Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

2. 10. 2018

Velký bratr uviděl (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 13:11

Ondřej Neff.

Natočeno 2018. Premiéra 1. 10. 2018 (ČRo Plus) v cyklu Glosa Plus.

Lit.: Neff, Ondřej: Ondřej Neff: Velký bratr uviděl. In web ČRo Plus, 1. říjen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Čtvrteční ranní zásah slovenského policejního komanda Lynx by měl potěšit asi každého, kdo má Slovensko rád a drží mu palce.

Doposud neobjasněná vražda Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové trvale vadila jako tříska pod nehtem. Skutečně radostná úleva by ale nastala, až soudce poslední instance vyřkne slovo „vinni“.

Oslnivé policejní akce těžkooděnců jsou pěkné na koukání, ale ne vždycky z nich vzejde něco rozumného. Jeden takový atak shodil vládu a vyklubaly se z té mely nezdaněné kabelky.

Muž odvedený v klepetech od krabice se sedmi miliony v hotovosti kandiduje do Senátu a výčet podobných případů by byl dlouhý. Nicméně jsme ve fázi aspoň částečné satisfakce z vědomí, že případ nespí, že se něco děje.

(more…)

Když jsou pachatelé přesvědčeni, že vraždí dokonale (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 13:09

Natočeno 2018. Premiéra 1. 10. 2018 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Pešeková, Kamila: Kamila Pešeková: Když jsou pachatelé přesvědčeni, že vraždí dokonale. In web ČRo Plus, 1. říjen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dlouhou dobu se zdálo, že vyšetřování vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové z konce února nemá žádné výsledky a policie přešlapuje na místě.

Nejdříve policie zveřejnila obličej muže, který mohl mít s případem něco společného. Později bylo zadrženo v této souvislosti několik lidí. Jako poslední byla zadržena také žena, která měla v případu figurovat jako tlumočnice, ale ve skutečnosti zřejmě jako zadavatelka vraždy.

A mnohé také nasvědčuje tomu, že nebyla posledním článkem, ale že i ona dostala zadání od někoho dalšího. V jejím případě by se nicméně mohla potvrdit někdejší italská stopa Kuciakovy vraždy, když zavražděný novinář ve svých posledních textech psal o aktivitách italské mafie na území Slovenska.

Co je v tuto chvíli možné považovat za vůbec nejdůležitější, je skutečnost, že veřejnost konečně dostala nějaké informace. Je paradoxní, že přišly až od advokáta rodiny Kuciakových, bývalého ministra spravedlnosti, později také ministra vnitra Daniela Lipšice.

Podle něho pachatelé neutekli do zahraničí, protože prý byli přesvědčeni, že vražda byla provedena dokonale a nemohla být tudíž odhalena. Všem obviněným hrozí doživotí, proto budou mít časem motiv promluvit. „Pokud chtějí, aby se jejich trest v případě odsouzení začínal číslem, a ne slovem doživotí,“ uvedl Lipšic.

(more…)

Stále se vracím (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 8:49

Pavel Hoza. Esej v autorské interpretaci.

Natočeno 2018. Premiéra 2. 10. 2018 (ČRo 3 Vltava, 9:10 h) v cyklu Esej.

1. 10. 2018

Glosa týždňa – Save Oleg Sentsov (Glosa týdne, 2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky,Slovenské — Premek @ 15:19

Patrik Lančarič. Glosa.

Natočeno 2018. Premiéra 30. 9. 2018 (Rádio Devín).

Lit.: anonym: Glosu týždňa píše Patrik Lančarič. Reflexia a kritika. In web Rádio Devín, 30. 9. 2018 (článek). – Cit.: Už niekoľko mesiacov sa medzinárodná, slovenská i česká umelecká verejnosť usiluje o oslobodenie muža, ktorý je väznený na Sibíri. Výzvy, listy, petície a rôzne formy apelu na jeho oslobodenie sú zatiaľ neúspešné. Medzi tých, ktorým osud režiséra Olega Sencova nie je ľahostajný, patrí aj divadelný a filmový režisér, Patrik Lančarič.

Save Oleg Sentsov

V čase, keď pripravujem tento text, v Rusku väznený ukrajinský filmový režisér Oleg Sencov, drží hladovku už neuveriteľných 138 dní. Vo väzení na Sibíri zomiera nevinný človek a nám nemôže byť jeho osud ľahostajný.

Po ruskej anexii Krymu vyjadril Oleg Sencov nesúhlas s týmto porušením medzinárodného práva a v máji roku 2014 bol zadržaný ruskými bezpečnostnými silami. Bol zadržaný ako slobodný občan Ukrajiny, ktorému bolo proti jeho vôli vnútené ruské občianstvo. Bol obvinený z prípravy teroristických útokov a členstva v ukrajinskom nacionalistickom hnutí Pravý Sektor, ktorý je v Rusku považovaný za teroristickú organizáciu. Tento vykonštruovaný proces, od začiatku plný očividných pochybností, vyvolal protesty na medzinárodnej úrovni. Protestovali viaceré vlády západných krajín, vo veci Olega Sencova sa osobne angažoval francúzsky prezident Emmanuel Macron, či nemecká kancelárka Angela Merkelová. Oleg Sencov dostal podporu Európskej filmovej akadémie reprezentovanej osobnosťami ako Wim Wenders, Agnieszka Holand, Pedro Almodovar. Priamo u Ruského prezidenta intervenoval aj významný ruský režisér Alexander Sokurov. Sencova podporilo množstvo organizácií z celej Európy. (more…)

Ranní úvaha Daniela Soukupa: O užitečnosti humanitních věd (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 13:56

Daniel Soukup. Úvaha.

Natočeno 2018. Premiéra 21. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 6:50 h.; 5 min.).

Lit.: Soukup, Daniel: Ranní úvaha Daniela Soukupa: O užitečnosti humanitních věd. In web ČRo 3 Vltava, 21. 2. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Poslední dobou se rozmáhá hloupá móda označovat humanitní obory za „neužitečné“ pro praxi.

I na nehumanitních fakultách se sice vyučuje řada oborů, které jsou zaměřené spíš teoreticky než prakticky; ale jako příklad nepotřebného oboru se mnohem častěji uvádí, dejme tomu, kulturní antropologie než třeba teoretická biologie nebo algebra.

Těžko říct proč. Jedním z důvodů nejspíš je, že když dostatečné množství lidí něco dostatečně dlouho říká, tak to po nich začnou další a další opakovat do omrzení. Roli asi hraje i to, že s jazykovými projevy, společenskými vztahy a ostatními oblastmi zkoumání humanitních věd má každý z nás bezprostřední zkušenost. Proto může kdokoliv nabýt mylného dojmu, že se těmto věcem dá porozumět tak nějak přirozeně, bez složitého teoretizování a bádání.

Představa o „neužitečnosti“ těch či oněch oborů pro praxi každopádně většinou vychází z pomýleného pojetí jak užitečnosti, tak praxe. „Praxí“ se totiž většinou míní momentální potřeby výrobních firem, anebo spíš jejich nejhlasitějších mluvčích – a „užitečné“ je údajně takové vzdělání, které má těmto firmám pomoci k co největšímu zisku.

Tento postoj vyjadřuje třeba oblíbená průpovídka prezidenta Zemana „průmysl nás živil, živí a bude živit.“ Přičemž průmyslem má Zeman na mysli především ocelárny, automobilky, jaderné elektrárny a další velké podniky.

Ale například Ján Košturiak, úspěšný slovenský podnikatel a inovátor, to vidí dost odlišně.  Mluví o tom, že „základní princip podnikání je… zlepšování světa a zisk je pouze vedlejší efekt“ a že „první krok inovace je empatie k prostředí, ve kterém žijeme, nebo k zákazníkovi, jehož obsluhujeme“ (Katolický týdeník 49/2017, s. 13). (more…)

Ranní úvaha Daniela Soukupa – Pracovat rukama, pracovat hlavou (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 13:54

Daniel Soukup. Úvaha.

Natočeno 2018. Premiéra 20. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 6:50 h.; 5 min.).

Lit.: Soukup, Daniel: Ranní úvaha Daniela Soukupa: Pracovat rukama, pracovat hlavou. In web ČRo 3 Vltava, 20. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Tělesná práce se po většinu evropských dějin chápala jako podřadná činnost nehodná svobodného člověka.

Otroci, nevolníci, později tovární dělníci a také naprostá většina žen byli předurčeni k manuální dřině. Naproti tomu privilegovaní muži, vyvázaní ze sítě bezprostředních užitečností, se mohli svobodně věnovat pěstování intelektuálních nebo válečnických ctností.

Takovéto pojetí lidské činnosti i společenské hierarchie asi už nezvratně patří do minulosti. O tom, jakých druhů práce si lidé nejvíc váží dnes, vypovídají výzkumy prestiže jednotlivých povolání. V Česku a například i v Německu se na vrcholu těchto žebříčků dlouhodobě a jednoznačně drží lékař. Zřejmě proto, že typizovaná postava lékaře vyvolává hned několik různorodých pozitivních reakcí: úctu ke specializovanému vědění; uznání blahodárného a dobře vnímatelného působení v hmotném světě; a důvěru související s tím, že lékaře necháváme vstupovat až do intimity svého těla.

V českých žebříčcích prestiže povolání bývá na druhém místě, se značným odstupem za suverénním lékařem, vědec. Těžko říct, co přesně se pod tímto označením respondentům vybavuje. Dost možná to bude postava podobná lékaři – důstojná figura v bílém plášti zabývající se čímsi sice ne vždy srozumitelným, ale jistě nějak prospěšným. (more…)

Ranní úvaha Daniela Soukupa – Co dělají absolventi humanitních oborů (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 13:39

Daniel Soukup. Úvaha.

Natočeno 2018. Premiéra 1. 10. 2018 (ČRo 3 Vltava, 6:50 h.; 5 min.).

Lit.: Soukup, Daniel: Daniel Soukup: Co dělají absolventi humanitních oborů. In web ČRo 3 Vltava, 1. říjen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jedním z důležitých témat diskuse o vysokém školství je otázka uplatnění absolventů.

Na jedné straně stojí obory, jejichž studium směřuje ke konkrétní profesi, například právo, lékařství nebo architektura. Na straně druhé potom disciplíny, často humanitní, kde je uplatnění absolventů méně zřetelné. Škála vysokoškolských oborů je samozřejmě široká a pestrá a mezi oběma vyhraněnými póly se najdou nejrůznější mezistupně.

Některým lidem připadá, že ty humanitní obory, u kterých neexistuje jednoznačná vazba mezi studiem a budoucí profesí, jsou jaksi méněcenné. To je ale naprostý omyl, způsobený obvykle tím, že se profesně zaměřené obory nepatřičně vezmou jako všeobecně platné měřítko. Mimochodem: schopnost posuzovat věci podle náležitých, a nikoliv vnucených kritérií je jedním z hlavních přínosů skutečného univerzitního vzdělání.

Už autoři, kteří v 19. století promýšleli ideu univerzity, zejména Wilhelm von Humboldt a John Henry Newman, zdůrazňovali, že univerzitní bádání má být svobodné a že skutečné poznání je „cílem samo o sobě“. Tím se ale nemíní nějaký hermeticky uzavřený systém, nějaká „hra se skleněnými perlami“, jako ve slavném románu Hermanna Hesseho. Takový systém by totiž byl v důsledku sterilní. (more…)

O naší nátuře, i české (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 9:53

Lenka Horňáková-Civade. Zamyšlení rodačky z Hané, která trvale žije ve francouzské Provence. Režie Michal Bureš.

Čte Jana Stryková.

Připravil ČRo Olomouc v roce 2018. Premiéra 1. 10. 2018 (ČRo 3 Vltava, 9:10 h) v cyklu Esej.

30. 9. 2018

Za Horní Dolní bez migrantů (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 23:02

. Komentář.

Natočeno 2018. Premiéra 25. 9. 2018 v rámci cyklu Glosa Plus (ČRo Plus).

Lit.: Pekárková, Iva:  Iva Pekárková: Za Horní Dolní bez migrantů. In web ČRo Plus, 25. září 2018 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.:  Minule jsem tu mluvila o rasistických a xenofobních nápisech, které se objevují v jedné pražské čtvrti – a jak se město vymlouvá, že je nemůže odstranit, protože jsou na soukromém majetku.

A vidíte to – teď koukám na něco ještě horšího: xenofobní nápis ne na zdi, ale na volebním plakátu. Visí na obrovském billboardu v jednom městě poblíž Ostravy a stojí na něm: Za naše město bez migrantů.

Z plakátu se snaživě usmívá dáma v jistém věku – typ hodné maminy či milující babičky. Rozhodně se nepodobá zavilým „vlastencům“, kteří hodlají naši zemi zbavit všeho „cizího“ a jdou na to čím dál tím víc extrémisticky.

Tahle dáma by, aspoň podle vizáže soudě, neublížila ani mouše. Chce se stát v tomhle městě starostkou. A kandiduje za jednu z politických stran, které se zatím nijak extrémisticky neprojevují.

Přesto považuje za svou povinnost slibovat lidem v tomhle městě, že nedovolí, aby bylo „znečištěno“ čímkoli cizáckým.

Ponechme stranou drobný detail: totiž že žádný starosta nemůže žádnému městu zaručit, že se ve městě neusadí uprchlíci nebo jiní cizinci. Na to nemá pramovoci. A mohl by se o to pokoušet jedině mafiánskými metodami. (more…)

Vnútorný sluch (Vnitřní sluch, 2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky,Slovenské — Premek @ 20:20

Martin Šenc. Fejeton. Zvuk Rudolf Fritzmann.

Čte Vladimír Seman.

Natočeno 2018. Premiéra (?) 30. 9. 2018 (SRo Rádio Litera, 13:50 h).

Pozn.: Redaktor Rádia Litera Martin Šenc sa s vami dnes podelí o silný zážitok z nakrúcania filmu o dievčatku s Downovým syndrómom, pri ktorom, ako sám hovorí, zistil, že doteraz žil ako hluchý.  /anotace/

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress