Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

3. 1. 2017

Orel na lovu (2016)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 14:11

Simon Scarrow. Kompletní audiokniha. Dobrodružný historický román. Z anglického originálu When the Eagle Hunts přeložili Ludmila Havlíková a Tomáš Havlík. Režie a zvuk Miloš Vrána.

Čte Marek Holý.

Natočeno 2016. Vydal Bookmedia v roce 2016 (MP3, celková délka 11 hodin 48 minut).

Série Quintus Licinius Cato #3

Pozn.: V zimě roku 44 našeho letopočtu obsadila římská armáda po řadě krvavých bitev město Camulodunum.
Zatímco generál Plautius, velitel Druhé legie, vymýšlí postup dalšího tažení, loď, na níž cestuje jeho žena a děti, zničí bouře. Generálova rodina upadne do zajetí temného bratrstva druidů požadujících propuštění svých bratří, kterých se zmocnili Římané. Dva dobrovolníci z Plautiovy legie se musí vypravit do nitra nepřátelského území a pokusit se osvobodit zajatce, dřív než je druidové obětují svým temným bohům. Hlavní hrdinové Macro a Cato musí zjistit, kde druidové drží generálovu rodinu. Přijdou na to, jak je zachránit, než vyprší stanovená lhůta?

Simon Scarrow (1969) se narodil v Nigerii. Po návratu do Británie vystudoval historii na University of East Anglia a poté učil tento obor na city College Norwich. Specializoval se zejména na římské dějiny a pořádal pro své studenty poznávací cesty po římských památkách a muzeích, během nichž si své znalosti ještě prohloubil. Nakonec se rozhodl, že všechny tyto poznatky zúročí a začne psát takové knihy, jaké by si sám rád přečetl – napínavé vojenské příběhy z období římské invaze do Británie. Je známý především díky sérii Orel, římské vojenské fikci stanovené na území Římské říše, která se týká druhé invaze do Británie a následné dlouhodobé kampaně Julio-Claudijské dynastie. K dnešnímu dni existuje jedenáct knih. Proslavil se sérií románů, jejichž hlavními hrdiny jsou dva římští vojáci – zkušený bojovník Lucius Cornelius Macro a jeho zástupce – nadějný mladý rekrut Quintus Licinius Cato, kteří bojují pod znakem orla. Kromě toho nyní pracuje na nové řadě „Revoluce“, jejíž děj se odehrává v období Napoleona a Wellingtona. Pedagogické kariéry se nakonec vzdal a psaní se stalo jeho hlavní pracovní náplní. Je ženatý, má dva syny a žije v Norfolku.

Marek Holý (1979) se narodil v Brně a vystudoval brněnskou konzervatoř. Po absolutoriu na konzervatoři přijal angažmá v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. Poté působil několik let v Divadle Na Fidlovačce. Od sezóny 2012/2013 je členem hereckého souboru Divadla na Vinohradech. V roce 2013 se stal držitelem Ceny Thálie v oboru opereta za titulní roli v muzikálu Zorro. Věnuje se také dabingu a načitání audioknih.

Český snář 1/15 (2016, 2017)

Ludvík Vaculík. Četba na pokračování z autobiografické prózy českého prozaika, publicisty a signatáře Charty 77, v níž autor zachytil nejen rok vlastního života, ale přinesl i obraz české společnosti z konce sedmdesátých let 20. století, kterou ovšem nahlíží z nitra disidentského prostředí. Připravila Alena Heroutová. Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Jan Vondráček. 

Natočeno 2016. Premiéra 1. dílu 6. 1. 2017 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.). Repríza 1. dílu 10. 2. 2020 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha; 13. 1. 2024 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou; 17. 7. 2026 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha k 100. výročí narození Ludvíka Vaculíka.

Vydala Radiotéka v roce 2017 (MP3; celková délka 6 hod. 18 min. 12 sek.).

Lit.: Turek, Petr: Ať živý sen má přednost před papírovým snářem. In Týdeník Rozhlas 1/2017 (článek). – Cit.:

15825968_1397878613586883_2605189916863028027_n

 

2. 1. 2017

Bratři Lví srdce (2016)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 16:42

Astrid Lindgrenová. Audiokniha.Obrázek

Čte Tereza Kostková.

Natočeno 2016. Vydal Albatros 28. 11. 2016 (1 CD MP3; EAN 8594050422780).

Pozn.: Krásný, nevídaný a strhující příběh o odvaze, ale i strachu, smutku a bolesti, ale především o věrném přátelství, které zvítězilo nad smrtí, zradou a nenávistí, prožili sourozenci Jonatán a Karel zvaný Suchárek. Až ho poslechnete, pochopíte, že oba jsou skutečně hodni jména bratři Lví srdce. Bratři Lví srdce vás zvou na dobrodružnou cestu, přinášející příběh dvou dětí v nostalgickém pojetí pohádkového světa. (anotace)

Lit.: Fajmon, Kamil: Suchárek v zajetí reklamy. In web Naposlech, 8. 2. 2017 (recenze). – Cit.: Snad žádná kniha Astrid Lindgrenové nebyla vystavena tak zuřivé kritice z řad dospělých jako právě Bratři Lví srdce. Autorka sice několikrát poznala, že příhody jejích hrdinů děti často vnímají úplně jinak než dospělí (už druhou část příběhů Pipi Dlouhé punčochy hned po vydání označovali pedagogové, rodiče i psychologové za nemorální a nevýchovnou), ale vyprávění o smrti sourozenců Suchárka a Jonatána, o kruté válce mezi Třešňovým a Šípkovým údolím a rozeznávání dobra od různých podob zla, vyvolalo pravé pozdvižení. Někteří poetický příběh, dětmi často označovaný za dobrodružné povídání se šťastným koncem, dodnes považují za návod k sebevraždě, druhých se dotkla Jonatánova neschopnost zabíjet své nepřátele. Astrid knihu totiž napsala v 70. letech minulého století, v době, kdy třetím světem otřásala osvobozenecká hnutí vedená revolučními a dokonale vyzbrojenými partyzánskými jednotkami.

Teprve později se spisovatelce dostalo mnohých ujištění o tom, jak malí čtenáři Suchárka s Jonatánem vnímají a také reakcí od lékařů rozebírajících smíření se smrtí nevyléčitelných dětí. Za všechny uveďme alespoň část dopisu od jedné německé doktorky: „Dítě, které je na smrt nemocné, ví, že zemře a kniha jako Bratři Lví srdce mu může být hlubokou útěchou. Číst ji společně s nevyléčitelným dítětem znamená následovat dítě do temnoty, držet ho za ruku a nepouštět ji. Zda se pohádka odehrává výhradně ve fantazii nemocného Suchárka či jinak, není důležité. Hlavní je, že funguje jako útěcha, stává se mostem postaveným pohádkou mezi životem a smrtí. Temnota v údolí mrtvých stínů se překonává těžko.“

Překonávání temnoty nebo napínavý boj s krutým vládcem Tengilem a jeho nestvůrou jménem Katla se po několika tištěných vydáních rozhodlo nakladatelství Albatros připravit i ve zvukové podobě v interpretaci Terezy Kostkové. Režie se ujala Jitka Škápíková. I když Tereza Kostková nemá příliš zkušeností s načítáním audioknih, pod důkladným vedením režisérky mohlo vzniknout umělecky hodnotné dílo. Spolu se Suchárkem projevovala radost i bolest, dokázala vykreslit lásku mezi sourozenci bez nadměrného přehrávání citů, barvitě popisovala prostředí Nangijaly i krutost některých obyvatel. Její laskavý hlas, přednes i lyrické či bitevní hudební přechody Tomáše Haranta by před malými posluchači jistě obstály, kdyby…

Audiokniha vznikla ve studiu Harryton, tedy ve společnosti vyrábějící reklamní spoty, jingly a hudební tituly. Zatímco reklama vyžaduje krátkou stopáž a jejím hlavním účelem je zaujmout skrze obraz a razantní, často hlučný zvuk, nahrávka auditivního díla vyžaduje od zvukaře naprosto odlišný přístup. Legendární režisér nedělních pohádek, Karel Weinlich, mluvené slovo charakterizuje do jedné, přesto všeobecně platné definice: rychle, pomalu, nahlas, potichu. Zvukař Bratrů, jehož jméno nakladatelství na přebalu nosiče neuvádí, si z těchto výrazů bohužel zvolil jen výraz nahlas. Nahrávací přístroje zřejmě nastavil stejným způsobem, jakým natáčí reklamy. Hlas interpreta se, i přes veškeré úsilí Terezy Kostkové i Jitky Škápíkové, v šestihodinové stopáži stal díky ukřičenému záznamu neposlouchatelný. V titulu navíc zcela zmizela přítomnost natáčecího studia, která sama o sobě pomáhá dotvořit autenticitu četby.

Úkolem zvukaře však není pouze zachytit čtece na mikrofon, stejně důležité je i následné zpracování nahrávky zahrnující vyčištění záznamu od přebreptů a zrytmizování četby. Ten, kdo se ujal této fáze přípravy audioknihy, z neznámých důvodů často zbavil interpretku plic. I samotné dýchání bývá jedním z ukazatelů, jak daná věta nakonec vyzní, určuje, jak bude postava reagovat, myslet, jednat. Zvukař sice často ony nádechy ponechal, nicméně v mnoha pasážích bylo možné slyšet dokonce dvojí nadechnutí nebo naopak jen kratičké dodechnutí či místo nádechů jen nesmyslné a rušivé pomlky, které vytvořily z Kostkové robota lapajícího po vzduchu.

Bratři Lví srdce nechť jsou tak smutným dokladem toho, jak je pro výsledný tvar audioknihy důležitá vedle interpreta a režiséra i práce zvukového mistra. Doufejme, že takovýchto znehodnocených titulů bude v budoucnosti vznikat co nejméně!

Říkadla (1961)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 11:25

Hudba Leoš Janáček. Texty Josef Lada. Zpívá Kühnův dětský sbor, řídí J. Kühn. Hraje Česká filharmonie. Připravil Václav Holzknecht. Ilustrace Alena Ladová.

Průvodní slovo čte Julie Charvátová.

Vydal Supraphon v roce 1961 (1 SP; SP 20019 + brožura s říkadly).

Herci v zásterách (Herci v zástěrách, 1985, 2013)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích,Slovenské — Premek @ 9:34

  Připravil Igor Bázlik.

Hovoří Vladimír Müller, Pavol Mikulík, Peter Debnar a Igor Bázlik.

Natočeno 1985. Vydal Opus v roce 1985 (1 LP). Reedice Supraphonline, 31. 7. 2013 (MP3, katalogové číslo 8584019164523).

Obsah: 1. Herci v zásterách [úvod] 7:22 – 2. Bryndzové menu 5:26 – 3. Dva chody, hlavné jedlo a niečo ľahšie     13:21 – 4. Srnčie na pomarančoch 8:18 – 5. Plnené zemiakové placky 8:48 – 6. Herci v zásterách [záver] 2:56

1. 1. 2017

Vladana a Prasopes 1/5 (2016, 2019)

Barbora Haplová. Četba na pokračování pro mládež. Dramaturgie Lenka Veverková. Hudební spolupráce Ondřej Gášek. Hudba Bára a Jan Kratochvílovi – DVA, Tomáš Dvořák.
Obal  Valerie Brůnová, aper-grafika.cz. Zvuk Jitka Kundrumová.  Mastering  Miroslav Mareš. Produkce  Bohdana Pfannová. Režie Petr Vodička.

Účinkuje Tereza Dočkalová.

Připravil Český rozhlas v roce 2016 (5 x 12 min.). Premiéra 29. 12. 2016 – 2. 1. 2017 v cyklu Příběhy, fantazie, dobrodružství (ČRo 2 Rádio Junior). Repríza 6.-10. 2. 2017 (ČRo 2 Praha, 20:04 h) v cyklu Čtení pro celou rodinu, 31. 7. – 4. 8. 2017 v cyklu Příběhy, fantazie, dobrodružství (ČRo Rádio Junior).

Vydal Radioservis v roce 2019 (1 CD MP3, katalogové číslo CR1025-2).

Díly: 1. Zeměmě, 2. Intergalaktičtí strážci, 3. Ve službě, 4. Krasopes, 5. Zpátky na Zemimi.

Pozn.: Od 29. prosince do 2. ledna budeme společně sledovat, co se stane, když se skoro dospělá holka rozhodně být intergalaktickou strážkyní. Scifi seriál o útěku z domova, vzpouře strojů a přátelství s kouzelným zvířetem napsala Barbora Haplová. V režii Petra Vodičky účinkuje Tereza Dočkalová.

Lit.: Doubrava, Ondřej: Intergalaktické dobrodružství. In web Naposlech.cz, 25. 7. 2019 (recenze). – Cit.: Se seriálem Vladana a Prasopes Barbory Haplové se posluchači mohou setkávat na rozhlasových vlnách Dvojky nebo Radia Junior již od roku 2016. V nabídkách audioknižních obchodů se v minulých týdnech objevila jeho první série, o kterou se vydavatelsky postaral Radioservis.

Máme tak tu čest seznámit se s Vladanou z planety Zeměmě, která je velice podobná naší Zemi, jen je menší, zvířátka jsou na ní různě křížená, a i lidský život na ní plyne trochu odlišně. Například Vladana se musí už v deseti letech rozhodnout, jaké bude na dalších dvacet let její povolání. A navíc k němu musí mít i vhodné zvíře! Naštěstí brzo natrefí na opuštěného, trochu svérázného Prasopsa a odletí na velkou Zemi za novou kariérou intergalaktické strážkyně.

Textem určeným dětem, ale disponujícím i zdravou dávkou dospělácké bizarnosti, s odzbrojující hravostí proplouvá Tereza Dočkalová. Nejenže precizně odlišuje každou postavu, ale hbitě jim přiděluje i charakterové vlastnosti, někdy i takové, jaké text vyjádřit nedokáže. Takže Vladana je hyperaktivní holčička, Prasopes vše zvládá se stoickým klidem a každá další sebemenší figurka vstupující do příběhu je jedinečná a zapamatovatelná. Stejně tak se i třeba jen pouhou změnou intonace nebo specifickým znakem v mluvě daří prodat i velmi drobné situace a jazykové vtípky, například při čtení pracovních inzerátů.

Jako má Vladana parťáka Prasopsa, má i Tereza Dočkalová, vedle režiséra Petra Vodičky, neocenitelného „slyšitelného“ pomocníka Ondřeje Gáška, který se postaral o hudební složku audioknihy. Hned úvodní motiv jistě některým z posluchačů připomene nápadité soundtracky počítačových her od Amanita Design – však je také od stejných tvůrců, projektu DVA Báry a Jana Kratochvílových a Tomáše Dvořáka. Využívá se tu beatbox, vocodéry, zvuky týkající se jednotlivých situací. Všechno dohromady dává příjemnou zvukovou vizualizaci přesně padnoucí naivní komediální sci-fi.

Odrostlejší posluchače možná trochu zamrzí nápad vydávat vyprávění Barbory Haplové po jednotlivých odvysílaných sériích, protože příběh a vztah titulních hrdinů se v té první teprve rozvíjí. Vykreslovaný svět se všemi jeho zákonitostmi a pravidly teprve začíná být zajímavý a rozhodně by bylo příjemné ve vyprávění rovnou pokračovat. Takto se za první hodinu vlastně dočkáme jen drobného náznaku a pokud se se seriálem setkáte formou tohoto vydání poprvé, budete jistě zvědaví, jak se jednotlivá pravidla planetky Zeměmě budou rozvíjet dál. Předpokládejme ale, že dvě následující řady z let 2017 a 2019 na sebe v obchodech nenechají dlouho čekat.

Pro děti je však hodinka soustředěného poslechu, kterou si navíc lze díky pěti epizodám dávkovat libovolně, tak akorát. A pokud vám příhody Vladany a jejího zvířecího kamaráda ze Zeměmě káply už dřív do noty, můžete si jejich jednotlivá dobrodružství začít pomalu kompletovat.

31. 12. 2016

Vtáčí kráľ (Ptačí král, 2001)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích,Slovenské — Martin @ 11:47

Vtaci kral 2001Pavol Dobšinský. Dramatizované pohádky. Dramatizace Maja Glasnerová. Dramaturgie Elena Matulayová. Výběr hudby Roman Žiaran. Zvuková režie Ing. Peter Daniška. Výtvarný návrh Miroslav Regitko. Režie Ĺuba Vančíková.

Osoby a obsazení (Vtáčí kráľ): rozprávač (Štefan Kvietik), mládenec (Richard Stanke), vtáčí kráľ (Jozef Šimonovič), havran (Dušan Kaprálik), škovránok (Natália Blahová), richtár (Bronislav Križan) a richtárka (Eva Žilineková).

Osoby a obsazení (Traja zhavranení bratia): rozprávač (Štefan Kvietik), Anička (Petra Kolevská), Jakub dieťa (Michal Domonkoš), Jakub mládenec (Miroslav Trnavský), Juraj dieťa (Ondrík Kaprálik), Juraj mládenec (Martin Kaprálik), Janko dieťa (Felix Dacej), Janko mládenec (Jozef Domonkoš), mamka (Viera Richterová), otec (Ján Kramár), kráľ (Maroš Kramár), Jolana (Ina Gogálová), vedomkyňa (Eva Rysová) a komorník (Ján Kramár).

Vydal A.L.I. Bratislava jako přílohu časopisu Macko Pusík 7/2001 (1 CD). Reedice A.L.I. Bratislava v roce 2001 v edici Z rozprávky do rozprávky č. 22 (1 CD, SPA 0022-2, 42:34).

Pozn.: Verili by ste, že obyčajný havran môže zožrať celého vola? Presne to sa totiž stalo istému statočnému mládencovi, keď so svojím volom oral pole. No keďže tento mládenec bol nielen statočný, ale aj veľmi odvážny, vydal sa havrana hľadať. Putoval veľa dní a nocí, až sa dostal k samotnému Vtáčiemu kráľovi. Ten svojmu sluhovi havranovi prikáže, aby dal mládencovi za vola všetko, čo si len zapýta. Mládenec si na radu škovránka vyberie starý ošúchaný mlynček. Nebol to však hocaký mlynček….

Kde bolo, tam bolo, boli raz traja bratia, ktorí sa stále len hašterili. Dokonca aj k vlastnej matke sa správali neúctivo. Tá ich jedného dňa v zlosti prekľaje. Od tej chvíle je im súdené lietať svetom v havranej podobe a len na noc môžu opäť nadobudnúť ľudskú tvár. Boli by takto lietali hádam až do súdneho dňa, keby ich neprišla oslobodiť sestrička Anička, ktorá pre ich záchranu zloží ročný sľub mlčanlivosti. (anotace vydavatele)

Ťahal dedko repku (Tahal dědek řepu, 2001)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích,Slovenské — Martin @ 11:44

Dušan Brindza. Dramatizované lidové pohádky. Autor hudby Rastislav Dubovský. Dramaturgie Elena Matulayová. Zvuková režie Rastislav Dubovský, Ing. Andrej Sloboda. Výtvarný návrh Miroslav Regitko. Režie Oľga Janíková.

Tahal dedko repku 2001Osoby a obsazení: rozprávač (Ján Gallovič), dedko (Dušan Tarageľ), babka (Adela Gáborová), vnučka (Petra Bošanská), pes (Peter Gecík), mačka (Henrieta Mičkovicová), myš (Kristína Kováčiková), koniar (Ján Mistrík), sraviarka (Soňa Ulická), husiarka (Ĺuba Očková), sused (Ladislav Konrád), susedy (Ĺuba Očková, Soňa Ulická), kňaz (Ján Mistrík) a zajac (Ladislav Konrád).

Vydal A.L.I. Bratislava jako přílohu časopisu Macko Pusík 6/2001 (1 CD). Repríza A.L.I. Bratislava v roce 2001 v edici Z rozprávky do rozprávky č. 21 (1 CD, SPA 0021-2, 53:32).

Obsah: 1. Ťahal dedko repku, 2. Ako išiel dedko na jarmok, 3. Hrnček, 4. Kto sa koho naľakal.

Pozn.: Možno to bolo vtedy, keď bol veľmi úrodný rok, alebo možno predtým a možno potom… jednoducho bolo raz tak, že dedkovi v záhrade vyrástla obrovitánska repa. Bola taká veľká, že ju sám nevládal vytiahnuť. Zavolal si teda na pomoc babku. Keď ani babka svojimi silami nepomohla, zavolali vnučku. Repu však nie a nie vytiahnuť. Tak poprosili psíka, potom mačku a na koniec…. viete? Neviete? Dozviete sa v tejto rozprávke. V tých ostatných príbehoch nakukneme do domčeka, v ktorom bývajú dedko a babka. Nažívajú si dobre, len sa sem-tam hádajú a doťahujú, ale napokon sa vždy udobria. Veď sa majú radi. (anotace vydavatele)

28. 12. 2016

Dva na jedné struně – Jan Werich a Daniéle Monmarte na Kampě v červenci roku 1976 (1976, 2016)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 10:33

werich montmartre 1976Unikátní a dosud nikdy nepublikovaný rozhovor Jana Wericha. Nahrála si jej, bohužel jen amatérsky na diktafon, francouzská studentka Daniéle Monmarte na Kampě v červenci roku 1976. Werich zde vzpomíná, vtipně i moudře… na začátky Osvobozeného divadla, Jiřího Voskovce i ostatní kolegy herce a zazpívá si i úryvek písně Nepřípadný dvojzpěv o hrobce z Vest Pocket Revue… Technická spolupráce Petr Třebický. Text Moje cesta k Voskovci a Werichovi přeložila Lucie Němečková. Grafická úprava Tomáš Měchura.

Natočeno 1976. Vydal Toužimský a Moravec, prosinec 2016 (1 CD + 64 stránkový booklet s kompletním přepisem rozhovoru; celkový čas nahrávky 76 min.).

Obsah: 1. O spolupráci V+W – 2. O společném myšlení – 3. O popularitě, Martinu Fričovi, mšicích a Číňanovi – 4. O svobodě a národní hrdosti – 5. O klaunech, spotřební společnosti a hrobce – 6. O Voskovcovi a umění – 7. O hovadismu.

27. 12. 2016

Hvězdné hodiny lidstva 1/6 (1994-1995, 2021)

Mluvené slovo Stefan Zweig: Hvězdné hodiny lidstvaStefan Zweig. Četba na pokračování. Připravila Libuše Čunátová. Překlad Ladislav Jehlička. Zvukový mistr Radek Veselý. Hudební spolupráce Jiří Hošek. Režie Jan Fuchs.

Čte Václav Postránecký (1, 3, 5, 6) a Marek Eben (2, 4).

Natočeno 1994-1995. Repríza 24. 12. 2016 – 3. 1. 2017 (ČRo Plus, 12:33 h. a 22:33 h.); 26. 4. – 1. 5. 2020 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha; 27. 4. – 2. 5. 2021 (ČRo Plus, 14:10, resp. 14:05 hod.).

Vydala Radiotéka 8. 6. 2021 (MP3, CR.ES.2021.131). Ukázka k poslechu zde.

Obsah: 1. díl: Útěk do nesmrtelnosti; objevení Tichého oceánu, 25. 9. 1513  – 2. díl: Génius jedné noci; Marseillaisa, 25. 4. 1792 – 3. díl: Dějinný okamžik u Waterloo; Napoleon, 18. 6. 1815 – 4. díl: Objevení Eldorada; Kalifornie, leden 1848 – 5. díl: První slovo nad oceánem; Cyrus W. Field, 28. 7. 1858 – 6. díl: Boj o jižní pól; kapitán Scott, 16. 1. 1912.

Pozn.: 1. „Do svátečního programu letošních Vánoc vybrala dramaturgie stanice Plus pro své posluchače pět částí četby z ojedinělé knihy, jíž její autor, rakouský prozaik Stefan Zweig, dal název „Hvězdné hodiny lidstva“. Dvanáct mistrně napsaných esejů vydal Zweig v roce 1927 a zachytil v nich několik vrcholných okamžiků, jež zásadně ovlivnily proud lidských dějin. Jeho příběhy se dotýkají zásadních zeměpisných objevů, zrodu technických vynálezů, zlomových bitev a také slavných uměleckých děl. V první části četby z Hvězdných hodin lidstva uslyšíte příběh kapitána Roberta Falcona Scotta a jeho úsilí o dosažení Jižního pólu.

2. V další části četby z knihy rakouského spisovatele Stefana Zweiga Hvězdné hodiny lidstva se zaposloucháme do příběhu cestovatele Vasco Núňeze de Balboa, objevitele Tichého oceánu. V režii Jana Fuchse čte Václav Postránecký.

3. Třetí esej rakouského autora Stefana Zweiga z knihy „Hvězdné hodiny lidstva“ vás zavede na břehy Atlantického oceánu. Především se však seznámíme s příběhem Cyruse Westa Fielda, amerického obchodníka a finančníka, který založil Atlantickou telegrafickou společnost a v roce 1858 se zasloužil o položení prvního podmořského, transatlantického telegrafního kabelu.

Dějinný okamžik u Waterloo – tak se jmenuje další z esejů Stefana Zweiga. Je to nejen příběh císaře Napoleona Bonaparteho, ale také příběh o umění rozhodnout se v osudové chvíli. Dozvíte se o celé řadě strategických tahů, ale také omylů, které francouzský vojevůdce udělal. I když bitva u Waterloo nebyla největší v napoleonských válkách, byla velmi krvavá. Vítězové ztratili přes 20tisíc mužů, v Napoleonově armádě byl počet obětí ještě asi o 10 tisíc vyšší a 9 000 Francouzů padlo do zajetí. Nepřežilo 10 tisíc koní.

Hvězdné hodiny lidstva nás dnes zavedou tak trochu mezi zlatokopy. Uslyšíte příběh Johna Augusta Suttera, který mezi prvními přistěhovalci získal v Kalifornii půdiu zadarmo a na řece postavil mlýn. Když se rozhodl prohloubit koryto řeky, objevil zlato. Spustil tak kalifornskou zlatou horečku. Ta do Ameriky přitáhla asi 300 tisíc dobrodruhů z celého světa a podstatně urychlila osídlení země. Příběh Johna Augusta Suttera přečte Marek Eben. Repríza 1. 1. 2017 (ČRo Plus, 12:33 h.).

Lit.: Švecová, Veronika: Stefan Zweig: Hvězdné hodiny lidstva. In web ČRo Plus, 1. květen 2020 (článek). – Cit.: Výběr šestice z celkem 12 povídkových zpracování neopakovatelných momentů lidských dějin z pera rakouského spisovatele židovského původu Stefana Zweiga.

Zweig (1881-1942) vynikal v psychologických portrétech svých postav, byl bravurním pozorovatelem života s neomezeným lexikem a dokázal své poznatky aplikovat i na osobitý a barvitý výklad historie.

Zažil dobu konce století i obě světové války, přátelil se s Freudem, dopisoval si s Einsteinem. Svůj život na pozadí dějin Evropy líčí v autobiografickém díle Svět včerejška. Roku 1942, zdrcen hrůzami fašismu a nacismu, spáchal v Brazílii sebevraždu.

Hvězdné hodiny lidstva vystihují momenty, kdy jediný člověk změnil podobu dosavadního světa, kdy rozhodovaly dny, hodiny, vteřiny, aby se udály dějinné zvraty, kdy se ze zaprodanců stávali boháči a z průměrných tvůrců géniové.

Ukazuje, jak nevyzpytatelný je lidský osud, a přitom podává zprávu o lidství samém. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress