Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

26. 4. 2021

Sicilští lvi – Sága rodu Floriů (2021)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 19:28

Stefania Auci: Sicilští lvi - Sága rodu FloriůStefania Auci. Kompletní audiokniha. Překlad Alice Flemrová.

Čte Zuzana Slavíková.

Natočeno 2021. Vydala Grada a Metafora, duben 2021 (1 CD MP3, EAN 8594049240739; celková délka 17 hod. 46 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Kniha sleduje vzestup proslulé italské dynastie Floriů od skromných začátků až na vrchol přísné hierarchie uzavřené sicilské společnosti.

Od začátku 19. do poloviny 20. století rodina Floriů prakticky převzala vládu nad Sicílií. Floriovi byli cílevědomí, ambiciózní a odhodlaní stát se bohatšími a mocnějšími než kdokoliv jiný.

Paolo a Ignazio Floriovi odchází ze zemětřesením zničené Bagnary do Palerma s úmyslem uskutečnit svůj sen o lepším životě a v sicilském městě si otevírají krámek kořením a koloniálním zbožím. Po Paolově předčasné smrti přebírá Ignazio vedení. Během deseti let dokáže ztrojnásobit hodnotu podniku a zároveň vzdělává Paolova syna Vincenza v otázkách obchodu a podnikání. A když se Vincenzo ve třiceti stává výhradním dědicem rodinného podniku, rozhoduje se expandovat dál.  (more…)

Jiřina Bohdalová v rozhlase (1963, 1964, 1978, 2021)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 19:19

Jiřina Bohdalová v rozhlaseVýběr rozhlasových her s Jiřinou Bohdalovou.

Vydala Radiotéka, duben 2021 (MP3, CR.ES.2021.211).

Pozn.: Jiřina Bohdalová slaví významné životní jubileum! Srdečně gratulujeme a jako připomenutí její pestré a bohaté rozhlasové práce vám nabízíme exkluzivní balíček, který vám přiblíží Jiřinu Bohdalovou tak, jak ji máte nejraději.

Pohádkové hry Bleděmodrý Petr (v partnerství s Karlem Högerem) a Žabákova dobrodružství jsou důkazem, že dřív než se na televizní obrazovce proslavila Jiřina Bohdalová jako vypravěčka večerníčků, už dlouhá léta „trénovala“ hlasové mistrovství v rozhlase.

Na Silvestra v Helemichli a Jiřina Bohdalová v muzikálu s písničkami Jana Vodňanského a Petra Skoumala společně s Karlem Gottem, Jiřím Sovákem a dalšími populárními herci.

A na závěr Režisérská etuda – autorská hříčka režiséra Jiřího Horčičky, kde se k Jiřině Bohdalové přidávají mj. Jaroslava Adamová, Ladislav Pešek, Jiří Adamíra nebo Rudolf Hrušínský.

Pan Flaška (2021)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 18:04

coverHlasově zvukový projekt. Text a hlasy členové skupiny Terakokotova armáda. Nahrál a smíchal Terakokotwa.

Účinkují Martin Kožušník, Vít Jakubec a další.

Natočeno 2021. Webová premiéra 14. 4. 2021 (SoundCloud, 59 min.).

Pozn.: Hledali jsme svůj vlastní význam. Prošli hrdlem lahve do krajiny, kde se prohánějí stáda dubových soudků a plastových uzávěrů. Obdařeni božími schopnostmi se vracíme, abychom políbili vaše nahé dušeK. Příběh pana Flašky v několika nedějstvích nahlíží na podstatu stvoření světa, absurditu lidského konání a soužití člověka s lahví.
Alkohol a hudba nás všechny … bůh. (anotace)

Hodiny (2021)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 16:02

Agatha Christie. Kompletní audiokniha. Překlad Pavel Krejčíř. Režie Michal Bureš.

Čte Lukáš Hlavica.

Natočeno 2021. Vydal OneHotBook 21. 4. 2021 (1 CD MP3, katalogové č. AK395; EAN 8594169483955; celková délka nahrávky 9 hodin 18 minut). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: „Tento zločin je tak komplikovaný, že musí být jednoduchý.“ – Hercule Poirot

Sheila Webbová z Cavendishské agentury pro sekretářské práce se dostavila na pokyn své nadřízené na adresu Wilbraham Crescent 19 přesně načas. Jelikož však na zazvonění nikdo nereaguje, jde stenografka dál, aby na slečnu Pebmarshovou, která si její služby objednala, počkala uvnitř. V působivém přijímacím pokoji ji upoutá nezvyklé množství hodin ukazujících stejný čas: pár minut před čtvrt na pět, ačkoli jsou teprve tři. Tedy až na kukačky, jejichž zvuk Sheilu nemálo vyděsí. A právě v ten okamžik si návštěva povšimne mrtvoly muže. Načež vrznou vrátka, po chvíli vstoupí starší vysoká žena s bleděmodrýma očima, které se nevidomě rozhlížejí po místnosti, a zeptá se: „Je tu někdo?“ Stenografka vyjekne a vyřítí se ven, kde padá rovnou do náruče Colinu Lambovi, příteli Hercula Poirota…

„Velkolepý detektivní příběh podaný v celé kráse.“ – The New York Times

Lit.: Kučera ml., Ilja: Hodiny čili pracující důchodce Hercule Poirot. In web Seznam.cz, 31. 5. 2021 (recenze). – Cit.: K velmi příjemným a milým titulům audioknižní produkce posledních let patří nepravidelná poirotovská řada v podání herce Lukáše Hlavici. Postupně se v ní objevují další a další mnohdy méně známé tituly z bohaté tvorby královny světové detektivky Agathy Christie.

Zpravidla je jejich ústřední postavou svébytný malý mužík s mohutnými kníry a geniálním mozkem, v Anglii žijící belgický detektiv Hercule Poirot. A právě z tohoto důvodu sem patří, ale tak trochu i nepatří čerstvá novinka Hodiny.

Samozřejmě, jasnozřivý duch Hercula Poirota je tím podstatným, co dopomůže k vyřešení dvojice velmi záhadných vražd. Ale geniální detektiv malé postavy se v samotném příběhu objevuje jen okrajově, jen místy.

Zastihneme ho totiž v době, kdy si coby starý muž v podstatě dopřává zasloužený důchod. Tráví čas ve svém hotelovém apartmá obložen knihami a baví se zevrubným studiem děl dobových autorů detektivních románů. To nakonec svým způsobem přispěje i k rozřešení zapeklitého případu. Ale neprozrazujme více.

V domě nevidomé ženy je nalezen zavražděný muž neznámé totožnosti a vyšetřování postupně vede i k vraždě důležité svědkyně. Navíc se z nepochopitelných důvodů v obývacím pokoji slepé ženy kromě mrtvoly objeví i několikero hodinových strojů, které jí nepatří. Kromě místní policie v dané době pátrá ve stejné oblasti i mladý agent tajné služby, kterého do stejných míst vedou špionážní stopy. Oba případy se nakonec propojí a pro mladého agenta se stanou navíc i případem osobním. (…)

Jazyk a vypravěčské umění Agathy Christie a půvabně elegantní atmosféru staré dobré Anglie tu opět podtrhuje herecké podání Lukáše Hlavici. Především roztomilé je jeho herecké pojetí Hercula Poirota, poněkud roztržitého, samolibého a ješitného, ale přesto geniálního.

Jakkoli do případu vstupuje okrajově jako rádce, který se nevydá ani na místo činu a jen ve svém hotelovém pokoji zapojuje mozek a rozdává pokyny, je to nakonec on, kdo nasměruje policii i mladého agenta ke zdárnému cíli. Ve světě zahlceném kriminálními thrillery jsou prostě Hodiny audioknihou, kterou posloucháte s radostí a výhradně příjemnými pocity. (….)

Lit.: Tracyová, Jitka: Hodinový strojek odtikává čas vrahovi. In web Naposlech.cz, 29. 7. 2021 (recenze). – Cit: Detektivní příběhy jsou a vždycky byly vděčným posluchačským tématem. Svědčí o tom i produkce jednotlivých vydavatelství, které chrlí na trh jednu takzvanou pohádku pro dospělé za druhou. A není divu, že je tento žánr oblíbený – dobro zvítězí nad zlem, viníci dojdou spravedlivého trestu a člověk má pocit, že ještě nic není úplně ztraceno.

Vydavatelství OneHotBook takto už několik let „chlácholí“ své posluchače postupným vydáváním detektivních příběhů královny detektivek Agathy Christie, ve kterých figuruje malý (v jeho případě nemůžeme napsat drobný) Belgičan Hercule Poirot. Aktuálně s ním můžeme rozplétat záhadu vraždy neznámého muže z románu Hodiny. Jde o méně známý příběh o sekretářce Sheile Webbové, která se dostaví na objednanou schůzku a objeví mrtvolu muže. To by nebylo zas až tak neobvyklé, jenže vyšetřovatelé zjistí, že si ji ve skutečnosti nikdo najmout nechtěl a ona se tak stává hlavní podezřelou.Co je zajímavé, Hodiny jako jeden z mála Agátiných příběhů překračují hranici železné opony a míří až do Moskvy. Naše posluchače může potěšit, že je v něm zmíněno i Československo. Jak? To už si musíte poslechnout sami… Že všechno dobře dopadne a spravedlnosti bude dopřáno zvítězit, to asi nemusím zdůrazňovat, ale jak si vedl tento díl z cyklu příběhů Hercule Poirota po auditivní stránce?

Způsobem interpretace nahrávka nevybočuje ze série: opět zde máme nedramatizovanou jednohlasou četbu v podání Lukáše Hlavici a v režii Michala Bureše. Je nutno říct, že výběr interpreta se vydavatelství povedl: už od prvního vydaného příběhu, Vraždy v Orient Expressu, se Hlavica s Poirotem sžil a podává jej s náležitou precizností. Na jeho práci je vidět, pardon – slyšet velká zkušenost v auditivním prostředí, ať už na straně interpreta, nebo režiséra. Ale ani nejlépe zvládnutá technika by mu nepomohla, kdyby neměl i druhou nutnou část mince – hlas. Respektive bychom to mohli spíše nazvat voice-appealem. Dovednost, která jej činí nezaměnitelným. Příjemným hlasem a správnou mluvní dikcí v nahrávce mění s lehkostí vánku hlasy, nezapomíná odlišovat jednotlivé postavy a to ať už jsou ženské nebo mužské. Nejvíc se však „vyřádí“, v tom dobrém slova smyslu, na hlavní postavě, slovutném Hercule Poirotovi. S jakoby přiskřípnutým hlasem a přepečlivou dikcí modeluje svého detektiva jasnými a ostrými tahy.

Všechny předpoklady pro mimořádnou nahrávku jsou tedy naplněny. Přesto však při broušení audioknižního diamantu nevychází klenot nedozírné ceny, ale sterilní konfekce. Dobře udělaná, ale pořád konfekce. Možná za to může děj, ale dojem sterility ve mně zůstává i dny po doposlouchání příběhu.

Posluchači se předkládá nezkrácená četba, jejíž tracky respektují dělení příběhu na kapitoly v knize, některé jsou ovšem rozděleny na dvě části. Hudbě je v nahrávce vyhrazen prostor v předělech kapitol. Několikrát je záměrně užit zvuk hodin, což je roztomilé režijní mrknutí na posluchače. Co mě ale potěšilo je, že každá z kapitol má šanci doznít, posluchač se s ní může v klidu rozloučit, sesumírovat si zjištěné informace a začít vnímat kapitolu novou, protože na to má dostatek času a režisér ani střihač ho nikam neženou.

I přes drobnou výtku, která ale ve svém konečném důsledku výtkou není, se posluchačům nabízí kvalitní přenesení příběhu legendárního detektiva do auditivní podoby, což při srovnání s jinými nahrávkami čehokoli, není málo.

Dobrodruh (2021)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 15:58

Katherine Rundellová. Kompletní audiokniha. Překlad Barbora Punge Puchalská. Režie Michal Bureš.

Čte Ondřej Brousek.

Natočeno 2021. Vydal OneHotBook 15. 4. 2021 (1 CD MP3, katalogové č. AK402; EAN: 8594169484020; celková délka  nahrávky 7 hodin 2 minuty). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.:  Malí robinsoni si z amazonského pralesa odnesou nezapomenutelné dobrodružství i jedno velké tajemství…

Po pádu letadla se v nitru brazilské džungle ocitne čtveřice malých Britů: vášnivý čtenář cestopisů Fred, věčně nenaložená Con s fotografickou pamětí, zapálená přírodovědkyně Lila a její usoplený bráška Max. Už první dny strávené v zeleném pekle je utvrdí v tom, že rodina ani škola je na život daleko od civilizace dostatečně nepřipravily. Přesto si s vypětím všech sil a za cenu řady bolestivých omylů postupně opatří pitnou vodu a skromné jídlo, ba i oheň a přístřeší. Jednoho dne však jejich útočiště lehne popelem, a tak jsou nuceni na vlastnoručně postaveném voru plout po řece až k tajuplnému místu, které kdosi vyznačil na jimi nalezené mapě. Ovšem to, co malé objevitele čeká na konci jejich nebezpečného putování, dalece předčí i jejich nejdivočejší představy… (more…)

Deník morového roku 1/15 (2021)

Mluvené slovo Daniel Defoe: Deník morového rokuDaniel Defoe. Četba na pokračování z knihy anglického prozaika představuje fiktivní zápisky účastníka děsivé morové epidemie, která v roce 1665 vyhladila na sto tisíc obyvatel Londýna. Překlad František Fröhlich.  Připravila Alena Heroutová. Hudební spolupráce Stanislav Abrahám. Zvukový mistr Tomáš Gsöllhofer. Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Igor Bareš.

Natočeno 2021. Premiéra 1. dílu 26. 4. 2021 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Vydala Radiotéka, červen 2021 (MP3, CR.ES.2021.303).

Pozn.: Deník morového roku představuje fiktivní zápisky účastníka děsivé morové epidemie, která v roce 1665 vyhladila na sto tisíc obyvatel Londýna.
Děsivou morovou epidemii, která v roce 1665 zahubila v Londýně na sto tisíc obyvatel, přečkal tehdy pětiletý Daniel Defoe v bezpečí na venkově. Ve městě však zůstal jeho strýc. A snad právě jeho pohledem, očima prostého moudrého člověka, který stejnou měrou cítí obavy o svůj osud i o účast nad utrpením svých bližních, nechává nás autor nahlédnout do ulic a domů v tom čase. Jsme svědky vzrůstající paniky, která na Londýn dolehne a žene lidi z města ven či do náruče mastičkářům a šarlatánům, tragické výjevy se střídají s historkami, jimž nechybí nádech grotesknosti. Bezhlavé zoufalství jedněch je vyvažováno obdivuhodnou kázní a rozvahou druhých.

A tak přestože má kniha všechny rysy reportáže a její dokumentární hodnota je veliká (obsahuje řadu dobových statistik), nevytvořil v ní autor pouze nadmíru zdařilou literární fikci, ale skutečné realistické dílo o lidské odvaze čelit neznámému děsivému nepříteli. Daniel Defoe se tak stal předchůdcem žánru literatury faktu. Spisovatel Walter Scott poznamenal zhruba sto let po vydání Deníku, že kniha patří „k těm zvláštním dílům, která kolísají mezi faktografií a smyšlenkou“.

Lit.: Heroutová, Alena – tur: Daniel Defoe: Deník morového roku. O zoufalství i odvaze čelit neznámému děsivému nepříteli. In web ČRo 3 Vltava, 10. květen 2021 (článek). – Cit.: Před 290 lety, 24. dubna 1731, zemřel v rodném Londýně anglický prozaik Daniel Defoe. Na Vltavě ho připomínáme četbou na pokračování z Deníku morového roku. Kniha představuje fiktivní zápisky účastníka děsivé morové epidemie, která v roce 1665 vyhladila na sto tisíc obyvatel Londýna. (…)

Jeden ze zakladatelů moderního románu, anglický prozaik Daniel Defoe (1660-1731) se vzdělával pro dráhu kalvinistického duchovního, pastorem se však nikdy nestal. Šlechtický přídomek, který si v mládí přidal ke jménu svého otce, chudobného londýnského svíčkaře Jamese Foe, mu vynesl pouze posměch a pohrdání vznešenějších literárních kolegů. Byl vůdčím žurnalistou své doby, úspěšným básníkem a autorem řady pamfletů. Ke sklonku života napsal několik románů, které ho vynesly mezi přední světové autory. Kromě slavného Robinsona Crusoe (1719) a Deníku morového roku (1722, česky v překladu Fr. Fröhlicha nakl. Odeon, Praha 1982) připomeňme hlavně jeho romány ze světa dobrodruhů a zločinců, jako jsou Kapitán Singleton (1720), Moll Flandersová a Plukovník Jack (oba 1722) či Roxana (1724).

Děsivou morovou epidemii, která v roce 1665 zahubila v Londýně na sto tisíc obyvatel, přečkal tehdy pětiletý Daniel Defoe v bezpečí na venkově. Ve městě však zůstal jeho strýc, sedlář Henry Foe. A snad právě jeho pohledem, očima prostého moudrého člověka, který stejnou měrou cítí obavy o svůj osud i o účast nad utrpením svých bližních, nechává nás autor nahlédnout do ulic a domů v tom čase. Jsme svědky vzrůstající paniky, která na Londýn dolehne a žene lidi z města ven či do náruče mastičkářům a šarlatánům, tragické výjevy se střídají s historkami, jimž nechybí nádech grotesknosti. Bezhlavé zoufalství jedněch je vyvažováno obdivuhodnou kázní a rozvahou druhých.

A tak přestože má kniha všechny rysy reportáže a její dokumentární hodnota je veliká (obsahuje řadu dobových statistik), nevytvořil v ní autor pouze nadmíru zdařilou literární fikci, ale skutečné realistické dílo o lidské odvaze čelit neznámému děsivému nepříteli. Daniel Defoe se tak stal předchůdcem žánru literatury faktu. Spisovatel Walter Scott poznamenal zhruba sto let po vydání Deníku, že kniha patří „k těm zvláštním dílům, která kolísají mezi faktografií a smyšlenkou“. (…)

25. 4. 2021

Zápisník alkoholičky (2021)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 22:55

Audiokniha Zápisník alkoholičky  - autor Michaela Duffková   - interpret více hercůMichaela Duffková. Audiokniha podle blogu, který získal cenu Magnesia Litera.

Čte Tereza Dočkalová, Iveta Dušková, Pavel Batěk a Martin Písařík.

Natočeno 2021. Vydalo Voxi v roce 2021 (MP3, celková délka 5 hodin 59 minut). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Michaela Duffková je mladá matka, která se rozhodla otevřeně promluvit o své závislosti na alkoholu i o složité léčbě. Chcete vědět, proč je tak těžké přiznat si problém s pitím? Proč není překážkou závislosti ani malé dítě? Co bylo autorce motivací k léčbě a jak vypadal první rok po ní? Všechny odpovědi přináší otevřená a přímá zpověď abstinující alkoholičky.

Upřímně sdílená zkušenost o pádu doslova na dno vzbudila velký zájem veřejnosti, Michaela získala za svůj blog cenu Magnesia Litera a začala o závislosti veřejně přednášet. Dnes se věnuje svému vysněnému projektu – centru pro prevenci a léčbu závislosti na alkoholu.

„Příběh Míši Duffkové je skvělým příspěvkem k destigmatizaci ženského alkoholismu a současně unikátní výpovědí o bolesti i naději.“ (prof. PhDr. Michal Miovský, Ph.D., přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN)

Lit.: Růžičková, Iva: Zpověď Michaely Duffkové v Zápisnících alkoholičky a abstinentky audioknižně. In web Naposlech.cz, 23. 7. 2024 (recenze). – Cit.: Zápisník alkoholičky se narodil jako blog anonymní pisatelky, poté obdržel cenu Magnezia Litera a zajistil si místo v myslích těch, kdo ocenili sebezpytnou otevřenost autorky Michaely Duffkové, která projevila osobní statečnost a zveřejnila svou identitu. Své zkušenosti zformovala v tištěné knize, a ta se dočkala pokračování pod názvem Zápisník abstinentky. Obě knihy vyšly v nakladatelství Motto Albatros Media a vydavatelství VOXI jim v roce 2020 a 2022 věnovalo audioknižní podobu.

Zatímco Zápisník alkoholičky reflektuje problematiku propadu do těžké závislosti na alkoholu a období, v němž hrdinka nastoupila cestu léčby, v Zápisníku abstinentky se čtenář může dozvědět, jaká úskalí čekají po ní. První kniha se stala námětem stejnojmenného snímku před pár dny uvedeného do kin. Stalo se tak v režii Dana Svátka, scénář napsala v době pandemie Marta Fenclová. Svou tvář a herecký projev dala protagonistce filmového příběhu Tereza Ramba, v případě audioknihy propůjčila autorce svůj hlas Tereza Dočkalová.

Poněvadž kniha obsahuje jak autorčino vyprávění, tak výňatky z původního blogu, tedy autentické záznamy z doby stacionární léčby, setkáváme se lehce s pocitem opakování téhož. To není úplně od věci, poněvadž obě nahrávky tím získávají dokumentativní charakter. Osobní ráz celé zpovědi nabízí mnohým možnost identifikovat se s pisatelkou, a to zejména v případě žen, které při péči o dítě zažívají obdobné pocity frustrace. Pro úplnost obrázku završují Zápisník alkoholičky výpovědi lidí z autorčina nejbližšího okolí, tedy manžela, matky a bratra. Tyto party jsou neseny hlasy Martina Písaříka, Ivety Duškové a Pavla Baťka.

Zápisník abstinentky pak získává ještě více punc mozaiky, díky níž si můžeme ucelit představu o tom, jaké nejrůznější cesty vedou k závislostnímu chování až k nezvladatelnosti. Obsahuje totiž výběr z příběhů, které autorka získala od těch, kteří si prošli různými podobami pekla závislosti.  Autorka zde také odpovídá na nejčastější otázky, které jsou jí kladeny, přičemž zůstává absolutně upřímná. Tato audiokniha se party čtenými dalšími interprety ještě více blíží audiodokumentárnímu formátu. Výslovnost Terezy Dočkalové není zcela ortoepická a místy interpretka zvolila příliš zrychlenou dikci. To sice přispívá k charakteru neinscenované živé nahrávky, ale občas vede k tomu, že namísto „Z deníku“ je slyšet občas „Zdeňku“. Hudební vklady dobře ilustrují vyprávěné situace a v některých momentech využívají rytmů k připomenutí srdečního tepu.

Audioverze obou knih tak vytváří ucelený obrázek k tématu, které postupně spolu s premiérou filmu prosáklo společností a díky kterému můžeme nahlédnout, že normální je nepít. Úvod k Deníku abstinentky napsal Michal Miovský, přednosta Kliniky adiktologie 1. lékařské Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice, čímž jako odborník zaštítil aktivity Michaely Duffkové z pozice odborníka – dokonce i odvážným přirovnáním ke vzpurnému burcujícímu hlasu Simone de Beauvoire. Právě tento druhý díl lépe ukazuje, že sdílení osobních příběhů má hojivou moc. Princip závislostí, ale i závislostních vztahů si našel v detailním popisu Michaely Duffkové silnou odezvu publika, které jej může v audioknižním podání oproti filmovému zpracování prozkoumat do hloubky a se zaostřením na detail.

Hardcore historie (2021)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 22:49

Audiokniha Hardcore historie  - autor Dan Carlin   - interpret Zbyšek HorákDan Carlin. Kompletní audiokniha.

Čte Zbyšek Horák.

Natočeno 2021. Vydal Jan Melvil Publishing v roce 2021 (MP3, celková délka 10 hodin 9 minut). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Jak apokalyptické momenty dějin formovaly lidstvo.

Zapomeňte na ospalé hodiny dějepisu a nekonečné seznamy jmen a dat. Zkoumat dějiny s Danem Carlinem je jako vydat se na cizí planetu, kterou také obývají lidé. Biologicky stejní, ale kulturně odlišní. Co všechno se můžeme z trosek vyspělých civilizací dozvědět sami o sobě?

Naše planeta už zažila mnoho slavných impérií pyšnících se velkoměsty, bohatou kulturou i neporazitelností. A taky jejich strmé pády a zapomnění. Čeká nás něco podobného? Ustojíme budoucí globální konflikty, přírodní katastrofy a epidemie?

Dan Carlin barvitě vypráví dávno minulé příběhy a ukazuje nám, že se snadno mohou stát scénáři naší budoucnosti. Milovníci dějin díky němu nahlédnou na historii z nové perspektivy a ostatní v sobě objeví netušenou fascinaci minulostí lidstva.

Kniha hledá mimo jiné odpovědi na provokativní otázky:

– Rodí tvrdá doba tvrdé lidi? A doba spokojeného blahobytu lidi změkčilé?
– Byli starověcí Asyřané „nacisty“ své doby, kteří si zasloužili svůj brutální konec?
– Proč zkolabovala celá středomořská civilizace doby bronzové?
Jak změnily morové rány středověkou společnost a další běh světa?
– Znamenal pád Římské říše pro její obyvatele pohromu, nebo vítanou změnu?
– Ochrání nás hrůza z nukleárních zbraní před další světovou válkou? Kolikrát jsme už stanuli na jejím prahu?

O autorovi
Dan Carlin (* 1965) je americký podcaster, politický komentátor a herec. Dříve působil jako televizní reportér a rozhlasový moderátor, nyní vysílá tři populární podcasty: Hardcore History, Hardcore History: Addendum a Common Sense. Za své pořady obdržel řadu ocenění.

Útěk na koloběžce (2021)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 22:41

Audiokniha Útěk na koloběžce  - autor Luboš Pavel   - interpret Luboš PavelLuboš Pavel. Kompletní audiokniha.

Čte autor.

Natočeno 2021. Vydalo Creatio v roce 2021 (MP3, celková délka 7 hodin 58 minut). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: I lidé s mentálním postižením mají své potřeby, příběhy a bláznivé činy. Lehce humorná a provokativní sonda do milostného života mladíka, který má o kolečko méně v hlavě, ale o kolečko více v srdci, a na dvou kolečkách prchá z ústavu sociální péče.

Laurin Petrska se narodil s lehkým stupněm mentálního postižení a po rodinné tragédii a nejrůznějších životních peripetiích skončil v Ústavu sociální péče v Kytlicích, kde přehodnotili jeho postižení jako středně těžké, což od té doby považoval za pravou příčinu všech svých problémů. Snad by v ústavu mohl žít až do konce života, jenomže se zamiloval. Do dívky z jiného konce republiky.

Pro svoji lásku Simonu je připraven udělat cokoliv – opustit celý svůj dosavadní život, včetně jediného místa, které zná, a vyrazit ji hledat. S mapou vytrženou z atlasu a na koloběžce. Příběh místy dojemný, místy znepokojivý, jindy humorný bere čtenáře do míst a rozpoložení mysli, kam by se jenom tak nepodívali.

25 gramů štěstí (2021)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 21:50

Audiokniha 25 gramů štěstí  - autor Massimo Vacchetta;Antonella Tomaselli   - interpret Petr GelnarMassimo Vacchetta a Antonella Tomaselli. Kompletní audiokniha. Životní příběh Massima Vacchetty.

Čte Petr Gelnar.

Natočeno 2021. Vydalo Nakladatelství Kazda, duben 2021 (MP3, celková délka 5 hodin 21 minut). Ukázka k poslechu zde.

Alternativní verze názvu: Dvacet pět gramů štěstí

Pozn.:  Massimovi obrátí život naruby Ninna – rozcuchaný ježeček vážící pouze 25 gramů. Nejen že díky ní překoná nelehké období, ale dá mu i nový smysl: Massimo založí záchranou stanici pro ježky a stará se o ty, kteří pomoc potřebují. Tak jako ježčí donchuán Trilly nebo křehoučká Lisa, jež si svým pohledem dokázala získat všechny okolo, či nebohý Zoe, jemuž se podařilo odrazit veškeré rány osudu. Zraněná, týraná a bezbranná zvířátka, která ovšem překypují touhou po životě, dokázala Massimovi změnit život.

MASSIMO VACCHETTA
Massimo Vacchetta – žije v severoitalském městě Novello, poblíž francouzských hranic. Jako privátní veterinář se přes dvacet let specializuje na dobytek. V roce 2014 otevřel Záchrannou stanici „Ninna” (Centro di Recupero Ricci „La Ninna”), odloučené pracoviště záchranné stanice v Brenezzu. Je předsedou asociace „Domov pro ježky” (La Casa dei ricci), jejímž záměrem je ochrana ježků a přírody.

ANTONELLA TOMASELLI
Antonella Tomaselli – je spolupracovnicí týdeníku Confidenze tra amiche (Důvěrná sdělení mezi kamarádkami; Mondadori) a literárního blogu věnujícího se ochraně zvířat ioleggoconjoy.com. Jakožto odvěká kynoložka se postarala o režii mnoha tematických dokumentů. Aktivně se věnuje zvyšování povědomí lidí o opouštění domácích mazlíčků (Alegra Yes I Am). Je čestnou předsedkyní italské společnosti milovníků jorkšírských teriérů (Società Italiana Amatori Yorkshire Terrier). Napsala řadu knih o různých psích rasách a tematických článků do časopisů.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress