Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

11. 3. 2015

S knížkou v ruce – Jak dostat tatínka do polepšovny (1998)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 0:01

Marie Poledňáková. Josef Karlík čte ukázky z knihy podle televizního filmu Jak dostat tatínka do polepšovny. Připravil Josef Veselý.

Připravilo Brno v roce 1998.

Pozn.: Ukázka v pořadu Studio Retro (1. 11. 2014, připravil Tomáš Černý).

8. 3. 2015

Trojica prekliatych (Trojice prokletých, 199?)

Filed under: Literární pásma,Slovenské — Martin @ 10:04

Marián Minárik. Literární pásmo o vztahu poezie a šansonu v tvorbě Paula Verlaina, Arthura Rimbauda a Lea Ferrého. Redakce Miriam Vojteková. Hudební dramaturgie Roman Žiaran. Režie Eva Strnisková.

Účinkují Miroslav Trnavský, Marián Geišberg a Soňa Ulická.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 199? (60 min.). Repríza 21. 2. 2015 (SRo 8 Rádio Litera).

Kapitoly z dejin románu 20. storočia 1/? (Kapitoly z dějin románu 20. století, 2007)

Filed under: Literární pásma,Slovenské — Martin @ 9:55

Literární pásmo. Autorsky připravili Lajos Grendel a Margit Garajzski. Hudební spolupráce Miroslav Nemec. Technická realizace Andrej Klimits. Režie Karol Horváth.

Účinkují Zuzana Šimová a Karol Horváth.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2007 (? x 25 min.).

Díly: 4. Marcel Proust: Hľadanie strateného času; Fjodor Michajlovič Dostojevskij – Bratia Karamazovci.

Čistiny v nebi (Mýtiny v nebi, 19??)

Filed under: Literární pásma,Slovenské — Martin @ 9:46

Francis Jammes. Pásmo o poezii Francise Jamma. Překlad Karol Strmeň. Připravila a uvádí Michaela Jurovská. Hudební spolupráce Eleonóra Vančíková-Kapasná. Redaktorka Dagmar Kinčeková Režie Eva Weidlerová.

Recituje Ladislav Chudík.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 19?? (20 min.). Repríza 19. 2. 2015 (SRo 8 Rádio Litera).

6. 3. 2015

Sladké je žít – Vesmírná odysea nádražního kina (2009?)

Filed under: Literární pásma — Martin @ 16:50

Slavomír Kudláček.  Jazz doprovází poezii, poezie doprovází jazz. Pásmo z veršů Slavomíra Kudláčka připravil Miloš Doležal. Hudbu vybrala Pavla Schönová. Hraje Kvarteto Emila Viklického. Režie Jaroslav Kodeš.

Účinkují Rudolf Kvíz a Jiří Schwarz.

Natočeno v Českém rozhlase v roce 2009 (?). Premiéra (?) 23. 5. 2009 v cyklu Jazzový podvečer (ČRo 3 Vltava, 41 min.). Repríza 25. 4. 2015 (ČRo 3 Vltava, 17:45 h.).

5. 3. 2015

Silvestr pod širákem (2014)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 18:58

V něžné parodii na potlach přivítá moderátor Jaroslav Pokorný legendy našeho folku a country.

Hovoří a zpívají Wabi Daněk, Pavel Dobeš, Michal Horák a Jitka Vrbová. Kupodivu jen ona si dokáže vzpomenout na text písně, který ten den zazpívá.

Natočeno 2014. Premiéra 31. 12. 2014 (ČRo 2 Praha). Repríza 8. 3. 2015  (ČRo 2 Praha, 14:04 h.; 55 min).

Sladké je žít – Češi pod Huascaránem (2013?)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 18:13

Ivan Diviš. Jazz doprovází poezii, poezie doprovází jazz. Výběr z básnické sbírky českého básníka, inspirované tragickým osudem československé horolezecké výpravy v Peru v roce 1970. Poslední básnická sbírka, kterou Ivan Diviš sám připravil k vydání. Verše plné hněvu a zoufalství. Připravila Romana Ličková. Skladby Huascarán I, 80000 a Huascartán II hraje jazzrocková skupina Fermáta. Režie Miroslav Zelinský.

Účinkuje Dušan Škubal.

Natočeno 2013 (?). Premiéra (?) 23. 4. 2013 (ČRo 3 Vltava, 17:45 h.; 44 min) v cyklu Jazzový podvečer. Repríza 7. 3. 2015 (ČRo 3 Vltava, 17:45 h.; 44 min) v cyklu Jazzový podvečer; 14. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 17:45 h.; 44 min) v cyklu Jazzový podvečer.

3. 3. 2015

Kafkárna (2012)

Filed under: Literární pásma,Povídky — Premek @ 11:17

Mariusz Szczygieł.  Kapitola z knihy Gottland. Připravila Martina Pelcová. Použitá hudba DVA (písně z alba Hu).

Účinkují Peter Dolnik, Radana Kolčavová, Dominika Řebíková, Martina Pelcová a Martyna Szczerbińska (československá verze), Agata Siejka, Aleksander Roj, Filip Pawlak, Klaudia Torebko, Marcin Sikora i Martyna Szczerbińska (polská verze).

Nastudovalo Rádio R, Radio TLIS a Radio Egida v roce 2012 (15 min.). K poslechu zde.

Lit.: Pelcová, Martina: Poslechněte si Kafkárnu v podání Radia R a Egidy. In web MUNImedia, 12. 7. 2012 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Moderátoři českého Radia R a zpřáteleného polského rádia Egida se spojili, aby natočili jednu kapitolu proslulé knihy Mariusze Szczygieła Gottland. Stala se jí Kafkárna, kterou si nyní můžete poslechnout.

Inspirací pro sepsání kapitoly o tom, co to podle čechů znamená kafkárna, se stala kniha Radoslava Nenadála jménem Tudy chodil K. Celá kapitola zaznívá  hned ve dvou verzích – v česko-slovenské a polské. Porozumíte polštině, když budete znát význam slov?

Lit.: Pelcová, Martina: Premiéra Kafkárny na Radiu R! In web MUNImedia, 25. 6. 2012 (článek). – Cit.: Moderátoři Radia R a radia Egida se spojili, aby natočili jednu kapitolu knihy Mariusze Szczygieła Gottland. Stala se jí Kafkárna, kterou si budete moci v úterý v 17:00 na Radiu R poslechnout!

Všechno začalo knihou Radoslava Nenadála jménem Tudy chodil K. Bohužel, lidé v Česku na ni trochu pozapomněli. Znova ji objevil Polák Mariusz Szczygiel, který ve své reportáži „Kafkárna“ shrnul příběh této knihy a popsal historii její vzniku. Sbírka Gottland, ve které se reportáž nachází, se stala v Polsku bestellerem a rychle se dočkala i českého překladu.

Co je to ona „kafkárna“, zazní na Radiu R hned ve dvou verzích – v česko-slovenské a polské. – Jak zní rodná řeč spisovatele spolu s řečí země, o které píše? Nalaďte si Kafkárnu v úterý a zaposlouchejte se. (…)

Písně, které v patnáctiminutovém příspěvku zazní, jsou z alba Hu (2010). Hudbu i slova složila pardubická skupina DVA © www.2dva.cz. Album je dostupné z www.dva2.bandcamp.com.
– See more at: http://munimedia.cz/prispevek/premiera-kafkarny-na-radiu-r-3621/#sthash.1Ts7OUJG.dpuf

25. 2. 2015

Hrdinský praotec aneb Hledání velikosti v mlhách dávnověku (2015)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 17:45

Stejně jako každý národ potřebovali i Čechové v počátcích své novodobé kulturní existence jasné a přitažlivé odpovědi na otázky svého historického původu. Jak a kde hledali Češi svého „mytického praotce“, o tom bude vyprávět literární historik Dalibor Tureček a uvede literární příběhy o hledání velikosti v mlhách dávnověku. Připravila Olga Jeřábková. Režie Lukáš Kopecký.

Nastudoval ČRo Brno v roce 2015. Premiéra 1. 3. 2015 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Schůzky s literaturou a Hrdina.cz .

Uvedeno v úterý 7. července 2015 od 17:30 v rámci cyklu Audiokabinet – na hlavní scéně Divadla Husa na provázku.Uvádí Olga Jeřábková, hostem Dalibor Tureček.

Lit.: Jeřábková, Olga: Hrdinský praotec aneb Hledání velikosti v mlhách dávnověku. In web ČRo 3 Vltava, únor 2015 (článek). – Cit.: Jak a kde hledali Češi svého „mytického praotce“. Stejně jako každý národ potřebovali i Čechové v počátcích své novodobé kulturní existence jasné a přitažlivé odpovědi na otázky svého historického původu.

O své prapředky jsme se proto my, Čechové, zajímali odedávna. Ostatně tak jako jiné evropské národy. A jako oni jsme si svůj původ projektovali do postavy domnělého praotce. Ostatně i část Italů se v renesanci domnívala, že pochází původem od jistého řeckého hrdiny, uniklého od Tróje. 

Ale už kolem roku 700 před Kristem uváděl řecký historik Hesiodos celý katalog bájných postav, které měly být mytickými praotci či pramatkami starých Řeků. Podle něj se také onen typ hrdiny nazýval hérós eponymos, tedy hrdina dávající, propůjčující jméno celému lidu a zemi.  

Zvláštní důležitost získaly příběhy o národním původu na zlomu osmnáctého a v následujícím devatenáctém století, tedy v období, kdy se utvářela novodobá podoba češství. Právě pro takzvané obrozence se přitom jednalo o velmi citlivý bod. Historická pověst Slovanů v té době totiž vůbec nebyla tou z nejlepších. Dokladem nám může být našimi vlastenci tolik uctívaný Herder. Ten k pověstnému ocenění Slovanů v roce 1791 připojil nepříliš lichotivou charakteristiku domněle slabých slovanských válečnických schopností, kvůli nimž měli v Evropě obsazovat výhradně neosídlené, opuštěné prostory. 

Otlučený zázrak (2015)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 17:43

Tomáš Vondrovic. Akusticko-slovesná kompozice. Kapitoly ze stejnojmenné knihy, v níž se autor a režisér vypisuje ze své fascinace Řeckem, jeho mytologií, historií i dneškem, doprovázejí verše ze sbírek Soukromá oběť a Kam šly spát Múzy. Řeckou hudbu vybral Aleš Opekar.

Účinkují Pavel Rímský, Petr Pelzer a Jaromír Meduna.

Natočeno 2015. Premiéra 1. 3. 2015 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.; 55 min) v cyklu Souzvuk.

Pozn.: Osobní zkušenost, zachycená v řadě příhod a příběhů, obrazů a obrázků, konkrétních postav a postaviček krétské vesnice Myrtos, je také příležitostí k promýšlení souvislostí, ať už formou lyrickou, epickou, esejistickou, nebo prostě mytologickou.
A tak se Otlučený zázrak stává pestrou a zábavnou (sebe)reflexí středoevropské (středozemské) zkušenosti v konfrontaci se Středomořím, které tu hraje roli „přechodného“ (ale jediného autentického!) paradigmatu, tak odlišného od našeho paradigmatu „trvalého“.
Být s bohy totiž sice znamená být na tom nejlepším možném místě, ale paradoxně to neznamená být doma, nýbrž být na prázdninách…

Mnohdy se jedná o polemiku se zaběhanými názory na minulost i přítomnost evropské civilizace, a především na její duchovní kořeny, a přesto je knížka plná humoru a radosti, otevřená (poměrně) široké čtenářské obci. Je totiž zároveň osobním a osobitým svědectvím o jedné masové turistické destinaci, které nemá s turistickým traktováním světa nic společného. Aniž by turismus explicitně odsuzoval, odhaluje autor (nebo to dělají bohové?) jeho fatální planost. Otlučený zázrak je něčím hlubším: cestou k pramenům. K pramenům civilizace, k pramenům duševního a duchovního života.  (anotace)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress