Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Universitní docent dr. J. V. Klíma. Přednáška.

Natočeno 1928. Premiéra únor 1928.

Dr. J. Saudek. Přednáška.

Natočeno 1928. Premiéra 27. 2. 1928 (Brno, 18:25 – 18:40 h.).

Alexandr Mitrofanov. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 6. 5. 2022 (ČRo Plus, 5 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Mitrofanov, Alexandr: Alexandr Mitrofanov: Protiputinští Rusové hledají kudy dál. In web ČRo Plus, 6. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ať už můžeme najít libovolné množství ruských zdrojů, které ukazují fanatismus Putinových podporovatelů přesahující cokoli v dějinách postsovětského Ruska a SSSR s výjimkou Stalinových dob, je pro nás důležitější zjistit, jak smýšlí ta menšina Rusů, která je proti Putinovi a která byla zpravidla vytlačena do ciziny.

Dmitrij Gluchovskij je spisovatel, jehož díla jsou čtenářům v Česku známa, především trilogie Metro. Po začátku války zůstal v zahraničí stejně jako mnozí další kulturní činitelé. Nedávno poskytl rozsáhlý rozhovor ruskojazyčnému serveru Meduza, který působí v Lotyšsku.

Spisovatel tvrdě kritizuje ruskou státní moc a říká, že „zdůvodnění této války je skrz naskrz lživé a samotná válka není jen obludná, ale také naprosto nesmyslná“. Připomíná, že si „Rusko nemůže dovolit říci nahlas, že dodnes zůstává imperiálním útvarem“ a že proputinský patriotismus je ve skutečnosti imperialismus. Zároveň však důrazně hájí dvě věci: „ruského člověka“ a ruskou kulturu.

„Našeho člověka musíte nakrmit, ukonejšit a poskytnout mu osvětu, nikoli ho prohlásit za spolupachatele (současných) zločinů a zahájit válku vedoucí k jeho likvidaci,“ říká Gluchovskij. Podle jeho názoru se musí „ruský člověk“, jehož podstatu blíže nerozvádí, „odčarovat“, nesmí být paušálně prohlášen za nelidskou bytost a stát se terčem války. (…)

Připravil Daniel Kroupa.

Natočeno 2022. Premiéra 8. 5. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Kroupa, Daniel: Daniel Kroupa: Rusové slaví 9. května něco jiného než my 8. května. In web ČRo Plus, 8. květen 2022 (článek+  nahrávka k poslechu). – Cit.: Když jsem začal chodit v 50. letech do školy, byl 9. květen jedním z nejvýznamnějších svátků. Budovy byly olepeny plakáty vyjadřujícími vděčnost Sovětskému svazu, nacvičovali jsme ruské častušky, vodili nás do průvodů a v Praze na Letné jsme sledovali vojenskou přehlídku, na kterou jsme se těšili nejvíce. Vojáci, kteří se na ni připravovali na Bílé hoře, nám malým klukům dovolovali potěžkat samopal, a dokonce jsme si mohli vlézt do tanku.

Hráli jsme si na válku, ale nikdo nechtěl být Němec, a tak jsme my Čechoslováci a Rudoarmějci museli útočit na imaginárního nepřítele.

Sovětský svaz nám byl ve škole prezentován jako jediný zachránce a osvoboditel našeho národa a naší povinností bylo být mu vděčný na věčné časy. Doma jsem se ovšem dozvídal, že také Američané měli na našem osvobození nemalou zásluhu. A školní obraz sovětského osvoboditele v mých očích také poněkud narušilo zjištění, že po válce naší republice zabral část území, Podkarpatskou Rus. Proč – to mi nikdo nedokázal vysvětlit. Pak jsem se dozvídal o rabování, jehož se dopouštěli sovětští vojáci, a o tom, jak si Sovětský svaz s podporou našich komunistů přisvojil československý uran.

Teprve v osmašedesátém roce jsem získal informace o paktu Molotov-Ribbentrop, o okupaci Polska, pobaltských republik a o přepadení Finska. (…)

Jan Vávra. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 8. 5. 2022 (ČRo Plus, 5 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Vávra, Jan: Jan Vávra: Ústav vytěsňování paměti. In web ČRo Plus, 8. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Za dobu fungování Ústavu pro studium totalitních režimů neměla veřejnost příliš možností se seznámit s výsledky bádání jeho historiků. Absence vědeckých poznatků ovšem byla plně nahrazena jejich hojně medializovaným hašteřením a spory o to, kdo má ústav – tedy zkoumání naší minulosti – řídit. Nepřekvapuje tedy, že jakmile nedávno správní rada zvolila nového ředitele, okamžitě ho jiná skupina historiků obvinila z plagiátorství a členové vědecké rady oznámili rezignaci.

V boji o vedení ústavu, ze kterého se stal boj o interpretaci naší komunistické minulosti, vykrystalizovaly dva protichůdné názory. Ti, kteří se hlásí k pravici a jsou obviňováni z politického aktivismu, tvrdí, že ústav musí plnit svoje zákonné zadání, tedy odhalovat zločiny nacismu a komunismu.

Zadání vychází z předpokladu, že zlo totalitních režimů k nám bylo importováno zvenku, režim podporovalo pouze několika málo místních zrádců a společnost byla bezbranným objektem totalitních praktik.

Druhá skupina bývá naopak obviňována z levicového revizionismu. Tvrdí, že komunistický režim měl i své přednosti – to byl důvod, proč se mu část populace více či méně dobrovolně podřídila. Nebo – jak říká jedna z autorit této skupiny, francouzská historička Muriel Blaive – „režim uzavíral s občany různé dohody“. Pravice tedy říká, že jsme byli obětí zla a za nic jsme nemohli, levice říká, že nic není černobílé a že jsme se na fungování komunistického režimu sami – aspoň částečně – podíleli. (…)

Jindřich Šídlo. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 7. 5. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Šídlo, Jindřich: Jindřich Šídlo: I Babiš jednou zjistí, proč je občas dobré prohrát. In web ČRo Plus, 7. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V české politice platí již delší čas takové pravidlo: jste-li v opozici, prohlašujete, že obstrukce jsou základním právem člena parlamentu, který tak hájí zájmy svých voličů. Když se pak stanete vládní stranou, sice to ještě chvíli ze slušnosti tvrdíte také, ale zároveň vás trochu svrbí ruka a už máte skoro rozepsanou novelu zákona o jednacím řádu, kterou byste ty nekonečné hodiny proslovů a noční šichty tak trochu zkrátili.

Jenže pak si uvědomíte, že jednou zase pravděpodobně skončíte v opozici a obstrukce se stanou znovu vaší zbraní.

Petr Volf. Esej výtvarného kritika o každodenní cyklistice z knížky Je to jízda připravila Petra Kultová. Účinkuje Petr Stach. Režie Vít Vencl.

Natočeno 2022. Premiéra 7. 5. 2022 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.