11:11

Pohadky z certovy nuse 2005Naďa Gajerová-Mauerová. Pohádky. Hudba Miloš Vacek.

Účinkují Vlastimil Brodský, Jana Preissová, Václav Vydra, Jiří Langmajer, Naďa Gajerová.

Vydal Tommü Records v roce 2005 (1 CD, 610239-2 331, 59:44).

Obsah: 1. O čertu Drchničkovi, 2. Kouzelnictví u Čarymurů, 3. Nadutý vejdumek, 4. Zlodějka Krakachachra, 5. Vlaštovčí král a Švitorky v Krokodýlí zátoce.

K poslechu na Youtube.

30. 1. 2015

Pojedeme k moři (2014)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Martin @ 19:12

Pojedeme k mori 2014Jiří Mádl. Jiří Mádl vypráví svůj film. Audio CD pro celou rodinu. Tvůrci nezjištěni.

Účinkují Jiří Mádl, Ondřej Vetchý, Jaroslava Pokorná, Lucie Trmíková a Miroslav Táborský.

Vydal Popron Music & Publishing v roce 2014 (1 CD, 55:35).

Obsah: 1. Pojedeme k moři (51:30), 2. Peter Pan Complex – Feathers (2:52), 3. Lina Mayer – This Time (1:13).
Pozn.: Jedenáctiletý Tomáš se chce stát filmařem, a když dostane k narozeninám kameru, rozhodne se natočit svůj první film – o své rodině a kamarádovi. Postupně tak poznáváme jeho tatínka, maminku, babičku, ale i kamaráda Harise, který mu pomáhá s natáčením. Kluci blbnou a užívají si natáčení, ale jen do chvíle než zjistí, že kamera dokáže odhalit i věci, které jsou nepříjemné – například pravdu o jejich spolužačce, kterou Tomáš miluje anebo – že mu jeho táta lže! Dvakrát týdně tajně odjíždí místo práce bůhvíkam, ale zapírá to. Tomáš, i když má obavu, že se dozví něco, co bude bolet, se rozhodne tomu přijít na kloub. Netuší, že narazil na rodinné tajemství, které má mnohem hlubší kořeny, než se zprvu zdálo… Jeho odhalení je šokující i čisté svou neokázalou jednoduchostí a lidskostí. (anotace ČT)

Prosím tě, neblázni! (2014)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Martin @ 18:00

Prosim te, neblazni 2014Ivan Kraus, Jan Kraus. Audiokniha obsahuje záznam představení z pražské Violy, v němž účinkují bratři Ivan a Jan Krausovi.

Účinkují Ivan a Jan Krausovi.

Nahráno ve Viole v březnu 2014. Vydala Fonia v roce 2014 (1 CD, 59555-2, 78:16).

Obsah: 1. Midlife Krausis (18:14), 2. Než přijdou (8:23), 3. Jak jsem se odnaučoval kouřit (11:57), 4. Potíže s oblékáním (10:59), 5. Odložení muži (7:07), 6. Ranní pošta (10:41), 7. Muž v domácnosti (10:55).

Pozn.: „Prosím tě, neblázni“ – je magická věta. Může ji vyslovit on i ona ve chvíli, kdy hrozí, že se ani jeden z ředitelů podniku, jimiž jsou partneři nebo úředně potvrzení manželé, nemůže domluvit na tom, kdo z nich je zároveň zaměstnanec. Bratři Krausovi mají v tomto ohledu už bohaté zkušenosti. A protože se o ně rádi podělí s těmi, kteří jsou teprve „v záběhu“, natočili tuto terapii pro ty, kteří berou sebe nebo toho druhého dosud nebezpečně vážně. Originální a autentické autorské čtení z knihy Prosím tě, neblázni doplňuje řada vtipných glos a poznámek. (anotace vydavatele)

29. 1. 2015

Hlasy – Petr Král (2014)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 15:55

Autor čte básně z nepublikovaných sbírek z let 1958-1961, básnický cyklus Průběh sezóny, prózy Hlasy a Přejít ulici z knihy Základní pojmy a výňatky z básnického cyklu Přesuny. Režie a dramaturgie Ivan Arsenjev. Zvuk Jan Hála. Titulní fotografie Irena Vodáková. Design obalu Jakub Suchý.

Nahráno 28. 4. 2014 ve studiu Bystrouška. Vydalo nakladatelství Triáda v roce 2014 (1 CD, EAN 8594178720034) v edici Hlasy – edice autorského čtení. Ukázka k poslechu na youtube.

Petr KRÁL (* 4. září 1941 v Praze), básník, esejista, překladatel. Po maturitě vystudoval dramaturgii na FAMU (1960-1965), do srpna 1968 byl redaktorem filmových publikací v nakladatelství Orbis. Po ruské invazi emigroval do Francie a usadil se v Paříži. Živil se řadou příležitostných zaměstnání, jako pomocník v galerii, fotolaborant, nakladatelský lektor, tlumočník, překladatel, scenárista. Později získal na Sorbonně titul doktora filmové teorie. Od léta 1990 do jara 1991 pracoval jako kulturní rada československého velvyslanectví v Paříži. Hostoval na univerzitách v Paříži a Lyonu, potom i na Masarykově univerzitě v Brně. Od roku 2006 žije znovu v Praze. –  V letech 1959-1969 se podílel na činnosti pražské (postsurrealistické) skupiny UDS sdružené kolem Vratislava Effenbergra. Píše česky a francouzsky, literárně debutoval knihami Routes du Paradis (Paříž 1981) a Prázdno světa (Mnichov 1986). Vydal kolem dvaceti básnických sbírek a několik svazků esejů i próz. V roce 2013 vyšel v nakladatelství Větrné mlýny první svazek jeho Sebraných básní.

 

Hlasy – Pavel Zajíček (2014)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 15:53

Autor čte z nepublikovaného cyklu básní Individuace z roku 1972 a ze sbírky Chvění, obsahující texty z posledního dvacetiletí. Sleeve-note Martin Hybler. Režie a dramaturgie Ivan Arsenjev. Zvuk Jan Hála. Titulní fotografie Irena Vodáková. Design obalu Jakub Suchý.

Nahráno 12. a 13. 5. 2014 ve studiu Bystrouška. Vydalo nakladatelství Triáda v roce 2014 (1 CD, EAN 8594178720072) v edici Hlasy – edice autorského čtení . Ukázka k poslechu na youtube.

Pavel ZAJÍČEK (* 15. dubna 1951 v Praze), básník, prozaik, hudebník, výtvarník a filmový herec. Dětství a mládí prožil v Radotíně u Prahy. Po maturitě na průmyslové škole v Praze (1970) studoval na Stavební fakultě ČVUT, v roce 1972 studia přerušil. Prošel řadou dělnických profesí: umýval okna, byl kulisákem, stavebním dělníkem i dřevorubcem (1975-1976, v Mařenicích u Cvikova). V roce 1976 byl s dalšími členy undergroundového společenství kolem skupiny Plastic People of the Universe zatčen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen za údajné výtržnictví na jeden rok. Po propuštění (1977) se živil jako lepič pytlíků. Chartu 77 podepsal hned po svém propuštění z vězení v roce 1977. Roku 1980 emigroval: v letech 1980-1986 žil ve Švédsku (Uppsala, Göteborg) a posléze v USA (New York). V exilu se věnoval převážně výtvarné práci. V letech 1990-1995 žil střídavě v New Yorku a v Praze, od roku 1995 trvale v Praze. – V roce 1973 vytvořil s Milanem Hlavsou experimentální hudební skupinu DG 307, která do roku 1979 vystupovala na řadě nepovolených koncertů a pro niž Zajíček psal texty a s Hlavsou i hudbu; v kapele DG 307 byl zpěvákem, recitátorem a vytvářel pro ni také scénické návrhy. V roce 1992 byla skupina obnovena a v různých personálních obsazeních hraje pod Zajíčkovým vedením nadále. – Své hudební projekty (vesměs doprovozené otištěnými texty) vydal Zajíček v řadě nahrávek: DG 307: Gift to the Shadows (LP, Toronto 1982); DG 307 (1973-75) (LP, 1990); DG 307:Uměle ochuceno – Artificially Flavored (LP, 1992; doplněné vydání na CD, 2001); DG 307: Dar stínům, Pták utrženej ze řetězu, Torzo (soubor tří CD, 1993); DG 307: „tvář jako Botticelliho Anděl“ (MC, 1995); DG 307: Kniha psaná chaosem (CD, 1996); DG 307: Siluety (CD 1998); DG 307: Koncert (CD 1999); PavelZ.: Autorské čtení, evangelický kostel u Salvátora, Praha 5. 6. 2001 (CD 2001); DG 307: Šepoty a výkřiky (CD 2002); DG 307: Historie hysterie. Archiv dochovaných nahrávek 1973–75 (2 CD 2004); DG 307: NOSFERATU. Symfonie hrůzy na motivy filmu F. W. Murnau (CD 2004); DG 307: Live. Několik verzí jednoho příběhu, několik tváří. 17. 4. 2005 (CD 2005); PavelZ.: Kakofonie cesty. De-lirická slova. Obyčejný hlas (CD 2007); DG 307: Květy podzimu – barvy jara / Blossoms of Autumn – Colours of Spring (CD 2008); DG 307: Magický město vyhořelo! Koncert v klubu Jilská 15/10/1994 (CD 2008); DG 307: V katedrálách ticha. Koncert z roku 1994 (CD 2011); Pavel Zajíček: Podobenství (CD 2011). – Básnické i prozaické texty Zajíčkovy vyšly v knihách: DG 307. Texty z let 1973-1980 (1990, texty DG 307 a výbor ze samizdatů Šedej sen a Roztrhanej film); Kniha měst (1993); Čas je výkřik uprostřed noci (1999); Zvuky sirén a zvonů – Nénie (2001); Zápisky z podzemí 1973-1980 (2002, obsahuje texty samizdatových publikací Mařenická kniha, Dopisy, Vyslov sám sebe i svuj svět, Listy k čemukoliv, Úlomky skal, Šedej sen, Roztrhanej film); Jakoby… Svět v zrnku písku… (2003); Cesta vlakem z R do B., Pollockovy fleky, Odposlouchaná slova (2007); Roztrhanej film (2008); Kniha psaná chaosem (2009); Všechno je úplně jinak… (2010); Pohádka se špatným koncem (2010); Kniha moří (2011; společně s CD). (S využítím hesla v internetovém Slovníku české literatury po roce 1945 a medailonu Martina Machovce v knize Chvění.)

 

Hlasy – Oldřich Král (2014)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 15:51

Oldřich Král čte vybrané kapitoly ze svého překladu Sebraných spisů Mistra Zhuanga. Sleeve-note autor.Režie a dramaturgie Ivan Arsenjev. Zvuk Jan Hála. Titulní fotografie Irena Vodáková. Design obalu Jakub Suchý.

Nahráno 19. 8. 2014 ve studiu Bystrouška.  Vydalo nakladatelství Triáda v roce 2014 (1 CD, EAN 8594178720027) v edici Hlasy – edice autorského čtení. Ukázka k poslechu na  youtube.

 

Oldřich KRÁL (* 13. září 1930 v Praze), sinolog, překladatel a teoretik překladu. V letech 1944-1948 absolvoval učitelský ústav v Praze, 1949-1953 vystudoval obory sinologie a kulturní dějiny Dálného východu na Filosofické fakultě UK. Jako asistent profesora Jaroslava Průška již před dokončením studia vedl kursy dějin čínské literatury a interpretace čínského literárního textu a v letech 1964-1967 absolvoval v Orientálním ústavu AV vědeckou aspiranturu v oboru klasické čínské literatury, kterou zakončil disertací na téma Umělecké postupy klasického čínského románu: Literáti a mandaríni (pod názvem Umění čínského románu vydala UK 1965). Český překlad Literáti a mandaríni. Neoficiální kronika konfuciánů vydal už v roce 1962 Odeon. O. Král se už v roce 1958 vrátil na FF UK. Tam se jak spoluautor podílel na přípravě knihy Svět literatury v roce 1967 (pod vedením F. Vodičky; 1995 připravil opravené a doplněné vydání). V roce 1968 dokončil habilitační spis Wen-sin tiao-lung: Příspěvek k popisu estetického myšlení v Číně a o rok později odevzdal do Odeonu i úplný český překlad citované klasické čínské poetiky pod názvem Duch básnictví řezaný do draků. Na příkaz politických míst bylo však habilitační řízení zastaveno a brzy následoval i zákaz jakékoli Královy pedagogické i publikační činnosti; monografie nevyšla a překlad vyšel až v roce 2000. Nadlouho posledním uveřejněným dílem byla antologie Kniha mlčení (v roce 1971 vydal Klub přátel poezie pod zcenzurovaným titulem Tao – texty staré Číny; pod původním titulemKniha mlčení. Texty staré Číny, vydala až Mladá fronta v reedici z roku 1994). O. Král byl v letech 1972-1989 zaměstnán jako kurátor ve Sbírce orientálního umění Národní galerie na Zbraslavi. Odtud vydával v sedmdesátých a osmdesátých letech samizdatově texty jako Malířské rozpravy Mnicha Okurky, Vnitřní kapitoly Mistra Čuanga, Tribunová sútra Šestého patriarchy, Deset obrazů shánění krávy. Zákaz publikování obešel Odeon v roce 1977 vydáním antologie tangských novel Starožitné zrcadlo (signoval Králův spolužák sinolog J. Fass); zákaz publikování prolomen až v letech 1986-1988 odeonovským vydáním tří svazků překladu největšího čínského klasického románu Sen v červeném domě. Ještě v témže roce 1988 vydal Odeon Královu Tribunovou sútru Šestého patriarchy a za překlad Snu v červeném domě udělil překladatel výroční cenu nakladatelství za rok 1988. Král se v roce 1990 se vrátil na FF UK, kde byl v obnoveném habilitačním řízení jmenován docentem čínské a srovnávací literatury; stal se prvním ředitelem Ústavu Dálného východu (do roku 1998); v roce 1993 založil Centrum komparatistikv, které řídil do roku 2000; v roce 1993 byl jmenován profesorem sinologie a srovnávací literatury UK. V roce 1994 spoluzaložil pražské Mezinárodní sinologické centrum sponzorované taiwanskou nadací CCK. Pracoval v obnoveném Pražském lingvistickém kroužku, jehož byl v letech 2007-2012 předsedou. Kromě řady studií a statí vydal monografii Čínská filosofie. Pohled z dějin (2005), inspirovanou přednáškami FF UK 1990-2000. Mezi další nejvýznamnější překladatelské počiny patří: Malířské rozpravy Mnicha Okurky (2007), Yijing – Kniha proměn (1995, naposledy 2008), Mistr Sun: O válečném umění (1999, 2008), Mistr Zhuang: Sebrané spisy (2006), Wumen, Brána bez dveří (2007), Velké učení. Doktrína středu (2008); romány Dong Yue: Vsuvka do Putování na západ: román na přidanou (2009), Li Yu: ROUPUTUAN – Meditační rohožky z masa (2011), Jin Ping Mei aneb Slivoň ve zlaté váze (1. svazek 2012, 2. svazek 2013, 3. svazek 2014). Ocenění: Cena nakladatelství Odeon za překlad Snu v červeném domě, Praha 1988; Mezinárodní cena za překlad Snu v červeném domě ke 240. výročí úmrtí Cao Xueqina, Peking 2003; Cena Učené společnosti České republiky za rok 2010; Státní cena za překladatelské dílo, Praha 2010. (S využitím slovníku Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté. Libri: Praha 1999.)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress