Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Jan Fingerland. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 25. 4. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: Co o Putinově válce říká kniha Exodus? In web ČRo Plus, 25. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pesach připomíná radostnou biblickou událost, vysvobození a úspěšný útěk hebrejských otroků z Egypta. Přesto není zvykem se během tohoto osmidenního židovského svátku radovat. Proč? Souvisí to s důvody, které mají univerzální a trvalou platnost – což lze ilustrovat na okolnostech ruské invaze na Ukrajinu.

Vyproštění Hebrejců z egyptského otroctví, jak ho popisuje biblická kniha Exodus, působilo jako nemožný úkol. Faraon nechtěl otroky pustit a povolil teprve poté, co na Egypt dopadlo známých deset ran. Nakonec muselo dojít i na tu poslední, smrt všech prvorozených. (…)

Karel Hvížďala. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 25. 5. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Hitler, Putin a církve. In web ĆRo Plus, 25. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Podle posledního průzkumu agentury Russian Feld, který citovala ruská média, 55 procent respondentů by „speciální operaci na Ukrajině“ nezastavilo, naopak pro ukončení války na Ukrajině se vyslovilo 29 procent dotázaných. Ti druzí pocházejí většinou z velkých měst. Jeden z důvodů proč kromě oficiálních informací tak vysokou podporu války mají a měli, představují postoje církví: co farář nebo pop prohlásí za pravdivé, o tom věřící nepochybují.

To byl také důvod, proč Adolf Hitler jako první smlouvu v roce 1933 uzavřel s katolickou církví. Úmluva měla zaručit katolíkům v Německu svobodné vyznání jejich víry, církev se v ní však zároveň zavázala, že se nebude plést do státních záležitostí.

Odborníci se domnívají, že papeže Pia XI. a kardinála Pacelliho k dohodě s  Hitlerem vedlo přesvědčení, že zajistí katolíkům privilegované postavení a že nebude Hitler vidět v katolících po Židech další úhlavní nepřátele. (…)

Jefim Fištejn. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 25. 5. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fištejn, Jefim: Jefim Fištejn: Jak Putin proměnil Washington. In web ČRo Plus, 25. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Plnoformátová válka, kterou Putin bez valného důvodu rozpoutal proti Ukrajině, bude určitě znamenat předěl v mezinárodních vztazích a změní nejspíš celý dosavadní světový řád. Každopádně už nyní ruská agrese vedená s takovým nasazením všech prostředků, jež se nezadají s průběhem druhé světové války, působí v hlavním městě Spojených států tak radikální atmosferické změny, které se ještě nedávno zdály být zcela nemyslitelné.

Prezident Biden není zrovna miláčkem amerického veřejného mínění, a tak je jen logické, že se snaží získat potřebné politické body tím, že dobře slyší na požadavky pozměněných společenských nálad. Vždyť tři čtvrtiny Američanů buďto podporují jeho vstřícnou proukrajinskou politiku, nebo ji dokonce pokládají za nedostatečně tvrdou. (…)

Radko Kubičko. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 24. 5. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Kubičko, Radko: Radko Kubičko: Pro koho by měla být ostuda říci si o sociální dávku. In web ČRo Plus, 24. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vzrůstající ceny všeho, hlavně paliv a energií, zahání stále více lidí do chudoby, statistická čísla o tom hovoří více než jasně. Vláda Petra Fialy je kritizována, že dělá jen málo, aby těžkou situaci zmírnila. To vláda předchozí na to šla jinak, napůjčovala si ničím nekryté peníze a plošně je rozhodila mezi všechen lid. Tím ale nade vší pochybnost současnou situaci spoluzpůsobila.

Premiér Fiala se hájí, také my už rozpouštíme na sto miliard a dáváme je potřebným, ne všem. Spustili jsme rozcestník Deštník proti drahotě a tam se každý dozví přehledně, na jakou dávku má nárok.

Není to, pravda, zas tak plošné, ale i tato vláda jakoby neuměla nikomu pomoci jinak než porozhazovat nové a nové peníze. Jenže nepodporuje přesně to inflaci, kdyby vláda rozdala lidem statisíce, k čemu jim budou, když jim je inflace záhy ujídá.

Když se totiž základní potřeby moderního člověka, jako je bydlení, doprava, potraviny, léky, dovolené, zvednou několikrát, k čemu pak plošná, či poloplošná dávka? Fráze o pomoci potřebným navíc narážejí na neúprosnou demokratickou matematiku, ti nejpotřebnější nejsou totiž voliči aktuálních stran vládní koalice. Ne že by jim proto nebylo nutno pomoci jednoznačně v první řadě, ať volí kohokoliv, jenže do problémů se dostává už i střední třída a ta je voličskou základnou liberálně pravicových stran. Pro ni není třeba nic udělat? Tedy pro vlastní voliče? (…)

Petr Vizina. Ranní úvaha.

Natočeno 2022. Premiéra 23. 5. 2022 (ČRo 3 Vltava, 6 min.) v cyklu Ranní úvaha.

Lit.: Vizina, Petr: Petr Vizina: Ryšková píše Zvěřinovi. In web ČRo 3 Vltava, 23. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Váš dopis byl podanou rukou, děkuji vám za to, snad se mi podaří ji na oplátku vřele stisknout. Píše v Československu zkraje 80. let mladá žena o dvě generace staršímu teologovi a knězi bez státního souhlasu. Ti dva mají mnoho společného, byť v odlišných časech. Ona získala doktorát z dějin umění v Praze poloviny 70. let, on ještě stihl těsně po válce sepsat dizertaci o románských freskách při svém pobytu v Paříži.

Před tím, než spadla klec a než jej po návratu domů uvěznili na čtrnáct let. Ti dva si ale nevyměňují dopisy o kultuře, ani o překladech z francouzštiny. Mladá žena a starý kněz mají ještě něco společného: jsou nároční k sobě i okolí, jak už to jen bývá u lidí, kteří svůj život, včetně povolání ke službě, berou vážně.

„Patřím ke generaci, pro kterou je rovnoprávné postavení v práci i ve škole samozřejmostí,“ ozřejmuje žena svému o čtyři desítky let staršímu příteli. Pro nás, kdo čteme jejich korespondenci vydanou v útlé knížce, žena ke své tehdejší situaci poznamená: „V onom odsuzovaném socialistickém nevěřícím světě jsem mohla fungovat adekvátně svému vzdělání, mohla jsem svobodně myslet a vyjadřovat se, a v církvi mi přesně tohle bylo k tíži. Slovo intelektuálka bylo v církevním kontextu v mém případě spíše nadávkou než vyjádření příslušnosti k určité společenské kategorii.“ (…)

Ondřej Neff. Glosa.

Natočeno 2022. Premiéra 23. 5. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Glosa Plus.

Lit.: Neff, Ondřej: Ondřej Neff: Drsná groteska. In web ČRo Plus, 23. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Sedám k mikrofonu rozpačitěji než jindy. Uvědomuji si, kolik lidí pohněvám a kolik z těch pohněvaných lidí si řeknou, že jsem úplný pitomec. A budou to lidé kvalitní, profesionálové ve svém řemesle. Ale dost okolkování, musím do studené vody.

Trochu věc zkreslím, jelikož nejde o ojedinělý případ, je jich spousta a to, o čem tu mluvím, mě napadlo už mockrát před tím. Čtu na internetu, že se podařilo najít video z pouliční kamery. Zachytilo ruské vojáky, jak vedou spoutané ukrajinské civilisty na popravu. Video zde, šipečkou se spustí. (…)

Karel Hvížďala. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 23. 5. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Jak nám Ukrajinci pomáhají. In web ČRo Plus, 23. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Opomeneme-li obecně známé skutečnosti, že Ukrajinci ve válce s Ruskem brání hodnoty celé naší civilizace a to, že nám připomněli, jak jsme trestuhodně zanedbali naši obranyschopnost, poukázali v prvé řadě na náš poválečný izolacionismus, který začínáme, zdá se, právě díky nim překonávat. To byl důvod, proč jsme odmítali všechny běžence.

Totální izolací po roce 1948 jsme ztratili možnost konfrontace, soutěžení, potřeby se překonávat a něco dokázat těm druhým, kteří s námi žijí. Izolace, jak známo, vede vždy k regresi, a proto může být konfrontace mezi kulturami, které jsou si blízké anebo přizpůsobivé, pozitivní, a to je případ právě Ukrajinců, i když tu třeba všichni nebudou dlouho. (…)

Jan Fingerland. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 23. 5. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: Proč do toho Finsko a Švédsko jdou společně. In web ČRo Plus, 23. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vztahy Finska a Švédska nebyly v dějinách vždy bezproblémové, a také jejich chápání zahraniční politiky se často lišilo. Jenže nová realita nejen sblížila jejich perspektivu, ale také vytvořila situaci, v níž, jak sami zjistili, se vzájemně potřebují. Oba státy se v období Studené války rozhodly pro neutralitu, i když každý ze svých důvodů a ve vlastním pojetí. Na této dráze setrvaly i po rozpadu Sovětského svazu.

Současně ale Stockholm i Helsinky v roce 1995 vstoupily do Evropské unie, tehdy Evropského společenství. To by před rokem 1990 bylo také považováno za určité porušení neutrality. Je tedy více než symbolické, vlastně logické, že Švédové i Finové tehdy udělali tento krok společně.

A o čtvrt století později totéž platí i pro vstup do NATO – podle tamního tisku Stockholm dokonce žádal Helsinky o odklad jejich vlastního oznámení o vstupu. Jedním z možných výsledků bylo, že nakonec se pro vstup rozhodne jen Finsko, které se cítí být pod větším tlakem ze strany Ruska, a také má menší psychologickou vazbu na svou dosavadní neutralitu. (..)

Jan M. Tomeš. Esej na halasovské téma v autorově přednesu. Režie Petr Adler.

Natočeno 1997 (?). Premiéra (ČRo 3 Vltava, 11:45 h.) v cyklu Zrcadlení.