Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

12. 11. 2013

Červenák aneb Spisovateľom je hej! (Červenák aneb Spisovatelům je hej!, 2013)

Filed under: Literární pásma,Slovenské — Přemek @ 13:05

Rozhlasové pásmo o jednom z nejpopulárnějších slovenských spisovatelů Juraji Červenákovi, autorovi fantasy a historické prózy s motivy ze slovenských a slovanských dějin. Připravil Jakub Šuták.

Připravilo Brno v roce 2013. Premiéra 3. 11. 2013 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 60 min) v cyklu Schůzky s literaturou a Dny slovenské kultury.

Do ráje s osly (2013?)

Filed under: Literární pásma — Přemek @ 12:55

Francis Jammes. Literárně-hudební pásmo z veršů a prozaických fragmentů francouzského básníka. Překlad Jiří Reynek, Oldřich Novotný. S použitím eseje Jana M. Tomeše připravil Miloš Doležal. Klavírní skladby Henriho Dutilleuxe hraje Robert Levin. Hudbu vybrala Wanda Dobrovská. Režie Markéta Jahodová.

Účinkují Jana Franková, Vojtěch Hájek a Vladimír Javorský.

Natočeno 2013 (?). Premiéra (?) 3. 11. 2013 (ČRo 3 Vltava, 9:00 h.; 54 min.) v cyklu Souzvuk.

Priestory (Prostory, 2013)

Filed under: Literární pásma,Poezie,Slovenské — Přemek @ 12:51

Lenka Hajdučková. Ze svých rukopisných veršů připravila studentka JAMU. Připravila Alena Blažejovská (?).

Připravilo Brno v roce 2013. Premiéra 2. 11. 2013 (ČRo 3 Vltava, 22:45 h.; 15 min) v cyklu Svět poezie a Dny slovenské kultury.

Bol lásky prodejné (2013)

Filed under: Literární pásma,Radiodokument — Přemek @ 12:44

Rozhlasová kompozice na motivy stejnojmenné knihy Aleny Wagnerové, s použitím citací z knihy „Sidonie Nádherná a konec střední Evropy“ od téže autorky a klavírních skladeb (Zdeněk Fibich). Připravil a uvádí Jan Tůma.

Hovoří Alena Wagnerová, účinkují Jitka Tůmová a Ivan Řezáč.

Natočeno 2013. Premiéra 2. 11. 2013 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.; 60 min) v rámci cyklu Víkendová příloha stanice Vltava.

Pozn.: Pořad o knize sestavené z dopisů z pozůstalosti Johannese Nádherného. Alena Wagnerová, autorka bestselleru o životě české baronky a mecenášky Sidonie Nádherné, se v nejnovější knize zabývá osudy Sidoniina bratra, dekadentního „antihrdiny“, ušlechtilého ducha, estéta a sebevraha.

Lit.: Marešová, Milena M.: „Bol lásky prodejné“ – prostitutky píšou Johannesu Nádhernému z Borutína. In web ČRo 3 Vltava, září 2013 (článek + zvuková ukázka). – Cit: Bol lásky prodejné se jmenuje kniha, do níž Alena Wagnerová shromáždila korespondenci uchovanou z pozůstalosti Johannese Nádherného z Borutína, staršího bratra „krásné baronky“ Sidonie. Pisatelky byly prostituky. Nakolik je soubor korespondence Johannese Nádherného ojedinělý? Aleny Wagnerové se ptala redaktorka Milena M. Marešová.

„A budu se modlit, abychom se my a všichni, které milujeme, sešli v onom lepším světě, kde je také milovaný tatínek, kde není smutku, touhy po domově, žádných starostí, smrti ani nemoci, žádné odloučení, ani opuštěné květy, ale jen radost, a kde my všichni chválíme Boha.“ (more…)

Páteční večer – Ostrava židovská (2013)

Filed under: Literární pásma,Radiodokument — Přemek @ 12:35

Road movie: Sedmiramenné příběhy z města uhlí a ocele. Před druhou světovou válkou bývala Ostrava finančním a politickým centrem československého židovstva. Historie i současnost židovské komunity v Ostravě. Menora, Bachnerovy hrnce, haličský rychlík, ďábel Eichmann a naděje v Tovární ulici. Připravil Ivan Motýl.

Připravila Ostrava v roce 2013. Premiéra 1. 11. 2013 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 120 min).

Lit.: Motýl, Ivan: Ostrava židovská. In web ČRo 3 Vltava, říjen 2013 (článek + zvuková ukázka). – Cit.: Road movie: Sedmiramenné příběhy z města uhlí a ocele. Před druhou světovou válkou bývala Ostrava finančním a politickým centrem československého židovstva. Historie i současnost židovské komunity v Ostravě. Menora, Bachnerovy hrnce, haličský rychlík, ďábel Eichmann a naděje v Tovární ulici.

V roce 1921 tvořilo židovské etnikum dvanáct procent obyvatel Moravské Ostravy, což tehdy znamenalo nejsilnější koncentraci Židů v českých zemích.

Ostrava byla finančním i politických centrem celé československé židovské komunity. Zatímco v Praze staroslavná obec oprašovala muzejní exponáty v Židovském muzeu, tady se točily miliony.

Severomoravská metropole se stala například hlavním sídlem exekutivy zemské sionistické organizace Hechaluz a centrálu tam přestěhovala i Židovská mládežnická organizace a prezidium Židovské strany.

Po židovských stopách se Ostravou počátku 21. století vydal historik a publicista Ivan Motýl.

Jak jsme prožívali první světovou válku (2013)

Filed under: Literární pásma,Radiodokument — Přemek @ 11:07

Marie Strettiová. Z rukopisných vzpomínek Marie Strettiové. O náladách v české společnosti v předválečných a válečných letech hovoří historik dr. Josef Tomeš, na svou babičku Marii Strettiovou vzpomíná dr. Olga Pujmanová. Režie Markéta Jahodová. Připravila Jarmila Konrádová.

Účinkuje Daniela Kolářová.

Natočeno 2013. Premiéra 28. 10. 2013 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.; 119 min). Repríza 28. 10. 2019 (ČRo 3 Vltava, 7:00 – 9:00 h).

Obsah: Za krásného letního večera 28. června jsme se vraceli z výletu – Vlak za vlakem projížděl nabit branci – Přišla Hálková a přinesla zprávu, že profesor Masaryk odjel za hranice – Nesnáze byly stále s výživou – Velikou nevoli vyvolalo potvrzení rozsudku nad dr. Kramářem a Rašínem – Konečně se otevřeně řeklo, co si přejeme – Po proroctví zazpívala Ema Destinnová „Kde domov můj“ – 11. a 14. října se objevilo vojsko na Václavském náměstí – „Rakousko se vzdalo, jsme volni, svobodni!“

11. 11. 2013

Bruggy (2013)

Filed under: Literární pásma — Přemek @ 11:46

Literárně-hudební pásmo z básní Georgese Rodenbacha, belgického, francouzsky píšícího básníka, prozaika a dramatika. Překlad Alfons Breska. Připravil a hudbu vybral Karel Kolařík. Režie Markéta Jahodová.

Účinkují Jan Kačer a Jana Franková.

Natočeno 2013. Premiéra 27. 10. 2013 (ČRo 3 Vltava, 9:01 h.; 48 min) v cyklu Souzvuk. Repríza 14. 6. 2015 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h) v cyklu Souzvuk.

Lit.: Kolařík, Karel: Bruggy. In web ČRo 3 Vltava, červen 2015 (článek). – Cit.:  Belgický dekadentně symbolistní básník a prozaik Georges Rodenbach byl nejvýznamnějším pěvcem Brugg, belgické obdoby Benátek. Nový věhlas tohoto druhdy slavného a bohatého přístavu založil svým románem Mrtvé Bruggy, který vyšel roku 1892. Jeho hrdina zde nachází náladu souladnou se svým vdoveckým smutkem. S usebraným městem protkaným říčními kanály a ponořeným v monotónní šum vod jej sbližuje melancholický kult minulosti a pokora před všudypřítomnou pomíjivostí.

Rodenbachova tvorba měla ohlas i v Čechách. Roku 1907 vyšly Mrtvé Bruggy přeložené Otokarem Šimkem pod názvem Mrtvé město a roku 1913 román Ve vyhnanství v překladu Kamily Neumannové. Mrtvé Bruggy překládal i Alfons Breska, dekadentně orientovaný básník a spisovatel, vrstevník a souputník generace Moderní revue, který se více než svou beletristickou tvorbou, plnou pohádkových a přízračných motivů, proslavil svými početnými překlady z francouzské a německé literatury a jako jeden z mála českých překladatelů věnoval pozornost i Rodenbachovým lyrickým básním z počátku devadesátých let 19.století. V nich Rodenbach zachytil Bruggy ještě soustředěněji a intimněji. Ztlumil v nich napětí mezi nepřátelským městem a interiérem jako útočištěm před skutečností, obvyklé v dekadentním symbolismu. 

Město je důvěrné, příbuzné a ochranné zdi se mohou rozplynout. Oba světy se navzájem prostupují a zrcadlí, sblíženy všudypřítomným tichem a obestřeny touž krásou smutku, jejž vyvolává soucit s vadnoucími květinami či sirotky pospíchajícími deštěm nebo pocit pohlcující marnosti, zesilovaný obrazy večerního stmívání a temných vodních hlubin. V Rodenbachově obrazotvornosti se nejednou vše tělesné rozplývá v kouzelné světelné efekty a vše se zdá jen prosvítat šedými či světlými závoji. Vylidněnými ulicemi procházejí přeludné stíny a na hladině stojatých vod se chvějí snové odrazy hmotného světa a jindy zas vše v pokoji pokryjí záblesky, odlesky a třpyt lustrových světel a v chladu zrcadel se zdvojí všechny věci, jejichž dosud zakleté „malé duše“ se v těchto básních křísí. 

Spolu se stíny tak obývají mikrokosmos Brugg také naříkající lustry, souchotinářské květiny, klavír marně čekající svou pianistku nebo ptáci, v něž se mění plameny plynových lamp. S těmito ožívajícími tvory se postupně i samo město mění v živou bytost, jejíž srdce se zdá promlouvat velkolepým zvoněním kostelních zvonů. Ovšem silou, jež tento tep rozeznívá, je duše básníka, toho, který naslouchá této říši ticha a píše dějiny její věčnosti. 

2. 11. 2013

Básnik Karol Chmel sám doma so svojou poéziou (Básník Karol Chmel sám doma se svou poezií, 2003)

Filed under: Literární pásma,Slovenské — Martin @ 16:23

Jana Hevešiová.  Pásmo veršů a úvah Karola Chmela. Redakce Jana Hevešiová. Hudební dramaturgie Eleonóra Vančíková-Kapasná. Režie Róbert Horňák.

Účinkuje Karol Chmel.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2003 pro cyklus Básnik sám doma so svojou poéziou (27 min.).

Básnik Igor Gallo sám doma so svojou poéziou (Básník Igor Gallo sám doma se svou poezií, 2003)

Filed under: Literární pásma,Slovenské — Martin @ 16:22

Jana Hevešiová. Pásmo veršů a úvah básníka Igora Galla. Redakce Jana Hevešiová. Hudební dramaturgie Eleonóra Vančíková-Kapasná. Zvuk Alena Duchoňová a Táňa Horváthová. Režie Jana Strnisková.

Účinkují Igor Gallo, Alfréd Swan.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2003 pro cyklus Básnik sám doma so svojou poéziou (29 min.).

Básnik Tomáš Janovic sám doma so svojou poéziou (Básník Tomáš Janovic sám doma se svojí poezií, 1995)

Filed under: Literární pásma,Slovenské — Martin @ 16:20

Janovic Tomáš. Tomáš Janovic hovoří o své poezii a recituje vlastní verše. Redakce Jana Hevešiová. Hudební spolupráce Dana Reková.

Účinkují Helena Geregová, Vladimír Jedľovský a Marián Geišberg.

Připravil Slovenský rozhlas Bratislava v roce 1995 pro cyklus Básnik sám doma so svojou poéziou (29 min.).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress