Daniela Hodrová. Esej o židli, sezení i usedání a také o reflexi židle v literatuře a výtvarném umění. Připravil Petr Veselý. Režie Radim Nejedlý.
Čte Jana Štvrtecká.
Připravil ČRo Brno v roce 2016. Premiéra 4. 7. 2016 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.) v cyklu Psáno kurzívou. Pořad k 70. výročí narození Daniely Hodrové (5. 7. 1946) a k nedožitým devadesátinám výtvarnice Adrieny Šimotové (6. 8. 1926 – 9. 5. 2014), která motiv židle opakovaně ztvárňovala.
Lit.: anonym: Daniela Hodrová: Židle. In web ČRo 3 Vltava, červenec 2016 (anotace). – Cit.: Esej o židli, sezení i usedání a také o reflexi židle v literatuře a výtvarném umění. (…)
Esej je vybrán z knihy Chvála schoulení (eseje z poetiky pomíjivosti), která vyšla v roce 2011. Je souborem 28 textů Daniely Hodrové, jejichž osou je autorčino hluboce prožité „hádání s marností“. Autorka získala ocenění Kniha roku v soutěži Magnesia Litera 2016 za svůj rozsáhlý román Točité věty, který je spjat s životním osudem překladatelky a básnířky Bohumily Grögerové a výtvarnice Adrieny Šimotové, jimž je dedikován.