Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Gaston Leroux. Romantický horror. Překlad Jiří V. Svoboda. Dramatizace Jiří Šrámek a Tomáš Vondrovic. Hudební spolupráce Jiří Pertl. Režie Tomáš Vondrovic.

Osoby a obsazení: komisař Mifroid (Petr Haničinec), fantóm opery (Miroslav Moravec), Christina Daaé (Veronika Jeníková), Raoul de Chagny (Viktor Preiss), Peršan (Jiří Adamíra), Filip de Chagny (Petr Štěpánek), otec Daaé (Ilja Prachař), Debienne, ředitel opery (Milan Mach), Poligny, ředitel opery (Ladislav Kazda), Montcharmin, ředitel opery (Stanislav Fišer), Richard (Josef Bek), paní Giryová (Věra Galatíková), inspektor hlediště (Marcel Vašinka), Charlotta (Carmen Mayerová). Dále účinkují Ivana Vondrovicová, Isabela Sieglová, Eva Kulichová, Gustav Bubník, David Vejražka, Tereza Bartošová, Jan Bartoš a skupina Regius.

Natočeno v říjnu 1989 ve zvukovém studiu Lucerna Praha. Vydalo AudioStory v roce 1994 (2 MC, AY 0054 36:25, 33:35, 40:40 a 40:38). Reedice Popron Music v roce 2007 (2 CD, 54879-2, 70:04 a 79:50).

Alternativní název: Fantom opery

Pozn.: Připravili jsme pro vás zvukové drama o osudech zázračné zpěvačky Christiny Daaé a jejího přítele vikomta Raoula de Chagny, a zvláště pak záhadné existence tajemného fantóma opery, chodícího přízraku smrti a neštěstí, neviditelného „Anděla hudby“. V něm je postupně obnažen tragický osud člověka, nešťastného svou šeredností a toužícího po prosté lidské lásce. Fantóm je zlý i něžný, ukrutný kouzelník, stavitel, milovník propadlišť a tajných dveří, břichomluvec a vynikající hudebník i světoběžník s pestrou minulostí. Jde o milostný trojúhelník vsazený do plasticky zachyceného prostředí pařížské opery, příběh s detektivně napínavým a zároveň romantickým dějem. (anotace)

Lit.: Kamberský, Jakub: Gaston Leroux -Fantóm opery. In web Audiostory, b. d. (asi 2007) (recenze). – Cit.:  Jsem přesvědčen, že děj románu Gastona Lerouxe Fantom opery, poprvé vydaného roku 1910 (česky 1919), je díky mnoha televizním, filmovým, muzikálovým, ale i rozhlasovým zpracováním natolik známý, že bude stačit jen lehké nastínění.

Fantóm opery

Hororově laděný, romantický příběh nás zavádí do pařížské opery, kterou krom nových ředitelů ovládá ještě někdo další: tajemný fantom, pro běžné smrtelníky neviditelný. Ten se jednoho dne zjeví nastupující pěvkyni Christině Daaé v podobě učitele, anděla hudby. Zahoří vůči sličné Christine láskou a počne ji ovládat. Zároveň má snahu učinit z dívky první pěvkyni souboru a rovněž vydobýt si u nových ředitelů opery stejná privilegia, jakých se mu dostávalo od předchozího vedení. Ti jeho nároky zprvu neberou vážně. Do toho všeho se na scéně objevuje fantomův sok, mladý vikomt Raoul de Chagny, který již od dětství prahne po Christine, a proto se rozhodne vymanit ji z moci fantoma. Události se dají do pohybu; operou, ale i životy všech zúčastněných otřásají skandály, děs a hrůza.

Tento příběh si doslova říká o zvukové, dramatické zpracování. Stalo se v roce 1989; vznikla dramatizace herce, editora Jiřího Šrámka a překladatele, režiséra Tomáše Vondrovice, s jehož režijními pracemi se můžeme v současné době často setkávat i v rozhlase. Tomáš Vondrovic je velmi vnímavým režisérem, Jiří Šrámek zase v 60. letech měl co do činění s Fantomem, coby interpret mnohými pamětníky nezapomenutelné četby. Bylo tudíž více než jasné, že nepůjde o fiasko.

Režisér měl při výběru herců šťastnou ruku. Miroslav Moravec je díky svému hlubokému, charismatickému hlasu a hrůzostrašnému smíchu, ideálním představitelem fantoma. Sekunduje mu řada herců nejen zvučných jmen, ale hlavně zvučných hlasů. V roli láskou šíleného šlechtice Raoula de Chagny exceluje Viktor Preiss, velmi překvapí i představitelka Christine Daaé Veronika Jeníková, která se zde přehrává od naivních a vypočítavých ženštin (viz filmy Pozor vizita, Bony a klid, či Antonyho šance) v roli milující a zodpovědné Christiane. Člověk si po letech až povzdychne, kolik nás od té doby opustilo hlasů, znějících na nahrávce. Krom Miroslava Moravce kupř. Jiří Adamíra (Peršan), Petr Haničinec (komisař Mifroid), či Josef Bek, Ilja Prachař, ale v podstatě i Stanislav Fišer, známý mmj. z dabingu Vinnetoua. Mluvíme-li o ztrátě hlasů, jde u stále aktivního herce Stanislava Fišera opravdu o bolestnou skutečnost. Proto je dobře, že existuje řada gramofonových, rozhlasových, či dabingových rolí, kterými si můžeme jeho hlas připomínat.

Dramatizace Fantoma opery má dvě a půl hodiny, což rozhodně při současné miniaturizaci a zkracování všeho není ku škodě věci. Tempo plyne závratně a navíc ani po 24 letech od natočení inscenace nijak nezestárla. Má na tom svou zásluhu i zvukař mnoha studiových nahrávek mluveného slova, Jiří Bartoš, který (na dobu vzniku) skvěle pracuje s rozdílným zvukem všech možných místností, včetně mučírny, sklepů, venkovnímu prostředí, o vydařených zvukových efektech ani nemluvě. Pád lustru při probíhajícím představení osobně považuji za nejpůsobivější.

Jak bylo řečeno, výsledný tvar byl dotočen ve studiu Lucerna v říjnu 1989. Je však s podivem, proč se nahrávka dostala k posluchačům až o pět let později, vydavatelstvím Audiostory, tehdy ještě na magnetofonových kazetách. Roku 2007 vychází titul, díky spolupráci vydavatelství Audiostory a Popron, na dvou CD. Konečně roku 2012 se dostává k posluchačům v oblíbeném formátu mp3. V této formě si můžete titul zakoupit mmj. na stránkách vydavatelství Audiotéka.

Nezbývá mi, než vám popřát mrazivý poslech.