Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

13. 12. 2018

Elektrikou z Hloubětína do Hlubočep (1933)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 19:59

Josef Waltner. Veselá reportáž.

Natočeno 1933. Premiéra 7. 9. 1933 (Praha, 19:30 – 20:45 h).

12. 12. 2018

Milý Karle, kdes byl, když včera hřmělo? (2018)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 15:38

Dopisy českého spisovatele Bohumila Hrabala adresované příteli, hudebníkovi Karlu Maryskovi. Připravil Miloš Doležal. Úvodní slovo Tomáš Mazal. Režie Jaroslav Kodeš.

Účinkují Petr Halíček a Igor Bareš.

Natočeno 2018. Premiéra 16. 12. 2018 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.; 58 min) v cyklu Souzvuk. Repríza 22. 9. 2019 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.) v cyklu Souzvuk; 8. 7. 2024 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Souzvuk.

Lit.: Doležal, Miloš: Milý Karle, kdes byl, když včera hřmělo? In web ČRo 3 Vltava, 16. prosinec 2018 (článek). – Cit.: Dopisy českého spisovatele Bohumila Hrabala příteli, hudebníkovi Karlu Maryskovi, které jsou Hrabalovou poetickou, místy až intimní výpovědí. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Mezi nejdůvěrnější a nejbližší přátele spisovatele Bohumila Hrabala patřil Karel Marysko, hudebník, cellista, člen orchestru Národního divadla, svébytný básník a prozaik, který vyrůstal – podobně jako Hrabal – v Nymburce. Od ledna 1973 do září 1977 působil Marysko v Městském orchestru v norském Stavangeru.

A právě z této doby pochází i malá část dochované korespondence Bohumila Hrabala, která je hlavní osou rozhlasového Souzvuku. Sedm dopisů příteli Maryskovi není jen banálním výčtem událostí, novinek a pozdravů z Prahy. Jsou poetickou, místy až intimní výpovědí Bohumila Hrabala, který sám tehdy v nelehké situaci, zbaven možnosti veřejně publikovat a z ústraní chaty v kerském polesí do Prahy zajížděl jen na pivo za přáteli. Jako by se i těmito literárními dopisy Hrabal vyptával na otázku, která jej palčivě trýznila po celý život: Kdo jsem? (…)

Ježíškova vnoučata speciál – Děkujeme Ježíškovým vnoučatům (2018)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 15:37

Rekapitulace úspěšného projektu Českého rozhlasu očima Dvojky a Rádia Junior. Moderuje Roman Víšek. 15.00 Koncert pro Ježíškova vnoučata. Přímý přenos z Divadla U Hasičů moderuje Jan Rosák.

Účinkují Petra Černocká, Petr Rezek, Karel Vágner, Jitka Zelenková, Jiří Holoubek, senioři klubu Elpida a dětský soubor Škatulata.

Natočeno 2018. Premiéra 16. 12. 2018 (ČRo 2 Praha, 14.04  h.).

Sen, jenž zemi usmíří (2018)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 15:17

Hans Carossa. Básně německého prozaika a lyrika. Překlad Bohuslav Reynek. Připravil Vratislav Färber. Režie Irena Žantovská.

Účinkují Jiří Klem a Lucie Vašinková.

Natočeno 2018. Premiéra 15. 12. 2018 (ČRo 3 Vltava, 22:45 h.; 13 min) v cyklu Svět poezie.

Sladké je žít – Herbář k čemusi horšímu (2018)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 15:10

Jazz doprovází poezii, poezie doprovází jazz. Petr Borkovec. Ze stejnojmenné sbírky básníka a překladatele připravil a režii má Petr Gojda. Použitá hudba Karel Velebný.

Účinkují Martin Pechlát a Hanuš Bor.

Natočeno 2018. Premiéra 15. 12. 2018 (ČRo 3 Vltava, 18:00 h.) v cyklu Jazzový podvečer. Repríza 21. 3. 2020 (ČRo 3 Vltava, 18:00 h.) v cyklu Jazzový podvečer.

So snehom (Se sněhem, 1997)

Filed under: Literární pásma,Slovenské — Premek @ 14:21

Ján Zambor. Pásmo úvah a veršů.

Účinkují Táňa Radeva, Peter Rúfus, Soňa Ulická a Vladimír Minarovič.

Natočeno 1997. Repríza 12. 12. 2018 (SRo Rádio Litera, 13:20 – 13:49 h.).

Pozn: Sneh je vďačnou inšpiráciou k úvahám z pier našich aj svetových autorov. Sneh ako symbol krásy, čistoty, nového začiatku, ale i spomienok na detstvo. Vypočujte si súbor zamyslení a veršov, ktorým dal autor Ján Zambor spoločný názov SO SNEHOM.

11. 12. 2018

Písně mužů (192?)

Filed under: Literární pásma,Poezie — Premek @ 16:48

Rudyard Kipling. Cyklus básní. Překlad a režie Otokar Fischer.

Recituje Bedřich Karen.

Natočeno 192?

Zadáno pro dobrou náladu – Hana Vítová a Václav Trégl (1964)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 0:04

Setkání po letech. Pásmo vzpomínek, vyprávění a hudby, ve kterém se v cyklu Zadáno pro dobrou náladu potkávají prvorepublikoví herci Hana Vítová a Václav Trégl, aby společně oprášili Osvobozené divadlo a připomněli staré dobré časy.

Natočeno 1964. Obnovená premiéra v rámci Rádio Retro – Volá první republika (2018).

Obsahuje rekonstrukci dialogu „Helenka je ráda“ ze hry Slaměný klobouk (Jiří Voskovec – Jan Werich).

5. 12. 2018

Jeden den na této zemi (2018)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 23:06

Roman Kopřiva. Na procházce životem s německým lyrikem a překladatelem Reinerem Kunzem a jeho českým překladatelem Romanem Kopřivou, který je autorem pořadu. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Účinkují Zdeněk Bureš, Igor Dostálek a Vladimír Hauser.

Nastudovalo Brno v roce 2018. Premiéra 9. 12. 2018 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h) v cyklu Schůzky s literaturou při příležitosti 85. narozenin Reinera Kunzeho. Repríza 15. 12. 2018 (ČRo 3 Vltava, 6.00 hodin).

Lit.: Kopřiva, Roman: Jeden den na této zemi. In web ČRo 3 Vltava, 9. prosinec 2018  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na procházce životem s německým lyrikem a překladatelem Reinerem Kunzem a jeho českým překladatelem Romanem Kopřivou, který je autorem pořadu. Vysíláme při příležitosti 85. narozenin Reinera Kunzeho. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Seděl jsem u kuchyňského stolu se zasouvacím dřezem, když tu jsem zaslechl zpoza železné opony slova Jana Skácela: „… jak rozbitý hliněný hrnec…“  Na japonském tranďáčku recitoval vzápětí hlas neznámého autora:

Chtěli jsme být jako věci z hlíny
Být tady pro ty,
kdo ráno v pět pijí kávu
v kuchyni…

Bylo nedělní odpoledne, čaj o páté, Rakušáci právě vysílali v ORF pořad Jako věci z hlíny z cyklu Menschenbilder (Tváře lidí) a já se hrubě netěšil na maskáče a týdenní buzeraci za dveřmi. V četě vysokoškoláků-spojařů na vojenské katedře na Kraví hoře v Brně.

Ten hlas! A ta báseň! Přímý zásah do krajiny srdeční. Nebyla to slova ze Skácelova dopisu, ale snad dokonce rovnou z žalmu? Skácela jsem slyšel naživo v klubu na Křenové, ale to druhé jméno mi zhola nic neříkalo. – Nesčíslné množství navagónovaných tanků v noci, v dobytčácích opilí ruští vojáci s puškami, to byly ovšem rané vzpomínky dítěte na dospělý svět venku, otcův vyhazov z práce, krátce po doktorátu filosofie, a kariéru šupem dolů.  A teď o takových věcech mluví se Skácelem ten cizinec!

Milan Kundera o Kunzem kdysi prohlásil, že je to nejslovanštější z Němců, které zná. Snad proto Kunze tak rád a s takovým úspěchem překládal poezii dlouhé řady českých básníků, mimo jiné i Ludvíka Kundery a Jana Skácela. Se Skácelem si také dopisoval. Určitým druhem vzájemné komunikace byly rovněž citace, narážky a vzkazy v básních obou autorů.

V Univerzitce jsem našel jeho socrealistické veršovánky z lipské Reclamky a dva svazky překladů z Holana, vydané na Západě.  Naprosto fascinující nepoměr dvou světů. Ale čeho se tak dopídit? Vždyť třeba jistý germanista, který za normalizace utužoval bratrské svazky s NDR v Berlíně-Ost, autora posléze ve svém skriptu doma s uvědomělostí aparátčíka zamlčel. Poté, co mnohonásobně dekorovaný autor obdržel i cenu českého ministra zahraničí Gratias agit (2014), neopomněl ho ani ten povždy služebný duch doby jmenovitě vynachválit dalším generacím studentů v novém skriptu.

Poezie ve znamení ryb

S Reinerem Kunzem a jeho knihami jsem strávil víc než třicet let. Obeznával jsem němou řeč ryb a zkoušel ty fermáty mlčení zakázaných lidí přetlumočit. Takové pokusy existují mezitím asi v třiceti jazycích světa a přes padesát let. Nepřetržitý rozhovor s Janem Skácelem až do autorových letošních pětaosmdesátin pokusil jsem se tady ovšem poprvé spojit i pro posluchače. Rybář Reiner ve svých Jedenácti tezích o poezii a rybaření ještě podotýká: „Ryba je němá. Verš mluví. Proto způsobuje básnění víc potíží než rybaření.“ Možná že i tlumočení. Přeji Vám přesto ničím nerušený poslech tohoto (ne)rybího nokturnálu znovu na vlnách éteru!

Kunzovu tvorbu poznamenal život ve dvou německých diktaturách, ale i zasvěcující setkání s osvobodivou imaginací české lyriky a s generačními druhy v Československu. Vliv na něj měly také ideje Pražského jara. S Kunzovou vlastní tvorbou se mohli čeští čtenáři a posluchači setkat pouze v šedesátých a pak znovu v devadesátých letech. Autor byl totiž až do Listopadu 1989 oficiálně umlčen v celém východním bloku. K tomu přispěl mimo jiné jeho protest proti okupaci Československa v srpnu 1968. V rozhlasovém pásmu zazní dvě ukázky z Kunzeho bestselleru Podivuhodná léta, který nebyl v Česku dosud knižně vydán. Uslyšíte i mnoho nových překladů včetně překladů básní z Kunzeho poslední sbírky hodina u tebe sama.

P.S.  Hlas Reinera Kunze ze záznamu uslyšíte díky nadaci Frankfurter Bürgerstiftung (úryvky z jubilantova čtení v zámečku Holzhausenschlöβchen ve Frankfurtu nad Mohanem 3. září t.r.)

Horní chlapci (1999, 2000)

ObrázekPásmo recitované a zpívané poezie ze sbírky Ladislava Nezdařila.
Hudba cimbálová muzika Tolar.   Scénář Alena Valová. Úpravy Petr Kolár. Režie Ivan Misař. Hudební režie Zdeněk Tofel. Zvuková režie Lubomír Výrek.

Zpívají Alena Valová, Tomáš Kočko, Petr Kolár. Recitují Alena Sasínová a Stanislav Šárský.

Nastudovala Ostrava v roce 1999 (55 min.). Vydalo Vaško-muzic v roce 2000 (1 CD / 1 MC).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress