Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

A. C. Nor. Přednáška s recitačními ukázkami. Použité ukázky Vilém Závada, František Lazecký, Vavřík, Baar, Dvořák, Bena).

Natočeno 1934. Premiéra 1. 7. 1934 (Praha I, 10:25 – 10:45 h.) v cyklu Z literárního světa.

Emanuel Rádl. Úvaha.

Natočeno 1934. Premiéra 1. 7. 1934 (Praha I, 9:00 – 9:15 h.).

Lit.: anonym: Auditorium. 1884 – narodil se Friedrich Nietzsche. In web MujRozhlas, 15. 10. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Před 180 lety se narodil německý filozof Friedrich Nietzsche. Jeho hlas se nám samozřejmě u nás v archivu nedochoval, ale aspoň máme k dispozici přednášku českého biologa a filozofa Emanuela Rádla, který se vymezuje proti Nietzscheho názoru, že tzv. prostý lid nemá pro fungování společnosti i pro dějiny žádný význam (přednáška E. Rádla, 1. 7. 1934).

František Mimra. Přednáška.

Natočeno 1932. Premiéra 14. 11. 1932.

Lit.: anonym: Auditorium. 1929 – začala světová hospodářská krize. In web MujRozhlas, 24. 10. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před 95 lety začala velká hospodářská krize krachem na newyorské burze. Ta dopadla na celý svět, tudíž i na Československo. V období krize rozhlas informoval své posluchače o sociálním pojištění či o různých státních a veřejných akcích pro nezaměstnané. Snažil se také vysvětlovat posluchačům, že krize není chybou demokratického zřízení a že jen skrze takový systém lze s krizí účinně bojovat. Nechtělo se, aby se hlavně chudší část společnosti přikláněla k protisystémovým myšlenkám, a to především komunistickým a fašistickým. Takovému přesvědčování byla věnována i přednáška s názvem Dovedeme hospodařiti s demokracií, kterou si vzal na starost František Mimra. Byla odvysílána 14. 11. 1932.

Petr Hartman. Komentář.

Natočeno 2024. Premiéra 23. 10. 2024 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hartman, Petr: Petr Hartman: Stal se Andrej Babiš agentem Burešem nevědomě? In web ČRo Plus, 23. říjen 2024 (článek +  nahrávka k poslechu). – Cit.: Andrej Babiš (ANO) se před listopadem 1989 opakovaně stýkal s příslušníky komunistické StB. Považoval to za běžnou součást práce, protože působil v podniku zahraničního obchodu a pobýval v cizině. V době, kdy vstoupil do politiky, nemohl kvůli tomu získat negativní lustrační osvědčení. Prezident Miloš Zeman ho po něm nepožadoval a jmenoval ho ministrem financí v Sobotkově vládě. Později mu to nebránilo v tom, aby se stal premiérem.

Andrej Babiš kontakty s příslušníky komunistické státní bezpečnosti sice nepopíral, zároveň vylučoval vědomou spolupráci.

Při následných soudních sporech se opíral o to, že vázací akt i většina jeho spisu byla v prosinci 1989 zničena. Když se k tomu přidaly svědecké výpovědi tehdejších agentů komunistické StB, dokázal Andrej Babiš opakovaně vyhrávat soudní spory.

Slovenská justice mu dávala za pravdu, že byl evidován pod krycím jménem Bureš neoprávněně. Listinné důkazy v  rozhodování tehdy nehrály zásadní roli. Platilo to až do zásahu slovenského Ústavního soudu.

Ten konstatoval, že žalovanou institucí nemá být Ústav paměti národa, ale ministerstvo vnitra. Ještě důležitější je ta pasáž rozsudku, která zpochybňuje věrohodnost výpovědí bývalých estébáků. (…)

Petr Honzejk. Komentář.

Natočeno 2024. Premiéra 20. 10. 2024 (ČRo Plus, 5 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Honzejk, Petr: Petr Honzejk: Tohle miss nezachrání. Lidovci na sjezdu své vyhlídky vylepšili méně než málo. In web ČRo Plus, 20. říjen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Potápějící se politické strany musí splnit v zásadě tři podmínky, aby se dostaly zpět na hladinu. Musí občerstvit vedení a představit silného, atraktivního lídra. Musí se předvést jako jednotná politická síla, která se uvnitř nedohaduje. A musí nabídnout originální, atraktivní, srozumitelný a uvěřitelný program, který nikdo jiný nenabízí.

Nikdo asi nepochybuje, že KDU-ČSL s aktuálními preferencemi kolem tří procent potápějící se stranou je. Jak tedy splnila na sjezdu uvedené nutné podmínky, které jsou předpokladem k tomu, aby nešla zcela ke dnu? (…)

Jan Neruda. Fejeton.

Čte Oldřich Štětka.

Nastudovala Ostrava v roce 1950. Premiéra 11. 9. 1950 (Ostrava, 13:30 – 13:45 h.).

Úryvky z rozhovoru, který vedli v roce 1979 výtvarník Karel Malich a básník Miloslav Topinka, uvedené jeho verši z básně Třikrát jsi to uviděl. Připravil Petr Gojda. Účinkuje Dušan Sitek. Režie Dimitrij Dudík.

Natočeno 2024. Premiéra 19. 10. 2024 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.; 13 min.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.

Lit.: Gojda, Petr: Vidět to světlo v sobě. Úryvky z rozhovoru s výtvarníkem Karlem Malichem a pár jeho veršů. In web ČRo 3 Vltava, 19. říjen 2024 (článek). – Cit.: (…) Dne 18. října 1924 se ve východočeských Holicích narodil výtvarník s nezaměnitelným rukopisem a jeden z nejvýznamnějších sochařů a malířů našeho 20. století Karel Malich. Jeho solitérní dílo bývá označováno jako neokonstruktivistické, což jistě souvisí s typickou změtí čar a drátů visících ve vzduchu. Bývá mu také přisuzováno označení pojmem nová citlivost. (…)

Jak vyplývá také z rozhovoru, který vedl s Karlem Malichem na sklonku 70. let jeho přítel, spisovatel Miloslav Topinka, jde především o snahu zhmotnit, zachytit, zobrazit něco, co je těžko postižitelné slovy a vlastně i samotným materiálem. Rozhodně to souvisí se světlem, proudem energie, a něčím, co je za horizontem a prosvítá jen v trhlinách, uviděních. To je jádro rozhovoru, ve kterém se výtvarník dostane také ke svým raným i pozdějším inspiračním zdrojům.

Text vyšel v souboru statí a esejí Miloslava Topinky Hadí kámen uvozený ještě souborem přípravných okruhů a otázek, které básník výtvarníkovi připravil před samotným rozhovorem.

Martin Fendrych. Komentář.

Natočeno 2024. Premiéra 17. 10. 2024 (ČRo Plus 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fendrych, Martin: Martin Fendrych: Vondra „bojuje“ za svobodu slova s lidmi od Okamury a Konečné. In web ČRo Plus, 17. říjen 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Místopředseda ODS Vondra se účastnil akce, kde figurují lidé z SPD, Stačilo! a vládě silně nepřátelského hnutí ANO. Jak to jde dohromady, ptá se komentátor Martin Fendrych (…).

V sobotu 12. října proběhla akce Společnosti pro obranu svobody projevu nazvaná Konzervativní kemp. Zajímaví byli účastníci.

Do hotelu Samechov přijel europoslanec za ODS Alexandr Vondra, bývalý europoslanec za ODS Jan Zahradil, europoslanec Ondřej Dostál za Stačilo! Kateřiny Konečné, poslanec Okamurovy SPD Jiří Kobza, poslanci ANO Radek Vondráček, Patrik Nacher a Aleš Juchelka, za Motoristy Petr Macinka, nezařazená senátorka Daniela Kovářová, uhlobaron Pavel Tykač, Ladislav Jakl, bývalý ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Klause a další. (…)

Ondřej Konrád. Komentář.

Natočeno 2024. Premiéra 15. 10. 2024 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Konrád, Ondřej: Ondřej Konrád: Piráti na rozpacích. In web ČRo Plus, 15. říjen 2024 (článek + nahrávka k poslechu).  – Cit.: Uvnitř České pirátské strany se možná uvažovalo o variantě odchodu z vlády. S dostatečným předstihem, aby to těsně před volbami nevypadalo moc vypočítavě. A také s uvěřitelnou záminkou. Kterou jim nakonec poskytl premiér odvoláním předsedy Bartoše z ministerského postu. Ale Piráti na to zjevně nebyli připraveni, reagovali chaoticky. Což je stav, ze kterého se patrně ještě nevymanili.

A kupříkladu místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová pokračuje v dikci nešťastné tiskové konference ihned po Bartošově pádu, prohlášením, že už není důvod mlčet o propojení ODS s byznysem.

Což leckoho nepříjemně překvapuje, a to z prostinkého důvodu: Tři roky Piráti mlčeli a najednou se rozpovídají. Jako nějaký zhrzený životní partner. Na frak tím dostávají i další vládní strany, pokud údajné nikdy neopuštěné kmotrovství občanských demokratů přehlížejí. (…)