Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Matěj Schneider. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 1. 9. 2023 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Schneider, David: Matěj Schneider: Konzervativní profesoři tvrdí, že Trump dle ústavy nemůže kandidovat. Přinese to chaos. In web ČRo Plus, 1. září 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když Donald Trump poprvé kandidoval na prezidenta, sliboval, že všichni jeho nominanti k Nejvyššímu soudu budou vybráni konzervativní organizací Federalist Society. Teď mu dva její členové vrazili nůž do zad. Přibližně čtyři dekády stará Federalist Society je bezpochyby nejúspěšnější právní lobbistická organizace v současných Spojených státech.

Například loňské přelomové rozhodnutí Nejvyššího soudu ohledně interrupcí by se bez ní prostě nestalo. Organizace k soudům protlačuje především takové uchazeče, kteří se drží rigidní „originalistické“ metody při výkladu americké ústavy. Většinou to vede k výsledkům, které jdou konzervativním politikům na ruku, ale ne vždy.

Dva profesoři, William Baude a Michael Stokes Paulsen, teď vydali odborný článek v University of Pennsylvania Law Review, ve kterém dochází touto metodou k přesvědčení, že Trump se nesmí znovu ucházet o úřad. Vyplývá to dle nich přímo z americké ústavy, konkrétně z jejího 14. dodatku. Ten byl ratifikován po americké občanské válce a jeho třetí sekce měla zabránit tomu, aby se do Kongresu znovusjednocené země vraceli politici, kteří zradili Unii pro Konfederaci.

Tímto dodatkem od roku 2021 hojně argumentují američtí liberálové s tím, že Trump se svým podrýváním volebních výsledků dopustil vzpoury. Doteď se jim z konzervativních řad povětšinou dostávalo odpovědi, že tato část 14. dodatku je jen relikt své doby, který se dnes na Trumpovo počínání aplikovat nedá.  (…)

Jiří Pehe. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 19. 9. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Pehe, Jiří: Jiří Pehe: Prezidentské klání v USA jako souboj dvou nepopulárních kandidátů. In web ČRo Plus, 19. září 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Prezidentské volby ve Spojených státech v příštím roce mohou být soubojem dvou kandidátů, které za prezidenta chce jen menšina Američanů. Jak pravděpodobný republikánský kandidát Donald Trump, tak stávající prezident, demokrat Joe Biden, jsou silně nepopulární.

Podle průzkumů veřejného mínění si většina Američanů myslí, že jak Biden, tak Trump jsou pro výkon prezidentské funkce už příliš staří. V případě Trumpa, kterému je 77 let, je to těsná většina, v případě 80letého Bidena téměř tři čtvrtiny.

Ten má, pokud jde o negativní vnímání svého vysokého věku, ve srovnání s Trumpem problém i v tom, že si ho jako prezidentského kandidáta nepřeje i většina voličů Demokratické strany. To může mít negativní dopady na účast demokratických voličů ve volbách.

Ačkoliv i ve volbách v roce 2020 nemalá část demokratických voličů a nezávislých dala hlas Bidenovi bez velkého nadšení, když volili především proti Trumpovi, je otázkou, zda obavy nemalé části americké veřejnosti, že Biden už na výkon prezidentské funkce nemá dost sil, spoustu voličů tentokrát neodradí od toho, aby šli volit. Což by hrálo do rukou Trumpovi. (…)

Lukáš Jelínek. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 19. 9. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Jelínek, Lukáš: Lukáš Jelínek: Smutná proměna politiky v žumpu. In web ČRo Plus, 19. září 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mohli bychom se chlácholit, že tak špatně jako na Slovensku, kde se v rámci předvolební kampaně nedávno přes okénko automobilu poprali bývalý premiér s bývalým ministrem vnitra, na tom ještě nejsme. Jenže i my už máme za sebou extempore Lubomíra Volného ve Sněmovně a další mohou následovat.

Tak jako politika v řadě jiných zemí hrubne i ta česká. Zatím převážně verbálně, ale i to stojí za to. Kdekdo se šklebí nad tzv. politickou korektností, aniž by mu došlo, že se tím zároveň vysmívá dobrým mravům, slušnosti a empatii.

Proti ministrovi za Starosty a nezávislé Martinu Dvořákovi nedávno šéf hnutí ANO Andrej Babiš použil výrazy „parazit“ a „nula“. Známý je přitom tím, že má mnohem šťavnatější slovník vulgarismů. Třeba tak časem dojde i na další. Zvlášť pokud je nebude vykřikovat, když v něm bouchnou saze, ale v rámci promyšlené politické strategie. Stále víc totiž baží po voličích, kteří nadšeně provolávají: Ten jim to ale nandal!

Babiš přitom má učitele zvučných jmen – Donalda Trumpa, Viktora Orbána nebo Roberta Fica. Aby vzali ztečí parlament, ještě své příznivce nevyzývá, ale spirálu nenávisti už roztáčí. Její součástí jsou i urážky a lži, kvůli kterým musí běhat po soudech. (..)

Jiří Leschtina. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 18. 9. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Leschtina, Jiří: Jiří Leschtina: Chlácholivé mimikry válečného zločince Putina. In web ČRo Plus, 18. září 2023 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Na ekonomickém fóru ve Vladivostoku prohlásil Vladimir Putin, že invaze sovětských vojsk v Maďarsku v roce 1956 a v Československu v srpnu 1968 byly chybou sovětské politiky. Jak vlastně vnímat tohle extempore, kterým Putin reagoval na moderátorovo připomenutí, že pobaltské země, Česko a Maďarsko obviňují Sovětský svaz z kolonizace?

Pokud něco takového zazní z úst vrchního velitele armády, jehož vojska vtrhla na Ukrajinu a páchají ve vzdorující zemi nejodpornější válečné zločiny, pak v tom nelze spatřovat ani náznak omluvy. Ale jen další z provokací a úskočných manipulací ruského diktátora.

Tady je na místě připomenout jiné Putinovo prohlášení, o jehož upřímnosti nemusíme pochybovat. A sice, že největší geopolitickou katastrofou minulého století byl rozpad Sovětského svazu. Impéria, jehož síla pramenila z nadvlády nad porobenými guberniemi střední a východní Evropy.

A které neváhalo diktát nad nimi upevnit i vysláním tanků do Maďarska a Československa. A jestli to nyní Putin coby pokračovatel sovětských uchvatitelů nazývá chybou, tak s nulovou nadějí na špetku věrohodnosti. (…)

David Klimeš. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 17. 9. 2023 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Klimeš, David: David Klimeš: Vraťme důstojnost řečnickému pultíku sněmovny. In web ČRo Plus, 17. září 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Teoreticky se všichni shodnou, že projevy ve sněmovně mají být uměřené a k věci. Prakticky je však sněmovna zamořena sáhodlouhými plytkými projevy, ze kterých je pak nevyhnutelně i podobně plytká žurnalistika.

Celé toto snažení by ale nefungovalo, kdyby nebylo médií. Jaký zpravodajský význam má, když si čtenář přečte, že Babiš řečnil 2,5 hodiny a Tomio Okamura třičtvrtě hodiny, aniž by cokoliv řekli? Jaký smysl má nekonečné rozbírání náhodného sumáře slov, ať už se jedná o výroky o „nové totalitě“, „chudáku Potměšilovi“ či hádka o to, kdo je „nula“ a kdo „parazit“? (…)

Petr Šotnar. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Čte Zdeněk Bureš.

Připravilo Brno v roce 2023. Premiéra 16. 9. 2023 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18::0 h.; ).

Lit.: Šotnar, Petr: Petr Šotnar: O korektnosti trochu nekorektně. In web ČRo Brno, 15. září 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Už si nevzpomínám, kdy jsem slovo „korektní“ slyšel poprvé. Jako malí kluci jsme tohle slovo nepoužívali. Spíš jsme říkali „To bylo nefér“ nebo „Buď férovej!“ V posledních letech ale slovo korektnost zaplnilo veřejný prostor. Od jisté doby se nesluší některá slova používat.

Vzpomínám si, že můj dědeček, když se mu něco nezdálo na tom, co vyprávím, tak se mě zeptal: „A necigáníš ani trochu?“ Dědeček měl za první republiky v Černých Polích holičství. Kdyby měl někde v parku taky sochu, tak by ji už zničili ochránci korektnosti. Dědeček ale žádnou sochu neměl, takže se není čeho bát.

Nedávno jsem četl o tom, jaké zásahy do literatury jsou prováděny ve jménu korektnosti. Podle PEN klubu se počet zakázaných knih ve Spojených státech v první polovině akademického roku 2022-2023 zvýšil o 28 %. V té době bylo zakázáno a ze školních knihoven vyřazeno celkem 874 titulů. (…)

Alexandr Mitrofanov. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 15. 9. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Mitrofanov, Alexandr:  Alexandr Mitrofanov: Podlá EU pomáhá Putinovi, čílí se ruská opozice. In web ČRo Plus, 15. září 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Evropská unie je podlá. Tajné služby evropských zemí obsadily potvory, které lidi neposuzují podle ksichtu, ale podle pasu. V EU panují sovětské pořádky. Za chvíli tam budou diktatury. Je možné v tomto popisu atmosféry, v níž údajně žijeme, pokračovat.

Komu patří tyto výroky? Euroskeptikům? Levičákům? Kremelským propagandistům? Nikoli. Spojil jsem a zestručnil četné reakce představitelů ruské opozice jak v zemi samotné, tak za jejími hranicemi. Co tedy vyvolalo takový záchvat nenávisti vůči státům, v nichž se většina autorů výroků nachází, protože utekli z Ruska?

Jde o uplatnění směrnice EU, která byla přijata už v roce 2014 a obsahuje zákaz vjezdu aut s ruskými SPZ a zákaz dovozu řady věcí včetně věcí osobní potřeby z Ruska na území Evropské unie. Podlá je EU proto (jak alespoň píšou ruští opozičníci), že nerozlišuje, kdo je zlý Rus a kdo je naopak hodný.

Pro hodné Rusy podle nich tato směrnice platit nesmí. Evropské potvory v jednotlivých zemích pomáhají Putinovi, neboť Rusové nebudou teď moci komfortně utíkat před ním do Evropy, kterou, dodám, tak rádi pomlouvají. (…)

Magdalena Pokorná. Zamyšlení české historičky při příležitosti významného jungmannovského jubilea. Připravil Petr Gojda.

Natočeno 2023. Premiéra 16. 9. 2023 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.

Lída Rakušanová. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 12. 9. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rakušanová, Lída: Lída Rakušanová: Yvonna Přenosilová naposled. In web ČRo Plus, 12. září 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kdo v 60. letech rozum bral, nemohl zpěvačku Yvonnu Přenosilovou přeslechnout. A to nejen kvůli jejímu lehce rozječenému hlasu, který perfektně ladil s rokenrolovými songy se skvělými texty, ale i proto, že ve svých ani ne šestnácti vypadala na scéně jako normální mladá holka, kterou to, co dělá, jednoduše baví. Jinými slovy, byla autentická.

A to jí zůstalo po celý život. Což vím zcela určitě, protože jsme si byly nablízku řadu desetiletí: jak pracovně ve Svobodné Evropě, tak privátně. Po listopadu 1989 až do pondělka 11. září letošního roku dokonce pod jednou střechou žižkovského činžáku.

Raketovou kariéru Yvonny Přenosilové přerušil 21. srpen 1968, což se stalo mnoha lidem, ale v jejím případě to mělo velmi konkrétní následky: patřila totiž k oné první hrstce známých osobností, které podepsaly „2 000 slov“. Petici, kterou si Kreml vybral jako záminku k převálcování pražského jara.

Bezprostředně po invazi se šířily po republice zprávy, že signatáře odvlečou Rusové kamsi na Sibiř. Yvonně se tehdy místní Romové nabídli jako bodyguardi, a skutečně prý drželi před jejím domem hlídky. Když pak v Moskvě podepsal Dubček a spol. kapitulaci, bylo jasné, že stát se může cokoliv. (:..)