Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

21. 11. 2018

Den pro Šakala (2018)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 13:56

 Frederick Forsyth. Brilantně napsaný příběh, který se stal mezníkem ve vývoji politického thrilleru. Kompletní audiokniha. Z anglického originálu The Day of the Jackal přeložil Antonín Přidal. Režie Michal Bureš. Hudba Kryštof Marek. Design obalu Ondřej Fučík. Odpovědná redaktorka Tereza Melicharová.

Čte Otakar Brousek II.

Natočeno 2018. Vydalo Tympanum, s. r. o., 12. 11. 2018 (2 CD MP3, celková délka 13 hod 35 min.).

Pozn.:  Paříž, 1963. Velkolepé oslavy Dne osvobození se jako každý rok účastní francouzský prezident Charles de Gaulle. Kromě několika policistů nikdo ze statisícového davu netuší, že přes speciální hlídky pronikl nenápadný muž. Profesionální nájemný vrah s přezdívkou Šakal, najatý teroristickou organizací OAS, čeká v úkrytu na vhodný okamžik, aby prezidenta zastřelil. Podaří se policistům zabijáka zastavit než bude pozdě? Kdo má skutečný zájem na prezidentově smrti? Strhující a promyšlený příběh patří bezesporu k tomu nejlepšímu, co Frederick Forsyth napsal, a byl opakovaně s úspěchem zfilmován.

Frederick Forsyth (1938)

Britský spisovatel a novinář se narodil roku 1938 v Ashfordu. V sedmnácti letech utekl do Španělska, protože ho okouzlilo toreadorské řemeslo; studoval tam na granadské univerzitě a po návratu domů se stal nejmladším pilotem Britského královského letectva. V necelých dvaceti letech se rozhodl pro dráhu žurnalisty. Na sklonku šedesátých let pobýval v Africe, kde coby zpravodaj BBC a poté novinář na volné noze sledoval vleklý vojenský konflikt v Biafře, jejž pak zachytil ve své prvotině Příběh Biafry. Jako reportér agentury Reuters pracoval nejprve v Paříži a později se věnoval východnímu Německu a Československu. Zkušenosti, které ve zpravodajských kruzích získal, jej přivedly k napsání knihy, jež svého autora proslavila doslova po celém světě – také česky byl Den pro Šakala poprvé publikován již po čtyřech letech od originálního vydání v roce 1971. Následovaly romány Spis ODESSA, Žoldáci, Ďáblova alternativa, Čtvrtý protokol, Vyjednavač, Mistr klamu, Boží pěst, Ikona, Fantom Manhattanu. Pět jeho nejnovějších knih vyšlo v audioknižní podobě: Seznam smrti, Kobra, Mstitel, Afghánec a svazek povídek Kvintet. (more…)

20. 11. 2018

Lovci (2018)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 14:15

Audiokniha Lovci  - autor František Kotleta   - interpret Josef KalužaFrantišek Kotleta. Kompletní audiokniha. Režie Martin Petrášek. Střih, zvuk a mastering Luděk Lazarczik. Produkce Slezská univerzita v Opavě, Multimediální techniky. Cover Lukáš Tuma.  Cover Illustration Piotr Cieśliński.

Čte Josef Kaluža.

Natočeno v září 2018 ve zvukových laboratořích oboru Multimediální techniky na Slezské univerzitě v Opavě. Vydala Epocha v roce 2018 (celková délka 7 hodin 42 minut).

Pozn.: Superhrdinský akční román z blízké budoucnosti. Oblíbený autor žánru českého postapo František Kotleta má pro Prahu opět ne moc zářnou budoucnost. Jeho svět superpadouchů a pouličních válek tentokrát v podání Josefa Kaluži.

Praha roku 2050. Desetimilionová středoevropská metropole má svých problémů dost. Třeba s odpady, přemnoženými zmutovanými potkany nebo permanentní pouliční válkou na pomezí sunnitské a šíitské čtvrti. Co je ale horší, každý padouch v tomhle městě touží po tom, aby se stal superpadouchem. Stačí trocha genetické manipulace tady, pár kybernetických vylepšení támhle, a hlavně ego větší než ten kráter, co zůstal z východního Slovenska. Jediný, kdo se těmhle superpadouchům dokáže postavit, jsou super… vlastně ne, žádní superhrdinové tu nejsou. Jenom skupina federálních policistů z Organizace pro boj s vylepšenými teroristy. Říkají si Lovci…

JOSEF KALUŽA
Absolvent Janáčkovy konzervatoře Ostrava. První zkušenosti v divadle získal v Opavě. Poté přešel do Divadla P. Bezruče v Ostravě, aby nakonec zakotvil v současném angažmá v Komorní scéně Aréna v centru Ostravy. Pro film ztvárnil v roce 2007 výraznou hlavní roli ve zlínském studentském dlouhometrážním hraném snímku Návrat do Červeného města. Diváci jej ale mohou znát např. z mysteriózního krimi Strážce duší (2003) či komediální TV pořadu Pečený Sněhulák (2014). Pravidelně spolupracuje také s ČR Ostrava a Olomouc.

Kaktus (2018)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 14:12

Audiokniha Kaktus  - autor Sarah Haywood   - interpret Dana ČernáSarah Haywood. Kompletní audiokniha. Nikdy není pozdě rozkvést. Povzbudivý román se svéráznou hlavní hrdinkou.

Čte Dana Černá.

Natočen 2018. Vydalo Motto v roce 2018 (MP3, celková délka 11 hodin 34 minut).

Pozn.:  Susan Greenová je nezávislá, samostatná a svůj život má naprosto pod kontrolou. Rozhodně nehodlá plýtvat časem na vztahy plné citových zmatků.

Rodina i kolegové v práci ji sice považují za nepřístupnou a trochu divnou, ale Susan její uspořádaný způsob života dokonale vyhovuje, zvlášť pokud se jí daří vyhýbat se svému neschopnému bratru Edwardovi, který stále žije v matčině domě v Birminghamu.

Susanin pečlivě vybudovaný životní řád se ale náhle začne hroutit – Susan se musí vyrovnat se smrtí matky a s vlastním překvapivým těhotenstvím. Postupně si uvědomuje, že nemůže ovládnout absolutně všechny aspekty svého osudu… a že to nemusí být špatně.

„Seznamte se se Susan Greenovou. Nechápe, jak moc je zábavná, což je skvostné.“ Julia Claiborne Johnsonová

Nesnesitelná lehkost bytí (2018)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 8:47

Milan Kundera. Kompletní audiokniha. Zvuk  Dominik  Budil.  Odpovědná  redaktorka  Karolina  Srncová. Obálka  s  kresbou  Milana  Kundery  Boris Mysliveček.  Režie Aleš Vrzák.

Čte Jiří Bartoška.

Natočeno 2018. Vydalo Tympanum, listopad 2018 (1 CD MP3, celková délka 10 hod 46 min.).

Pozn.: Co  zbylo  z  umírajících  lidí  v  Kambodži? Jedna  velká  fotografie  americké  herečky,  která  drží  v  náručí  žluté  dítě. Co  zbylo  z Tomáše? Nápis: Chtěl  království  Boží  na  zemi.  Co  zbylo  z  Beethovena? Zamračený  muž  s  nepravděpodobnou  hřívou,  který  pronáší  temným hlasem:  „Es  muss  sein!“ Co  zbylo  z  Franze? Nápis: Po  dlouhém  bloudění  návrat. A  tak  dál  a  tak  dál.  Dříve  než  budeme  zapomenuti,  budeme  proměněni v  kýč.  Kýč  je  přestupní  stanice  mezi  bytím  a  zapomenutím.

Co zbylo z umírajících lidí v Kambodži?  Jedna velká fotografie americké herečky, která drží v náručí žluté dítě. Co zbylo z Tomáše? Nápis: Chtěl království Boží na zemi. Co zbylo z Beethovena? Zamračený muž s nepravděpodobnou hřívou, který pronáší temným hlasem: „Es muss sein!“

Co zbylo z Franze?  Nápis: Po dlouhém bloudění návrat.  A tak dál a tak dál. Dříve než budeme zapomenuti, budeme proměněni v kýč. Kýč je přestupní stanice mezi bytím a zapomenutím.

Milan  Kundera,  prozaik,  dramatik  a  esejista,  se  narodil  1.  dubna  1929  v  Brně,  od  roku  1975  žije ve  Francii.

Jiří  Bartoška (* 1947)
Studoval  herectví  na  Janáčkově  akademii  (JAMU)  v  Brně.  Působil  v  divadle  Husa  na  provázku  a  v souboru  Činoherního  studia  Ústí  nad  Labem.  Byl  jedním  z  herců,  kteří  v  70.  letech  proslavili pražské  Divadlo  Na  zábradlí.  Vytvořil  řadu  významných  filmových  rolí  ve  snímcích  předních českých  a  slovenských  režisérů.  Přes  množství  závazků  a  práce,  vyplývajících  z  jeho  funkce prezidenta  MFF  Karlovy  Vary  (od  roku  1994)  a  člena  prezidia  České  filmové  a  televizní akademie,  neopouští  ani  divadlo,  film  a  televizi.

Lit.: anonym: Premiéra Kunderovy klasiky. In Metro, 20. 11. 2018 (článek).

Lit.: -jh-: Jiří Bartoška trpěl Nesnesitelnou lehkostí bytí. Audiokniha ale nakonec vznikla. In web ČT, 26. 12. 2018 (článek + video). – Cit.: Vyprávění o lásce, lehkosti a tíze bytí v podání Jiřího Bartošky nabízí nová audioverze slavného románu Milana Kundery Nesnesitelná lehkost bytí. Nezkrácená četba v režii Aleše Vrzáka trvá 10 hodin a 46 minut. V rozhovoru pro ČT24 Bartoška připustil, že chtěl nahrávání obtížného textu ukončit, ale podpora od Kundery ho přiměla pokračovat.

Nesnesitelná lehkost bytí v podání Jiřího Bartošky

„Trochu z ješitnosti mě potěšilo, když mě oslovili s tím, že pan Kundera by si přál, abych tuhle knížku načetl já. Znal jsem ji, znova jsem si ji přečetl a arogantně jsem do toho vstoupil,“ vypráví Bartoška.

„Ta kniha má souvětí, která jako ponorná řeka mizí a jako Punkva se objeví nahoře, a vy ty věty pořád musíte sledovat, aby na konci, kde je tečka, to mělo smysl a logiku,“ popisuje komplikovaný Kunderův text, který mu prý při natáčení působil značné starosti.

„Dokonce v půlce toho natáčení jsem se omluvil, protože jsem měl z toho vždycky obrovské nervy, když jsem tam měl jít na frekvenci, a řekl jsem: Pánové, já zaplatím, co to zatím stálo, ale já to dělat nebudu, omlouvám se, ale nemám na to sílu,“ říká Bartoška.

Až potvrzení od Milana Kundery, že je s natočeným materiálem velmi spokojen, prý Bartošku přimělo, aby audioknihu dokončil. Kundera žije dlouhodobě ve Francii, kam emigroval v sedmdesátých letech.

„Výběr tohoto výjimečného herce je podle mne pro interpretaci toho textu jedinečný. Jiří Bartoška představuje toho chlapa, který se rozhodne, že se kvůli jedné ze svých lásek vrátí zpět do republiky a bude žít život pod dohledem komunistické strany,“ říká šéfrežisér Českého rozhlasu a režisér audioknihy Nesnesitelná lehkost bytí Aleš Vrzák.

Světově proslulý román, který poprvé vyšel ve francouzském překladu v roce 1984, spojuje příběh lásky s filosofickými úvahami o vztahu jedince a dějin, svobody a závazku, lehkosti a tíži lidského bytí nebo o umění a kýči.

Lit.: Boháčková, Kamila: S Kunderou to bylo mimořádné! In web Týdeník Rozhlas, 24. únor 2019 (rozhovor s Alešem Vrzákem). – Cit.:  Šéfrežisér Českého rozhlasu Aleš Vrzák režíroval v poslední době hned dvě četby z knih Milana Kundery: audioknihu Nesnesitelná lehkost bytí, která vyšla loni, a rozhlasovou četbu Nesmrtelnosti, jejíž premiéra by měla na Vltavě zaznít na počest spisovatelových devadesátin, které oslaví 1. dubna.

Audioknihu Nesnesitelná lehkost bytí načetl na spisovatelovo přání Jiří Bartoška. Ten prý chtěl ale práce na audioknize v polovině nechat. V čem byl problém?

Kunderova volba Jiřího Bartošky byla skvělá, protože výborně rozumí hlavní postavě Tomáše, jeho pocitům a myšlenkám a dokáže ho životně naplnit. Problém nastává, když přijde do studia herec, který nikdy předtím nečetl audioknihu a má sám načíst text o třech stech padesáti stranách. Navíc to Jiří Bartoška musel načíst ve všech figurách i vypravěčských partech a byl na to ve studiu úplně sám. Je samozřejmé, že herce, který exceluje především na divadle a ve filmu a je zvyklý vycházet ze situací, které spoluvytváří s ostatními herci, tato nová zkušenost stresovala.

Jak v případě audio četby probíhá spolupráce režiséra s hercem?

Snažím se herce dostat do určité atmosféry, ze které by literární situace mohly vycházet. Režisér musí herci dát jistý druh důvěry v to, že on přináší do textu něco ze sebe. Šlo o naši vzájemnou debatu o pochopení díla i postavy. Práce s Jiřím Bartoškou byla moc příjemná, je to fajn člověk.

Nahrávku jste posílal průběžně Milanu Kunderovi a ten Jiřího Bartošku v práci na audioknize podpořil. Nesmrtelnost pro rozhlas naopak načetl Lukáš Hlavica. Šlo opět o spisovatelův výběr?

Lukáše Hlavicu jsem zvolil já a Milan Kundera s tím souhlasil. Hlavica je jiný typ herce i člověka než Bartoška. Víc vyhovuje typu textu, jakým je Nesmrtelnost. Kunderovské texty vyžadují absolutní přesnost, což je náročné zvlášť u filozofických, komplikovaných děl. Dostáváte se do obtížných vět, které je problém i technicky učíst.

Jiří Bartoška popsal své těžkosti s četbou Kunderovy Nesnesitelné lehkosti bytí takto: „Ta kniha má souvětí, která jako ponorná řeka mizí a jako Punkva se objeví nahoře, a vy ty věty pořád musíte sledovat, aby na konci, kde je tečka, to mělo smysl a logiku.“ Jsou podle vás Kunderovy texty v tomto ohledu specifické?

Myslím si, že Nesnesitelná lehkost bytí je první stupeň oproti střední škole, kterou člověk absolvuje na Nesmrtelnosti. Nesnesitelná lehkost bytí je jednodušší, má dějový tah a herec se může opřít do hlavní postavy i do situací. V Nesmrtelnosti jde o střídání časů i filozofických myšlenek s kouskem dějové linky a interpretace románu je nesrovnatelně náročnější. Připravoval jsem pro rozhlas třeba texty Bohumila Hrabala, kde jedna věta vydá na celý román. V tu chvíli se herec snaží si jakoby nadskočit a překonat se -vnímá to jako překážku a pokusí se ji neustále zvedat a ono se to vrátí zpátky v tom, že najednou dokáže zvládnout charakter jazyka autora i díla.

Milan Kundera si také přál, aby se v rozhlasové realizaci jeho knih objevilo pouze slovo a ticho. Bývá to časté, že si autor klade takové podmínky na zpracování svých děl?

Je to absolutně výjimečná věc. Milan Kundera si hlídá, zda je text naprosto totožný s tím původním. Je to mimořádný autor a člověk ho tak musí buď přijmout, nebo odmítnout.

Proč k narozeninám Milana Kundery padla volba právě na Nesmrtelnost?

Bylo to rozhodnutí bývalého šéfredaktora Vltavy Petra Fischera. Já osobně za Kunderův nejlepší román považuji Žert, tak třeba jednou takovou nabídku dostanu.

Jakou roli v rozhlasové četbě Nesmrtelnosti sehrál dramaturg Tomáš Sedláček?

Tomáš Sedláček jako zkušený a citlivý rozhlasový dramaturg je autorem členění četby na různě dlouhé díly. Jde o velmi neobvyklé členění, které opět bylo přáním autora. Žádný díl nemá stejnou stopáž, takže Vltava musela přistoupit na to, že jeden den si poslechnete 25 minut četby a druhý den 45 minut. Tomáš Sedláček také jako Kunderův dlouholetý přítel se spisovatelem realizaci Nesmrtelnosti vyjednával a dokázal mu vysvětlit, že některé pasáže jsou pro rozhlas neinterpretovatelné. Ty pak se spisovatelovým souhlasem vyndal z textu.

Upravují se texty pro rozhlasovou četbu často?

V současné době pracujeme na textech tak, jak jsou: přečteme tedy vše, co dodá dramaturgie. Ovšem je pravda, že je pro herce jednodušší, když nemusí číst nahlas rozsáhlá souvětí. Po Nesmrtelnosti mě například čeká rozhlasová četba thrilleru Žena v okně, kde dramaturgyně Kateřina Rathouská text hodně zkrátila, čímž získal zvláštní svižnost a střihovost. Zde se mi to krácení dost zamlouvá a zdá se mi zajímavé pro interpretaci textu i žánru.

Režírujete nejen četby, ale i rozhlasové dramatizace či hry, které jsou z režijního hlediska možná pestřejší. Jak byste to porovnal?

Mám sice rád práci na rozhlasové hře, protože to přináší větší množství barev i spolupráce s herci či zvukaři a muzikanty. Ale literární dílo, které v četbě převedeme, má daleko větší poslechovost a možná větší zásah do rozhlasového publika. Jsem poctěn, že se můžu potkávat s řadou románů, o kterých jsem si nikdy nemyslel, že je budu moci interpretovat či přetvářet do rozhlasového prostoru.

19. 11. 2018

Hora mezi námi (2018)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 15:30

Na obrázku může být: 1 osoba, textCharles Martin. Kompletní audiokniha. Co kdyby váš život závisel na cizím člověku?

Čte Marek Holý.

Natočeno 2018. Vydalo Motto, listopad 2018 (1 CD MP3).

Pozn.: Přichází bouře a provoz na letišti v Salt Lake City je ochromen. Novinářka Ashley je nervózní, že nestihne vlastní svatbu, a na chirurga Bena čekají pacienti. Ačkoli se tihle dva vůbec neznají, objednají si spolu charterový let, aby se navzdory nepříznivému počasí dostali domů včas. Jejich letadlo ale havaruje a oni se ocitají uprostřed zasněžených hor bez naděje na záchranu. Jak dlouho tu budou uvězněni? Jak si obstarají potravu a přístřeší? Hledají k sobě vztah, přehodnocují minulost a čelí krutým nástrahám nemilosrdné divočiny. Dramatický boj o přežití v extrémních podmínkách v nich probudí sílu, o níž neměli tušení… Podlehnou v mrazivé pustině zraněním těla a duše, nebo znovu uvěří v lásku? (anotace)

Lit.: Smolíková, Klára: Zpověď upovídaného introverta. In web Naposlech.cz, 15. 1. 2019 (recenze). – Cit.:  Využití představitelů filmových adaptací na přebalech audioknih se v recenzích přetřásá opakovaně. Někdy přitáhnou k nahrávce zájem širšího publika, jindy jim uškodí. Klíčem je ochota audioknižního nakladatele se k filmové verzi přihlásit, spřízněnost interpretačních přístupů. V případě titulu Hora mezi námi však tváře Kate Winslet a Idrise Elby považuji za minusové body. Přestože mám oba herce ráda, film se s románovou předlohou nepotkal. Jenže nakladatelství Motto, které za nahrávkou stojí, vizuál filmového plakátu použilo už na knižní obálce českého vydání. Předem se tak vzdalo možnosti očistit text od nesmyslných nánosů hollywoodské představy, z jakých nezbytných přísad se vaří dobrý příběh.

Spisovatel Charles Martin totiž nenapsal adrenalinový román o přežití v divočině. Hory, sníh, dokonce i pád letadla jsou pro něj jen kulisy, které čtenáři přirozeně popíše, ale ne tak, aby se hory úžasem zatřásly. Hora mezi námi je především milostným příběhem, vlastně rovnou dvěma. A za jejich vypravěče si autor zvolil uzavřeného lékaře Bena, který má potíže projevovat city a je lapen vlastní minulostí. Narátor Marek Holý však pusu nezavře, takže si až zpětně uvědomíte, jak moc je postava v reálném životě na slovo skoupá. Vše se odehrává v Benově hlavě, vzpomínkách a představách. Mluví-li vůbec nahlas, nejvíce sdílný bývá ke svému diktafonu.

Takto rozehrané karty jsou jako stvořené pro zvukovou verzi. Marek Holý se profesionálně zhostil líčení okolností, které lékaře a novinářku Ashley svedou dohromady a ponechají vrtkavému osudu na zasněžených svazích v chráněné oblasti severovýchodního Utahu. Tancem na ledě je bezpochyby retrospektivní část a neustálé vnitřní komentáře Bena směřované manželce Rachel. Sladkobolností zrůžoví i sníh, který trosečníky obklopuje. Vítané odlehčení, které herec náležitě naservíruje, představuje špičkování dvojice přeživších, při kterých oba předstírají, že je jen otázka minut, než dorazí poslíček s pizzou či jim kávovar připraví voňavé cappuccino.

Možná se měl Charles Martin pustit spíš do komediálního žánru. Přistihla jsem se i u poněkud škodolibé vzpomínky na Jacka Nicholsona v roli úspěšného spisovatele kýčovitých románků ve snímku Lepší už to nebude. Martinovi jsem zkrátka tak nekonečně oddaného, citlivého a romantického muže, jakého v knize vylíčil, nevěřila. Navodit tu správnou atmosféru a dobrousit žánrové vymezení by však nemuselo ležet jen na bedrech narátora. Pomocnou ruku mohou podat i hudební předěly kapitol, jenže zvolený zvukový doprovod si příliš vysoké cíle neklade. Neurazí, nicméně zanechává spíše monotónní dojem.

Hora mezi námi je příjemnou jednohubkou. Spíše než dramatem slepičí polévkou pro duši, která navzdory vylíčeným sněhovým vánicím zahřeje. Marek Holý svým přednesem navíc text povýší o stupínek výš. Jen si nepřestávám lámat hlavu nad upovídaností vnitřního hlasu mlčenlivého Bena. Jestli mají takové myšlenkové přetlaky i ostatní introverti, zůstanu ráda extrovertem.

15. 11. 2018

Herecké vzpomínky (1955, 2018)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 18:02

Otýlie Beníšková. Režie ing. Josef Cincibus.

Natočeno 15. 9. 1955.   Reedice Supraphonline, 2018 (MP3, v přípravě).

Herecké vzpomínky (1954, 2018)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 17:51

Leopolda Dostalová. Režie ing. Josef Cincibus.

Natočeno 17. 12. 1954.  Reedice Supraphonline, 2018 (MP3, v přípravě).

14. 11. 2018

Poustevník (2018)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 21:27

Audiokniha Poustevník  - autor Jørn Lier Horst   - interpret Zdeněk KupkaJørn Lier Horst. Kompletní audiokniha.  Překlad Kateřina Krištůfková.

Čte Zdeněk Kupka.

Natočeno 2018. Vydala Audiotéka, Bookmedia, listopad 2018 (MP3, celková délka 11 hodin 3 minuty).

Série: William Wisting

Ukázka k poslechu

Pozn.: Audiokniha Poustevník přináší další případ Williama Wistinga, kterého si posluchači oblíbili již v titulu Honicí psi. Vypořádá se tentokrát se sériovým vrahem, který svým obětem nebere jen život, ale i identitu? Severskou detektivku Jørna Liera Horsta vypráví Zdeněk Kupka.

Komisař Wisting má co do činění s chytrým sériovým vrahem a zlodějem identit. Tentokrát se ale do případu zaplete i jeho vlastní dcera, novinářka Line. Line zaujme příběh samotáře Viggo Hansena, starého Wistingova souseda. Ten i když celé čtyři měsíce seděl mrtvý u televize, nikomu nechyběl. Všechno nasvědčuje tomu, že vrahem je takzvaný poustevník – zločinec, které své sociálně vyčleněné oběti nejen zabíjí, ale také jim krade identitu.
Největší, mezinárodní pátrací akce v dějinách norské kriminalistiky se rozjede, až když policie najde další tělo za podobně podezřelých podmínek.

Jørn Lier Horst
Patří mezi nejvýraznější norské spisovatele detektivek. Dobře ví o čem píše, jelikož vystudoval policejní akademii, kriminologii a psychologii. Téměř 20 let pracoval jako vyšetřovatel v norském Larviku. Od roku 2013 se věnuje téměř výhradně spisovatelské činnosti, ale se svým oborem se snaží udržet stálý kontakt. Největší pochvaly kritiky dostává hlavně za dokonalou znalost policejní práce, kterou líčí přesně a bez jakýchkoliv příkras.

Zdeněk Kupka
Herec Divadla Pod Palmovkou Zdeněk Kupka se narodil v roce 1971 Liberci. Věnuje se takřka výhradně divadelní profesi. Od roku 1995 prošel divadly v Uherském Hradišti, Karlových Varech, Českých Budějovicích a pražským divadlem Pod Palmovkou. Na českých jevištích měl možnost potkat se s rolemi Malvolia ve Večeru tříkrálovém, Trigorina v Rackovi, Gilese v Pasti na myši, Joa v Někdo to rád horké, Johna Proctora v Čarodějkách ze Salemu, Chlestakova v Revizorovi, Krále Bertieho v Králově řeči, nebo Krále Artuše v muzikálu Monty Python’s Spamalot. Nyní odchází na volnou nohu. Ve volném čase se intenzivně věnuje tenisu a golfu.

Lit.: anonym (= Huřťáková Hašková, Sabina): Audiokniha Poustevník vás udrží v napětí od začátku až do konce. In web Knižní kavárna, (posluchačská recenze).  – Cit.: Poustevník si vyhlédne člověka, kterého nebude nikdo postrádat, ukradne mu identitu a dál žije jeho život. Viggo Hansen je jeden z lidí, kteří nikomu nechybí. Proto jej nikdo nehledá, i když už je čtyři měsíce mrtvý. Jeho smrt, ale zaujme novinářku Line, která se o něm a jeho osamělosti rozhodne napsat článek.

Ve stejnou chvíli se objevuje další tělo, a tato oběť spustí velkou pátrací akci norské policie.

Zatímco Line hledá stopy, které v životě zanechal Viggo Hansen, její otec, policejní komisař William Wisting, pátrá po stopách sériového vraha. Ale ani jedno pátrání není jednoduché. A čtenáři se po celou dobu nabízí myšlenka, zda oběti nemají něco společné.

Audiokniha Poustevník je velice dobře propracovaná detektivka, je napínavá a plná nečekaných zvratů. Zápletka je originální a překvapivá. Souběžná novinářská i policejní práce, je zde výstižně a zajímavě popsaná.

Příběh jsem poslouchala jako audioknihu, kterou čte Zdeněk Kupka. V jeho podání se audiokniha Poustevník velmi příjemně poslouchala. Hudební předěly dělají knihu ještě temnější a děsivější. Skvěle dokreslují atmosféru severské detektivky.

Kouzelník Žito (2018)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 10:43

Na obrázku může být: 2 lidé, smějící se lidé, textZdeněk Zelenka. Audiokniha. Režie Jindřiška Nováková.

Čte Miloň Čepelka.

Natočeno 2018. Vydalo Albatros Media v roce 2018 (v přípravě) v rámci ČT Edice.

Pozn.: Zdeněk Zelenka letos natočil pohádku Kouzelník Žito. Bude se vysílat na Štědrý večer. „Chtěl jsem vyprávět příběh, který by měl nepohádkového hrdinu, kterému ovšem život zkomplikují pohádkové bytosti. A také zlí, pochybní lidé,“ řekl Zelenka. Hlavního hrdinu hraje Denis Šafařík, do role kořenářky Apoleny obsadil režisér Jiřinu Bohdalovou. A Jindřiška Nováková natočila tento příběh jako audioknihu. Vypravěčem je Miloň Čepelka. Vydává koncem listopadu Albatros Media. (anotace)

13. 11. 2018

Faktomluva (2018)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 21:58

Faktomluva - Hans RoslingHans Rosling. Deset důvodů, proč se mýlíme v pohledu na svět – a proč jsou věci lepší, než vypadají. Kompletní audiokniha.

Čte Borek Kapitančik.

Natočeno 2018. Vydal Jan Melvil Publishing v roce 2018 (MP3).

Seznam kapitol: 00 Úvod 01 KAPITOLA 1 – Instinkt propasti 02 KAPITOLA 2 – Instinkt negativity 03 KAPITOLA 3 – Instinkt lineárnosti 04 KAPITOLA 4 – Instinkt strachu 05 KAPITOLA 5 – Instinkt zkreslení velikosti 06 KAPITOLA 6 – Instinkt zobecnění 07 KAPITOLA 7 – Instinkt osudovosti 08 KAPITOLA 8 – Instinkt jedné perspektivy 09 KAPITOLA 9 – Instinkt obviňování 10 KAPITOLA 10 – Instinkt urgentnosti 11 KAPITOLA 11 – Faktomluva v praxi.

Pozn.:  Faktomluva: úlevný zvyk tvořit si pouze takové názory, pro které máte silná podpůrná fakta.

Když mají lidé odpovídat na jednoduché otázky o stavu světa, volí systematicky špatné odpovědi. Hans Rosling, lékař, statistik a populizátor vědy, nabízí vysvětlení tohoto překvapivého jevu. Ve Faktomluvě popisuje deset instinktů – nevědomých, ale předvídatelných myšlenkových zkreslení, která ovlivňují naše názory na okolní svět.

Soustředíme-li se na fakta, zjistíme, že svět jako celek je na tom mnohem lépe, než si myslíme. A že se navíc rychle zlepšuje. Neznamená to, že neexistují vážné problémy a rizika, které lidstvo ohrožují. Poznáme-li však své klamné instinkty, dokážeme se na problémy dívat na základě faktů a věnovat se řešení toho, co je opravdu důležité.
Kniha tak důležitá pro pochopení světa, že ji Bill Gates daroval všem americkým vysokoškolským absolventům roku 2018.

Inspirující Faktomluva je zásadní audioknihou, odhalující naši naprostou neznalost současného stavu. Nejenže změní způsob vašeho hodnocení světa. Vybaví vás do boje s ničivou nevědomostí a schopností správně reagovat na všechny budoucí výzvy. Máme totiž mnoho důvodů k optimistickému pohledu na budoucnost světa, protože v současné době je spravován velmi špatně. Otevírají se nám tak ohromné příležitosti ke zlepšení života všech lidských bytostí.

Lit.: Gregor, Lukáš: Deset důvodů, proč se mýlíme. In web Naposlech.cz, 10. 1. 2019 (recenze). – Cit.: Bill Gates ji považuje za jednu z těch nejvýznamnějších, které se mu kdy dostaly do rukou. Kniha, která hned ve svém úvodu s velkou pravděpodobností radikálním způsobem zatřese s vaší představou o světě. Jestliže jste hledali text, který je výsostně vhodný do dnešní neklidné doby, ale místo zoufání nabízí pozitivní východiska, pak Faktomluva představuje jednoznačně správnou volbu.

České vydání jsem očekával toužebně, až netrpělivě. Ač o 352 stranách, pohltila mne a stačilo mi jen několik málo hodin, abych si ji poprvé přečetl. Úmyslně píši poprvé, protože Faktomluvu budete chtít mít doma po ruce, abyste se k ní mohli vracet. Přehledně strukturovaná předkládá deset klíčových oblastí, kde dochází k mylným úsudkům. Nejen o fungování a podobě světa a našeho okolí, ale i ve vztahu k sobě samým, ke způsobu, jak informace přijímáme, jak je vyhodnocujeme. Nebo vlastně, jak si my sami názory tvoříme a kam poté energii či různé tváře emocí směřujeme.

Faktomluvu lze přijmout jako příručku toho, kterak rozumněji nakládat s informacemi a daty, stejně tak ale i jako pobídku ke (sebe)kritičnosti vůči utváření rychlých soudů, nebo zkrátka postřehů, jež vycházejí spíše z dávných stereotypů, klišé a vzorců, které jsme – asi ani už nevíme jak – kdysi převzali. Faktomluva by měla být doporučená (Ne! Povinná!) četba pro školáky i učitele, pro všechny. Já vím, už to můžete brát jako příliš vyhrocené, ale málokdy potkáte knihu, která natolik jasně a srozumitelně bortí mýty, a přitom není o destrukci, nýbrž o pozitivním způsobu vnímání a utváření pohledu na svět. Vlastně stačí docela málo – opravdu dát na fakta.

Jan Melvil Publishing nenechal posluchače dlouho čekat. Záhy po tištěné a elektronické verzi knihy do světa vypustil i audio variantu, opět (Jak sbalit ženu 2.0, Proč spíme) načtenou rozhlasovým moderátorem Borkem Kapitančikem. Pokud jste četli mé dřívější recenze na audio produkci JMP, víte, že jsem se v nich rozcházel s vydavatelem v tom, jak by poutavě načtená kniha měla znít. S příchodem Kapitančika se karta obrátila.

Hned z kraje ohodnocení se mi vkrádá potřeba proti sobě dát svým způsobem protichůdné shrnutí. Na jedné straně mi v průběhu poslechu opravdu mnohokrát přišlo na mysl, že si Kapitančik plete žánr. Ať už poznamenán čtením Kotletových sci-fi příběhů, nebo zmiňovaným titulem Jak sbalit ženu 2.0, do intonace místy až nemístně vkládá ironie, nadsázku a jakési sympatické frajerství. Dost za to mohou konkrétní příběhy Hanse Roslinga, autora Faktomluvy, protože právě v nich se Kapitančik malinko utrhuje z řetězu a (na můj vkus) už spíš hraje, než čte.

A teď protiargument: Zaprvé vám přesně takový způsob interpretace může zcela vyhovovat a ono hraní dávat smysl, zadruhé díky právě takovému uchopení se Faktomluva poslouchá tak, že ji – stejně jako já tehdy při čtení tištěné verze – pojmete lépe než kdovíjakou severskou detektivku.

Jak jsem psal, může za to text jako takový (Rosling prostě umí nastřádaná fakta a názory předat jako skvělý rétor), ale Kapitančik onomu snadnějšímu vstřebání rozhodně napomůže.

Jestliže jste Faktomluvu drželi v rukou, víte, že obsahuje celou řadu obrázků, grafů. Ty vám pochopitelně ve zvukové verzi budou scházet, ale nebojte se. Ony spíše jen dokreslují to, co Rosling zcela srozumitelně popíše, takže nejde o handicap. I tak jsem ale rád, že vlastním všechny varianty Faktomluvy. Po přečtení a po poslechu, se nyní můžu jen tak občas na některou z kapitol znovu podívat, zopakovat tvrzení, oživit si Roslingovy postřehy. Nevím, zda bych knihu chtěl nejprve jen slyšet, v tomto případě spíše ne. Audioknihu beru jako skvělý bonus, jako něco, co se hodí k zopakování.

Ale ať už do zvukové Faktomluvy půjdete připraveni či nepřipraveni, prostě „do ní jděte“. Je důležitá.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress