Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

6. 6. 2020

Bratr Cadfael – Jeden mrtvý navíc (2020)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 20:33

CoverEllis Peters. Kompletní audiokniha.

Čte Pavel Soukup.

Natočeno 2020.  Vydal OneHotBook, červen 2020 (1 CD MP3, AK328; EAN 8594169483283; celková délka 10 hod. 9 min.).

Pozn.: Když tam těch mrtvých bylo tolik, kdo by se s nimi počítal…

Spor o nástupnictví vehnal Anglii do občanské války, a tak léta Páně 1138 prolilo krev i město Shrewsbury. Vítězní Štěpánovi žoldnéři dobyli tamní hrad a velitel rozkázal všech čtyřiadevadesát vzbouřenců pověsit, načež je místní benediktin, bylinkář a všudybyl Cadfael pověřen, aby těla na poslední cestu zaopatřil. Ale ouha – proč je mrtvol najednou pětadevadesát? A kdo byl ten očividně urozený mládenec pověřený podle všeho tajným posláním, jenž nebyl oběšen popravčím jako politický odpůrce, nýbrž uškrcen zezadu jako nějaký kmán? Napoví bratru Cadfaelovi jeho nová schovanka? Nebo Hugh Beringar? Zatímco s obeznalým mnichem diskrétně pátráme, kdo má zločin na svědomí, dozvíme se, jak lidé ve středověké Anglii žili, co měli rádi a jak uvažovali, co ctili – a taky proč vraždili.

Druhý díl cyklu historických detektivek s bratrem Cadfaelem, podle nichž byly natočeny čtyři řady britského televizního seriálu (1994-1998) s Derekem Jacobim v hlavní roli.

„Ducha středověku vzývá autorka maximálně, ale nepřipustí, aby vědecké puntičkářství narušilo chytře upředenou zápletku, povahy odhalené až dřeň i jejich sváry a pnutí. Výsledek je natolik dobrý, že zláká i ty, kdo se zatím dovednému žánrovému psaní vyhýbali.“ – Kirkus Reviews

„Středověk v živých barvách. Každé pokračování série přináší čirou radost. Ať to tak dlouho vydrží!“ – USA Today (anotace)

(more…)

5. 6. 2020

Pachuť smrti 1/14 (2020)

 P. D. Jamesová. V kostele jsou nalezena dvě mužská těla s proříznutým hrdlem. Komisař Adam Dalgliesh a jeho tým pátrají po tom, zda smrt bývalého ministra a bezdomovce má nějakou souvislost, kdo byl vrahem a jaký měl motiv. Překlad Jiří Lexa. Pro rozhlas připravila Věra Mašková. Hudba Stanislav Abrahám. Dramaturgie Marina Feltlová. Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Jan Vondráček.

Natočeno 2020. Premiéra 1. dílu 4. 6. 2020 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).

Vydal Radioservis, červenec 2020 (1 CD MP3, CR1078-2; EAN  8590236107823)

Lit.: Mašková, Věra: Pachuť smrti (sleeve-note). – Cit.: P. D. Jamesová nás v této knize zavádí do vysoké politiky. Jako doživotní členka Sněmovny lordů znala toto prostředí dobře. Proč se úspěšný ministr a možný kandidát na premiéra ze dne na den vzdá politické kariéry? Je něco pravdy na bulvárních klepech o záhadných úmrtích dvou mladých žen, které se vyskytovaly v jeho blízkosti? A kdo by měl prospěch z jeho pádu a smrti? Nevěrná manželka a její ilenec, či příživnický švagr? Dcera a její levicová buňka? Podivná hospodyně jeho neméně podivínské matky? Političtí spolupracovníci, či rivalové? Anebo je vše jinak?
Tuto spleť otázek musí rozmotat detektiv Dalgliesh spolu se svou novou podřízenou Kate. Vyšetřování je vede z chudé paddingtonské farnosti až do nejvyšších kruhů. Je třeba našlapovat opatrně, protože média číhají na každou chybu. A nejen média. Člověk, který už nejméně jednou zabil, se nebude rozpakovat udeřit podruhé. A v nebezpečí se mohou ocitnout sami vyšetřovatelé…

Lit.: Vavrečka, Lukáš: Poněkud unavená smrt. In web Naposlech.cz, 20. 10. 2020 (recenze). – Cit.:  Po šesti letech se pozornost Českého rozhlasu opět obrátila k britské spisovatelce P. D. Jamesové, kterou právem řadíme mezi následovnice Agathy Christie nebo Dorothy Sayersové, a současnice Caroline Grahamové. Zatímco podle prvního románu s Adamem Dalglieshem vznikla v roce 2014 čtyřdílná rozhlasová hra Zahalte jí tvář, sedmou knihu s postavou policejního komandera Pachuť smrti natočil (pod vedením téhož režiséra) Český rozhlas coby četbu na pokračování. Premiéru měla v červnu letošního roku na Dvojce, načež ji Radioservis vydal na CD i k downloadu. Návrat k dílu autorky však tentokrát nebyl tak slavný.

Adam Dalgliesh byl pověřen vedením policejního útvaru, který se zabývá případy z prostředí vyšší společnosti. Krátce na to byly v kostele sv. Matouše nalezeny mrtvoly dvou mužů, obě s proříznutým hrdlem. Záhadná na tom je především skutečnost, že jedno z těl patří bezdomovci, zatímco druhé bývalému ministrovi. Vyšetřování se ze zjevných důvodů brzy obrátí směrem k ministrově rodině a několika ženám z jeho blízkého okolí, které předčasně zemřely.

Vzhledem k tomu, že jde o román poprvé vydaný roku 1986, nenajdeme v něm příliš mnoho moderní technologie ani nejnovější forenzní a kriminalistické metody. Co víc, jde o případ, který se zdá být do značné míry bezčasý – a pokud si nedáme dobrý pozor, mohli bychom si děj zařadit stejně dobře do 50. let. Toto bezčasí jistě není nedostatkem autorčiny prózy, nicméně jako by se zhoubně šířilo i samotnou četbou. Nejednou se může posluchač přistihnout při představě, že se většina scén odehrává krátce po sobě, ne-li zároveň, prakticky v průběhu jedné dlouhé noci, kdy všichni účastníci už začínají být poněkud unavení a přetažení. Ale nepředbíhejme.

Pod režijním vedením Vlada Ruska se interpretace překladu Jiřího Lexy, o jehož rozhlasovou úpravu se postarala Věra Mašková, ujal zkušený Jan Vondráček – herec s příjemným a melodickým projevem. Shrneme-li si to: P. D. Jamesová je oceňovanou autorkou detektivek, postava Adama Dalglieshe je dlouhodobě oblíbená, režisér měl již zkušenosti s autorčiným dílem a na kontě velice vydařenou rozsáhlou hru podle jejího prvního románu, interpretace se ujal zkušený herec, a i co se zvukové stránky týče, nedá se audioknize nic vytknout. Jinak řečeno: všechny faktory mluví pro to, aby výsledkem byl skvělý posluchačský zážitek. Celkový dojem je ale jiný.

Přestože je četba zkrácena na více než polovinu, je i při stopáži necelých šesti hodin pro posluchače takřka neúnosná. Probíhá totiž v prakticky neměnném tempu, neměnné náladě, neměnné atmosféře – bez ohledu na charakter scény, která se právě odehrává, nebo specifika dějiště. Poslech se tak stává něčím na způsob šestihodinové prohlídky galerie, kde na stěnách v pravidelných rozestupech visí bezmála tentýž obraz.

Pokud by tvůrci měli snahu přijít textu na kloub, nacítit ho, pochopit jeho strukturu, vyjít mu vstříc a podpořit diferenciaci postav i celých pasáží, mohla vzniknout nahrávka, k níž by se posluchači rádi vraceli. Dispozice pro to měla.

3. 6. 2020

Nůž (2020)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 13:08

Jo Nesbø. Kompletní audiokniha.

Čte David Matásek.

Natočeno 2020. Vydalo Voxi v roce 2020 (1 CD MP3, celková délka 19 hod. 42 min.). Ukázka k poslechu zde.

Série Harry Hole #12

Pozn.: Harry Hole se už mnohokrát probudil s temným tušením, prázdnou hlavou a kocovinou jako trám. Tentokrát je ovšem probuzení ještě horší než jindy. Kdysi slavný kriminalista má na rukou i kalhotách krev a až po chvíli si vybaví, že ztratil všechno.

To tam je idylické manželství s Ráchel, ta tam je zajímavá práce vyučujícího na policejní akademii. Jediné, co mu zbylo, je věrný přítel Jim Beam. A také místo v kanceláři vedle Trulse Berntsena, kde jakožto bývalá legenda smí na přímluvu svého šéfa aspoň třídit papíry. Co si však Harry vybavit nedokáže, jsou události včerejšího večera v baru Jealousy. Jednotlivé střípky vyplouvají na povrch jen pomaloučku, skládají se však ve strašlivý obrázek. Harry si začíná přát, aby se byl vůbec neprobudil, protože i zlý sen je lepší než krutá realita, jíž musí čelit. Ve chvíli, kdy si myslí, že už se dostal na samé dno a víc ztratit nemůže, se navíc objeví jeho dávný nepřítel Svein Finne. Harry má dvě možnosti: skoncovat se vším hned, anebo se ještě aspoň dočasně vzchopit. (anotace)

Lit.: Macháček, Tomáš: Harry v podezření. In web Naposlech.cz, 2. 6. 2020 (recenze). – Cit.: Harry Hole se už zase upíjí. Celý jeho svět se totiž rozbil na střepy, které už nic nedokáže slepit. Jediné co teď chce, je utopit se ve svém tekutém nepříteli, Jimu Beamovi. Nebo čemkoliv levnějším, protože mu došly peníze. Také už nemá Ráchel ani žádnou práci. Proč tedy žít? Ví však, že musí vypátrat ještě jednoho vraha. Toho, který mu vzal naději na to, že jeho život může mít nějaký smysl. A také očistit své jméno, protože podezřelým z nejčerstvější osloské vraždy je právě on sám. (more…)

Iluze (2020)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 7:56

Audiokniha Iluze - Barbara Nesvadbová - Jana StrykováBarbara Nesvadbová. Příběh o nesobecké síle lásky. Kompletní audiokniha.

Čte Jana Stryková.

Natočeno 2020. Vydal Témbr v roce 2020 (MP3, celková délka 2 hod. 45 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Překladatelka Karla potkává Martina v těžkém období svého života. Doposud dokonalý vztah s jediným synem začíná s jeho dospíváním dostávat trhliny, když se Tomáš snaží vyrovnat s vlastní identitou a vztahem k otci a začne experimentovat s drogami. A pak jednoho dne potřebují právníka… Martin se Karle stane nejprve záchranným kruhem, jenomže brzy mezi nimi zahoří divoký plamen spalující vášně a nic už pak nejde vzít zpátky.

Nová audiokniha bestselleristky Barbary Nesvadbové vypráví o nesobecké síle lásky, odhodlání nevstupovat dvakrát do téže řeky a iluzích, které si opakujeme, když do té řeky následně vstupujeme.

Smrtka (2020)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 7:55

Audiokniha Smrtka - Neal Shusterman - Vasil FridrichNeal Shusterman. Za dokonalý svět je třeba zaplatit vysokou cenu. Kompletní audiokniha.

Čte Vasil Fridrich, Jana Stryková.

Natočeno 2020. Vydal Témbr, červen 2020 (MP3, celková délka 13 hod. 21 min.). Ukázka k poslechu zde.

Série Žatva smrti #1

Pozn.:  První část strhující nové knižní série od Neala Shustermana, autora čtenářského hitu Bez šance.

Ve světě budoucnosti lidstvo zvítězilo nad nemoci, stárnutím a nakonec i nad smrtí. Nikdo neumírá a Zemi hrozí přelidnění. Jedinými, kdo může ukončit život, jsou tak „smrtky“.

Dva mladí lidé, Citra a Rowan, jsou vybráni, aby se stali učedníky tohoto řemesla – což je role, po níž ani jeden z nich netouží. Musí si osvojit „umění“ brát život, a přitom mít na paměti, že když se jim to nepodaří, mohou vlastní život ztratit. Okolnosti je postaví proti sobě a brzy je jasné, že pokud jeden z nich vyhraje, druhý musí zemřít…

Za dokonalý svět je třeba zaplatit vysokou cenu. (anotace)

2. 6. 2020

Až se ti zatočí hlava (2020)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 22:16

Ondřej Štindl. Kompletní audiokniha. Režie Hynek Pekárek.

Čte Lukáš Hlavica.

Natočeno 2020. Vydal OneHotBook 7. 4. 2020 (1 CD MP3, katalogové č. AK340; EAN 8594169483405; celková délka nahrávky 8 hodin 56 minut). Ukázka k poslechu zde.

Vysíláno jako 22dílná četba na pokračování. Premiéra 2. – 23. 3. 2024 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou.

Pozn.:  Jak v sobě vykřesat jiskru, když jsi tak vyhořelý?

Poslední lednová neděle roku 2018 je pro deníkového komentátora Jana „Johana“ Součka den blbec. Prezidentské volby znovu vyhrál záštiplný stařec a pokrytectví kolegů z domovské redakce je už natolik nesnesitelné, že hrdina raději vyklízí pole i zásuvky a uvažuje, co se dá s padesátkou na krku mimo novinařinu podniknout. Náhle mu padne zrak na další výlev internetového tlachala Liona 22, jehož diskusní příspěvky pod redakčními články žurnalistu celé měsíce štvou. V zoufalství se rozhodne vypátrat, co je ten štváč z maloměsta zač: nějaký Petr Rubeš. Snad si na něm trochu zchladí žáhu, až se přestěhuje poblíž a tajně si ho proklepne. Nebude mít ale Johanova pomsta hořkou pachuť jako v Kunderově Žertu? Co vlastně vyhořelý intelektuální samotář získá tím, když se pověsí na pazdráta, kterého svým psaním dosud tak rozčiloval?

Temná groteska dvojnásobného držitele Českého lva za scénář konfrontuje životy dvou mužů z opačných pólů názorového spektra. Jejich duše přesto prodělávají totéž trauma. (more…)

Plachetnice na vinětách (2020)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 22:09

Book coverJiří Hájíček. Kompletní audiokniha. Režie Hynek Pekárek.

Čte Vanda Hybnerová.

Natočeno 2020. Vydal OneHotBook 2. 6. 2020 (1 CD MP3, katalogové č. AK349, EAN 8594169483498, celková délka nahrávky 8 hod. 10. min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: „Vězela jen ve svém příběhu a vnímala, že se za něj stydí a nemá chuť ho někomu vyprávět.“

Bude ženská v mém věku ještě někoho zajímat? dumá zas a znovu sedmačtyřicetiletá docentka literatury Marie, kterou okolnosti přiměly stáhnout se do izolace. Dostihla ji banální tragikomedie, o níž jako specialistka tisíckrát četla i přednášela, ale po zradě manžela a odchodu dospělé dcery tohle klišé zažívá na vlastní kůži. Když se na léto vrací na Krumlovsko, aby vypomohla nemocným rodičům a smířila se s tiše agresivní sestrou, zkouší na záchranné plavbě do vlastní minulosti dohledat důvody, proč se tolik vykořenila a odcizila. Ale komu se tu svěří, když se její venkovští vrstevníci chovají jako Stroupežnického furianti svolávající hromy blesky na vetřelkyni z Prahy a sečtělý hoch z krumlovského knihkupectví je zase zoufale mladý?

Psychologický román vyhledávaného českého autora se stejně jako žalozpěv Rybí krev subtilně vciťuje do ženy v krizi. Lehkou letní notou maskuje Jiří Hájíček vytrvalý zájem o traumata rodného kraje a přikládá závažné téma, jež zaujalo nejednoho klasika světové beletrie: jak v životě provést restart, když v něm obrat o 180 stupňů není možný?

„Mariin pohled zůstal viset na té staré slánce (…) ve tvaru korábu naloženého soudky. Už na něm dávno odplula a teď se tomu všemu mohla zasmát. Mezitím se několikrát změnil svět i oni všichni.“ – ukázka z knihy

Jiří Hájíček (* 1967)

 

Prozaik, který vyrostl v Týně nad Vltavou, absolvoval VŠZ v Českých Budějovicích a v krajském městě pracoval jako bankovní úředník, z domovského regionu učinil dramatické podloží takřka všech svých děl. Debutoval povídkovým souborem Snídaně na refýži (1998) zachycujícím přechod jeho generace z uondaného socialismu do dravosti kapitalismu. Téma se pak ozývá i v novele Zloději zelených koní (2001, zfilmována 2016) o sběračích vltavínů, ve sbírce povídek Dřevěný nůž (2004) a vrcholí ve volné „venkovské trilogii morálního neklidu“, jejíž postavy v krizi středního věku zkoumají mentalitu kraje i spáchané historické bezpráví. Za genealogickou baladu Selský baroko (2005) o důsledcích násilné kolektivizace získal Hájíček o rok později cenu Magnesia Litera za prózu. Knihou roku 2013 se v téže soutěži stala jeho elegie Rybí krev (2012), která vykřesává paměť vesnice zatopené kvůli stavbě temelínské elektrárny. Třetí román o restituční křivdě Dešťová hůl (2016) zvítězil ve výroční anketě Lidových novin. Autorovy knihy vycházejí krom angličtiny, němčiny či italštiny i v mnoha zemích východní Evropy, kde je jeho komorní náhled na postkomunistickou současnost čtenářům obzvlášť srozumitelný.

Vanda Hybnerová (* 1968)

Ve stopách svého otce – věhlasného mima a divadelního pedagoga Borise Hybnera – začala kráčet už jako dvanáctiletá v pantomimické skupině Grglo na jevišti Branického divadla, a přesto nejprve vystudovala obor fotografie na SUPŠ grafické. Po absolutoriu herectví na DAMU (1992) působila sedm sezon v Divadle Labyrint a posléze účinkovala na dalších zavedených i nezávislých pražských scénách, zejména v Divadle v Řeznické a v Divadle Komedie. Za roli Catherine ve hře Davida Auburna Důkazobdržela Cenu Thálie 2004 za nejlepší ženský herecký výkon. Před kamerou se uplatňuje převážně v televizních seriálech (Pojišťovna štěstí, Ordinace v růžové zahradě, Bazén, Letiště, Soukromé pasti, Krejzovi aj.), nicméně plnokrevné postavy ztvárnila i ve filmech Kanárek, Divoké včely, Taková normální rodinka, Román pro muže, Román pro pokročilé nebo Cena za štěstí. Věnuje se též režii a dabingu: jejím hlasem promlouvají mj. Penélope Cruzová či Rachel Weiszová.

Lit.: Gregor, Lukáš: Hájíčkovy emocionální vlny a vlnky. In web Naposlech.cz, 29. 6. 2020 (recenze). – Cit.: Čtyři roky jsme si museli počkat, než ceněný Jiří Hájíček vydá svůj další román. Ani Plachetnice na vinětách nezapřou jeho typický rukopis, ba i řadu motivů už známe z předchozích textů. Přesto jsou možná až nečekaně jiné. Obyčejné.

Hájíček výtečným způsobem dokázal propojit mnohdy velmi silná lidská dramata s ukotvením do všedno(denno)sti. Úmysl zacházet s banalitami a jakoby pozastaveným tokem vyprávění mu prakticky vždy vyšel. Jakožto spisovatel totiž působí víc jako pozorovatel – sám o sobě nezúčastněný, přesto citlivý k detailům, z nichž se dá nejen vystavět zajímavý příběh, ale které si zkrátka zaslouží vsunout do popisů leckdy velmi běžných dialogů a dějů.

To vše lze vidět i v jeho novém románu, jen těch drobných detailů, které v sobě ukrývají sílu, se v textu nachází jaksi méně. Až málo. Naopak dialogy mají o poznání větší ambici charakterizovat nejen postavu, ale sdělovat její pocity a sunout děj kupředu. To samo o sobě by bylo vlastně dobře, v rukou Hájíčka však najednou takový literární přístup vychází jako ten slabší. Ne snad, že bychom měli chtít po autorovi recyklovat úspěšné předchozí postupy, srovnání s nimi se ale Plachetnice nevyhnou.

Posun ve způsobu vyprávění jde ruku v ruce s absencí dostatečně silného vnitřního dramatu. Hlavní hrdinka, rozvedená sedmačtyřicetiletá docentka jménem Marie, sice prochází hned několika „dramatickými akty děje”, všechny jsou ale už hodně okoukané a žádný z nich si nenašel prostor pro drobnokresbu. A tak, i když se budou Plachetnice na vinětách dobře číst a poslouchat, nenabídnou přidanou hodnotu, kterou měly romány před nimi. Větší morální a etickou rozporuplnost v jednání postav, bez patosu vykresleným zápasem se svědomím jednotlivce (reflektujícím však svědomí společnosti) a bez románkového stylu zachycených vztahů. Plachetnice se na vztahy zaměřují, ovšem s mnohem větší vazbou na literární mainstream. Jaksi vyžilý, obyčejný – v tom negativním slova smyslu.

I tentokrát (po Dešťové holi a Rybí krvi) se vydání zvukové podoby Hájíčkova románu ujalo vydavatelství OneHotBook. A poprvé oslovilo Vandu Hybnerovou. Její dává postavě Marie nejen jasnější obrysy, ale dokonce i větší uvěřitelnost. Ve srovnání s četbou tak poslech oslabuje některé neduhy Hájíčkova textu. Věty, které tentokrát autor spíše konstruuje, se v přednesu Hybnerové stávají o poznání více promluvou, živoucím organismem, který (ne úplně, ale značně) pozbývá na literárnosti a funguje jako výpověď ženy, která se pohybuje v prostoru mezi svým starým a novým Já.

Hlas Vandy Hybnerové, zabarvený skepsí, pocitem jisté deziluze a až nechuti se s životními záležitostmi vypořádat, vdechuje textu osobitý interpretační tón, který románu pomáhá. A jako zajímavý doprovod fungují hudební pasáže, melodicky atraktivní, zajímavé, s nádechem světla, že Mariiny cesty nakonec budou vést spíše tím lepším směrem. Obojí se vzájemně nepopírá, koexistuje a brání tomu, aby se audiokniha vezla v příliš jednolité náladě a vyznění.

Jestliže tedy úvodní část recenze vyznívala vůči románové novince spíše příkře, lze po poslechu audioknihy konstatovat, že nepovšimnout si „nového Hájíčka” by byla škoda. Vlastně by se chtělo s jistou dávkou nadsázky dodat, že režisér Pekárek a interpretka Hybnerová dostali do Plachetnic více toho dobrého z tradičního Hájíčka.

Červená karkulka (2020)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 8:36

Charles Perrault. Pohádka.

Čte herec a ředitel Divadla Za hradbami  Jiří Nebenführ.

Natočeno 2020. Webová premiéra 7. 5. 2020 (YouTube) na podporu zachování divadla v době coronaviru.

Vo třech starejch vysloužilcích (2020)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 8:35

Chodská povídačka.

Čte herec a ředitel Divadla Za hradbami  Jiří Nebenführ.

Natočeno 2020. Webová premiéra 1. 6. 2020 (YouTube) na podporu zachování divadla v době coronaviru.

28. 5. 2020

Medvídek Pú (2020)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 22:30

Medvídek PúA. A. Milne. Kompletní audiokniha.

Čte Vojtěch Kotek.

Natočeno 2020. Vydalo Tympanum, květen 2020 (1 CD MP3, celková délka). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.:  Medvídek Pú rozhodně není jen tak nějaký obyčejný medvěd. Tenhle malý sympatický popleta si získal své čtenáře hned, jak se objevil, a od té doby uplynulo hezkých pár let. Pú se zabydlel v srdcích čtenářů i se svými kamarády: s oslíčkem Ijáčkem, Klokánkem, Prasátkem, Králíčkem, a především s Kryštůfkem Robinem. Laskavá knížka s úžasnou fantazií a báječnými dobrodružstvími.

„Jaký je dnes den?“ zeptal se Pú. „Dnes je dnes,“ vypísklo Prasátko. „Můj oblíbený den,“ řekl Pú.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress