Milan Vondruška, ministr školství ČSR. Režie Horák.
Čte autor.
Natočeno 1984. Premiéra 25. 10. 1984 (Praha – RPD, 10:25 – 10:30 h).
Milan Vondruška, ministr školství ČSR. Režie Horák.
Čte autor.
Natočeno 1984. Premiéra 25. 10. 1984 (Praha – RPD, 10:25 – 10:30 h).
Petr Veselý. Interpretace obrazu obrazem jako specifický způsob komunikace s ním, iniciační povaha Milletovy tvorby pro dílo Vincenta van Gogha. Režie Lukáš Kopecký.
Čte Vladimír Krátký.
Nastudovalo Brno v roce 2019. Premiéra 10. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 9:10 h.) v cyklu Esej při příležitosti 145. výročí úmrtí francouzského malíře (20. 1. 1875).
Luboš Palata. Komentář.
Natočeno 2020. Premiéra 7. 1. 2020 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Palata, Luboš: Luboš Palata: S Čínou jednejme jako EU, ne jako součást pofidérní skupiny 16+1. In web ČRo Plus, 7. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Skandály kolem různých aspektů posilování čínského vlivu v Česku vytváří poněkud mylný dojem, že je to jen Česká republika, kdo nadbíhá čínskému komunistickému režimu.
V nadbíhání Pekingu se ale předhání celá Visegrádská čtyřka. Mohli bychom se jen dohadovat, kdo ze středo- a východoevropských států v podlézání Číně dnes vlastně vede.
V čele pelotonu je ale nepochybně Maďarsko Viktora Orbána, které dokázalo přitáhnout nejvíce skutečných čínských investic, i když třeba i tak problematických, jako je například čínský telekomunikační gigant Huawei.
V Maďarsku je také nejsilnější čínská komunita ve střední Evropě. Do Číny ale zamířil i polský pravicový prezident Andrzej Duda, Bratislava loni hostila čínského ministra zahraničí, který si ovšem od prezidentky Zuzany Čaputové musel vyslechnout kritiku stavu lidských práv v Číně.
Hlavním selháním střední Evropy je ale formát 16+1, který před lety vznikl právě díky iniciativě středoevropských zemí, ke kterým se přidaly balkánské a další státy z východní části Evropy.
Na několika těchto summitech jsem osobně byl a už jenom svojí atmosférou to byl velmi podivný podnik, který ze všeho nejvíce připomínal příjezd monarchy mocné říše do oblasti vazalských státečků. (…)
Jan Fingerland. Komentář.
Natočeno 2020. Premiéra 7. 1. 2020 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: Solejmáního odkaz. In web ČRo Plus, 7. leden 2020 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Muž, se kterým se přišly loučit statisíce, ne-li miliony lidí, ten už si zaslouží označení historická osobnost. Co ale po Kásemu Solejmáním opravdu zůstane?
Už za života získala jeho postava jakousi nadživotní velikost. Postarala se o to i sama státní propaganda, která jeho image hodně využívala a v jeho mytologizaci možná bude pokračovat i po jeho smrti, každý režim potřebuje hrdiny a vzory.
Jaký je tedy jeho odkaz? Ti, kdo chtějí vyzdvihnout jeho zásluhy, nejčastěji zmiňují organizaci boje proti Islámskému státu na iráckém nebo syrském území, podle politického vkusu případně přidávají i jeho útoky na americké nebo izraelské cíle.
On sám se prezentoval také jako architekt i stavitel velkého projektu proíránského pásu, který sahal od Středozemního moře až po Perský záliv a zahrnoval schopnost řídit kroky několika vlád, a také loajalitu řadu politických hnutí či ozbrojených organizací.
Je to vlastně jen zlomek toho, o čem snili vůdcové íránské islámské revoluce po roce 1979, kdy bylo jejich ambicí zažehnout celosvětovou revoluci, nebo alespoň postavit se do čela muslimského světa. Místo toho bojovali o život s Irákem, děsili se vzestupu Tálibánu a později i stále bližší přítomnosti americké armády. (…)
Gita Zbavitelová. Komentář.
Natočeno 2020. Premiéra 6. 1. 2020 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Zbavitelová, Gita: Gita Zbavitelová: Svět by měl být za likvidaci Solejmáního vděčný. In web ČRo Plus, 6. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zatímco se politicky korektní politici a média předhánějí v odsuzování cíleného atentátu na mocného íránského generála Kásema Solejmáního, je třeba říct jednu věc jasně.
Je dobře, že ho Američané zabili, a Donald Trump má pravdu, že svět bude bez Solejmáního bezpečnější.
Byl mnohem víc než jen velitelem jednotek Kuds Íránských revolučních gard, v samotném Íránu měl na rukou krev desetitisíců lidí. Právě on dal rozkaz k nemilosrdnému potlačení nedávných protestů proti zvýšení cen pohonných hmot a pak i proti samotnému režimu, které si vyžádalo až 1500 životů.
Patřil také k velitelům zásahů proti Íráncům, kteří v roce 2009 protestovali proti zfalšovaným prezidentským volbám. Mrtvých bylo sice méně než vloni, ale na 4000 lidí bylo uvězněno – a mnozí z nich ve věznicích zemřeli na přímý rozkaz Solejmáního, nebo dokonce s jeho aktivním přispěním.
Solejmání byl také hlavním exportérem islámské revoluce na Blízký východ a realizátorem íránského úsilí ovládnout celý region. S tímto cílem vybudoval a vycvičil síť brutálních šíitských spojenců. Vzbudil tím hněv sunnitů, a přispěl tak ke vzniku Islámského státu. Právě Solejmání má na svědomí vyhrocení konfliktu mezi šíity a sunnity, který může v regionu přetrvávat ještě mnoho let. (…)
Karel Hvížďala. Esej v autorské interpretaci. Režie Jaroslav Kodeš.
Natočeno 2020. Premiéra 7. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 9:10 h.; 12 min) v cyklu Esej.
Karel Hvížďala. Komentář.
Natočeno 2020. Premiéra 6. 1. 2020 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Ivan Medek, šlechtic ducha. In web ČRo Plus, 6. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Vždycky jsem si myslel a myslím si pořád, že statečnost je základní mužskou, ale vlastně i ženskou ctností. “ To jsou slova Ivana Medka.
„Myslím si to, i když to slovo samotné mizí ze slovníku. Není samo. Stejně tak jsou na tom slova kázeň, povinnost, čest, obětavost.“ On ale nejen tak mluvil, ale i tak vypadal: jako pevný a rovný chlap, který žádné lži nikdy neustoupí.
Soupeři to o něm věděli, a proto mu většinou raději ustupovali z cesty, nebo je doháněl k zuřivosti. Připadal mi od první chvíle, kdy jsem ho v exilu poznal, jako člověk, ve kterém přežívá duch masarykovské první republiky, kam díky své rodině doopravdy patřil.
Ivan Medek byl původním povoláním muzikolog, po Chartě 77 byl donucen k emigraci a většina lidí se s ním seznámila až v době normalizace. Žil totiž ve Vídni a byl stálým spolupracovníkem nejen Svobodné Evropy, ale i Hlasu Ameriky a řady dalších česky vysílajících stanic. Udržoval spojení s českým disentem, ke kterému patřil, a byl proto vždy velmi dobře informován.
O jeho symbolické roli, která tvořila spojnici mezi první republikou a časem po roce 1989, věděl i Václav Havel, a proto ho v roce 1993, když si budoval svou druhou hradní kancelář, pozval do svého týmu: nejprve tam pracoval jako vedoucí odboru vnitřní politiky a pak od roku 1996 až do roku 1998 jako kancléř. Úřad opustil, když se nedohodl s druhou ženou Václava Havla Dagmar Veškrnovou. (…)
Lukáš Jelínek. Komentář.
Natočeno 2020. Premiéra 6. 1. 2020 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Jelínek, Lukáš: Lukáš Jelínek: Zeman s Babišem mají důvod k úsměvu. In web ČRo Plus, 6. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Novoroční obědy prezidenta s premiérem jsou pěknou tradicí. Sice ne dlouhou a jednou Petrem Nečasem přerušenou, ale pro chod státu prospěšnou.
Zejména proto, že ústava z obou činí aktéry, jejichž harmonické vycházení je žádoucí už kvůli sdíleným pravomocem.
Miloš Zeman v roli hlavy státu zkraje roku poobědval jen se dvěma ministerskými předsedy, Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) a Andrejem Babišem (ANO). Na prvního hleděl skrz prsty. Dávno ho podezříval, že když se volil prezident parlamentem, tak v roce 2003 nedostal Sobotkův hlas. (more…)
Jiří Leschtina. Komentář.
Natočeno 2020. Premiéra 3. 1. 2020 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Leschtina, Jiří: Jiří Leschtina: Letos bude Babiš podrývat demokracii v rukavičkách. In web ČRo Plus, 3. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit: Co můžeme očekávat od ministerského předsedy a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše v nadcházejícím roce?
Jedno je jisté. Dál bude šlapat marketingový stroj, udržující kolem premiéra pofidérní opar budovatele státu coby Švýcarska nad Vltavou, kde – ať už se stane v globalizované ekonomice cokoliv – vláda udrží životní úroveň pumpováním peněz do lidí.
Babišova vláda čirého populismu i letos vsadí na mimořádné zvyšování důchodů, sociálních příspěvků nebo dotování dopravy pro seniory a studenty. A to za cenu ještě většího vysávání peněz ze státních podniků a hlavně omezování investic ve prospěch politiky rozdávání dalších a dalších volebních dárků.
Andrej Babiš ani letos neodloží masku demokrata. Jeho vláda neodvolá nejvyššího státního zástupce. Poslanci za ANO nepotopí v Poslanecké sněmovně zprávy televizní rady – to by vedlo k jejímu pádu a možnosti volby nového ředitele veřejnoprávní televize.
Tady všude bude premiér pracovat v bílých rukavičkách. Radu ČT ještě před sněmovními volbami v roce 2021 opustí devět radních z patnácti. Ty bude moct premiér vyměnit za pomoci Okamurovy strany a komunistů. A to může vést k postupné, salámové změně, směřující k rozkladu a ovládnutí ČT. (…)
Dr. Josef Kolář a dr. Božena Kolářová.
Hovoří dr. Josef Kolář.
Natočeno 1949. Premiéra 19. 9. 1949 (Praha I, 21:50 – 22:06 h.).
Powered by WordPress