Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

4. 9. 2017

Vražda v Orient Expresu (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 20:04

article_photoAgatha Christie. Detektivní případ Hercula Poirota. Překlad Eva Kondrysová. Režie Michal Bureš.

Čte Lukáš Hlavica.

Natočeno září 2017. Vydal OneHotBook 7. 11. 2017 (1 CD MP3; katalogové č.: AK163; EAN: 8594169481630, 7 hod., 31 min.). Ukázka k poslechu zde.

Lit.: Špetlíková, Tereza: Už vím, jak se dělá audiokniha – (video)reportáž z účasti na natáčení. In web IDnes blog, 12. 9. 2017 (reportáž z natáčení). – Cit.: Kdo to nezažil, nepochopí… Klišé? Možná, ale aby se jím nějaké zvolání stalo, musí pro to být důvod. Stručně, většinou je to pravda. Měla jsem exkluzivní možnost podívat se do studia vydavatelství OneHotBook, vydavatelství „moderních“ audioknih, jak se dělá audiokniha. A mé postřehy?

Když jsem se před prázdninami poprvé sešla se Šárkou Novákovou, jejíž jméno můžete najít na zadní straně CD přebalu většiny audioknih za tučně zvýrazněným nápisem Redakce, ukázalo se, že je to velmi milá dáma mé krevní „knihomolské“ skupiny. Už nějakou dobu se zabývám recenzováním knih a audioknih, ve druhém případě jsou to nejčastěji audioknihy právě z produkce vydavatelství OneHotBook. Povídaly jsme si o tom, jaké poslechnuté tituly se mi nejvíce líbily a proč, jak se vybírají knižní tituly, které se potom převedou v mluvené slovo, nebo z jakého důvodu nelze angažovat jisté herce jako interprety, ačkoliv by se na první pohled k načtení vybrané knihy vyloženě hodili. Při diskuzi o oblíbených knižních autorech jsme se dostaly k mé nejoblíbenější autorce, královně detektivek Agathě Christie, a ze Šárky vypadlo, že někdy začátkem podzimu se bude nově natáčet Vražda v Orient expresu, a následoval dotaz, jestli bych se ho nechtěla účastnit a napsat o tom reportáž. Samozřejmě jsem nadšeně souhlasila, a minulý čtvrtek v půl druhé už jsem stepovala před studiem v Praze 6.

Hned, jak jsme se se Šárkou na určeném místě „našly“, se k nám připojil ještě exoticky vyhlížející Juan Zamora, místopředseda Společnosti Agathy Christie, a posléze také energický a sympatický Martin Pilař, zakladatel a současný majitel vydavatelství. Po krátkém představení nás Šárka a pan Pilař zavedli rovnou do vnitřních prostor nahrávacího studia, kde jsme před vchodem míjeli, jak jsme se posléze dozvěděli, zvukaře, který právě přijel na motorce. Pan Pilař nás v rychlosti provedl příjemně působící chodbou s několika vystavenými audioknihami, z níž vedly dveře do zadních kancelářských prostor, kde bylo vidět papírové krabice s nápisy Stalker 40x apod., aby nám ukázal režisérské působiště s pohodlně vyhlížející sedačkou v černé kůži, kde jsme si mohli odložit, ale kde zatím nikdo nebyl, jelikož začátek natáčení byl naplánovaný na 14:00. Prošli jsme zpět přes malý předpokoj, kterému rovněž vévodily dvě podobné kožené lenošky, abychom se přesunuli do zvukotěsné místnosti, ve které se odehrává vlastní nahrávání, resp. čtení na mikrofon. Celou dobu – a samozřejmě i v poslední jmenované tmavé místnosti se stolečkem s mikrofony, naproti kterému na zdi visela plazmová televize zobrazující režisérské stanoviště – , jsme si povídali a já jsem plna očekávání nasávala atmosféru místa i právě vyřknuté informace, které jsem si chtěla původně nahrávat, ale v samém úžasu jsem se k tomu zatím nedostala…

Po chvilce se na plazmové obrazovce objevil režisér Vraždy v Orient Expresu, jímž byl zvolen Michal Bureš, a ten se k nám o minutku později s úsměvem připojil, aby nás pozdravil, sdělil nám své postřehy stran nedokonalé vlakové terminologie Agathy Christie v tomto literárním díle, jelikož do vlaků je prý pan Bureš fanda, a aby nám následně mile nabídl kávu nebo jeden z jeho kvalitních čajů dovezených z cest – těžký čínský nebo černý s levandulí (pamatuji-li si dobře). Ihned po něm dorazil i všemi očekávaný nejdůležitější muž – interpret, zkušený herec, dabér, pedagog, režisér, syn neméně známého nebo snad ještě slavnějšího otce, přátelsky působící, ale zároveň úctu vzbuzující Lukáš Hlavica.

Vzhledem k času našeho srazu bylo v plánu, že onu volnou půlhodinu mezi půldruhou a druhou využijeme k případným dotazům, které máme na režiséra a interpreta, abychom se následně podívali, jak probíhá samotné čtení v místnosti s mikrofonem i v té „na druhé straně obrazovky“. Měla jsem akčně připravených hned několik dotazů, ale posléze jsem zjistila, že odpověď na polovinu z nich vyplynula z povídání si s panem Pilařem a samotné návštěvy, resp. účasti na natáčení a na druhou polovinu odpověděl Lukáš Hlavica proaktivně sám, jelikož jak nás uviděl a zjistil, kdo jsme, posadil se a sám se rozpovídal o tom, co by nás asi mohlo zajímat, a samozřejmě se snažil zodpovědět i pár našich doplňujících dotazů. Každopádně rozhodně to v jeho případě neprobíhalo jako klasické interview. Lukáš Hlavica vedl rozhovor sám. Poté jen pro nás a za naší neodbytné přítomnosti podle mě „na první dobrou“ přečetl úvod z právě připravené, v podkladech výrazně podtrhané kapitoly číslo 7, kterou měli ten den v plánu točit. Jeho nesporný talent pro tuto činnost byl patrný od první pronesené věty, jak se konečně můžete sami přesvědčit v tomto videu: www.youtube.com/embed/p5khILwxUdA

Po kapitole nanečisto jsme se přesunuli na režisérské stanoviště, kde jsme měli možnost sledovat, jak vypadá práce režiséra, jak dobře „stereo“ a nahlas slyší interpreta, co všechno hlídá, opravuje a v čem radí, a jak se sám – alespoň Michal Bureš rozhodně – aktivně fyzicky zapojuje, aby byl výsledek co nejlepší a podle jeho představ. Po nějaké době jsme se my čtyři – Šárka, Martin Pilař, Juan a já – odebrali do místnosti za režii k černým sedačkám, abychom si ještě chvíli povídali, a nakonec jsme se zašli ještě občerstvit do nedaleko vzdálené restaurace, jelikož otázky nebraly konce… Plna nových zážitků jsem domů odcházela po čtvrté hodině… A co všechno jsem se vlastně dozvěděla? Hromadu věcí! O ty nejzajímavější se s Vámi podělím a přidám další video, snad až virtuózní číslo, a hlasovou nahrávku interpreta této připravované audioknihy s filmovou obálkou, na kterou se už teď vyloženě těším!

Martin Pilař založil vydavatelství v listopadu 2011, při příležitosti vydání první audioknihy (Muži, kteří nenávidí ženy – první díl trilogie Milénium Stiega Larssona s Martinem Stránským) ještě pod názvem Dragontattoo. Veškerá další produkce již vycházela pod značkou OneHotBook. Zakladatel a majitel na sebe prozradil, že sám umí všechny profese, které jsou třeba pro vznik audioknihy, ale že jeho hlavní náplní činnosti je aktuálně výběr titulů, následný nákup autorských práv (a vyjednávání o nich) a nakonec, spolu s Šárkou, volba vhodného režiséra konkrétního titulu i interpreta (jednoho či více, resp. volba jednohlasé či vícehlasé audioknihy). Spolurozhoduje i o typu hudby, o použitých nástrojích či o atmosféře, kterou má navozovat, a samozřejmě se podílí také na volbě designu přebalu a řeší cenovou politiku. Při dotazech jak na výběr režiséra podotkl, že většinou jednoduše rovnou ví, komu bude titul nejlépe sedět, jelikož každému z nich (uvedl jména čtyř – Michal Bureš, Hynek Pekárek, Jitka Škápíková a Jan Horáček) sedí trochu něco jiného a umí si s tím vhodně „pohrát“, aby to v audioknize vyznělo. V tomto případě byl zvolen první jmenovaný, a to nejen kvůli žánru, ale třeba také díky jeho dobré znalosti francouzštiny (absolvoval Česko-francouzskou sekci Slovanského gymnázia), která se v textu objevuje, ale i vzhledem k jeho zálibě ve vlacích.

Pokud jde o interpreta, zajímalo mě, jestli je v tomto případě napadl jeden z českých dabérů úspěšného seriálového Hercula Poirota (Jaromír Meduna či Petr Kostka), když tady navíc je příběh podáván vlastně jeho očima. K mému překvapení mi bylo řečeno, že vůbec. Že o nich ani chvilinku neuvažovali, naopak pro ně byl rovnou hlavním „koněm“ právě zvolený Lukáš Hlavica. A proč? Jednoduše proto, že ne každý herec nebo dabér umí vyprávět příběh. Málokdo je pak prý tak úžasný speaker jako pan Hlavica, jak si ostatně můžete sami poslechnout. Povětšinou prý spíš herci ze staré školy umějí lépe vyprávět, zatímco mladí herci jsou silní v dialozích a vypravování se musí teprve učit. Rovněž prý platí, že první zmiňovaná kategorie přichází výborně připravena, zatímco druhá, mladší, to bere volněji a spoléhá na improvizaci. Lukáš Hlavica stojí mezi těmito „generacemi“, které jsme si tu pro zjednodušení zaškatulkovali, umí všechno, a navíc je v tom jeden z nejlepších (nemluvě o tom, že je sám rovněž i režisér – divadelní a rozhlasový).

Jaká je příprava režiséra? Michal Bureš přistupuje do Orient Expresu ve chvíli, kdy ví, že bude strojvedoucím celé cesty, zná jejího hlavního pasažéra a dostává do rukou jízdní řád v původním, originálním vydání, aby z něj jako dramaturg připravil text vhodný pro čtení (upraví či smaže zbytečné popisky typu řekl ten a ten, což z čteného projevu vyzní apod.). Dílo si tedy celé přečte, upraví, nastuduje a vyznačí si, na co si chce dát pozor.

Příprava Lukáše Hlavici jako interpreta vypadá následovně. Přečte si připravený text poprvé, podruhé s propiskou (jak moc ji používá vidíte na obrázku níže) a poté už přichází na řadu sraz s režisérem, na kterém si navzájem oba sdělí své postřehy, potřeby, nápady, se zvukařem se nastaví mikrofony a začíná se točit.

Celý rozhovor s Lukášem Hlavicou, který předcházel samotnému čtvrtečnímu natáčení a v němž například Lukáš prozradil, jaký má vztah k dílu Agathy Christie nebo jak funguje jeho podvědomí při tvorbě poznámek, si můžete poslechnout zde: (….)

Několik dní po sobě, dle naplánovaného rozvrhu, se pak ve studiu na vždy zhruba čtyři hodinky času setkávají všichni hlavní spolutvůrci audioknihy – základ jsou režisér, zvukař a interpret. Ze zmíněných čtyř hodin se v případě tak kvalitního a zkušeného interpreta, jakým je právě Lukáš Hlavica, dají použít zhruba dvě natočené hodiny. Na každé jedné hodině je potom třeba ještě až deset hodin práce ve studiu, kdy se stopy čistí, kontrolují, podkreslují hudbou apod. O takzvanou postprodukci se starají opět režisér se zvukařem.

Režisérovu práci lze ale pozorovat i při samotném načítání audioknihy. Do interpretova přednesu vstupuje slovy: laskavěji, pomaleji nebo například zastaví natáčení kvůli nepřesné melodii věty (stoupající tendence tázací věty aj.), špatné výslovnosti určitého slova, a rovněž – konkrétně Michal Bureš – za pomoci všemocných gest diriguje rychlost řeči, konec věty a další. Nutno vidět na videu, ačkoliv jeho kvalita kvůli světlu není valná…

Co jsme měli možnost sledovat, interpret byl sám o sobě skutečně skvělý, jak můžete vlastně i vy sami vidět na videu – režisérových zásahů při kapitole nanečisto nebylo (až v tom druhém videu je jich vidět), ale jak nám bylo později řečeno, někteří herci jsou schopní se s režisérem i pohádat, jelikož věří, že způsob, jakým interpretují, je vhodnější než to, jak to chce režisér. Konkrétně se zmiňovali o herci Janu Vlasákovi, který je prý úžasný starý bard a neskutečný vypravěč, vždy velmi dobře připravený, každé čtení prožívá a mocně u něj gestikuluje, někdy i vyskakuje ze židle, projevuje se jako cholerik a má vlastní názor na věc! Každopádně je to prý práci ku prospěchu. Výsledek stojí za to, ačkoliv kvůli jeho sípavému dechu stráví „postprodukce“ více času čistěním stop.

Jediné, co jsem v případě tvorby této audioknihy neměla možnost slyšet, byla její hudební složka. Ani nevím, kdo přesně se podílí na jejím vzniku. Jen vím, že se opět vůbec nečerpá například z melodií Christophera Gunninga, skladatele hudby seriálového Poirota s Davidem Suchetem. Hudba bude jako vždy originál stvořený přímo pro tuto příležitost a tak, aby ladila k příběhu i hlasovému pojetí…

Jak jsem již zmínila, u audioknihy Vražda v Orient Expresu byla zvolena nová filmová obálka, kde se ale do kostýmu oblékla postava Lukáše Hlavici, jak to tak občas vydavatelství OneHotBook rádo dělá. Ptala jsem se, zda se rozhodli natočit tuto detektivku teď i proto, že brzy půjde do kin nová filmová verze již tolikrát adaptovaného příběhu. Samozřejmě trochu ano, jelikož se tak díla vzájemně marketingově podpoří, ale jak mi také sdělil Martin Pilař, je to i z toho důvodu, že původní, již existující mluvené slovo není natočeno tak dobře a navíc za pomoci režie, jak to udělají oni, takže je tu prostor i příležitost pro kvalitní znovuoživení stálice.

Vydavatelství OneHotBook vydává audioknihy aktuálních českých i světových autorů s kompletní profesionální produkcí zahrnující dramaturgii, režii, hudbu, postprodukci a design. Spolupracují s mnoha knižními vydavatelstvími, ale primárně jdou po konkrétním titulu, který jim přijde jako vhodný pro převedení do audioknižního zpracování. Mají vlastní nahrávací studio, spolupracují s mnoha našimi dobrými herci a dabéry, zaměstnávají několik režisérů, zvukařů, grafiků i grafických studií, ale spoustu práce zastane sám majitel Martin Pilař, který je někdy i – dle svých slov „z donucení“ – režisérem (například jedné povídky v Praze Noir), a samozřejmě Šárka Nováková, která se podílí na všech rozhodnutích, která Martin Pilař dělá, včetně dodávání vlastních tipů na kvalitní literární díla či hlasování pro jednu z patnácti předložených variant obálek právě natáčeného titulu. Její práci můžete navíc vidět na webových stránkách vydavatelství, kam píše anotace, články na blog nebo se stará o sociální média a komunikaci s nimi či blogery. A setkává se s nimi, jako například se mnou. Jsem ráda, že jsem měla možnost poznat ji i celý proces vzniku audioknihy, seznámit se osobně s majitelem firmy, režisérem a zejména s interpretem. Rovnou jsem avizovala, že pokud to půjde, ráda přijdu kdykoliv znovu, abych se podívala zrovna třeba na „představení“ pana Vlasáka při natáčení jeho další maigretovky…

Za každou jednou audioknihou stojí obrovské množství práce mnoha lidí. Važme si jí. Velmi děkuji všem, kteří se na ní podílejí a přinášejí nám tak nezapomenutelné zážitky.

Lit.: Schefik: Agatha Christie – Vražda v Orient-expresu. In web Schefikův blog, 18. 11. 2017 (recenze). – Cit.: Hercule Poirot, jehož naléhavý telegram odvolá z Istanbulu do Anglie, jen tak tak získá místo na palubě luxusního rychlíku Orient-expres, který je mimo sezónu nečekaně plný. Ve vlaku jej osloví bohatý Američan Ratchett, který ho požádá o ochranu, protože se obává, že mu hrozí nebezpečí. Detektiv odmítne a následující ráno je muž nalezen ve svém kupé ubodaný. Následně vlak uvízne v závějích a cestující i posádka zůstanou ponecháni napospas osudu. Je to zvláštní směsice: Američané, Angličané, švédská misionářka, Ital, maďarský diplomat s chotí… Každý se svým tajemstvím, každý se svou záhadnou minulostí – a teď i s podezřením ze zločinu. Protože vrah je stále mezi nimi. A všichni jsou podezřelí.

Agatha Christie je pojem jenž ani více než 40 let po své smrti neztrácí nic ze svého lesku. Fanoušci po celém světě její knihy a hrdiny z celého srdce milují. Není proto divu, že kromě čtenářů její knihy táhnou i tvůrce filmů, jenž stále přináší nové adaptace jejích děl. Nejnověji například i jeden z nejznámějších případů Hercula Poirota – Vražda v Orient-Expresu. A právě u této příležitosti přináší vydavatelství OneHotBook i jedinečnou audioknižní adaptaci tohoto románu v podání Lukáše Hlavici.

Představovat královnu anglické detektivky Agathu Christie, potažmo jejího geniálního excentrického detektiva z Belgie je pravděpodobně zcela zbytečné. Hercule Poirot patří bezesporu mezi nejznámější knižní detektivy a nemalou měrou tomu pravděpodobně přispěl i David Suchet a stejnojmenný televizní seriál dobře známý i těm, kteří za normálních okolností knihám moc neholdují. Vražda v Orient-Expresu navíc patří k tomu nejlepšímu co kdy Agatha Christie napsala, je tedy jasné, že jakékoliv nové adaptace tohoto díla to nebudou mít jednoduché.

Je tak trochu příznačné, že zatímco se do kin chystá druhá filmová adaptace, tou první je film z roku 1974, přispěchalo vydavatelství OneHotBook s audioknihou. A stejně jako v případě filmu i v rámci audioknih se jedná v pořadí o druhou komerčně dostupnou nahrávku tohoto díla. Tou první byla audiokniha v podání herce Pavla Novotného, jenž vyšla na 6 CD v roce 2008. Toho nyní nahrazuje Lukáš Hlavica na sedmi a půl hodinové nahrávce v režii Michala Bureše.

Inspirací pro tuto knihu se autorce stala její vlastní cesta Orient-Expressem, kdy stejně jako v knize vlak z Iráku do Anglie uvízl ve sněhové závěji. Tentokrát se však vydává na cestu Hercule Poirot, jenž se musí urychleně vrátit ze Sýrie do Londýna kvůli jednomu ze svých případů. Na cestě Orient-expresem jej osloví bohatý američan Ratchett, jenž ho pořádá o ochranu. Detektiv však odmítne a následujícího dne je muž nalezen ve svém kupé mrtvý. Mezi cestujícími se s největší pravděpodobností ukrývá vrah. Vlak navíc mezitím uvízne v závějích a posádka celého vlaku musí čekat, než se k nim dostane pomoc. Geniální detektiv se tak zatím pouští do pátrání, přesto nebude mít jednoduchou práci, jelikož podezřelí jsou všichni…

Příběh této knihy je minimálně v hrubých obrysech notoricky známý a autorka v něm, stejně jako její hrdina, ukazuje svou genialitu. Hraje si se svými fanoušky, překládá jim jednu teorii za druhou, aby je následně zase svedla z cesty. Až do samotného konce si tak nemůžete být stoprocentně jistí, jaké bude ve skutečnosti rozuzlení tohoto zamotaného případu. I díky tomu bezesporu patří toto dílko do zlatého fondu detektivní literatury. Vražda v Orient-expresu si tak rozhodně zaslouží náležitou péči a zacházení.

Té se jí naštěstí v rukou OneHotBook skutečně dostalo. Už výběr samotného interpreta dává tušit, že se mají posluchači skutečně na co těšit. Lukáš Hlavica již nejednou dokázal, že patří ke skutečné špičce v tomto oboru. Ostatně v anketě Audiokniha roku 2016 obdržel ocenění za nejlepšího interpreta. Nyní si tak do svého portfolia může zařadit i tuto jedinečnou nahrávku, se kterou se řadí mezi takové interprety, jakými jsou například Jaroslav Frej, Taťjana Medvecká, Jaromír Meduna, Jana Hermachová, či Aleš Procházka.

Jeho výkonu pak není v podstatě co vytknout. Perfektně se mu podařilo zachytit celkovou atmosféru příběhu, kterou umocňuje především jeho vynikající práce s hlasem. Během interpretace tak od sebe perfektně odlišuje jednotlivé postavy, ať už tónem hlasu, barvou, či přízvukem. Hlavica však nikterak zbytečně nepřehrává, jak mají někteří interpreti ve zvyku. To by se ostatně ani k této nahrávce nikterak nehodilo, ba naopak Hlavica společně s režisérem Michalem Burešem zvolili ideální polohu. Vše tak působí naprosto přirozeným a uhlazeným dojmem, díky kterému “staré časy”, kdy muži byli ještě opravdoví gentlemani, z nahrávky přímo čiší.

Pozadu samozřejmě nezůstává ani hudební doprovod, jenž na audioknihách tohoto vydavatelství nemůže chybět. V tomto případě aranžmá obstarávají především klavírní tóny a zvyku jedoucího vlaku, jenž má evokovat jedoucí Orient-expres. Doprovod tentokrát neodděluje každou kapitolu a nedopomáhá tak k celkové orientaci. Při běžném poslechu tak působí vcelku nahodile a nepodařilo se mi plně odhalit, jestli má rozmístění hudebních pasáží nějaký hlubší smysl. To je však patrně jediná menší výtka k jinak naprosto skvělé nahrávce.

Agatha Christie má i přes svou “věkovitost” rozhodně stále co nabídnout a nejnovější nahrávka z vydavatelství OneHotBook je toho krásným důkazem. Hercule Poirot v podání Lukáše Hlavici má navíc jedinečné kouzlo a Vražda v Orient-expresu tak bude bezesporu patřit k těm nejlepším audioknihám od Agathy Christie, po kterých můžete sáhnout.

Lit.: Macháček, Tomáš: Velké sólo pro Hercula Poirota. In web Naposlech.cz, 7. 12. 2017 (recenze). – Cit.: Temnou nocí uhání balkánskou krajinou vlak. Z nebe se na něj snáší záplava sněhových vloček. Žádný z cestujících v té chvíli netuší, že se brzy počasí zhorší natolik, že ve vánici uvíznou v závějích. Poté navíc vyjde najevo, že jeden z cestujících byl ve svém kupé zavražděn. Naštěstí se v témže vagoně nachází i jistý belgický detektiv, který nemá v úmyslu jen nečinně přihlížet. Vrah je totiž zřejmě stále ve vlaku a podezřelí jsou všichni.

Anglická královna zločinu Agatha Christie se proslavila tím, že ve svých detektivkách bořila do té doby zažitá pravidla žánru. Vražda v Orient expresu z roku 1934 není výjimkou. O neutuchající popularitě tohoto díla vypovídá i uvedení nového filmového zpracování, které přišlo do kin letos na podzim. Souběžně s ním se na trh pod hlavičkou vydavatelství OneHotBook dostala i audiokniha. Film se zrovna nejpříznivějších kritik nedočkal, bude mít četba větší úspěch? A překoná novinka starší a dnes již nedostupnou audioknihu v podání Pavla Novotného?Nová zvuková verze Vraždy v Orient expresu svou grafickou úpravou přímo odkazuje na aktuální film. Do poirotovského kostýmu se ale místo Kennetha Branagha ustrojil její interpret Lukáš Hlavica, aby se pod režijním vedením Michala Bureše pustil do své první detektivky. Netřeba se však bát – zkušeností s mikrofonem má Hlavica na rozdávání. A to nejen jako interpret, ale též jako režisér. Loni si ostatně za své herectví ve Spalovači mrtvol odnesl ocenění Audiokniha roku. Jeho zvučný hlas plně obsáhne všechny odstíny detektivky. Dokáže na posluchače přenést tíživá tajemství, která si v sobě nesou snad všichni přítomní, stejně jako vzrušené napětí ve chvílích, kdy se Poirot krok za krokem přibližuje k odhalení pravdy. Díky svým hlasovým dispozicím pokrývá Hlavica celou bohatou škálu charakterů, které se sešly v osudném vagóně. Pestrý koktejl postaviček si vyžádal jejich výraznější hlasové rozlišení. V jeho podání se z četby stává téměř dramatizace. Lukáš Hlavica je naštěstí příliš velký profesionál na to, aby sklouznul k přehrávání. Četba zní přirozeně, herec v patřičných místech zcela samozřejmě zadrhává, pousměje se či přidává povzdechy a navíc čas od času přihodí francouzskou větičku s přízvukem, za nějž by se nemusel stydět ani skutečný Poirot. Samotný zvuk je však vzorně čistý a jasný, snad jen v některých pasážích trochu kolísala hlasitost četby.Obal audioknihy je stylizován do podoby samotného Orient expresu. Obdobně jako vizuální stránka se v duchu železnice nese i hudební doprovod audioknihy. Ten je tentokrát střídmý v nástrojích, nikoli však ve svém pojetí. Prim tu hraje živé piano, divoce rozehrávající dunivou melodii v rytmu vlaku uhánějícího po kolejích. Jeho tóny pak skvěle doplňuje syčení páry a pískot píšťal. Díky pečlivému číslování kapitol ani příliš nevadí, že zdaleka ne všechny stopy končí zvukovým předělem.

Vražda v Orient expresu patří mezi nejslavnější detektivky vůbec. Agatha Christie zde vystavěla jednu z nejoriginálnějších zápletek, spletitou záhadu zamčeného kupé. Ze všech přítomných jediný Poirot postřehne každý sebemenší detail, který mu pomůže při závěrečném velkolepém odhalení pachatele brutální vraždy. Lukáši Hlavicovi se podařilo překonat nejen aktuální filmové zpracování, ale i starší audioknižní verzi z roku 2008. Jeho hlasová hra s posluchačem je plně srovnatelná s tou, jakou se svými čtenáři rozehrála lady Agatha.

Lit.: Hnilička, Přemysl: S Poirotem ve vlaku uprostřed sněhové vánice. In web Naposlech.cz, 7. 12. 2017 (recenze). – Cit.:  Je to zajímavý paradox. Zatímco v rozhlase kraluje detektiv Maigret v podání Rudolfa Hrušínského, Josefa Somra, Oty Sklenčky či Josefa Vinkláře, belgický pradědeček současných hipsterů Hercule Poirot se dočkal jen několika adaptací. Inscenován byl Královský rubín s Janem Přeučilem, Ztracená školačka s Vlastimilem Brodským a snad ještě něco, o čem autor těchto řádků nemá ponětí.

Na audioknižním trhu je tomu naopak: Hercule Poirot a jeho autorka Agatha Christie je vysloveným hitem. Když pomineme nahrávky pořízené pro nevidomé, je tu více než desítka dalších s nejrůznějšími interprety. Za zmínku určitě stojí vypravěčské umění Ladislava Lakomého ve Vraždě Rogera Ackroyda, Ladislava Freje v Herkulovských úkolech pro Hercula Poirota, Aleše Procházky ve Vraždách podle abecedy nebo Jaromíra Meduny v Záhadě na zámku Styles a v Oponě. Jeden z nejslavnějších detektivních příběhů Agathy Christie – Vražda v Orient expresu – byl v podobě audioknihy zpracován již v roce 2008 firmou Euromedia Group a načetl ji Pavel Novotný. Nové filmové zpracování však podnítilo studio OneHotBook, aby nechalo znovu načíst a souběžně vydat novou audioknihu, tentokrát v interpretaci Lukáše Hlavici.

Rádi můžeme konstatovat, že šlo o dobrý nápad. Zatímco Novotného četba se dala považovat za pouhé seznámení s textem bez větších hereckých ambicí, Lukáš Hlavica rozehrává velkou ansámblovou hru. Je nemožné určit, jak moc se na ní podílel zkušený režisér Michal Bureš, už proto, že herec Hlavica se před lety stal také schopným rozhlasovým režisérem. Ať to bylo s jejich spoluprací jakkoliv, výsledek je pro posluchače neobyčejným zážitkem.

Zápletka Vraždy v Orient expresu je dostatečně známa, proto se můžeme hned věnovat jednotlivým postavám. Ačkoliv jich ve vánici uvízlý vlak nabízí více než desítku, Hlavica nemá sebemenší problém ty podstatné hlasově rozlišit. Jeho situace není lehká: ve vlaku cestují lidé různých národností, s nimiž navíc Poirot mluví různými jazyky. On sám pak během děje hovoří francouzsky, anglicky i německy, nešlo tedy jít cestou nejmenšího odporu, tj. pokoušet se o napodobování či parodování jazykových akcentů. K tomu se herec uchyluje jen v případě, předepisuje-li to výslovně text, například u Hercula Poirota či u německé služebné. V charakteristice postav tedy používá spíše jejich naturel než jazykové zvláštnosti. Řek u něj proto nijak nekomolí angličtinu, ale hovoří bujaře, jakoby měl každou chvíli na jazyku šťavnatější slovo. Madam Dragomirovová hovoří pomalu s jemným ruským přízvukem, zato však nežensky hlubokým basbarytonem. Hercule Poirot naopak ční nad ostatními mužskými hlasy o kvartu či kvintu výše. V průběhu četby zní tento belgický mužíček nenápadně, laskavě až bezbranně, aby pak v závěrečném rozuzlení dal naplno zaznít své samolibosti; Hlavica ho nechává na několika místech potutelně se uchichtnout. Nespoutaným gejzírem výřečnosti se v jeho ústech stává paní Hubbardová, pravé to převtělení zemitých královen pražských pavlačí. Nesmíme zapomenout ani na monsieura Bouca, který v románu zdatně supluje watsonovskou povahu Hastingsovu. V Hlavicově podání je skutečným protikladem Poirotovy tiché úspornosti; často gargantuovsky vybuchuje, není-li schopen pochopit detektivovy myšlenky či je-li překvapen nově vzniklou situací.

Zkrátka řečeno: Hlavica tu jako zručný režisér diriguje „své“ postavy, aby vytvořil nesmírně vrstevnatý a zajímavý svět, který svého posluchače přiláká a nepustí – až u poslední kapitoly. Bez ohledu na to, víte-li, kdo je vrah.

2. 9. 2017

Sherlock Holmes a kočičí záhada (1988, 2007)

Josef Kleibl. Vědecký případ slavného detektiva napsaný přímo pro Meteor. Hudba Petr Skoumal. Režie Jiřina Martínková.

Osoby a obsazení: Sherlock Holmes (Svatopluk Beneš), dr. Watson (Jiří Císler), Jiří Samek, Josef Somr, Růžena Preisslerová, Zuzana Fišárková, Antonín Hardt.

Připravil Československý rozhlas v roce 1988 (22 min.). Premiéra 3. 12. 1988. Repríza 26. 8. 2017 v pořadu Meteor – Léto s Sherlockem (ČRo 2 Praha); 6. 9. 2022 (ČRo 2 Praha) v rámci pořadu Meteor k úmrtí Josefa Kleibla.

Alternativní verze názvu: Sherlock Holmes a kočičí bohyně

Vydal Radioservis v roce 2007 na CD 15 případů Sherlocka Holmese (1 CD mp3, CR0801-2).

Lit.: anonym: Josef Kleibl: Pavor nocturnus a další vědecké případy Sherlocka Holmese. In web ČRo 2 Praha, 6. září 2022 (článek). – Cit.: Ve věku 91 let zemřel v sobotu 3. září 2022 zakladatel Meteoru Josef Kleibl. Pro Meteor sepsal i několik vědeckých detektivek s postavou Sherlocka Holmese. Poslední z nich v roce 2017 na přímou žádost redaktorů pořadu. Ve věku 86 let se vrátil k nedopsanému příběhu Pavor nocturnus, kde slavný detektiv musí zvládnout i keltský jazyk Cornish (kornvalština), který zanikl v 18. století. Jako vzpomínku na Josefa Kleibla vám Dvojka nabízí tuto i další tři jeho holmesovky. (…)

1. 9. 2017

O čem sním, když náhodou spím (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 12:16

Výsledek obrázku pro O čem sním, když náhodou spím audioknihaAndrej Babiš (= kolektiv autorů). Audiokniha.

Čte Zdeněk Mahdal. Úvod čte Andrej Babiš.

Natočeno 2017. K poslechu zde.

Lit.:  Babiš, Andrej (= Prchal, Marek): Tak tohle je moje první knížka, teď jako audioknížka. In Facebook, srpen 2017 (status). – Cit.: Psal jsem ji za pomoci mnoha lidí víc než rok. Je to moje vize České republiky v roce 2035. Možná vás to překvapí, ale zatím jsem první politik v naší zemi, který něco takového napsal. Poslední, kdo to udělal, byl Jan Antonín Baťa, když napsal Budujme stát pro 40 000 000. Od té doby nikdo.

K téhle knížce už se vyjádřilo spousta lidí, ale ne každý ji četl. Vydal jsem ji zdarma, ať je pro každého. Nejdřív tištěnou a pak i elektronickou. A myslím, že byste na ni měli mít názor. Měli bychom přemýšlet o vizi naší země.

Budu moc rád, když si knížku přečtete a napíšete mi, třeba na můj Facebook, nebo na náš web Chceme lepší Česko.

(more…)

31. 8. 2017

Co by můj syn měl vědět o světě (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 8:53
Book cover

Fredrik Backman. Kompletní audiokniha. Humorný pokus otce vysvětlit dvouletému synovi, jak funguje svět. Od autora bestselleru Muž jménem Ove.

Čte Lukáš Hejlík.

Natočeno 2017. Vydal OneHotBook v roce 2017 (katalogové č.: 8594169481616; EAN: AK161; 1 CD mp3).

Pozn.: Fredrik Backman vtipně stírá všechny úzkosti a nedostatky rodičů jednadvacátého století v půvabné výpovědi, plné upřímných obav, prozrazených (či očekávaných) trapasů, rodinných i osobních historek a nepodmíněných vyznání lásky, která zasáhnou posluchačovo srdce.

Mému synovi. Už teď se ti omlouvám. Za všechno, co udělám špatně. Za všechno, co prošvihnu. Za své kraťasy. Za tričko s nápisem „Správní chlapi váží přes 90 kilo“. Za projev na tvém maturitním večírku. Doufám, že se na mě nebudeš zlobit, že se na tebe pořád snažím dělat dojem. Že mi nebudeš vyčítat tuhle (audio)knihu. A až budu otravný. Až budu trapný. Až budu nespravedlivý. Pak si vzpomeň na ten den, kdy jsi mi odmítl prozradit, kam jsi mi schoval klíče od auta. A uvědom si, že sis začal ty.

Všechny ty technologie dostaly naši generaci pod hrozný tlak, jakmile jsme se stali rodiči, rozumíš? Všechny předchozí generace rodičů se mohly vymlouvat, že „nevěděly“. To tak rodiče dělávají. Ty jsi pila víno, když jsi kojila? „Nevěděla jsem.“ Nechali jste nás snídat skořicové rolky? Sedět na zadním sedadle bez pásu? Brala jsi v těhotenství LSD? „Ale prosím tě, my jsme přece nic n-e-v-ě-d-ě-l-i. To bylo v sedmdesátých letech, však víš. Tehdy to vlastně nebylo nebezpečný!“ Ale moje generace ví, jasný? My víme VŠECHNO! Můžeme si to přece vygooglit. 

Velmi dlouho jsme platili za největší egoisty v dějinách lidstva, dokud jsme se nestali rodiči a neuvědomili si, jak jsme vlastně bezvýznamní. Zjištění, že od tohoto okamžiku budeš dýchat výhradně plícemi někoho jiného, tě zasáhne tvrději, pokud na to nejsi připravený. 

Chci, abys věděl, že jsem se snažil úplně, úplně nejvíc, jak jsem uměl. Nechal jsem na hřišti všechno. Vypustil jsem tam duši. Nikdo negooglil tolik jako já…

Fredrik Backman (* 1981)

Pochází ze Stockholmu, pravidelně píše sloupky do švédských novin a na svůj blog. Jeho prvního románu Muž jménem Ove (2012; česky Host 2014) se jen ve Švédsku prodalo přes šest set tisíc výtisků a práva byla prodána do dvaceti pěti zemí. Po úspěšné prvotině autorovi vyšly další tři knihy: Saker min son behöver veta om världen (Vše, co můj syn potřebuje vědět o světě, 2012), Babička pozdravuje a omlouvá se (2013) a nejnovější román Britt-Marie var här (Byla tady Britt-Marie).

Lukáš Hejlík (* 1980)

Vystudoval obchodní akademii v Lounech a po ní Vyšší odbornou hereckou školu v Praze Michli. Hned po studiu získal angažmá v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích, o dva roky později přesídlil do Městského divadla Brno. Za sebou má celou řadu divadelních rolí, v televizi ho proslavily zejména role v seriálech Ošklivka Katka, Ordinace v růžové zahradě nebo Terapie, na filmovém plátně debutoval ve snímku Crash Road (2007) a zahrál si v originální komedii Marka Najbrta Polski film (2012). Kromě hraní a moderování je autorem populárního a také už kultovního projektu LiStOVáNí, což jsou putovní scénická čtení z právě vycházejících knih.

Poločas rozpadu (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 8:47

Audiokniha Poločas rozpadu  - autor František Kotleta   - interpret Borek KapitančikFrantišek Kotleta. Kompletní audiokniha ze série Postapokalyptická trilogie. Volné pokračování postapokalyptického románu Spad. Hudba Matěj Prudil. Technik záznamu Marie Jíchová. Producent Vladimíra Jirásková. Režie Ondřej Jirásek.

Čte Borek Kapitančik.
Natočeno 2017. Vydala Epocha 30. 8. 2017 (1 CD mp3, 8:19:09).

Pozn.: Válka skončila. Zbyla jen vzpomínka v podobě zničené planety, na jejíž povrch dopadly stovky jaderných hlavic. Starý svět zmizel a ten nový je jiný – divoký, nemilosrdný, radioaktivní… Zbytky lidí se snaží přežít v jeho troskách a vybudovat něco jako civilizaci. Jsou ale takoví, kteří civilizaci nechtějí. Vlastně nechtějí ani divošství. Touží po jediném – dokončit práci, kterou začaly světové mocnosti ve své válce. A proti nim stojí ti, kteří věří v nové začátky. Jenže – stojí tenhle svět vůbec za záchranu?

30. 8. 2017

Život za životem (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 11:14

Kate Atkinsonová. Kompletní audiokniha. Příběh, ve kterém hlavní hrdinka prožívá alternativní verze událostí svého života v meziválečném Londýně. Překlad Daniela Theinová. Režie a zvuk Miloš Vrána.

Čte Tereza Bebarová.

Natočeno 2017. Vydala Bookmedia, Audiotéka 30. 8. 2017 (MP3, celková délka 17 hodin 31 minut).

Pozn.: Kdybyste mohli jednu, jedinou věc ve své minulosti změnit, co by to bylo?

Nekonečné volby, nevysvětlitelné fobie, prolínání paralelních světů a atmosféra meziválečného Londýna. To je příběh Angličanky Ursuly Toddové, která zemře hned po narození jedné únorové noci roku 1910. Hned v další kapitole se ale narodí znovu a přežije. Ursula mívá silné pocity déja vu, je totiž schopná prožívat tytéž chvíle znovu a znovu. Může tak pokaždé zabránit různým osobním katastrofám. Román o efektu motýlích křídel – i nepatrné rozhodnutí může mít nedozírné následky.

Kate Atkinsonová
Narodila se v Yorku v Anglii a vystudovala anglickou literaturu na Dundeeho univerzitě. Svou spisovatelskou dráhu začala povídkami, které vycházeli v časopisech. Za svou prvotinu „V zákulisí muzea“ dostala v roce 1996 Whitbreadovu cenu. Od té doby pokračovala v psaní. Ačkoliv mezi českými čtenáři není příliš známá, jedná se podle všech recenzí o jedno z nejlepších současných britských děl přeložených do češtiny. Je také autorkou divadelní hry Abandonment.

Tereza Bebarová
Česká divadelní a televizní herečka a zpěvačka, která příležitostně účinkuje v muzikálech. Od dětství tancovala a zpívala, a proto poté vystudovala na ostravské konzervatoři. Po angažmá v ostravském Divadle Aréna, nebo Národním divadle moravskoslezském se přesunula do Prahy, kde hraje v nuselském Divadle na Fidlovačce. Můžeme ji vidět také v seriálu Ulice nebo slyšet v seriálech Dr. House, kde dabuje Třináctku, nebo v Zoufalých manželkách jako Gabrielle Solisovou. Tato nadaná a hlasově velmi disponovaná žena nám pomohla namluvit naši audioknihu.

Lit.: anonym: Kate Atkinsonová: Život za životem. In web AE Style Svět, 6. 10. 2018 (posluchačská recenze).- Cit.: Pěkný sobotní večer, jestli mne za poslední dobu nějaká audiokniha naplno pohltila, tak je to právě tato. Život za životem od Kate Atkinsonové vás vtáhne do děje ani nevíte jak…

Jake by to bylo, kdybyste některé okamžiky života prožili vícekrát, měli pocit deja vu, ale vlastně díky tomu pokaždé zvolili jinou cestu? Ne spravnou, ale jinou…. Příběh o dívce, která poprvé zemřela již při svém narození, padla tma a následně svůj porod přežila, zemřela později, opět přežila a tak dále. Ne, nikdy se nevracíte na úplný začátek. Kouzlo je v tom, že nevíte, kdy padne tma a do kterého okamžiku jejího života se vrátíte.

Velice mne láká přečíst si tištěnou verzi (např. ZDE), ale na druhou stranu mnoho dělá i přednes audioknihy, který je díky Tereze Bebarové, naprosto brilantní. Pokud máte rádi nevšední romány, tak tento ve vaší (audio) knihovně nesmí chybět. Já se k němu budu ráda vracet.

Tímto bych ráda poděkovala Audiotece za poskytnutí této nevšední a výborné audioknihy k recenzi!

26. 8. 2017

Jak loupežník Rumcajs šel Mance pro jablíčko (1993, 2017)

Václav Čtvrtek. Dramatizace pohádky. Režie Ivan Holeček.

Osoby a obsazení: vypravěč (Alois Švehlík), Rumcajs (Michal Dlouhý), Manka (Simona Vrbická) a kněžna (Marie Drahokoupilová).

Natočeno 1993. Vydala Radiotéka, srpen 2017 (MP3,  11 min. 24 sek.) jako přívažek kompletu O Rumcajsovi (1969).

23. 8. 2017

Pohlednice z Brightonu (1965)

Wacław (Waclaw) Golembowicz. Nová dobrodružství Sherlocka Holmese a Dr. Watsona, které ale sir Doyle nenapsal. Dramatiazce povídky z knihy Przygody chemiczne Sherlocka Holmesa. Režie Karel Weinlich.

Účinkují Bohumil Záhorský, Jaromír Spal, Karel Pavlík, Václav Vydra ml., Vladimír Leraus, Oldřich Šmalcl a Bedřich Bobek.

Připravil Československý rozhlas v roce 1965 (27 min.). Repríza 22. 8. 2017 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.) v cyklu Léto s Sherlockem. Vydal Radioservis v roce 2008 na CD 15 případů Sherlocka Holmese podruhé (1 CD mp3, CR0804-2, 5:02 hod.).

Pozn.: Wacław Gołembowicz přiznává, že jen doplňuje mezeru v příbězích slavného detektiva. Vznikala tak, že detektiv vydávaný za náruživého chemika málo využíval svých chemických znalostí. Autor však nezůstává v ničem pozadu za svým klasickým vzorem a líčí ve známém prostředí a se známými postavami úplně nový a tajemný příběh.

Wacław Gołembowicz byl chemický inženýr a spisovatel. Autor detektivních povídek s Sherlockem Holmesem, biografie o Paracelsovi (Wędrowiec: Opowieść o Paracelsusie, 1963). Napsal ale i desítky naučných a populárně-naučných knih z oboru (W zwierciadle chemii, 1955, Gawędy chemiczne, 1957, Chemia w rondlu, 1961 ad). Zemřel ve Varšavě ve věku 60 let. Několik knih se dočkalo vydání až po jeho smrti. (anotace (ČRo)

Honicí psi (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 10:24

Audiokniha Honicí psi  - autor Jorn Lier Horst   - interpret Zdeněk KupkaJorn Lier Horst. Kompletní audiokniha. Severská detektivka, ve které se i hlavní vyšetřovatel vraždy stává podezřelým. Překlad Kateřina Krištůfková. Režie a mistr zvuku Ivo Martiník. Hudba Lukáš Bury.

Čte Zdeněk Kupka.

Natočeno 2017. Vydala Bookmedia a Audiotéka, srpen 2017 (MP3, celková délka 12 hodin 12 minut).

Pozn.: Sedmnáct let starý případ vraždy mladé dívky je znovu otevřen a nové důkazy vedou konečně k usvědčení pravého pachatele. Důkazy ukazují na Williama Wistinga, někdejšího šéfa vyšetřovacího týmu. Někdo důkazy zfalšoval a William teď musí sám na vlastní pěst očistit své jméno a zjistit, kdo ten důkaz vyrobil. Někdo z jeho vyšetřovacího týmu? A proč teď? Je tedy ten již dávno odsouzený člověk skutečně nevinný? Hon se rozbíhá naplno.

Jørn Lier Horst
Tento norský spisovatel patří mezí nejvýznamnější současné detektivkáře. Tomuto žánru se věnuje výhradně a možná proto, že vystudoval policejní akademii, psychologii a kriminologii a 20 let pracoval jako vyšetřovatel, je nyní jeden z nejlepších autorů krimi literatury. Od roku 2013 se spisovatelství věnuje na plný úvazek, ale i tak si udržuje stálý kontakt se svým oborem. Hlavně za přesné vylíčení policejní práce sklízí pochvalné kritiky.
Hlavního vyšetřovatele Williama Wistinga, uvedl na scénu již ve své první detektivce v roce 1995. Doposud v této sérii vzniklo 10 knih.

Zdeněk Kupka
Herec Zdeněk Kupka odešel vysoké školy, aby mohl dělat kulisáka v libereckém Divadle F. X. Šaldy. Tam také později dělal inspicienta. První profesionální angažmá získal v roce 1995 ve Slováckém divadle v Uherském Hradiště. Od roku 2004 je stálým hostem činohry Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, kde studuje dvě inscenace za sezónu. Hraje i v Českém Krumlově v divadle s otáčivým hledištěm například komedie Williama Shakespeara v inscenaci Jak se vám líbí. Mimo divadlo můžeme Zdeňka Kupku zahlédnout třeba v televizním příběhu Čekárna, nebo v ruském krimi filmu Aźazel.

21. 8. 2017

Sherlock Holmes ve státních službách (2017, 2018)

Sir Arthur Conan Doyle. Rozhlasová adaptace povídky Bruce-Partingtonovy dokumenty ze sbírky Poslední poklona Sherlocka Holmese. Překlad Eva Kondrysová. Dramatizace Martin Velíšek. Hudba Jakub Rataj, řídí autor. Hraje FAMA Kvartet. Produkce Dana Reichová. Zvuk Radek Veselý a Milan Křivohlavý. Ruchy Petr Šplíchal a Jiří Litoš. Dramaturgie Kateřina Rathouská. Režie Vít Vencl.

Osoby a obsazení: Sherlock Holmes (Jan Hájek), doktor John Watson (Pavel Batěk), Violet Westberryová, snoubenka Arthura Westa (Marika Procházková), Arthur West (Lukáš Příkazký), paní Hudsonová (Jana Boušková), Mycroft Holmes (Tomáš Pavelka), Lestrade (Ladislav Hampl), vedoucí oddělení Johnson (Hanuš Bor) a  plukovník Valentin Walter (Jiří Hána).

Zkouška 5. 9. 2017 (ruchy, chůze, Big Ben, ulice), 13. 9. 2017 (herecká). Premiéra 17. 9. 2017 (ČRo 2 Praha, 20:00 h) v rámci cyklu Léto s Sherlockem. Vysíláno živě.

Vydal Radioservis, březen 2018 (1 CD / MP3; CRO972-2; EAN 8590236097223).

Pozn.: O přípravě a vysílání hry připravil Tomáš Černý dokument Sherlock Holmes a případ s rádiem (k poslechu zde).sherlock holmes ve statnich sluzbach

Lit.: Velíšek, Martin: Sherlock Holmes ve službách rozhlasu. In Týdeník Rozhlas 37/2017, s. 8 (článek).

Hnilička, Přemysl: Jak se drama vysílalo a vysílá živě. In Týdeník Rozhlas 37/2017, s. 8 (článek).

Vencl, Vít: Zvuk, který nese lidskou stopu. In Týdeník Rozhlas 37/2017, s. 9 (článek).

Bruce-Partingtonovy dokumentyVencl, Vít - Zvuk, který nese lidskou stopu. In Týdeník Rozhlas 37-2017, s. 9 (článek).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Lit.: Velíšek, Martin: Spojení klasické detektivky a dřevního způsobu natáčení. Léto s Sherlockem uzavře rozhlasová hra vysílaná živě. In web ČRo 2 Praha, 11. 9. 2017 (článek + youtube odkaz). – Cit.: Příběhy o Holmesovi psal Doyle dlouhých 40 let (1887-1927). Poslechněte si jeden z jeho nejoblíbenějších.

Takhle se naposledy hry dělaly před 70 lety. Nenechte si ujít jedinečnou adaptaci Bruce-Partingtonových dokumentů. Vysíláme živě i na YouTube nebo Facebooku.

Pro milovníky rozhlasových her přichystala stanice Dvojka mimořádnou exkluzivitu. Léto s Sherlockem se rozhodla uzavřít nově natočeným holmesovským příběhem, jehož inscenace vznikne jako v pionýrských časech rozhlasu – odvysíláním v přímém přenosu.

Takto se rozhlasová hra u nás naposledy vysílala v roce 1948. Retro spojení snad nejklasičtější detektivky a dřevního způsobu natáčení se zdá velmi inspirativní. A to nejen kvůli blízkosti časů zrodu, ale především obdobným potenciálem hravosti a nadhledu. Poslouchejte/sledujte živě v neděli 17. září 2017 od 20:00.

Retro rekvizity

„V přímém přenosu vytvoříme ve vinohradském Studiu 2 s pomocí ruchařů i přítomných diváků ulice Londýna, byt v Baker Street i restauraci, kde se Sherlock schází s dr. Watsonem. Při odhalování vraha budeme přelézat zdi, rozbíjet okna i páčit pokladny,“ slibuje režisér inscenace Vít Vencl.

„Všechno vytvoříme ve studiu jako v první polovině minulého století. Ve studiu se objeví dřevěné schody i dveře, které skřípaly v Českém rozhlase před desítkami let. Přivezeme písek i štěrk, abychom mohli být u každého kroku našich detektivů. Smyčcové kvarteto, posazené po boku herců, bude doprovázet jejich pátrání živou hudbou.“

Sherlock ve státních službách

Kritéria pro výběr povídky byla jasná: měl by to být dosud nerealizovaný příběh a měl by dát dostatek příležitostí ke zvukovému vyprávění. Volba padla na povídku Bruce-Partingtonovy dokumenty (The Adventure of the Bruce-Partington Plans).

Bruce-Partingtonovy dokumenty
Povídka vyšla časopisecky v roce 1908. Během první světové války ji Doyle zařadil do knihy Poslední poklona Sherlocka Holmese (1917), zřejmě i díky jejímu vlasteneckému podtextu. Později ji zahrnul i do seznamu svých nejoblíbenějších povídek.

Je až s podivem, že dosud ušla zájmu rozhlasových tvůrců. Mezi lety 1965 a 1988 byla totiž několikrát adaptována pro TV a film a v roce 1994 se samozřejmě stala součástí kompletního zpracování příběhů slavného detektiva neméně věhlasnou BBC. Český rozhlas svou adaptaci Doylovy povídky uvede pod názvem Sherlock Holmes ve státních službách.

Live stream na Facebooku i YouTube

Děj se odehrává se v roce 1895 a Holmes v ní skutečně řeší zakázku z těch nejvyšších míst. Tu mu zprostředkuje jeho bratr Mycroft Holmes. Doyle ho v příběhu pátrání po ukradených plánech ponorky přivedl na scénu počtvrté a naposledy. Vystupuje zde také detektiv Lestrade.

Naopak z kánonu holmesovských postav v původní povídce chybí paní Hudsonová. Dovolili jsme se zpronevěřit originálu a do domu na Baker Street jsme ji vrátili. Po odvysílání bude videozáznam hry dostupný na YouTube kanálu Dvojky. Odebírejte!

Lit.: anonym: Český rozhlas v neděli uvede po sedmdesáti letech živě vysílanou rozhlasovou hru. Završí tak léto s Sherlockem. In web Mediahub, 14. 9. 2017 (článek). – Cit.: Český rozhlas Dvojka odvysílá v neděli 17. září od 20.00 hodin v přímém přenosu rozhlasovou hru Arthura Conana Doyla „Sherlock Holmes ve státních službách“. Živě vysílaná hra se vrací poprvé od roku 1948 a symbolicky tak uzavře velký letní projekt „Léto s Sherlockem“.

„Na tento nápad nás přivedl fakt, že se v posledních letech v některých skandinávských rozhlasech, ale i jinde v Evropě k této metodě vrátili, samozřejmě jako k experimentu. Živě vysílat dramatický tvar, to ještě zdůrazňuje kouzlo a krásu rozhlasu – kdy nás pouhý zvuk přenese teď a tady do jiného prostoru, času, příběhu. A přitom se to někde zároveň děje ve skutečnosti,“ říká šéfredaktor Českého rozhlasu Dvojka Martin Groman.

Základem inscenace se stala povídka „Bruce-Partingtonovy dokumenty“, která vyšla nejdříve časopisecky v roce 1908 a Arthur Conan Doyle ji posléze zařadil do knihy „Poslední poklona Sherlocka Holmese“, kterou připravil k vydání během první světové války v roce 1917. Mezi lety 1965 a 1988 byla několikrát adaptována pro televizi a film, rozhlasové zpracování se nikdy neuskutečnilo, upřesnil pozadí inscenace Jakub Hritz z Rozhlasu.

„Kritéria pro výběr povídky byla jasná. Najít dosud nerealizovaný příběh s dostatkem příležitostí ke zvukovému vyprávění a volba padla na povídku „Bruce-Partingtonovy dokumenty“. Je až s podivem, že dosud ušla zájmu rozhlasových tvůrců,“ říká autor dramatizace Martin Velíšek.

„Rozhlasovou hru „Sherlock Holmes ve státních službách“ odvysílá Český rozhlas Dvojka živě ze Studia 2 v neděli 17. září od 20.00 hodin a kromě klasického rozhlasového přenosu ji nabídne také prostřednictvím streamu na Facebooku a YouTube,“ dodává Jakub Hritz.

Lit.: Konopásková, Kateřina: Události – Rozhlasová hra živě. In web Česká televize, 17. 9. 2017 (reportáž). – Cit.: Po sedmdesáti letech se bude vysílat rozhlasová hra živě. Český rozhlas už za necelou hodinu uvede experiment, kterým se vrací do své minulosti.

Lit.: Brychta, Jan: Dvojka představila Sherlocka Holmese ve státních službách jako první rozhlasovou hru ve videu. In web Digizone, 20. 9. 2017 (článek + odkaz na YouTube). – Cit.: Kromě klasického přímého přenosu tak mohli milovníci Sherlocka Holmese sledovat případ oblíbeného hrdiny ve státních službách také prostřednictvím kamer na serveru YouTube. Videozáznam celé hry je k dispozici neomezeně. Na začátku nedělního večera jsem si říkal, že to třeba bude nejen po sedmdesáti letech poprvé, ale také na dalších sedmdesát let naposled. Ale jak jsem tak sledoval reakce herců, režiséra, produkce, ale hlavně ohlas od posluchačů – od telefonátů, přes maily, sociální sítě… bude to asi dřív, kdy se do podobného dobrodružství pustíme znovu, těší se šéfredaktor Českého rozhlasu Dvojka Martin Groman.

Komponovaný večer doplnil od 22 hodin reportážní dokument Tomáše Černého Sherlock Holmes a případ s rádiem o přípravě této rozhlasové hry a živého přenosu. Více informací a video naleznou zájemci na webu stanice.

Lit.: Taud, Rostislav: „Před pány ruchaři klobouk dolů!“ Kdo jsou neviditelní hrdinové Sherlocka živě? In web ČRo 2 Praha, 21. 9. 2017 (článek + ukázky k poslechu). – Cit.: Jiří Litoš a Petr Šplíchal se k ruchařině dostali podobně. Od zvukové techniky přes zvukového mistra až ke gramomixérství (dřív se totiž zvuky mixovaly ze dvou gramofonů, až později z pásků, dnes z počítače).

Proč na sobě měli bílé pláště? Kterého zvuku se bojí? A jak se dělá třeba chůze ve sněhu? Všechno vám vysvětlí ropáci Petr Šplíchal a Jiří Litoš. Jak se natáčela inkriminovaná scéna vraždy, najdete ve fotogalerii.

Dvě postavy v bílých pláštích schované pod schody naproti hercům vzbudily nejvíc pozornosti při živém přenosu rozhlasové hry Sherlock Holmes ve státních službách. Hlavně na sociálních sítích. Kdo jsou oni ruchaři? A proč na sobě měli bílé pláště?

„Byla to taková malá pocta někdejším zvukovým mistrům a režisérům, kteří právě v takových pláštích pracovali běžně,“ vysvětlují oba ropáci (ze zkratky ROP – režisér ozvučení pořadů). Naposledy se totiž rozhlasová hra vysílala živě v roce 1948. Jak vypadá jejich běžná práce dnes? „Vybírám muziku a zvuky, když se natáčí rozhlasová hra nebo ostatní slovesné pořady,“ vysvětluje Petr Šplíchal, který spolupracuje i na seriálu Historie českého zločinu.

Zvuky líbání nám kradou herci

„Pořad vzniká tak, že dramaturg vybere text, produkce pozve herce, nad tím bdí hlavní slovesný režisér, který za pomoci zvukaře ve studiu natočí slovo podle scénáře. A my mezitím se scénářem a po domluvě s režisérem zajistíme hudbu a zvukový doprovod a pak při závěrečném stáčení v režii v počítači ve stopách pod sebou všechno různě upravujeme, časujeme, barvíme,“ doplňuje Jiří Litoš.

Často musejí zvuky někde sami natočit. „Když jsme dělali Jméno růže od Umberta Eca, neměli jsme v archivu žádné pořádné klášterní dveře. Jeli jsme je tedy natočit do břevnovského kláštera,“ popisuje Šplíchal. Taky třeba první stereo hra Krápník a Františka se pro lepší ozvučení točila přímo v Koněpruských jeskyních. „Zvuky líbání nám ale vždycky ukradnou herci.“

Zvuk, kterého se bojíme

S jakými zvuky bývá problém? „Třeba pád vánočního stromečku,“ posteskl si v minulosti Jiří Litoš. „Když totiž spadne, ozdoby zachrastí málo, protože větve ten zvuk přebijí. Musíme sehnat dost starých ozdob, které rozbijeme a pak k tomu přimíchat zvuk stromku. Ale pád stromku s ozdobami naživo natočit nejde.“

Na druhou stranu i zvukový archiv rozhlasu skrývá svá tajemství. „Máme tam zvuk, kterého se bojíme. Jmenuje se sténání umírajícího. Natočil ho kdysi pan Tieftrunk v nemocnici. Jde o ženu, která vypustila duši.“ Jindy v archivu najdete jen část zvuku, třeba mouchu, ale potřebujete celé hejno.

Zvuky musí sednout herci

Jak se liší jejich práce od práce ruchařů ve filmu? „Ve filmu je práce podobná,“ vysvětluje Šplíchal. „Jen s tím rozdílem, že se točí víc kontaktně, venku. My točíme spíš ve studiu. V jednom je to ale podobné: přidávání živých zvuků. Dělám je se sluchátky přímo se slovy herce. Třeba kroky, nebo různé vrzání.“

Proč se to nedělá umělými zvuky z datábáze? „Ono by se to třeba nespojilo rytmicky. Ve studiu máme například různé druhy podlah. Někdy je tam šest dlaždic, čtyři prkna a pak pískoviště, kde se dělají kroky ve štěrku. Dohráváme to přesně na míru herci a situaci. Časté je taky nalití kávy nebo čaje. Je ale možné, že zvukař si v budoucnu bude vybírat zvuky sám.“

Profesionální deformace a audiohrátky

A čím se ruchaři baví? „Měl jsem do dokumentu o Daliborce zajistit teskný houslový motiv. Vypůjčil jsem si operu Dalibor a naučil se ten hlavní motiv. Takže nakonec v Daliborce Dalibor hrál árii Dalibora z opery Dalibor. Byl to krátký motiv, ale já se tím bavil,“ směje se Jiří Litoš. Poslechněte si několik zvuků a poslechněte si, jak je ropáci vyrobili.

Lit.: anonym: Český rozhlas: První rozhlasová hra, vysílaná po 70 letech živě, vychází jako audiokniha. In web Parlamentní listy, 4. 4. 2018 (tisková zpráva). – Cit.: Vydavatelství Radioservis a Český rozhlas Dvojka představují záznam z unikátního živého vysílání rozhlasové hry od Sira Artura Conana Doyla: Sherlock Holmes ve státních službách.

Sherlock Holmes ve státních službách je první rozhlasová hra, vysílaná po 70 letech živě ze studia Českého rozhlasu.

Povídka Bruce – Partingtonovy dokumenty vyšla časopisecky v roce 1908. Během první světové války ji Arthur Conan Doyle zařadil do knihy Poslední poklona Sherlocka Holmese (1917), zřejmě i díky jejímu vlasteneckému podtextu. Později ji zahrnul i do seznamu svých nejoblíbenějších povídek.

Čtyři mikrofony, u kterých se střídají herci, kout pro ruchaře a muzikanti strčení v díře … Naposledy se takhle u nás rozhlasová hra vysílala v roce 1948.

Retro spojení snad nejklasičtější detektivky a dřevního způsobu natáčení se zdá velmi inspirativní. A to nejen kvůli blízkosti časů zrodu, ale především obdobným potenciálem hravosti a nadhledu.

„V přímém přenosu vytvoříme ve vinohradském Studiu 2 s pomocí ruchařů i přítomných diváků ulice Londýna, byt v Baker Street i restauraci, kde se Sherlock schází s dr. Watsonem. Při odhalování vraha budeme přelézat zdi, rozbíjet okna i páčit pokladny,“ říká režisér inscenace Vít Vencl. „Obstarali jsme si i zelnou hlávku, abychom mohli zachytit samotný okamžik vraždy.“

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress