Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

13. 1. 2020

Válkovou hájit nikdo nemohl. A nechtěl (2020)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 14:28

Ondřej Konrád. Komentář.

Natočeno 2020. Premiéra 13. 1. 2020 (ČRo Plus 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Konrád, Ondřej: Ondřej Konrád: Válkovou hájit nikdo nemohl. A nechtěl. In web ČRo Plus, 13. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Leckdo ještě v pátek večer kroutil hlavou nad tím, že paní Válková sice už vzdala úmysl stát se ombudsmankou, jenže to podle ní bude prý záležet na prezidentovi.

Ale pokud sama uznala, že je její kandidatura obecně neprůchodná, pak by ji hlava státu těžko mohla cokoli vnucovat.

A z dialogu v České televizi s chartistou Jiřím Gruntorádem, který po věznění trávil tři roky v takřečeném ochranném dohledu, plynulo, že nevidí problém ani v tom, že zákon carsko-sovětského typu obhajovala, a dokonce ani v tom, že na toto téma uveřejnila v odborném tisku článek, pod kterým byla spolupodepsaná se stalinistickým prokurátorem Urválkem. O kterém hned po propuknutí kauzy navíc říkala, že počátkem 70. let neměla zdání, o koho jde. Čemuž se nikomu soudnému nechtělo věřit. (…)

Putin vnímá 75. výročí konce války jako glejt pro nové válčení (2020)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 11:48

Alexandr Mitrofanov. Komentář.

Natočeno 2020. Premiéra 10. 1. 2020 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Mitrofanov, Alexandr: Alexandr Mitrofanov: Putin vnímá 75. výročí konce války jako glejt pro nové válčení. In web ČRo Plus, 10. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vedení ruské Čeljabinské oblasti uložilo školákům, aby napsali dopisy svým potomkům na počest 100. výročí vítězství Sovětského svazu ve Velké vlastenecké válce.

Údaj je správně, autor komentáře se nezmýlil. Školáci musí pro rok 2045 popsat hrdinské činy svých předků. Ty sotva kdy viděli, museli už většinou umřít.

To není žádný bizár. V Čeljabinsku jen chtěli být putinštější než Putin. Ruský prezident koncem loňského roku vydal pokyn, že letos musí být hlavní událostí země oslavy 75. výročí vítězství. Už běží příslušné projekty včetně speciální webové stránky. Kopíruje staré sovětské noviny s hlášeními kolektivů pracujících o tom, co vykonaly k nadcházejícímu sjezdu KSSS.

Putin věnoval závěr loňska také slovním útokům na Polsko, které vnímá jako jednoho z hlavních viníků druhé světové války. Zároveň za použití argumentů Josifa Stalina ospravedlnil pakt Molotov-Ribbentrop.

Šéfredaktor rozhlasové stanice Echo Moskvy Alexej Venediktov, který často zveřejňuje insiderské informace z Kremlu, to vysvětlil následovně: „Putin čerpá svou legitimitu ve vítězství roku 1945. Nikoli ve volbách, ale jako následník vítězů.“ (…)

Vzpomínka na Ivana Medka (2020)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 11:00

Petr Marek. Komentář.

Natočeno 2020. Premiéra 10. 1. 2020 (ČRo Plus, 6 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Marek, Petr: Petr Marek: Vzpomínka na Ivana Medka. In web ČRo Plus, 10. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je to právě deset let, co se Ivan Medek odebral na věčnost. Jsou lidé, kteří jsou jedineční, a jejich vzácnost si nejvíce uvědomíme, až když už tu nejsou.

Takovým byl a je Ivan Medek se schopností přesně pojmenovat společenské jevy a s unikátní osobní integritou. Takové vlastnosti a osobnosti tu velmi schází, na rozdíl třeba od těch – abychom to odlehčili – kteří jak říká Jan Werich „tady už 350 let nemuseli bejt“.

Ivan Medek byl veřejný činitel, glosátor společenských a politických jevů, komentátor, publicista, muzikolog. A také celoživotní odpůrce totalit. Mnozí z nás ho máme nejvíce spojeného s legendární promluvou: „Tady Ivan Medek, Hlas Ameriky, Vídeň.“ Kdy zpoza hranic vysílal své komentované zprávy o tom co se skutečně děje v tehdejším komunistickém Československu. Vysílali jsme s ním pak také společně na těchto rozhlasových vlnách, v Československém rozhlase, předchůdci dnešního Českého rozhlasu.  (more…)

Sametová revoluce – od jeslí k jeslím? (2020)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 10:56

Jana Jochová. Komentář.

Natočeno 2020. Premiéra 9. 1. 2020 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty .

Lit.: Jochová, Jana: Jana Jochová: Sametová revoluce – od jeslí k jeslím? In web ČRo Plus, 9. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Někdy se zdá, že rodinná politika nemá jiné téma, než je zaměstnanost matek malých dětí.

Avšak rovnítko mezi politikou zaměstnanosti a rodinou politikou udělat nemůžeme, z principu věci jdou totiž vždycky trochu proti sobě.

Před rokem 1989 jsme v ústavě z roku 1960 měli v článku 27, že rovnoprávné uplatnění žen v rodině, práci a veřejném životě se děje i rozvojem zařízení a služeb, čímž se myslely také jesle. Jesle tak ženám ústavou zaručovaly možnost využít svých schopností k účasti na životě společnosti. Jesle takzvaně osvobozovaly ženy od péče o děti, aby mohly pracovat. Inspirací pro budování jeslí byl Sovětský svaz.

Po roce 1989 se ústava upravila tak, aby byla přátelská rodině a rodinu jako celek postavila na první místo. Výchova a péče o děti se vrátila rodičům a dětem se zakotvilo ústavní právo na rodičovskou výchovu a péči.

V následujících letech proto byly přijaty zákony, které podporovaly rodinnou péči, např. zákon o veřejném zdravotním pojištění nebo prvotní úprava nároku na rodičovský příspěvek.  To začalo před 30 lety, po pádu totalitní moci, jehož výročí jsme nedávno oslavili. (…)

12. 1. 2020

Lichváři, exekutoři, nebo zbrojaři? Pár otázek k etice sponzoringu (2019)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 23:13

Apolena Rychlíková. Komentář.

Natočeno 2019. Premiéra 10. 10. 2019 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Lichváři, exekutoři, nebo zbrojaři? Pár otázek k etice sponzoringu. In web ČRo Plus, 10. říjen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Milion a půl korun. Přesně za tolik se pokusila prodat svou nezávislost a čest Univerzita Karlova.  Před pár dny si ji totiž zavázala jedna z nejproblematičtějších firem České republiky – Home Credit.

Společnost, která spadá pod impérium nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, byla v minulosti známá poskytováním predátorských, lépe řečeno lichvářských úvěrů, které si Češi a Češky nejčastěji brali na udržení alespoň bazální kvality života. (more…)

11. 1. 2020

Instinkty (2020)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 23:17

Eva Kadlčáková. Fejeton.

Natočeno 2020. Premiéra 11. 1. 2020 (ČRo České Budějovice, 4 min.) v cyklu Fejetony Evy Kadlčákové.

Lit.: Kadlčáková, Eva: Eva Kadlčáková: Instinkty. In web ČRo České Budějovice, 11. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „To mi řekni, jak to, že těm kačenám v tomhle mrazu neumrznou ve vodě nohy?“ zamýšleli jsme s mužem tuhle v neděli nad záhadami zimního, a pak i podzimního a jarního života, „že si ty vlaštovky pamatujou naše vokno, viď? Nebo že si novorozeně cucá palec už v břiše matky? Jak ví, že bude potřebovat sací reflex?…“

Bavili jsme jeden druhého pestrostí příkladů a vymýšleli vymyšlená, a přitom pořád tolik neuvěřitelná řešení otázek, proč jsou věci tak, jak jsou, a kdo to tady vlastně všechno řídí…

Těžko si totiž představit, že instinkty vznikají samy od sebe. A málo pochopitelná je i teorie zkušenosti, ze které se stal dědičný znak tím, že se přenesla na nějaké šroubovitě připojené aminokyseliny. A nejen to, když to domyslíme do důsledku, přesunula se ona dědičná vloha vlastně na vodíky, kyslíky a uhlíky. A copak ty z toho mají rozum? (more…)

10. 1. 2020

Další rok s Gretou (2019?)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 15:30

Radek Štěpánek. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Čte autor.

Připravil ČRo Brno v roce 2019 (?). Premiéra 10. 1. 2020 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 7 min.).

Lit.: Štěpánek, Radek: Radek Štěpánek: Další rok s Gretou. In web ČRo Brno, 10. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Alena Blažejovská mi řekla, že i když bude můj fejeton odvysílaný skoro až v polovině ledna, může mít ještě lehce bilanční charakter a může se v něm skrývat nějaké novoroční poselství. Rozhodl jsem se, že této možnosti využiju.

A protože loňský rok se ve světě stále častěji skloňovalo jméno tehdy ještě šestnáctileté dívky ze Švédska Grety Thunbergové, rozhodl jsem se, že napíšu o ní a zároveň nám všem popřeji, aby Greta byla slyšet stejně a snad ještě mnohem víc i v roce letošním. Potřebujeme to všichni a nejvíce ti z nás, kteří Gretu slyšet nechtějí, zesměšňují ji za to, jaká je, i za to, kolik jí je let, vadí jim, když je vážná, vadí jim možná ještě mnohem víc, když pláče, vadí jim, když mlčí a také když mluví. Těm všem bych chtěl popřát do letošního roku ještě více Grety.

Je to zajímavé. Zatímco v zahraničí získává Greta po právu stále víc a víc lidí, kteří jí naslouchají a na problémy našeho světa upozorňují spolu s ní, u nás se Greta stala snad ještě horším člověkem, než je Miroslav Kalousek, a to je s naším státem spojena mnohem méně než tento kdysi úspěšný ministr financí.

Je v tom asi velký kus naší českosti, našeho způsobu, jak nakládat s něčím velkým, a Greta bezesporu velká je, ačkoli o ní před dvěma lety nebylo ve veřejném prostoru ještě ani vidu, ani slechu. Za rok totiž stihla mnohé a díky dobrému načasování a zřejmě i shodě mnoha dalších okolností se stala vlastně jakýmsi Frodem Pytlíkem naší reality.

Nedovolil bych si to ještě před pár týdny úplně tvrdit takhle veřejně, přestože musím přiznat, že se mi Gretiny aktivity a přímočaré vyjadřování líbily od začátku. Možná je to způsobeno tím, že jsem vystudovaný environmentalista, a tak holt o krizi, která začíná ovládat náš svět, vím asi víc než kdekdo. I tak jsem ale její projevy a komentáře k nim sledoval spíše zpovzdálí a příliš kuse na to, abych je mohl nějak více hodnotit. Přes Vánoce jsem si ale mohl přečíst knihu Náš dům je v plamenech, kterou loni vydalo nakladatelství Broken Books, a která mnohé dění okolo Grety uvádí na pravou míru a dobře shrnuje i její základní myšlenky. Vypráví o Gretině dospívání, jejím rodinném zázemí a o letech, která předcházela zahájení její Školní stávky za klima na začátku září v roce 2018. (..)

Greta údajně v rukou židovských šizuňků (2020)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 14:28

Ivan Štern. Komentář.

Natočeno 2020. Premiéra 9. 1. 2020 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Štern, Ivan: Ivan Štern: Greta údajně v rukou židovských šizuňků. In web ČRo Plus, 9. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Švédský list Dagens Nyheter přinesl zprávu o jisté ruské trollí farmě. Po sítích šíří „fake“, česky blábol, že Greta Thunbergová je loutkou židovských globálních hráčů.

Podrobnosti nejsou uvedeny. S úspěchem se ale lze domnívat, že židovskými globálními hráči jsou finančníci, v oteplování klimatu spatřující neopakovatelnou příležitost se napakovat.

Ochotný šiřitel blábolu se sice nedozví, zda Greta byla loutkou židovských finančníků už ve chvíli, kdy osamoceně postávala pátek co pátek před švédským parlamentem. A už vůbec ne, jak se jim pomocí této drobné dívky podařilo zpovykat miliony středoškoláků, aby po celém světě pátek co pátek demonstrovali ve prospěch klimatu. Vše je ponecháno na jeho obrazivosti.

Nejspíš ale věc neřeší. Vystačí si s vysvětlením pravicových populistů. Oteplování klimatu zásadně odmítají jako nestydatou manipulaci ze strany globálního kapitálu. A nyní i oni mají jasno. Na scéně se díky trollům opět objevily staré známé židovské rejdy. (…)

Šestihodinová pracovní doba? Hudba budoucnosti, kterou ale potřebujeme slyšet (2020)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 9:40

Apolena Rychlíková. Komentář.

Natočeno 2020. Premiéra 9. 1. 2020 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Šestihodinová pracovní doba? Hudba budoucnosti, kterou ale potřebujeme slyšet. In web ČRo Plus, 9. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nejen českými médii prolétla tento týden zpráva, že Finsko začíná chystat program na zkracování pracovní doby.

Údajně se mělo jednat o čtyřdenní pracovní týden a šestihodinový pracovní den. Nakonec se ukázalo, že víc než co jiného jsou tyto „plány“ jen nahlas vyřčeným přáním – samotná premiérka Sanna Marinová jakékoliv přípravy na tak velkou změnu v oblasti práce popřela. Finská vláda, jakkoliv progresivní, ji ve svém programu nemá. I tak ale stojí za to nad umenšením pracovní zátěže přemýšlet. (more…)

9. 1. 2020

Piráti se nerozpustí a dál budou loupit přízeň voličů (2020)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 20:23

Petr Hartman. Komentář.

Natočeno 2020. Premiéra 8. 1. 2020 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hartman, Petr: Petr Hartman: Piráti se nerozpustí a dál budou loupit přízeň voličů. In web ČRo Plus, 8. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když se daří, je potřeba skončit a založit ještě lepší projekt. Zhruba v tomto duchu se nese anketa na internetovém fóru Pirátů.

Vyvolat podobné hlasování o rozpuštění strany není složité. Každý člen ho může navrhnout.

Piráti se k této věci nevyjadřují ve své historii poprvé. Došlo k tomu opakovaně a strana se dosud nerozpustila. Proto není potřeba brát ankety tohoto typu příliš vážně. Samozřejmě za předpokladu, že k nim podobně přistupuje většina členů pirátské strany. V opačném případě by na blížícím se celostátním fóru nevolili nové vedení. Rozhodovali by o zániku strany a dělbě kořisti.

Za ni lze s nadsázkou považovat slušný balík peněz, který Piráti získali za dosažené úspěchy v nejrůznějších typech voleb. Přitom v roce 2010 na něj hleděli z velké dálky a zdál se nedosažitelný. Ve sněmovních volbách se tehdy nedostali přes jedno procento.

Za sedm let se z Pirátů stala třetí nejsilnější strana v zemi, alespoň podle získaných hlasů ve volbách, které jim umožnily obsadit 22 křesel v Poslanecké sněmovně. O tom, že nešlo o ojedinělý příklon voličů k nim, se přesvědčili ve volbách komunálních v roce 2018 a v loňských do Evropského parlamentu. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress