Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Jiří Pehe. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 21. 9. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Pehe, Jiří: Jiří Pehe: Extremistické strany u nás významně neposilují. In web ČRo Plus, 21. září 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poslední demonstrace organizovaná mimoparlamentní stranou Právo, respekt, odbornost Jindřicha Rajchla na Václavském náměstí v Praze přilákala tisíce lidí, ale zůstala daleko za očekáváními organizátorů. Preference PRO zůstávají hluboko pod pěti procenty, která by strana musela překonat, aby se dostala do Sněmovny.

Pod hranicí volitelnosti stagnují i preference dalších politických subjektů, které bychom mohli zařadit ke krajní pravici či krajní levici – komunistů nebo Trikolory. Posledně jmenovaná strana se dokonce nedávno raději spojila do volební koalice s parlamentním hnutím Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury.

Jenže neposiluje ani SPD. Naopak, její podpora u voličů podle posledních průzkumů dokonce spíš klesá poté, co lídr hnutí ANO Andrej Babiš začal s pomocí radikálnější rétoriky oslovovat voliče SPD.

Jinými slovy: ačkoliv i z úst renomovaných komentátorů opakovaně zaznívají varování, že extremistické strany jsou u nás na vzestupu, ve skutečnosti tento segment české politické scény spíše stagnuje. Navzdory tomu, že současná vláda je kvůli své špatné komunikaci a úsporným opatřením značně nepopulární, jediná nevládní politická strana, která posiluje, je hnutí ANO. (..)

Dušan Tomášek (4). Cyklus fejetonů.

Natočeno 1964. Premiéra 4. dílu 16. 7. 1964 (Praha, 11:05 – 11:20 h.).

Obsah: 4. Dušan Tomášek: Dřevěná budka menší než trafika.

Stanislav Budín.

Natočeno 1947. Premiéra 4. 7. 1947 (Praha I, Brno, Ostrava, Plzeň, České Budějovice, 20:45 – 21:00 h.).

Bohdan Pavlů, vyslanec ČSR v Sovětském svazu. Přednáška.

Premiéra 7. 11. 1937 (Praha, 21:05 – 22:00 h.).

Alternativní název: Sovětský svaz po 20 letech

Lit.: Medek, Rudolf: Bohdan Ivánovič Pavlů. In Národní listy, roč. 78, č. 133. str. 3 (nekrolog). – Cit.: (…) Když potom po letech slyším, že prvním vyslancem republiky u vlády SSSR, je jmenován pravě Bohdan Paulů, podivil jsem se a trochu jsem zapochyboval – vždyť ho tam zabijí!, říkali někteří legionáři. Ale Bohdan Pavlů nejel nikam jinam, než do svého starého a slovanského Ruska, v než nikdy nepřestal věřit. Moravan rodem, Čech řečí, srdcem, písní a mluvou Slovák, člověk slovanský, jehož vlast se prostírá od Šumavy až k břehům Tichého oceánu! Nesmírná, širá vlast, pro niž bilo tiché a věrné srdce Bohdano Ivánoviče Pavlů. Nechť je mu rodná země smírnou utěšitelkou! Přece jen pro takové srdce je místo jenom v ní.

J. Masopust. Přednáška.

Natočeno 1937. Premiéra 20. 5. 1937 (Praha, 10:20 h.) v rámci cyklu Středoškolský rozhlas.

Lit.: anonym: Vzhůru do světa letadlem. In Rozhlásek 9/1936-1937, s. 11 (anotace)

Lída Rakušanová. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 22. 9. 2023 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rakušanová, Lída: Lída Rakušanová: Ilegální migrace má alternativu. In web ČRo Plus, 22. září 2023 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: U břehů italského ostrova Lampedusa přistávají teď denně stovky ne-li tisíce migrantů na přeplněných vratkých plavidlech. Riskují přitom nejen smrt, ale i to, že se jejich sen o lepším životě rozplyne. Že nakonec budou vráceni tam, odkud přišli. Což je čím dál pravděpodobnější. Protože pokud neprchají před válkou a pronásledováním, nikdo je v Evropě nechce.

Mechanismus dobrovolné solidarity, v jehož rámci přebíraly některé unijní státy z Itálie pravidelně určitý počet uprchlíků, v uplynulých dnech dočasně vysadilo už i Německo.

A migranty z Lampedusy odmítla přijmout i Francie, ačkoliv, jak poznamenal francouzský ministr vnitra, kolem 60 procent příchozích mluví francouzsky. Místo toho nabídl Itálii pomoc při vracení migrantů do těch afrických států, s nimiž má Paříž dobré vztahy. (…)

Libor Dvořák. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 20. 9. 2023 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Dvořák, Libor: Libor Dvořák: Co dojednal Kim Čong-un v Rusku. In web ČRo Plus, 20. září 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Během nečekaně dlouhé šestidenní Kim Čong-unovy návštěvy ruského Dálného východu nebyla podepsána ani jedna oficiální dohoda. I přesto je ale jasné, oč tu šlo. Tady se rozhodně nic podepisovat nemusí.

Oba vůdci se 13. září sešli na kosmodromu Vostočnyj, vzdáleném pouhých 130 km od severokorejské hranice.

Právě toto poněkud nečekané místo rovnou symbolicky signalizovalo, že Severní Korea má zájem o ruské kosmické technologie, které by jí pomohly v zatím neúspěšném vesmírném programu, od nějž si diktátor Kim slibuje hlavně vynášení špionážních satelitů.

To se jeho zemi zatím nedaří. Kim si prohlédl také výrobní závody ruské vojenské letecké techniky, například v Komsomolsku na Amuru.

Oč tu šlo Vladimiru Putinovi, bylo jasné předem: ruské armádě se ve válce na Ukrajině začíná významně nedostávat především střeliva pro dělostřelectvo, a to hlavně pro kanóny starší, ještě sovětské provenience. (…)

Radek Štěpánek. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Čte autor.

Připravilo Brno v roce 2023. Premiéra 23. 9. 2023 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 8 min.).

Lit.: Štěpánek, Radek: Radek Štěpánek: Studna. In web ČRo Brno, 22. září 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když se řekne studna, někdo si jistě vzpomene na Malého prince a někdo další zas na starého Brůnu z Třiceti případů majora Zemana. Mně od letošního jara to slovo asociuje nejdřív mazlavé bláto plné úlomků omítky, cihel a tašek. A potom křišťálově čistou vodu, která mě udivovala svým chladem, protože si ho dokázala udržet i v těch největších červencových vedrech. Spoustu práce, která mě nejdřív štvala a pak nebývale odměnila, jak už to tak občas bývá.

S naším přestěhováním do Telče se k mé velké radosti stala součástí naší malinkaté zahrádky a světa kolem něj i studna. Nic bližšího jsem o ní nevěděl, jen to, že do ní tchán kdysi nainstaloval čerpadlo, které vodu skutečně čerpalo, později ale fungovat přestalo. Nevěděl jsem ani, jestli je v té studni ještě voda a dlouhou dobu jsem se do ní radši nepodíval, abych nebyl zklamaný. Sousedé říkali, že je to všude kolem jak kdy, podle zimy. A všichni víme, jak je to teď se zimami. Kdyby ve studni voda nebyla, měl jsem v plánu ji využít jako cisternu na dešťovku. Když jsem ale loni pozdě na podzim studnu otevřel, zdála se plná. Měl jsem ohromnou radost. Její vyčištění už kvůli blížící se zimě nepřipadalo v úvahu, ale zapřísahal jsem se, že hned na jaře pozvu studnaře, aby se do studny podíval, zjistil, jak je hluboká, a vyčistil ji. Přeci jen, studna plná vody je dneska poklad, o který je třeba pečovat. (..)