Emil Strašek. Glosa.
Natočeno 1989. Premiéra 13. 2. 1989 (Vltava, 9:25 – 9:30 h).
Emil Strašek. Glosa.
Natočeno 1989. Premiéra 13. 2. 1989 (Vltava, 9:25 – 9:30 h).
Michal Novotný. Fejeton.
Natočeno 1989. Premiéra 13. 2. 1989 (Praha, 9:30 – 9:40 h.).
Alexandr Mitrofanov. Glosa.
Čte autor.
Natočeno 2016. Premiéra 17. 7. 2016 (ČRO Plus, 18:33 h.).
Lit.: Mitrofanov, Alexandr: Alexandr Mitrofanov: Proč nemůže předseda Sobotka vyhodit Nytrovou z ČSSD. In web ČRo Plus, červenec 2016 (text glosy + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poslankyně za ČSSD Pavlína Nytrová sdělila ze sněmovní tribuny, že společnost je ohrožena mezinárodní „homo-lobby“. Podle poslankyně půjde o zavedení homosexuální výchovy ve školách a snížení věku pro povolený pohlavní styk.
Má řadu dalších názorů, které se sice nenacházejí ve faktickém vakuu jako právě zmíněné, ale zajímavé jsou, když vezmeme v úvahu, že pocházejí od členky strany, která má v programu prvky moderního levicového světonázoru.
Stojí za ocitování alespoň následující pasáže: „Proč vytloukáme klín klínem? Proč trváme na rovnosti mužů a žen? Vždyť přece muž i žena jsou si rovni, ale každý z nich má jiné fyziologické a biologické přednosti. Muž a žena jsou biologicky odlišní ve své stavbě těla a mají odlišné sociální role.“
Po tomto coming-outu poradila Nytrové místopředsedkyně sociální demokracie Michaela Marksová, aby si našla jinou stranu. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, stejně jako Marksová, se proti informačnímu smogu od Nytrové ohradil a prohlásil, že v žádném případě nejde o názor české sociální demokracie. Odchod Nytrové ze strany však nejen nepodpořil, ale postavil se proti takovému řešení. (more…)
Kristýna Synková. Fejeton. Kam patří spropitné a jak má být vysoké? To není tak docela snadná otázka. Dramaturgie Alena Blažejovská.
Připravilo Brno v roce 2016. Premiéra 9. 7. 2016 v cyklu Zelný rynk (ČRo Brno, 18:00 – 19:00 h).
Lit.: Blažejovská, Alena: Trampoty se spropitným líčí ve svém fejetonu Kristýna Synková. In web ČRo Brno, 11. 7. 2016 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Studentka Divadelní fakulty JAMU Kristýna Synková ve svém fejetonu vypráví o tom, do jakých situací se člověk může dostat kvůli spropitnému.
Autorka fejetonu miluje chvíle strávené v oblíbené kavárně – pohodlné křeslo, kolem spousta knih a výhled do ulice. „Ze spánku vás doopravdy probudí až vůně dobré kávy,“ píše.
Příjemné posezení však může skončit trapasem: „S každým usrknutím se pomalu propíjím k odchodu. Ještě zbaštím sušenku a budu platit. Pečlivě prozkoumám všechny kapsy a zákoutí své peněženky, pro jistotu s ní ještě řádně zatřesu. Je to tak. Nemám na dýško a před číšníkem se můžu hanbou propadnout. Jistě mě za to nenávidí. Zapamatuje si můj obličej a příště jakoby náhodou zapomene na sušenku.“
Kristýna Synková studuje 1. ročník oboru Rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika. Psaní se věnuje nepřetržitě takřka od dětství, proto uvítala, že ho může naplno rozvíjet i v rámci vysokoškolského studia. Ve scenáristice by ráda pokračovala i do budoucna, pokud ji ovšem bude schopna skloubit se svou druhou velkou vášní, kterou představuje každodenní a nikdy nekončící lelkování. (more…)
Ivan Hoffmann. Mýtné brány firmy KAPSCH coby symbolu politické marnosti. Komentář.
Natočeno 2016. Premiéra 13. 7. 2016 (ČRo Plus, 6:34 h.; 3 min.) v cyklu Dnešní Plus. K poslechu zde.
Lit.: -iho- (= Hoffmann, Ivan): Ivan Hoffman: Mýtný kostlivec. In web ČRo Plus, 13. 7. 2016 (text komentáře + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vláda dala volnou ruku ministerstvu dopravy, aby domluvilo s firmou Kapsch prodloužení smlouvy o výběru mýtného a to na další tři roky a bez výběrového řízení.
Neprodloužit smlouvu, o jejíž výhodnosti pro stát se pochybuje už od jejího podpisu před deseti lety, by znamenalo přijít o miliardy. Prodloužit ji znamená riskovat, že smlouvu zneplatní antimonopolní úřad anebo soud a stát na podnět zákona dbalé opozice stejně o miliardy z výběru mýtného přijde.
Najít mezi politiky řádného hospodáře, který by současně ctil zákon, zdá se být v této mýtné kauze čirou marností. Tím spíše, že kostlivec z dávno zapomenuté skříně ministra Šimonovského vypadl mezi politiky zrovna před volbami a ti s ním podle toho nakládají. Vyřešit mýtný rébus je v kompetenci Babišova profesionála, který byl do státních služeb povolán z renomované a obří nadnárodní stavební firmy.
Tápání ministra Ťoka kolem vypsání výběrového řízení na nového dodavatele ovšem budí rozpaky. Svědky efektivního řízení státu coby firmy svého druhu určitě nejsme. Což s gustem připomínají sociální demokraté, aby se nemluvilo pouze o jejich zálibě v reformování policie. (more…)
Victor Hugo. Esejistický profil. Redakce Egon Tomajko. Hudební spolupráce Ĺuboš Kovačech. Zvuk Iveta Janáková. Režie Andrej Turčan.
Účinkuje Ĺubomír Holčík.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2005 (16 min.). Repríza 7. 6. 2016 (SRo 3 Rádio Devín).
Alena Zemančíková. Fejeton.
Nastudoval ČRo Plzeň v roce 2016. Premiéra 20. 5. 2016 (ČRo Plzeň, 10:15 h.).
Lit.: Zemančíková, Alena: Alena Zemančíková: Příběh o americkém vojákovi a o tom, co Karel IV. zavinil. In web ČRo Plzeň, květen 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V květnu slavíme na západě Čech osvobození americkou armádou a po celých Čechách 700 let od narození Karla IV. Mohou tyhle události souviset? Ano, alespoň v následujícím fejetonu Aleny Zemančíkové.
K paměti naší rodiny patří hrad Velhartice. Pár kilometrů odtud po proudu řeky Ostružné, v městečku Kolinci, se narodila moje babička a rodina mé matky tam rok co rok jezdila na prázdniny. Máma si z každých těch prázdnin psala deník a v něm je jako vrchol činnosti s prázdninovou partou uvedeno vždycky táboření pod velhartickým hradem.
Připomínám, že jsme v letech 1942-45 a to táboření vypadá tak, že na kárce přivezou z Kolince deky a plachty a taky hrnec, protože žádné takové tábornické potřeby, jaké jsou k dispozici dnes, v těch časech nebyly. Večer se samozřejmě konal táborák a u něj se rituálně sborem s mírnou dramatizací recitovala „Romance o Karlu IV.“ Jana Nerudy. Trochu to byla středoškolská recese, ale ne tak zcela, pomysleme, že jsme v letech nacistické okupace, kdy verše o českém lidu mají silnější význam než jenom ono básníkovo přirovnání k trochu trpkému vínu. (more…)
Daniela Hodrová. Esej o židli, sezení i usedání a také o reflexi židle v literatuře a výtvarném umění. Připravil Petr Veselý. Režie Radim Nejedlý.
Čte Jana Štvrtecká.
Připravil ČRo Brno v roce 2016. Premiéra 4. 7. 2016 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.) v cyklu Psáno kurzívou. Pořad k 70. výročí narození Daniely Hodrové (5. 7. 1946) a k nedožitým devadesátinám výtvarnice Adrieny Šimotové (6. 8. 1926 – 9. 5. 2014), která motiv židle opakovaně ztvárňovala.
Lit.: anonym: Daniela Hodrová: Židle. In web ČRo 3 Vltava, červenec 2016 (anotace). – Cit.: Esej o židli, sezení i usedání a také o reflexi židle v literatuře a výtvarném umění. (…)
Esej je vybrán z knihy Chvála schoulení (eseje z poetiky pomíjivosti), která vyšla v roce 2011. Je souborem 28 textů Daniely Hodrové, jejichž osou je autorčino hluboce prožité „hádání s marností“. Autorka získala ocenění Kniha roku v soutěži Magnesia Litera 2016 za svůj rozsáhlý román Točité věty, který je spjat s životním osudem překladatelky a básnířky Bohumily Grögerové a výtvarnice Adrieny Šimotové, jimž je dedikován.
Karel Hvížďala. Esej v autorské interpretaci. Režie Dimitrij Dudík.
Natočeno 2016. Premiéra 1. 7. 2016 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.) v cyklu Psáno kurzívou.
Lit.: anonym: Uvízlé věty Karla Hvížďaly – Magie fotografií.Esej v autorské interpretaci. In web ČRo 3 Vltava, červenec 2016 (anotace). – Cit.: „Fotografie na pracovním stole fungují jako test osobnosti, jako lakmusový papírek stavu naší duše,“ říká ve svém eseji Karel Hvížďala a uvažuje o tom, proč si lidé snímky na stůl dávají. /Buď proto, aby se chlubili důležitými známostmi před návštěvami, a tím zdůrazňovali své postavení a kontakty, nebo proto, aby byli nablízku těm, ke kterým mají jinak daleko/. Fotografiím tak jako tak přisuzuje autor textu určitou magickou moc, jak se dozvíte z jeho Uvízlých vět.
František Klika. Vyprávění brněnského herce o cestě do Ameriky.
Natočeno duben 1938.
Pozn.: Ukázka v pořadu Fonogramy – Americká stopa v rozhlasovém archívu (2016).
Powered by WordPress