Ondřej Neff. Audio seriál. Dramaturg Ivan Hubač. Produkce Andrea Mazánková, Barbora Ježková a Radim Dušek. Zvuk Nella Bicanová. Režie Jakub Tabery.
Osoby a obsazení: Vypravěč (Pavel Soukup), Jaromír Nekuda (Petr Čtvrtníček), Pérák (Petr Stach), Desina (Denis Šafařík), Vrbenská (Ljuba Krbová), generál Sturm (Václav Neužil II.), Stratil (Martin Myšička), Lebreux (Zdeňka Volencová Žádníková), Venca 2025/ (Michal Isteník), Prisera /1942/ (Jaroslav Plesl), Karas (Jiří Schwarz), Adolf Hitler (Miroslav Táborský).
Natočeno 2026 (studio 5Guests a zkušebna Žižkovského divadla Járy Cimrmana). Vydala Audiotéka, květen 2026 (celková délka 5 hodin 12 minut). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Superprodukce inspirovaná komiksovým zpracováním legendárního Péráka od Ondřeje Neffa. Přízrak na pružinách se vrací do ulic protektorátu, aby zatápěl okupantům v napínavém příběhu, kde realitu střídá čistá fantazie. Poslouchejte audio-adaptaci dobrodružství nejslavnějšího českého „supermana“, který ze stránek komiksu dopadl přímo před mikrofon, kde se sešla více než desítka předních českých interpretů, aby oživila legendu v té nejpodmanivější zvukové podobě.
Koncem osmdesátých let spisovatel Ondřej Neff vlastními silami vytvořil a načerno vydal komiks Toho dne byla mlha. Na ten o dekádu později navázal příběhem Pérák contra Globeman. Válečného hrdinu s pružinovými botami jste pak mohli potkat i v mnoha dalších zpracováních – od románových příběhů přes animovaný film až po divadelní adaptace či hry. A dnes protektorátního mstitele vítá svět audioknižních superprodukcí.
Příběh nás zavádí do dvou osudově propojených časových rovin. V té první, v temných časech Protektorátu, sledujeme zrození Péráka – superhrdiny, který se stal noční můrou nacistických okupantů. Zatímco generál SS Sturm spřádá temný plán, který má zachránit Třetí říši i v případě porážky, Pérák pod vedením tajemného vnitřního hlasu profesora Karase skáče přes pražské střechy, aby vykonal „ponurou spravedlnost“.
V současnosti se rozhořívá jiný boj. Amatérský historik Jaromír Nekuda zasvětil celý život rehabilitaci Péráka jako národního hrdiny. S pomocí svého synovce, geniálního ajťáka Desiny a „jeho“ umělé inteligence, se snaží v zaprášených archivech i tajných vládních objektech najít důkaz o Pérákově existenci.
V cestě mu však stojí mocný Institut pro objektivizaci dějin (INOD), pro jehož ředitele je historie jen prostředkem k získání milionových dotačních grantů. Podaří se Nekudovi odhalit pravdu, nebo se sám chytí do pasti dějin? Odpověď leží v hlubinách Štěchovické přehrady, kde čas přestal existovat.
ONDŘEJ NEFF
Narodil se v roce 1945 v Praze. Svoji první sci-fi napsal v deseti letech, žánru se věnuje celoživotně.
Dává přednost klasické dobrodružné hard sci-fi (série Arkádie, Milénium, Pán Modrého meče). Pozornost i mezi čtenáři mainstreamu vyvolala antiutopie Tma. Kratší texty publikoval v řadě povídkových sbírek (Vejce naruby, Zepelín na Měsíci, Bůh s. r. o. aj.). Je celoživotním fanouškem Julese Verna, deset jeho románů převyprávěl pro novou čtenářskou generaci. K nim přidal vlastní steampunkovou trilogii Tajemství pěti světadílů.
Ondřej Neff žije nedaleko Prahy. Pod vlivem své ženy, herečky Ljuby Krbové, vyměnil karate za čínské tchaj-ťi a místo na motorce jezdí na elektrokole. Rád fotí, chodí se psy do lesa a na svém web-magazínu Neviditelný pes strká nos do politiky. Pro cyklus Arkádie chystá nový román, a co bude dál, se teprve uvidí. (anotace)
Lit.: Sedliská, Pavla: Příběhy o Pérákovi v novém zpracování. In Události, 22. 4. 2026, Česká televize (video reportáž).
Lit.: Hloušková, Lenka: Miroslav Táborský: Hitlerem jsem podruhé. In web Novinky, 9. 5. 2026 (článek). – Cit.: Oblíbený filmový a divadelní herec a také obsazovaný „hlas“. To je Miroslav Táborský. Potkali jsme se při natáčení audiocomicsu Ondřeje Neffa Past na Péráka v režii Jakuba Taberyho. On v něm namluvil postavu Adolfa Hitlera, s nímž se podobně potkal, jak uvedl, už podruhé.
Miroslav Táborský se v audiocomicsu Past na Péráka opět zhostil role Hitlera, tentokrát v příběhu o plánu na jeho oživení a Pérákově snaze tomu zabránit.Způsoby nahrávání audioknih se liší, v případě Pasti na Péráka jde o hranou audioknihu s více herci, zatímco u románu Už je tady zas Táborský stylizoval Hitlera v ich-formě. (…)