Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Jan Fingerland. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 3. 6. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: Nevyžádané rady Ukrajině. In web ČRo Plus, 3. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Tento komentář dostal titulek „Nevyžádané rady Ukrajině“. Neobsahuje ovšem žádné rady z mé strany, ale všímá si narůstajícího jevu. Už se rozběhla mezinárodní debata nad tím, jakou cenu by měla Ukrajina zaplatit za mír, třeba v podobě území, které by přepustila Rusku. Na jednu stranu je to pochopitelné – jde o událost desetiletí, ne-li delšího období, která zásadně ovlivní život na našem kontinentu. A řada evropských vlád ukrajinský boj vydatně podporuje zbraněmi i jinak.

Výraznou položkou debat o tom, co se musí stát, aby na Ukrajině byl mír, bylo veřejně vyslovené mínění devětadevadesátiletého Henryho Kissingera. Někdejší americký bezpečnostní poradce a ministr zahraničí se zmínil o tom, že cestou k ukončení války bude pravděpodobně návrat ke stavu před 24. únorem, což ovšem zahrnuje i teritoriální ústupky na straně Kyjeva. (…)

Kateřina Perknerová. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 2. 6. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Perknerová, Kateřina: Kateřina Perknerová: Politici jako odraz doby. In web ČRo Plus,  2. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pokud jste si nenechali ujít finále hokejového mistrovství světa mezi Finskem a Kanadou, možná jste zaznamenali záběry půvabné fanynky v hledišti. Byla to finská premiérka Sanna Marinová. Pozoruhodná mladá žena. V roce 2019 se stala nejmladší předsedkyní vlády na světě. Teď jí je 36 let, na politický vrchol vystoupala přes šéfování městské rady v Tampere a místopředsednickou pozici v sociální demokracii.

Jejím velkým tématem jsou rovné příležitosti, prosadila například sdílenou šestiměsíční rodičovskou dovolenou. Na ní se už jako poslankyně vystřídala se svým partnerem. Důraz klade na ekologii, sociální otázky a kvalitní vzdělání. Zkrátka klasická levicová vůdkyně. (…)

Alexandr Mitrofanov. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 3. 6. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Mitrofanov, Alexandr: Alexandr Mitrofanov: Proč zůstávají v Rusku lidé, kteří jsou proti. In web ČRo Plus, 3. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Olga Žuravljovová byla jednou z moderátorek rádia Echo Moskvy, než ho Kreml po začátku své války na Ukrajině zlikvidoval. Olga ale, spolu s řadou svých bývalých kolegů, z veřejného prostoru nezmizela. Pravidelně se objevují na YouTube. S posluchači mluvila také ve čtvrtek. A jako pokaždé se jí ptali, proč zůstává v Rusku a proč neodjela jako spousta novinářů, kterým státní moc vzala práci.

Mimochodem je zajímavé, že se Rusové v této souvislosti často vyhýbají slovu emigrace. Místo toho říkají relokace. I tento eufemismus vypovídá o tom, jak se cítí mnoho ruských občanů, kteří Putina nesnášejí. I mezi emigranty je stále naděje, že se to celé možná nějak vyřeší a oni se budou moci „relokovat“ zpátky.  (…)

Jiří Pehe. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 2. 6. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Pehe, Jiří:  Jiří Pehe: Výlučné pravomoci českého prezidenta potřebují revizi. In web ČRo Plus, 2. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vezmeme-li v úvahu, že česká ústava se rodila ve spěchu během rozpadu Československa na podzim roku 1992, je to neobyčejně dobře napsaný dokument. Za téměř 30 let své existence se osvědčila, a není třeba ji výrazně měnit.

K nejzásadnější změně ústavy došlo před deseti lety, když parlament zavedl místo nepřímé volby prezidenta volbu přímou. Zůstala ale zachována parlamentně demokratická konstrukce prezidentství, v níž je prezident formálně hlavou státu, ale ve výkonu většiny svých pravomocí je vázán souhlasem vlády. (…)

Dr. Miroslav Plzák, CSc. Ukázky z kapitol stejnojmenné knihy připravila Jana Rieglerová. Odpovědný redaktor dr. Boris Riegler. Režie Zdeněk Štěrba.

Natočeno 1990 (?). Repríza 18. 4. 1990 (Vltava, 10:05 – 10:25 h.; 19 min.; 19:05 – 19:25 h.) v cyklu Ze stránek populárně vědecké literatury.

Jefim Fištejn. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 31. 5. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fištejn, Jefim: Jefim Fištejn: Kam s Davosem? In web ČRo Plus, 31. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ve švýcarském Davosu skončilo Mezinárodní ekonomické fórum. Toto shromáždění tradičně poutá pozornost světových médií nejen proto, že si ve vysokohorském středisku dávají dostaveníčko mnozí mocní tohoto světa a zcela obyčejní miliardáři, ale hlavně pro význam jeho závěrů pro budoucnost mezinárodního společenství.

Zkrátka Davos určoval směr dalšího vývoje vyspělého lidstva. To zakladatel fóra profesor Klaus Schwab ve svých vystoupeních formuloval smělou vizi totálně globalizovaného světa, samozřejmě po jeho rozumné přestavbě. (…)

Ivan Štern. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 31. 5. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Štern, Ivan: Ivan Štern: Blokáda ukrajinských přístavů, hrozící nouze o obilí a globalizace. In web ČRo Plus, 31. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Podle OSN válka na Ukrajině zvýší hrozbu smrti hladem v Africe z dosavadních zhruba 135 milionů na bezmála 280 milionů lidí. Jsou totiž odkázáni na dovoz obilí z Ukrajiny. Hrozbu způsobuje ruská blokáda černomořských přístavů, odkud Ukrajinci obilí vyvážejí. Hlavně do Egypta a východní Afriky. Indie z obavy, že se díky ukrajinské válce světový obchod s obilím zhroutí a ona nakonec nenakrmí ani vlastní obyvatelstvo, svůj vývoz obilí omezila. Rusové jej zastavili vůbec.

Výjimku tvoří nakradené ukrajinské obilí z oblastí jimi obsazených. Dodávají je příteli Bašáru Asadovi, aby mohl nakrmit své věrné.  (more…)

Lukáš Jelínek. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 31. 5. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Jelínek, Lukáš:  Lukáš Jelínek: Fialův vnitropolitický appeasement. In web ČRo Plus, 31. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Nechoď, Vašku, s pány na led, mnohý příklad známe, že pán sklouzne a sedlák si za něj nohy zláme.“ Tento epigram Karla Havlíčka Borovského platí i po bezmála 180 letech. To jen premiér Petr Fiala na něj zapomněl a investuje do vztahu s prezidentem Milošem Zemanem víc, než je potřeba. Připomíná, že se názorově liší, ale oceňuje, jak z jeho pohledu rychle prezident loni jmenoval vládu, i soulad nad aktuálními postoji k zahraniční politice.

Zjevně se nechce na sklonku Zemanova mandátu vysilovat vzájemnými konflikty, a tak kolem Hradu našlapuje po špičkách.

Leč nevyplácí se mu to. Zeman není parťák do nepohody. Přesvědčili se o tom už Fialovi předchůdci. Bohuslav Sobotka se také snažil dělat, co četl prezidentovi z očí. Na oplátku před ním za koaliční krize Zeman šermoval holí. Úcta k premiérovi veškerá žádná. Narazil i Andrej Babiš. Zeman mu vyčítá necitlivé chování v době, kdy byl hospitalizován, spíš je ale na obtíž Babišova otevřená nechuť ke kancléři Mynářovi. A kdybychom měli zůstat u Havlíčkova příměru, připomeňme, jak se svého času jako nejdůvěrnější přátelé drželi při náledí na Vysočině za ruce tehdejší penzista Zeman a předseda sociální demokracie Jiří Paroubek. I toto pouto rychle vzalo za své.

Zeman bere Fialu na milost, poněvadž má rád inteligentní, sečtělé a v kramflecích pevné politiky. Slabosti druhých však zneužívá a s oblibou z nich dělá šašky. (…)