Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

7. 1. 2020

Ivan Medek, šlechtic ducha (2020)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 15:05

Karel Hvížďala. Komentář.

Natočeno 2020. Premiéra 6. 1. 2020 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Ivan Medek, šlechtic ducha. In web ČRo Plus, 6. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Vždycky jsem si myslel a myslím si pořád, že statečnost je základní mužskou, ale vlastně i ženskou ctností. “ To jsou slova Ivana Medka.

„Myslím si to, i když to slovo samotné mizí ze slovníku. Není samo. Stejně tak jsou na tom slova kázeň, povinnost, čest, obětavost.“ On ale nejen tak mluvil, ale i tak vypadal: jako pevný a rovný chlap, který žádné lži nikdy neustoupí.

Soupeři to o něm věděli, a proto mu většinou raději ustupovali z cesty, nebo je doháněl k zuřivosti. Připadal mi od první chvíle, kdy jsem ho v exilu poznal, jako člověk, ve kterém přežívá duch masarykovské první republiky, kam díky své rodině doopravdy patřil.

Ivan Medek byl původním povoláním muzikolog, po Chartě 77 byl donucen k emigraci a většina lidí se s ním seznámila až v době normalizace. Žil totiž ve Vídni a byl stálým spolupracovníkem nejen Svobodné Evropy, ale i Hlasu Ameriky a řady dalších česky vysílajících stanic. Udržoval spojení s českým disentem, ke kterému patřil, a byl proto vždy velmi dobře informován.

O jeho symbolické roli, která tvořila spojnici mezi první republikou a časem po roce 1989, věděl i Václav Havel, a proto ho v roce 1993, když si budoval svou druhou hradní kancelář, pozval do svého týmu: nejprve tam pracoval jako vedoucí odboru vnitřní politiky a pak od roku 1996 až do roku 1998 jako kancléř. Úřad opustil, když se nedohodl s druhou ženou Václava Havla Dagmar Veškrnovou. (…)

Žádné komentáře »

No comments yet.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URL

Leave a comment

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.

Powered by WordPress