Dějiny severské ženské literatury. Připravily Marie Poláková a Jana Holá.
Natočeno 2012. Premiéra 17. – 21. a 24. – 28. 9. 2012.
Obsah: 1. Dějiny severské ženské literatury. Má alternativní historie literatury psané ženami smysl? – 2. Středověk. Svatá Birgita jako první švédská „profesionální“ spisovatelka. – 3. Královna Kristina. Literátka a milovnice umění na švédském trůnu? – 4. Kritika instituce manželství z různých pohledů. Anne Charlotte Leffler, August Strindberg, Henrik Ibsen. – 5. Ellen Keyová. Emancipační literatura a „nová“ žena? – 6. Švédská meziválečná literatura. Boom ženských spisovatelek. – 7. Ženský antiutopický román. Kallocain spisovatelky K. Boyeové. – 8. Současný islandský ženský román. Audur Ava Ólafsdóttir a její lyrický román jako bestseller. – 9. Autorky švédské literatury pro děti a mládež. Boření tabu. – 10. Zrod silné ženské hrdinky. Od islandských ság po severské krimi (Lisbeth Salander).
Lit.: Novotná, Renáta: Rozhlasová cesta na sever. In web Divadelní noviny, 12. 10. 2012 (článek). – Cit.: (…) V pravidelných desetiminutových pořadech je představována historie i současnost severských zemí – tedy Norska, Švédska, Finska a Dánska, od poloviny září je pak pozornost upřena na ženy – spisovatelky. Jaké je vůbec současné postavení ženy ve skandinávských zemích? Například v Norsku jsou nyní ženy ve velkém počtu zastoupeny v nejvyšších státních funkcích (polovina vládních představitelů jsou ženy), zákonem jsou rovněž stanovené kvóty pro podíl žen ve vrcholných orgánech společností, kde musí ženy tvořit 40% zúčastněných. V norské společnosti se někdy ozývají kritické hlasy, že zákonné kvóty prosazující ženy snižují kvalitu a čelná místa nezastávají ti/ty nejschopnější… I feminismus je ve Skandinávii stále aktuálním a silným hnutím, výrazně vstupuje do všech vrstev společenského života. Stanice Vltava nám nyní svým novým seriálem Ženy ve skandinávské literatuře umožňuje obrátit svou pozornost přímo ke kořenům ženské emancipace a prvopočátkům prosazování se žen v kultuře.
Seriál přibližuje v deseti dílech literární tvorbu významných severských spisovatelek, upozorňuje na jejich stěžejní díla vedoucí k postupné proměně postavení ženy i její role ve společnosti. Jako jedna z nejstarších známých autorek severu je představena svatá Birgitta (1303-1373), jejíž rozsáhlý soubor Zjevení se proslavil i daleko za hranicemi Švédska. Tvůrci pořadu z kláštera dále zamíří do aristokratických kruhů, v následujícím díle se po středověké literatuře věnují švédské královně Kristýně (1626-1689), jejím básním, aforismům plným ironie, humoru a nadhledu, ale také deníku a literárně stylizované korespondenci – tedy tehdejším nejtypičtějším ženským literárním žánrům. Čtvrtý díl patří konfrontačnímu pohledu dvou severských velikánů – Strindbergovi a Ibsenovi – na ženu a instituci manželství. Další díly pak rozebírají např. emancipační literaturu Ellen Keyové (1849-1926), švédskou meziválečnou literaturu i věhlasnou literaturu pro děti a mládež. Seriál je uzavřen dílem věnovaným „zrodu silné ženské hrdinky“, její emancipovanost zde dosahuje vrcholu, dominance mužů je historií, sebejistota ženských hrdinek kontrastuje s vykořeněností, tápáním a ztrátou identity hrdinů mužských… (…)