Michal Lázňovský. Jak se ukazuje, není tvůrčí osobnost Karla Kryla ještě ani zdaleka prozkoumána. V rámci Radiodokumentu tentokrát představujeme vynikající amatérskou nahrávku básní Francoise Villona v podání Karla Kryla, kterou v německém exilu pořídil fonoamatér Hugo Kratoška.
Natočeno v roce 2008. Premiéra 5. 3. 2008 (60min.). Repríza 5. 3. 2014 (ČRo 3 Vltava, 21:45 h).
Lit.: Lázňovský, Michal: Francois Villon Karla Kryla. In web ČRo, 5. 3. 2008. – Cit.: V prvním březnovém Radiodokumentu, krátce poté, co si připomeneme již čtrnácté výročí úmrtí Karla Kryla, nabídneme posluchačům nahrávku, která jistě potěší každého lovce zvuku, radio- či fonoamatéra. Ale jistě i mnohé další: například ty, kteří mají rádi poezii, zvláště pak Francoise Villona, a především pak ty, kteří mají rádi Karla Kryla. Jedná se o zvukový snímek, který pořídil fonoamatér Hugo Kratoška v první polovině 70. let minulého století v německé emigraci. Karel Kryl na něm recituje rozsáhlý výběr z villonovských překladů Otokara Fischera.
A můžeme se domnívat, že takhle podobně je recitoval už o několik let dříve, když začínal jako typický představitel hnutí divadel malých forem. V roce 1966 totiž jako jeden ze svých prvních scénických počinů nastudoval společně s Václavem Duškem v Teplickém Divadélku na zámku pásmo Dražba na Villona. Poté se ale v rychlém sledu stalo mnoho věcí: ze začínajícího chlapce s kytarou, který ani nevěděl, co je to „protestsong“, se náhle stal umělecký protagonista československého osmašedesátého roku – a vzápětí emigrant. Vlastně exulant, jak sám zdůrazňoval.
Nově vyčištěná a poprvé veřejně prezentovaná nahrávka Hugo Kratošky zachycuje Karla Kryla ve vrcholné formě. Některé drobné technické vady snímku jen ještě podtrhují autenticitu nahrávky.