Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Jindřich Šídlo. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 30. 6. 2021 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Šídlo, Jindřich: Jindřich Šídlo: Kolik stran unese jedna sněmovna? In web ČRo Plus, 30. červen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mezi nejúmornější pořady ČT24 patří pravidelně čas kolem úterního poledne vyplněný téměř výhradně „povinnými“ tiskovými konferencemi poslaneckých klubů zasedajících v končící sněmovně. Je jich devět: ANO, ODS, Piráti, SPD, ČSSD, komunisti, lidovci, TOP 09 a STAN. Podobně rozdrobenou dolní komoru pamatujeme jen z volebního období 1992 až 1996. Jedna ze základních otázek nadcházejících voleb tedy zní: kolik brífinků poslaneckých klubů budeme vídat na obrazovce ČT24 od října?

S jistou dávkou pravděpodobnosti můžeme už dnes říct, že jich bude nejméně sedm, což by byl mimochodem druhý nejvyšší počet za posledních 25 let.

Ale vyloučit se nedá znovu ani devět (to když do sněmovny proniknou nakonec i komunisté a sociální demokraté), deset (pokud se potvrdí vzestup hnutí Přísaha) či dokonce jedenáct – to kdyby se zadařilo i Trikolóře a jejím spojencům.  (…)

Michaela Sladká. Dětství, studium, manželství, hlad, poprava, útěk. Recenze knihy Svědectví o životě v KLDR se zvuky severokorejské vojenské přehlídky na pozadí.

Natočeno 2021. Premiéra 1. 7. 2021 (ČRo Rádio Wave, 5 min.).

Lit.: Sladká, Michaela: Kniha Niny Špitálníkové o životě v KLDR je trochu jako včerejší pizza. Mohla by být super, ale není. In web ČRo Radio Wave, 1. červenec 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kniha sedmi rozhovorů s lidmi, kteří utekli ze Severní Koreje, s názvem Svědectví o životě v KLDR obdržela nedávno ocenění Magnesia Litera za publicistiku. Titul Niny Špitálníkové vévodí různým žebříčkům, audioverze lámala na stanici Český rozhlas Plus rekordy v poslechovosti. Jde zřejmě o jeden z vrcholů české knižní publicistiky poslední doby. Přesto má čtenář pocit, že konzumuje vychladlé luxusní exotické jídlo z polystyrenové krabičky.

Z informací, které o životě v Korejské lidově demokratické republice máme, je zjevné, že jde o nemilosrdnou a zvrácenou diktaturu, ve které lidský život nic neznamená, která je rozdělena přísným kastovním systémem a za jejíž každodenní realitu by se nemusel stydět sequel Orwellova 1984. Dozvědět se o KLDR cokoli navíc je nesmírně zajímavé.

V Česku máme to štěstí, že máme Ninu Špitálníkovou – čtyřiatřicetiletou koreanistku a spisovatelku, která jak tvrdí přebal její knihy, absolvovala jako první žena ze Západu stáž na Kim Il-songově univerzitě v Pchjongjangu. Když spojí svoje znalosti prostředí, které má z první ruky, s pečlivě vybranými zpovídanými uprchlíky, měla by vzniknout dechberoucí kniha nabitá fakty i intimní každodenností, která čtenáře položí na lopatky. Bohužel tohle se vůbec nestalo. (…)

Daniel Kroupa. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 27. 6. 2021 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Kroupa, Daniel: Daniel Kroupa: Den politických vězňů. In web ČRo Plus, 27. červen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dnem památky obětí komunistického režimu je 27. červen, což je výročí popravy Milady Horákové a dalších spoluodsouzených. Připomínáme si i všechny ostatní politické vězně, které tento zločinný a zavrženíhodný režim připravil o život celý nebo o jeho část.

Pro mladé lidi, kteří chápou, že pokud chtějí porozumět své přítomnosti, musí se ptát po tom, co jí předcházelo, jsou komunistické represe důležitými, ale přece jenom pouhými historickými událostmi. Že tomu tak docela není, ale zjistí, když se setkají s někým, kdo je zažil na vlastní kůži.

Osobní příběh takového člověka je nejlepším protilékem vůči snahám některých historiků rozpustit zločiny komunistického režimu do popisu anonymních sociálních procesů, ve kterých přece můžeme nalézt také něco pozitivního. Jsou to snahy nebezpečné, protože ospravedlňují neospravedlnitelné politické směry a pomáhají jim udržet své místo v politickém životě současnosti. (…)

Johanna Nejedlová. Komentář. Odkud proudí finance proti rovnosti LGBTQI+ lidí a žen?

Natočeno 2021. Premiéra 28. 6. 2021 (ČRo Rádio Wave, 6 min.).

Lit.: Nejedlová, Johanna: Ultrakonzervativní miliardáři proti rovnosti a za destabilizaci Evropy. In web ČRo Radio Wave, 28. červen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hnutí proti LGBTQI+ právům a proti rovnosti žen a mužů mohou vypadat jako odspodu vzniklé iniciativy obyčejných lidí. Ve skutečnosti ale za jejich financováním v Evropské unii stojí mocní miliardáři. Víc než polovina financí přichází od ultrabohatých lidí z EU, zbytek ze Spojených států a Ruska. Za deset let bylo do boje proti rovnosti investováno přes 700 milionů dolarů, tvrdí zpráva Evropského parlamentárního fóra pro sexuální a reprodukční právo.

V posledních desetiletích výrazně narůstá organizovaná mobilizace proti mnohým výdobytkům svobodné společnosti – přístupu k potratům, k antikoncepci, právům sexuálních minorit i sexuální výchově. Tyto aktivity mají napříč Evropou velmi podobný rukopis. Jedná se o podobné formy protestu, grafiku a obsah letáků, používání stejných výrazů a termínů, jako je „genderová ideologie“, a především o burcování kolem ústředního motivu ohrožení bájné tradiční rodiny, v níž otec pracuje a matka pečuje.

V roce 2018 popsal Evropský parlament detailně platformu Agenda for Europe, jejíž rukopis stojí za vznikem mnohých zákonů i restrikcí proti rovnosti. Patří mezi ně například omezování práva na potraty v Polsku, odmítání Úmluvy rady Evropy pro potírání domácího a genderově podmíněného násilí v Chorvatsku, Česku, Polsku a dalších zemích, blokování manželství pro všechny nebo registrovaných partnerství ve Slovinsku, Slovensku, Rumunsku i Chorvatsku či omezování dotací na prosazování rovnosti. Tvoří ji nejméně 50 neziskových organizací a okolo 200 jednotlivců.  (…)

Petr Vizina. Úvaha.

Natočeno 2021. Premiéra 28. 6. 2021 (ČRo 3 Vltava, 5 min.).

Lit.: Vizina, Petr: Petr Vizina: Majitelé klíčů a rozhodnutí mlčet. In web ČRo 3 Vltava, 28. červen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Z pamětí undergroundu za komunistických let mi utkvěla zdánlivě nepodstatná, ale podle všeho důležitá věc. Když se vás estébáci budou vyptávat, kde jste byli, co jste tam zažili a kdo další s vámi, řekněte: Byl jsem „ožralej jak slíva“ a nic si nepamatuju. Krátce, nic nevysvětlujte, zněly rady zkušenějších.

Vzpomněl jsem si na to vždy, když jsem četl svědectví o tom, jak estébáci dokázali člověka rozmluvit nejen výhrůžkami nebo pod nátlakem, ale taky lichocením, poukazem na rozumnost a úroveň. Podívejte, vy jste inteligentní člověk, nehodíte se k té bandě opilých a nevzdělaných vlasatců. Co kdybychom si promluvili jako rozumní lidé?

Pravidlo nebavit se se služebníky zlé moci v nové době trochu zplanělo, začaly znít hlasy, že s těmi či jinými se slušný člověk nebaví. Přesto mi to původní poučení z undergroundu, totiž nenechat se manipulovat ani lichotkami a vlídnou tváří, pořád přijde silné. Představuju si, že sebejistému estébákovi třeba s právnickým titulem bylo trochu ponižující tvrdit, že jsem celý koncert po pivu prospal, a tudíž si nic nepamatuju. (…)

Jiří Leschtina. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 25. 6. 2021 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Leschtina, Jiří:  Jiří Leschtina: Právo na zbraň do Ústavy? Ostudné selhání senátorů. In web ČRo Plus, 25. červen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poslanecká sněmovna schválila senátní návrh novely ústavy, který do Listiny základních práv a svobod namontovává právo „bránit svůj život či život jiného člověka i se zbraní.“ A to, ještě dodejme, „za podmínek, které stanoví zákon“. Pokud Senát třípětinovou většinou potvrdí na své půdě zrozený a zhola zbytečný návrh zákona, budeme svědky nesmyslného zaplevelení Ústavy, která by z principu měla být rigidní a odolná vůči jakémukoliv konstitučnímu kutilství.

Proč je zbytečné tohle povýšení práva na zbraň do ústavní sféry, o které už drahnou dobu usiluje střelecká a myslivecká lobby? Protože obranu života i se zbraní v ruce nám dostatečně zaručují dosavadní zákonné úpravy o krajní nouzi, nutné obraně a oprávněném použití zbraně. A ty fungují v zásadě dobře. (…)

Připravil Ondřej Konrád. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 25. 6. 2021 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Konrád, Ondřej: Ondřej Konrád: Smrt v Teplicích coby další vykřičník. In web ČRo Plus, 25. červen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jestliže někdo zemře krátce po násilném zásahu policie, vyvolá to samozřejmě zvýšenou pozornost. Zvlášť když prvé amatérské video připomíná globálně známý případ Afroameričana George Floyda z amerického Minneapolisu. Tedy koleno teplického policisty na krku ležícího Roma, jehož se snaží hlídka spoutat.

Už druhý zveřejněný záznam však ukazoval, že se nešťastník Stanislav Tomáš ocitl předtím v psychotickém vytržení. Takže padala do oběhu puštěná verze o zakleknutí na kohosi nepravého, zatímco agresor stačil utéct. (…)

Jan Vávra. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 27. 6. 2021 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Vávra, Jan: Jan Vávra: Střední Evropa kulturní, nebo xenofobní? In web ČRo Plus, 27. červen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Milan Kundera se mimo jiné proslavil esejem z roku 1983 nazvaným Unesený Západ neboli Tragédie střední Evropy. Líčil v něm střední Evropu jako dědice kulturního a duchovního vývoje Západu, který byl ale Ruskem geopoliticky „unesen“ na Východ, jehož kultura i tradice jsou střední Evropě cizí, protože Rusko nikdy nepoznalo západní racionalismus.

Jak ale vypadá 30 let po osvobození unesené střední Evropy její kulturní a intelektuální identita, kterou tak vyzdvihoval Milan Kundera? Potvrdilo se, že jsme dědici duchovního vývoje Západu?

Zajímavou zkoušku, jaká je vzdálenost mezi střední a západní Evropou, mohou nyní nabídnout dvě aktuální události, které souvisejí s právy národnostních a jiných menšin. Prvním je případ smrti Roma v Teplicích po policejním zákroku, který vzbudil pozornost svojí podobností se smrtí Afroameričana George Floyda. Rada Evropy nás také vyzvala k důkladnému a nezávislému vyšetření, protože podle ní záběry z incidentu vyvolávají mnoho otázek.

V podobném duchu referovala o zákroku vůči zdrogovanému muži většina západoevropských médií. Ovšem zatímco dnes již bývalý americký policista, který při zatýkání klečel Floydovi na krku, byl uznán vinným z vraždy a odsouzen k dvaadvaceti letům a šesti měsícům vězení, za naše policisty se ještě dřív, než by se začalo cokoli vyšetřovat, okamžitě postavili premiér Babiš, ministr vnitra Hamáček a policejní prezident. Generální inspekce bezpečnostních sborů nezvykle rychle shledala, že zákrok byl zcela v pořádku. (…)

Šárka Grauová. Úvaha o portugalské identitě od české překladatelky a romanistky. Připravil Petr Gojda. Režie: Petr Mančal

Čte autorka.

Natočeno 2021. Premiéra 26. 6. 2021 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.; 14 min.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.

Lit.: Gojda, Petr: Šárka Grauová: Zahrada Evropy na břehu moře vysázená. In web ČRo 3 Vltava, 26. červen 2021 (článek). – Cit.: Úvaha české překladatelky a romanistky Šárky Grauové o portugalské identitě. Uvádíme při příležitosti končícího portugalského předsednictví v Radě Evropské unie.(…)