Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Radim Kopáč (ed.), Jan Neruda, Ladislav Klíma, Josef Havlík, Jaroslav Havlíček, Jindřich Štyrský a Karel Alois Vinařický, Maryša B. Šárecká, Otakar Batlička, anonym a Petr Stančík. Výbor strašidelných povídek.

Čte Kajetán Písařovic.

Natočeno 2026. Vydalo Tympanum, červen 2026 (MP3, EAN 8595693463147, celková délka 3 hod. 30 min.) v cyklu Bizzar. Výběr z audioknihy vyšel také na magnetofonové kazetě (90 min.).

Obsah: 1. Radim Kopáč: Předmluva – 2. Karel Alois Vinařický: Dítě umírající – 3. Jan Neruda: Vampýr – 4. anonym: Lebka divadelního rekvisitáře – 5. Josef Havlík: Příšerný host – 6. Viktor Dyk: Smrt panenky – 7. Maryša B. Šárecká: Sen matky – 8. Ladislav Klíma: Helena Marná – 9. Jaroslav Havlíček: Přicházející z pekel – 10. Jindřich Štyrský: Sen o ruce s plovacími blánami – 11. Otakar Batlička: Hadí hlas – 12. anonym: Strašidelný hotel – 13. Petr Stančík: Plné zuby masa.

Pozn.: Strach a hrůza jsou tu s námi. Byly – a budou! Začalo to Příšernou hostinou (2023), čítankou s podtitulem „Strach, tajemství, hrůza a šílenství v české literatuře 14. až 21. století“ – a pokračuje to Příšerným hostem! Samozřejmě v rozsahu daleko komornějším, co zvolený nosič unese. Ovšem ten nosič, pravěká kazeta, padne téhle audioknize jako ulitý. Vždyť i většina těch textů má svůj věk, svou životní zkušenost. Hrůza tu má samozřejmě různou tvář: střídají se žánry, mění se slovník a styl, mění se motivické důrazy. Hlavní roli má jednou šílená lidská zloba, jindy čistě přízračný, snový řez do napjaté kůže reality. Prostě děsy osobní i nadosobní, vnější i vnitřní. Kazeta sice probouzí sentimentální nálady, ale zároveň potvrzuje to základní, vlastně pudové: Strach a hrůza jsou tu s námi. Byly – a budou!

Radim Kopáč (ed.), Ladislav Klíma, Josef Havlík. Jaroslav Havlíček, Jindřich Štyrský a Karel Alois Vinařický. Výbor strašidelných povídek z rozsáhlejší audioknihy.

Čte Kajetán Písařovic.

Natočeno 2026. Vydalo Tympanum, červen 2026 (1 MC, celková délka 90 min.) v cyklu Bizzar.

Pozn.: Strach a hrůza jsou tu s námi. Byly – a budou! Začalo to Příšernou hostinou (2023), čítankou s podtitulem „Strach, tajemství, hrůza a šílenství v české literatuře 14. až 21. století“ – a pokračuje to Příšerným hostem! Samozřejmě v rozsahu daleko komornějším, co zvolený nosič unese. Ovšem ten nosič, pravěká kazeta, padne téhle audioknize jako ulitý. Vždyť i většina těch textů má svůj věk, svou životní zkušenost. Hrůza tu má samozřejmě různou tvář: střídají se žánry, mění se slovník a styl, mění se motivické důrazy. Hlavní roli má jednou šílená lidská zloba, jindy čistě přízračný, snový řez do napjaté kůže reality. Prostě děsy osobní i nadosobní, vnější i vnitřní. Kazeta sice probouzí sentimentální nálady, ale zároveň potvrzuje to základní, vlastně pudové: Strach a hrůza jsou tu s námi. Byly – a budou!

Obsah: 1. Radim Kopáč: Předmluva – 2. Ladislav Klíma: Helena Marná – 3. Josef Havlík: Příšerný host – 4. Jaroslav Havlíček: Přicházející z pekel – 5. Jindřich Štyrský: Sen o ruce s plovacími blánami – 6. Karel Alois Vinařický: Dítě umírající.

Erik Polák. Kompletní audiokniha. Hudba David Dorůžka, Abraham Brudno, Jiří Slavík a Martin Novák. Použitá hudba Leopold Korbař. Režie Zdeněk Dušek.

Čte Daniel Krejčík.

Natočeno 2021. Vydal Nadační fond Věčná naděje 4. 11. 2021 (MP3, katalogové číslo 8590233058562; celková délka 7 hod. 51 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Erik Polák, otec zakladatele Nadačního fondu Věčná naděje, Jiřího Poláka, strávil v Terezíně 2 roky. Bylo mu tehdy 13-14 let. V 80. letech minulého století napsal první část svých zamýšlených pamětí – o své rodině, šťastném dětství, mládí, o životě v Terezíně, o svých kamarádech a vychovatelích, o šťastném návratu z Osvětimi a Friedlandu. Z plánovaného díla pod názvem „Tři kapitoly“ Erik Polák dokončil jen kapitolu první, ta byla vydána vlastním nákladem Jiřího Poláka v roce 2006. Zrealizováno s podporou spol. Pražská energetika, a.s. (anotace)

Petr Hugo Šlik. Kompletní audiokniha. Ilustrace Petr Morkes.

Čte Ondřej Brousek.

Natočeno 2025. Vydal Albatros 3. 2. 2025 (1 CD MP3, celková délka 3 hodin 47 minut; EAN 9788000075990).

Série Dobrodružství z Klárova

Pozn.: Dobrodružný příběh ve foglarovské tradici o přátelství, napětí, dobrých skutcích i poučení. Ilustrátor Petr Morkes získal za svou tvorbu mnohá ocenění.

Dvanáctiletí kluci Jindra a Vojta se znají teprve chvíli. Zatímco Vojta se v Klárově narodil, Jindra se přistěhoval poměrně nedávno. Když si Jindru podávala banda deváťáků, Vojta nezaváhal ani vteřinu a přispěchal slabšímu kamarádovi na pomoc. A tak se zrodilo velké přátelství.

Jednoho dne Jindra objeví v knize z knihovny vzkaz adresovaný neznámému Kájovi, že v pilíři mostu Rudoarmějců je schovaný sešit s popisem cesty do jeskyně pokladů. Vojta s Jindrou se rozhodnou onen sešit najít. Jenže kde hledat most, který už dávno změnil jméno? Klukům poradí starý pan Pávek a dobrodružná výprava k řece může začít. V pátrání je neodradí ani anonym, který chlapcům vyhrožuje, že se jim stane něco strašného. Že autorem dopisu je tajemný Kája, dnes starý pan Krejčíř, kluci netuší. Získají sešit a společně s panem Krejčířem hledají poklad v jeskyni. K jejich skupině se přidá i Vojtova sestřenice Tereza. Děti si představují, co všechno si za poklad, který jistojistě najdou, koupí. Jenže pokladem nejsou šperky a drahé kameny, ale pravěké jeskynní malby. Ve chvíli, kdy si členové výpravy uvědomí hodnotu objevu, ozve se siréna. Odstřel skály zničí celou jeskyni a průzkumníci jsou rádi, že vyvázli živí a zdraví.

Tajemství jeskyně pokladů je napínavý příběh, který děti učí, že nejcennější poklady nelze přepočítat na peníze. (anotace)

Petr Branžovský. Kompletní audiokniha.

Natočeno 2026. Webová premiéra 7. 5. 2026 (YouTube, celková délka 6 hod. 40 min.). K poslechu zde.

Pozn.: Co kdyby peklo nebylo jen děsivé, ale občas i absurdní? Luciférovka si hraje s démony, temnotou a nadpřirozenem způsobem, který není čistě hororový ani úplně vážný. Příběh kombinuje fantasy prvky s černým humorem a světem, kde se nadpřirozené věci berou skoro samozřejmě. Místo velkolepého boje dobra se zlem přicházejí situace, které balancují mezi nebezpečím a ironickou nadsázkou. Postavy často reagují spíš lidsky než hrdinsky – a právě to dává příběhu zvláštní energii. Petr Brožovský pracuje svižně, s lehkostí a chutí bourat očekávání. Dialogy mají tah, humor není samoúčelný a i ve chvílích, kdy se dějí podivné nebo temné věci, si příběh drží odstup a nadhled. Luciférovka nepůsobí jako klasická fantasy ani čistý horor. Spíš jako divoká jízda světem, kde je peklo možná blíž, než by bylo příjemné – ale rozhodně není nudné. (anotace)

Daphne du Maurier. Kompletní audiokniha. Překlad Ladislav Bezpalec. Ilustrace Dana Ledl alias Myokard. Režie Markéta Jahodová.

Čte Denisa Barešová.

Natočeno 2026. Vydal OneHotBook 27. 4. 2026 (1 CD MP3, katalogové č. AK840; EAN 8594169488400; celková délka nahrávky 12 hodin 17 minut). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Blatům vládne bestie. Ona však ovládá sama sebe ještě líp…

Jako ptáče v kleci tu dře jen za byt a stravu. Mary Yellanová sem přijela, protože se coby osiřelá třiadvacetiletá žena neměla v Anglii za vlády regenta Jiřího IV. kam vrtnout. Jenže v zájezdní hospodě Jamajka v půli cesty mezi Launcestonem a Bodminem panují divné rodinné poměry: strýc Joss je hrubián a tetička Patience jako by vážně byla pouze jeho hluchoněmým stínem. Lidé se podniku s mizernou pověstí na hony vyhýbají a taky okolní krajina se ho děsí – kopce samou hrůzou zkameněly, vřes zakrněl a zbylé námitky přírody spolykaly slatě. A co se děje v ostře střežené komnatě, kam smějí leda strýcovi kumpáni? Dívka tvrdá jako křemen má pro strach uděláno a o Vánocích roku 1815 vypátrá, že se v ní slézají vrahouni olupující lodě zahnané mezi severocornwallské útesy. Vše sice nasvědčuje tomu, že bandu pašeráků řídí mnohem mazanější bestie než věčně opilý hostinský, ale co si s tím vědomím v odlehlé pustině počít? Srdce by mělo být Mary nejprozřetelnějším rádcem při váhání, zda se svěřit smírčímu soudci, či raději laskavému vikáři zvláštního vzezření. Nebo snad drzému zlodějíčkovi koní, bratrovi vykutáleného krčmáře?

Z radosti nad tím, jakou krásu vidí spisovatel z okna své pracovny, se zrodila už nejedna perla světové literatury. Autorčina první gotická romance věnovaná milovanému Cornwallu záhy uhranula i režiséra Alfreda Hitchcocka, jenž už v roce 1939 do hlavní role stejnojmenného filmu obsadil Maureen O’Harovou. Od té doby se příběh o neohrožené hrdince čelící bažinám i vášním dočkal řady dalších adaptací. (anotace)

Boris Hybner. Kompletní audiokniha. Režie Naďa Dvorská.

Čtou Vanda Hybnerová a Václav Jílek.

Nahrávka dokončena: březen 2026 (studio V-Zenit). Vydal Supraphon 29. 4. 2026 (1 CD MP3, SD 7202-0; 84 min.). Ukázky k poslechu zde.

Pozn.: Smích jako nejlepší léčba – podle Borise Hybnera. Herec a mim Boris Hybner se stal držitelem stomického pytlíku poté, co mu byl odstraněn zhoubný nádor. Z vděčnosti za záchranu a prodloužení života se nejen že netajil svou stomií, ale napsal o ní originální knihu, určenou všem a psanou s nakažlivým nadhledem. Humor je zde psychická sebezáchovná zbraň proti depresi. Fabuluje historky, které se nestaly, s pytlíkem se potýkají slavné osobnosti od Robinsona Crusoe, Napoleona až po Oldřicha Nového, Rolling Stones či Hurvínka. Knihu načetla jeho dcera Vanda Hybnerová a Václav Jílek se stejnou chutí a humorem, jako ji Boris Hybner psal. (anotace)