Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Karel Šiktanc. Sváteční slovo. Použitá hudba Jaroslav Řídký (Koncert pro klavír).

Účinkuje Zdeněk Štěpánek.

Natočeno 1959. Premiéra 25. 12. 1959 (Praha II, 12:00 – 12:10 h.).

Iva Pekárková. Glosa.

Natočeno 2023. Premiéra 14. 11. 2023 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Glosa Plus.

Lit.: Pekárková, Iva: Iva Pekárková: Byla znásilněna! Její život skončil. In web ČRo Plus, 14. listopad 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dlouho jsem se odhodlávala, než jsem napsala tenhle článek. Nechci kazit práci lidí, kteří udělali spoustu pro to, aby si společnost uvědomila, co všechno může být znásilnění a jaké následky může mít pro oběť. To skutečně nemám v úmyslu.

Dobře se pamatuju na doby, kdy muži přemoudřele vysvětlovali ženám, že „když ji znásilnil, tak jí přece nic tak hroznýho neudělal“, „mohla si za to sama, vždyť měla minisukni“, případně „90 procent ženskejch, co hlásej policajtům, že byly znásilněný, jsou prostitutky, který nedostaly zaplaceno“. Ženy se k tomuhle tématu většinou nevyjadřovaly. Nikdo je nepustil ke slovu.

Tyhle doby jsou, díky bohům, nenávratně pryč. Znásilnění se dnes bere vážně a žena, které se něco takového stalo a jde to nahlásit, má dobrou šanci, že narazí na policisty, kteří se jí nebudou posmívat ani celou věc zlehčovat. Je dokonce pravděpodobné, že se jí budou věnovat psychologové a snažit se jí pomoci, aby své trauma co nejdřív překonala.

To je skvělé.

Problém ale vidím v jiné věci: tak jako se kdysi trauma ze znásilnění zlehčovalo, v dnešní době se leckdy přehání. Prohlášení, které dnes tak často slýcháme, zní: „Byla znásilněna. Její život už nikdy nebude jako dřív.“ (…)

Ivan Štern. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 7. 11. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Štern, Ivan: Ivan Štern: Evropa je rasistická, ne že ne! In web ČRo Plus, 7. listopad 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Agentura pro lidská práva při Evropské unii, Agency for Fundamental Rights, provedla šetření mezi Evropany afrického původu a zjišťovala, do jaké míry se setkávají s diskriminací a rasismem. Šetření pro Evropany nedopadlo příliš lichotivě. Bezmála polovina jejich afrických souputníků má zkušenost s rasově motivovanou diskriminací.

Zhruba jedna třetina zažila přímý rasistický útok. Stejný počet získává v zaměstnání pocit, že se stali lidmi druhé kategorie. Nevyznamenává se ani evropská policie. Asi 58 procentům evropských Afričanů bělošští policisté dávají najevo, že patří do podřadného lidského druhu a podle toho s nimi zacházejí.

Šetření probíhalo ve 13 zemích Evropské unie. V Belgii, Dánsku, Německu, Finsku, Irsku, Itálii, Lucembursku, Rakousku, Polsku, Portugalsku, Švédsku a Španělsku. Překvapivě nejhorší zkušenosti mají evropští Afričané s Němci, Rakušany a s Finy.

Jestliže je možné do určité míry vysvětlit nevlídné zacházení s nimi v Rakousku, a hlavně pak v Německu, přesycením obou zemí uprchlíky, kdy zejména Němci, ponechaní řadou evropských zemí v otázce uprchlické na pospas, už mají uprchlíků doslova nad hlavu a už zdaleka u nich neplatí ono merkelovské „zvládneme to“, pak svému postoji k lidem z Afriky už vůbec nerozumějí Finové, jestliže nadto s nimi sousedící a kulturně blízcí Švédově představují pravý opak. (…)

Ivan Štern. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 13. 11. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Štern, Ivan: Ivan Štern: Občanská odvaha versus povinnosti státu. In web ČRo Plus, 13. listopad 2023 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Kdo očekával, že jednání spolkové vlády a zemských vlád nad utečeneckou politikou v Berlíně přinese politická řešení, mající na paměti i nynější vlnu nenávisti, proudící z kruhů krajně pravicových či levicově intelektuálních, skrývajících antisemitismus pod rouškou boje proti neokolonialismu, ale i z kruhů muslimských, sympatizujících s teroristy Hamásu a dávajících najevo pochybnosti o právu Izraele na sebeobranu i existenci, musel být výsledky berlínského summitu zklamán.

Nadějně vyzněl rozhovor v předvečer setkání se sociálně demokratickou premiérkou Meklenburska Manuelou Schwesigovou. Požadovala, aby nárok na státní občanství dostal jen ten utečenec, který se přihlásí k právu Izraele na samostatnou existenci. Požadavek zdůvodnila letitou státní politikou Spolkové republiky, jejíž nedílnou a nezpochybnitelnou součástí je podpora Izraele.

Někomu možná německé dogma o samozřejmém bytí Izraele může připadat za vlasy přitažené. Jenže byli to právě Němci, kteří vyvolali v dějinách vůbec nejstrašlivější pogrom na Židy, známý pod názvem holokaust, ale kteří uznávajíce své neodpustitelné provinění, se před desetiletími rozhodli vybudovat společnost, jež nepřipustí žádnou diskriminaci, šikanu, či dokonce vyhánění jakékoli myslitelné etnické menšiny.

Přiznat Izraeli právo na existenci jako podmínku pro udělení státního občanství pak znamená přihlásit se k této nezpochybnitelné hodnotě, jež tvoří základ samotné německé státní existence. (…)

Gita Zbavitelová. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 12. 11. 2023 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Zbavitelová, Gita: Gita Zbavitelová: Dezinformace a psychologická válka Hamásu. In web ČRo Plus, 12. listopad 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Válku Izraele proti Hamásu provází mohutná dezinformační kampaň a psychologické manipulace tohoto teroristického hnutí i jeho stoupenců. Kupodivu je velmi úspěšná a řada mezinárodních médií i lidí věří víc brutálním vrahům malých dětí než Izraeli.

Typickou ukázkou byla exploze u nemocnice v Gaze, z níž Hamás obvinil Izrael, tvrdil, že zahynulo „až pět set civilistů“, a západní média mu uvěřila. Nakonec se ukázalo, že šlo o špatně odpálenou raketu teroristů, která zabila zhruba padesát lidí.  (…)

Marek Hudema. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 12. 11. 2023 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hudema, Marek: Marek Hudema: Historické paralely války na Ukrajině. In web ČRo Plus, 12. listopad 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Fronta na Ukrajině se téměř nehýbe. Zato však rostou počty mrtvých a zraněných. Obě strany mají prostředky, jak zastavit postup nepřítele složitými systémy zákopů, minovými poli a přesným bombardováním vojsk koncentrujících se k útoku.

Připomíná to první světovou válku, konstatoval nedávno v týdeníku The Economist náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj. A rovnou dodal, že je potřeba nové techniky a invenčního použití té staré pro opětovné rozpohybování fronty.  (…)