Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Jiří Pehe. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 5. 5. 2022 (ČRo Plkus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Pehe, Jiří: Jiří Pehe: Opakované paralyzování sněmovny může ukončit jen změna jejího jednacího řádu. In web ČRo Plus, 5. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Před třemi měsíci opoziční hnutí Svoboda a přímá demokracie dokázalo s využitím obstrukcí v podstatě paralyzovat jednání sněmovny, aby zabránilo přijetí zákona o korespondenční volbě. Pandemický zákon, kvůli kterému SPD též obstruovala, se nakonec podařilo schválit až po dlouhém vyčerpávajícím jednání. Hodně se tehdy mluvilo o tom, že bude možná třeba upravit jednací řád sněmovny tak, aby obstrukce omezil či zcela vyloučil.

Odborníci upozorňovali, že obstrukce v minulosti často mařily schopnost vládních většin přijímat zákony i v některých sousedních zemích, které nakonec přistoupily ke změnám jednacích řádů v jejich parlamentech.

Jako příklad hodný následování bylo zmiňováno zejména Rakousko, kde kupříkladu předseda dolní komory parlamentu rozhoduje, jaké body budou zařazeny na program jednání dolní komory.

Upozorňovalo se i na praxi v některých zemích, kde je buď omezena délka vystoupení jednotlivých poslanců, nebo dokonce postoje jednotlivých stran může prezentovat jen šéf příslušné frakce. Popřípadě může předseda parlamentní komory odejmout slovo poslancům, kteří nemluví k věci. (…)

Ivan Štern. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 4. 5. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Štern, Ivan: Ivan Štern: Turecké uprchlické varování. In web ČRo Plus, 4. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Tureckou společnost stále silněji zmáhá neklid. Čelíc zdražování energie a základních potravin a růstu inflace bez vyhlídky na brzké zlepšení, začíná se dívat skrz prsty na zhruba tři a půl milionu uprchlíků ze Sýrie, nacházejících v zemi útočiště z nouze. Naděje na návrat do domovské země, ač Syřané to mají, co by kamenem dohodil, je stále nicotná. Města, odkud uprchli, jsou jen beznadějné ruiny.

Není kde složit hlavu, nemluvě o zoufalé bezpečnostní situaci a o hrozbách, jež mnohým z nich hrozí coby odpůrcům diktatury Bašára Asada. Z pohledu nevraživých Turků tak dál budou ujídat z toho zmenšujícího se mála, co ochablá ekonomika nabízí. (…)

Petr Holub. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 4. 5. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Holub, Petr: Petr Holub: Kde jsme s EET udělali chybu. In web ČRo Plus, 4. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Málokteré opatření předchozích vlád vyvolalo tolik emocí, ať už byly čistě politické, měly zásadní ekonomický podtext, anebo osobní rovinu. Elektronická evidence tržeb známá jako EET však byla pro české politiky i podnikatele jablkem sváru od samého počátku. Nakonec experiment spojovaný se jménem bývalého ministra financí a premiéra Andreje Babiše (ANO) ztroskotal a po osmi letech jde jen o to, aby parlament zrušil odpovídající zákon. Tím také nastal čas na konečnou bilanci.

K vysvětlení eposu s názvem EET není třeba vytvářet dalekosáhlé úvahy o likvidaci a záchraně podnikatelského stavu, marném boji s korupcí, nebezpečí všemocného státu a velkokapitálu, či hrozbě příliš vlezlé digitalizace. V zásadě totiž šlo jenom o pár technických detailů, které se nepodařilo vyřešit. (…)

Jan Fingerland. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 3. 5. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty .

Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: Pokud byl Hitler Žid, co je Lavrov? In web ČRo Plus, 3. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ruskému ministru zahraničí Sergeji Lavrovovi se stalo totéž, co občas každému z nás. Plácneme hovadinu, a už víme, že jsme měli nejdřív přemýšlet. To, co vyhrkneme, je ale často něco, co si myslíme, nebo co jsme si zvykli říkat. Jako když Lavrov utrousil cosi o židovských kořenech Adolfa Hitlera.

Naznačování, že Adolf Hitler byl tak trochu Žid, má dlouhou tradici. Různí lidé si to myslí nebo říkají z rozdílných důvodů. Někdy je to záliba v podivnostech, nebo nedostatek schopnosti chápat věci v proporcích. Viděli jsme to nedávno u antivaxerských „židovských“ hvězd. Kolem nacismu se vždy vršily všelijaké fantasmagorie, třeba pověst o tom, že Němci dělali z vězňů mýdlo. (…)

Lukáš Jelínek. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 1. 5. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Jelínek, Lukáš:  Lukáš Jelínek: Když odbory dělají politiku, má to své přínosy i rizika. In web ČRo Plus, 1. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Odborářské sjezdy už léta působí jako velkolepé show, něco mezi udílením cen Grammy a prestižním filmovým festivalem. Pečlivé aranžmá, emotivní projevy, vybroušené klipy, vášnivé hovory v kuloárech. Mezi hosty letošní vrcholné události Českomoravské konfederace odborových svazů se objevili přední ústavní činitelé včetně prezidenta republiky a šéfa Senátu. Čím méně dobrých zpráv pro delegáty měli, o to víc se snažili působit vstřícně a přátelsky.

Význam akce podtrhly tři faktory. Za prvé, země se po pandemické krizi ocitla v krizi inflační a energetické. Lidé chudnou, a netýká se to už jen seniorů, samoživitelek či nejnižších příjmových skupin. Společnost se dostává do stresu a hrozí v ní přetlak.

Aby se podařilo udržet sociální smír, je nezbytný dialog mezi vládou, odboráři a zaměstnavateli. Ten je dosud více méně formální. Vláda už při svém nástupu podtrhla význam tripartity. Na jejích setkáních ale zpravidla staví sociální partnery před hotová rozhodnutí, žádné společné hledání řešení se nekoná. Odborářští předáci si stěžují, že nedostávají odpověď ani na výzvy pronášené přes média, ani na oficiální dopisy.

Zatímco politici se přou, jestli pomáhat lidem spíš plošně, nebo adresně, odbory do debaty vnášejí téma lepšího platového a mzdového ohodnocení. Časy, kdy hnací silou odborového hnutí byl proletariát, jsou ty tam. Stále větší vliv mají bílé límečky – úředníci, učitelé, zdravotníci a další státní zaměstnanci. (…)

Karel Hvížďala. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 2. 5. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Stopka ekonomické diplomacie a ega mocných. In web ČRo Plus, 2. květen 2022 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Válka na Ukrajině názorně předvádí, jak slepá byla cesta ekonomické diplomacie, když upřednostnila ekonomiku nad politikou. Slepě věřila, že bude-li ekonomika Ruska závislá na západních technologiích, bude muset Rusko dodržovat dohody o dodávkách energií. Vůbec nepočítala s psychologií mocných, která funguje jinak.

Německý dokumentarista Stephan Lamby, který se důkladně léta zabýval selháními Helmuta Kohla i Gerharda Schrödera, v časopise Der Spiegel tvrdí, že moc zamlžuje smysly. My můžeme dodat, že jeho závěry v důsledku platí i na Vladimira Putina. (…)

Alena Scheinostová. Glosa.

Natočeno 2022. Premiéra 28. 4. 2022 (ČRo Plus).

Lit.: Scheinostová, Alena: Alena Scheinostová: Záhady pracovního dne. In web ČRo Plus, 28. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: O tajích pracovních kolektivů by bylo možno napsat celé knihy. Nemyslím teď přímo studie o jejich fungování, stmelování, dynamice nebo motivaci budovat cíle – o tom už knihy napsány byly a zcela nepochybně právě vznikají další. Více by mě zajímala třeba pojednání k tématům, která jsou podle mě až nepochopitelně opomíjena, a přitom se s nimi kolektivy potýkají na každodenní bázi.

Představuji si manuály jako „ABC společné kuchyňky“, „Psychologie práce s firemní kopírkou“, „Tvořivost, inovace, přezůvky“ anebo „Manažerský controlling – kdo při odchodu špatně zakódoval“.

Pracovních záhad, které čekají na analýzu a rozřešení, je nepřeberná řada a mnohé z nich nepochybně koření hluboko v minulosti, kdy lidé teprve začínali k pracovní činnosti systematicky sdílet společné prostory a prostředky. Lépe vybavené dílny a kanceláře i modernější technologie pak jenom vtiskávají těmto tajům novodobý výraz.

Nepochybuji, že se nejpozději týden po umístění první ledničky do první společné kuchyňky na konci chodby rozlehlo pod stropem rámusení: „Čí je tadyten vlašák? Vždyť už je to tu týden! Když to nesníte, vyhazujte to laskavě!“ (…)

Jan Jůn. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 1. 5. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Jůn, Jan: Jan Jůn: Uspěje britský armádní „ježek“ v přesunu na východ? In web ČRo Plus, 1. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dokáže britský ministr obrany Ben Wallace přesunout bez zádrhelů osm tisíc vojáků nad Balt? To je totiž právě cílem jeho nejnovějšího plánu posílit pobaltské republiky před možnou agresí Ruska a také podepřít Finsko a Švédsko, chystající se nyní, ve světle ruské agrese na Ukrajině, na členství v NATO.

Jde o vojenské cvičení Severoatlantické aliance nazvané manévry Ježek a pro Brity to znamená komplikovaný přesun armádních sborů do prostoru Estonska a Lotyšska. Jejich menší jednotky jsou už přítomny ve Finsku v rámci předchozího cvičení pod názvem Střela, spolu s Američany, přesunujícími do Evropy celou elitní divizi, a s Lotyši a Estonci. (…)

Alexandr Mitrofanov. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 29. 4.  2022 (ČRo Plus, 5 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Mitrofanov, Alexandr: Alexandr Mitrofanov: Z Kremlu znějí otevřené výhrůžky. In web ČRo Plus, 29. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V době internetu není problém zjistit, co se děje v Rusku v rámci takzvaného vlasteneckého šílenství. K dispozici jsou desítky videí s militarizovanou mládeží, recitací válečných básní či úryvky nejsledovanějších televizních pořadů, v nichž účastníci instruovaní Kremlem připravují Rusy na třetí světovou válku s použitím jaderných zbraní a zároveň je uklidňují, že podle Vladimira Putina půjdou Rusové do ráje a zápaďáci jenom chcípnou.

Jenže byť je řada aktérů těchto podívaných bezprostředně napojena na nejvyšší vedení, rozhodující je, co prohlásí sám diktátor, nebo jeho důvěrníci. Proto je namístě podívat se, co v poslední době pronesli. (…)