Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Apolena Rychlíková. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 25. 8. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Nejzoufalejší snaha o politickou diskreditaci. Tančící finská premiérka politiku lidem přibližuje, ne odcizuje. In web ČRo Plus, 25. srpen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Záběry, kterak nejmladší premiérka světa, finská politička Sanna Marinová, tančí s přáteli na večírku, obletěly před časem celý svět. Ačkoliv se na nich neděje nic nestandardního, našli si političtí oponenti Sanny Marinové své důvody, proč se skrz ně snažit finskou premiérku zdiskreditovat. Ta se po sérii útoků, které rozvířili především ultrapravicoví trollové, rozhodla dokonce podstoupit test na drogy.

Vyšel negativně. Kromě toho, že kauza odkryla bezradnost politických oponentů stávající finské premiérky, odkryla i univerzálnější rozměr postavení žen ve vysoké politice. A znovu ukázala, nakolik je jim měřeno přísnějším metrem, než tomu bývá u mužů.

Situace, jako jsou ty z večírku Sanny Marinové, přitom běžně politiky přibližují. Ukazují, že jsou to lidské bytosti, mají vlastní soukromý život, přátele, nežijí pouze politikou a obecně mají i jinou než tu oficiální tvář.

Představa, že politika se odehrává pouze mezi škrobenými profesionály s vážnými obličeji, kteří nemají žádný jiný život, je absurdní. I proto, že zatímco neformální chování a schopnost jednat spontánně a s nadhledem je u mužů – politiků většinově vnímáno pozitivně: vzpomeňme na oceňovaný civilní přístup u Clintona, Havla nebo dokonce i Borise Johnsona. (…)

Daniel Kroupa. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 23. 8. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Kroupa, Daniel: Daniel Kroupa: Atentát – ani ve válce se nesmíme vzdávat lidskosti vůči nepříteli. In web ČRo Plus, 23. srpen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před nedávnem jsem v jednom komentáři psal o nebezpečném učení Alexandra Dugina, které považuji za ruskou verzi fašistické ideologie. Nevím, jak blízko má tento člověk k Vladimiru Putinovi, ale myšlenky odpovídají tomu, co zaznívá z projevů ruského vůdce. V tomto smyslu jistě nese jistou odpovědnost za nespravedlivou válku, kterou jeho země vede proti Ukrajině.

Nemám k němu sebemenší sympatie a vadí mi, když se o něm mluví jako o filosofovi, protože podle mého přesvědčení je to, co učí, v rozporu s etickou dimenzí této disciplíny. Z filosofického hlediska je tato ideologie, bez ohledu na to, z jakých zdrojů vychází, zajímavá jen jako exemplář pokřiveného způsobu uvažování.

Přesto mě zpráva o tom, že jeho dcera Darja 20. srpna 2022 zahynula při bombovém atentátu, nijak nepotěšila. Sice i ona se údajně podílela na propagandistické kampani svého otce, čímž nesla podíl na rozdmycháváni nenávistných vášní proti Ukrajině a proti Západu a tedy i spoluvinu. V civilizované demokratické zemi by možná patřila před soud, ale ani její postavení a ani její činnost z ní nedělají legitimní cíl bombového útoku. (…)

Petr Holub. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 24. 8. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Holub, Petr: Petr Holub: Dvacet korun za kilowatthodinu? S panikou ještě počkejte. In web ČRo Plus, 24. srpen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Špatné zprávy z Lipska vyděsily každého – trhy, vlády i spotřebitele. Na tamní burze přeskočila cena kontraktů za elektřinu hranici 700 eur za megawatthodinu, tedy historický vrchol. Je to sotva rok, kdy elektřina stála desetkrát méně. V překladu pro českého spotřebitele: loni se cena za kilowatthodinu držela v tuzemsku pod pěti korunami, letos překročila hranici šesti korun.

Ovšem v Lipsku se teď prodává za 17 korun, a to je ještě míněno bez daní a všech poplatků za dodávky i ekologii.

Zdá se tedy, že opravdu žijeme ve fantasmagorickém světě, kde se mohou uskutečnit i ty nejtemnější vize, například od světoznámého filozofa Slavoje Žižka: „Čeká nás dlouhá a studená evropská zima, plná kalamit, nedostatku energií a nepokojů. Mrznoucí senioři, hladové děti, prázdné regály supermarketů, neúnosný růst životních nákladů, peníze ztrácející na hodnotě, stávky a pouliční protesty,“ uvedl v textu pro Project Syndicate.

Člověk se někdy rád vyděsí, v tomto směru ale Žižkova apokalypsa překračuje hranici snesitelnosti. Tím spíše, že při cenách energií na pětinásobku dosavadních poměrů si lze představit leccos. (..)

Jan Fingerland. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 24. 8. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: Svět v ukrajinském poločase. In web ČRo Plus, 24. srpen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Války neznají jen bojující strany, ale také diváky, spolupachatele nebo pomocníky. Platí to i pro ruskou invazi na Ukrajinu. Jak vypadají postoje různých zemí po půl roce válčení? Postoj světa samozřejmě zásadně ovlivnil fakt, že Rusko nezvítězilo během pár dní, jak možná Putin plánoval.

Pak by možná věci vypadaly hodně jinak. Jenže Ukrajinci se ubránili, a státníci z různých částí zeměkoule museli zaujmout nějaké trvalejší stanovisko.

Už před válkou ruská propaganda, a její spolupracovníci v zahraničí, rádi zdůrazňovali rozdíl mezi „válkychtivými Anglosasy“ a prý „rozumnou Evropou“. Mysleli to sice trochu jinak, ale v jistém smyslu to byla pravda. (..)

Jefim Fištejn. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 23. 8. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fištejn, Jefim: Jefim Fištejn: Všichni nejsme Rushdie. In web ČRo Plus, 23. srpen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pokus horlivého muslimského mladého muže veřejně naplnit fatvu, což je něco jako hrdelní rozsudek, kterou íránský ajatolláh Rúholláh Chomejní v roce 1989 uvalil na Salmana Rushdieho za jeho dílo Satanské verše pokládané za rouhačské, vzedmul v západním tisku vlnu nevole a odsouzení. Útok dýkou dostal spisovatele na nemocniční lůžko a jeho následky budou každopádně značné.

Spor v tisku se vede ani ne tolik o zdraví oběti, jako o smyslu samotného náboženského prokletí. Ajatolláh Chomejní umřel záhy po uložení fatvy, jenže skon duchovního fatvu neruší, platí dál donekonečna. Salman Rushdie přes třicet let žil fatvou ohrožen, i přes policejní ochranu, kterou mu poskytoval americký stát, jehož je dávno občanem.

Západní veřejnost ve svém vnímání náboženské kletby se rozdělila na tři tábory. Jedni ji podporovali, druzí odsuzovali, třetí s ní sice nesouhlasili, ale uznávali, že Rushdieho dílo má rouhačské vyznění. Jinými slovy, snažili se chápat citové pohnutky, jež vedly k uvalení kletby.

Pro tuto poslední skupinu byl typický postoj tehdejšího amerického prezidenta Jimmyho Cartera, který ve své dobrotivé omezenosti volal po větší vyváženosti mezi odsouzením trestného činu a porozuměním pro ty, kdo se cítili rouhačstvím uráženi. V zásadním článku pro deník The New York Times napsal: „Rushdieho právo na svobodné vyjadřování svého názoru nesmí být doprovázeno jeho bezvýhradnou podporou. Je třeba uznat, že jeho verše jsou přímou urážkou milionů muslimů, jejichž posvátná věrouka jím byla hrubě pošlapána.“ (…)

Ondřej Soukup. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 23. 8. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Soukup, Ondřej: Ondřej Soukup: Pro obyčejné Rusy kousek od Moskvy není válka žádné téma. In web ČRo Plus, 23. srpen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Pro ně je válka virtuální, vůbec si nepřipouštějí, že by se jich mohla týkat. Jako kdyby se odehrávala někde v Africe,“ vyprávěl mi kamarád Dima, který se právě vrátil z dvoutýdenního pobytu se svém rodném městě Kaluga, nějakých dvě stě kilometrů na jihozápad od Moskvy. Počítačový inženýr žije v Česku už skoro deset let a teď to bylo kvůli rodinným důvodům poprvé za poslední tři roky, kdy byl v Rusku. (…)

Pavel Eisner. Úryvek z Traktátu o češtině. Režie Jan Žáček.

Účinkuje Petr Haničinec.

Natočeno 1992. Obnovená premiéra 23. 8. 2022 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.; 13 min) v cyklu Dopolední četba.

Karel Hvížďala. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 22. 8. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Za Hitlera mohli Němci, za Putina mohou Rusové. In web ČRo Plus, 22. srpen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Každý z nás má vinu, pokud zůstal nečinný. Pasivita ví, že je morálně vinna každým selháním, které zanedbává povinnost chopit se jakékoliv možné aktivity k ochraně ohrožených, k ulehčení bezpráví, k odpírání zlu. Kdo se zúčastnil rasového šílenství, kdo se smiřoval se zločiny, k nimž docházelo, ten je nejen odpovědný, nýbrž musí se morálně obrodit.“

To jsou slova německého filosofa Karla Jasperse, která sepsal v době, kdy byl vyhozen z univerzity a vydal těsně po druhé světové válce pod názvem Die Frage der Schuld, Otázka viny.

A už tehdy, v roce 1946, americký důstojník, dohlížející na obnovení chodu univerzity v Heidelbergu, Jaspersovi děkoval s tím, že není napsána jen pro Němce, nýbrž také pro svědomí vítězných spojenců a občany celé naší civilizace.

Přesto před několika dny právě německý kancléř Olaf Scholz prohlásil: „Německo nepřestane vydávat víza do schengenského prostoru Rusům.“ Podle něj za válku nejsou běžní Rusové zodpovědní. A dodal: „Je to Putinova válka. Proto je pro mě těžké tuto myšlenku přijmout.“ A to přesto, že v němčině navíc slovo Die Schuld neznamená jen vinu jako v češtině, ale i dluh. Němcům tedy jasně připomíná budoucnostní dimenzi, volá po nápravě, po morální obrodě a po splácení dluhu a odčinění zla, ať bude učiněné kdekoliv. (…)

Jan Vávra. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 21. 8. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Vávra, Jan: Jan Vávra: Kdo je bezpečnostní hrozbou? In web ČRo Plus, 21. srpen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Koalice Spolu, kterou tvoří ODS, TOP 09 a KDU, nedávno oblepila celou zemi předvolebními billboardy, které mají občany varovat před Andrejem Babišem. Koalice tvrdí, že Babiš představuje bezpečnostní hrozbu a je agentem Vladimira Putina. Další billboardy zobrazují Babiše jako toho, kdo společnost rozděluje.

Nejen mezi Babišovými příznivci vyvolala kampaň na sociálních sítích bouřlivé reakce, pochopitelně většinou negativní. Kritici mimo jiné namítají, že je kampaň k Babišovi nespravedlivá. (…)

Některé billboardy třeba viní Babiše z toho, že neřešil naši energetickou nezávislost. Pravdou je, že energetickou závislost na Rusku neřešily ani předchozí vlády, ve kterých zastávala ODS klíčovou pozici.

Andrej Babiš určitě nepatřil k rozhodným odpůrcům Putina, k ostřejší reakci za výbuchy ve Vrběticích se jako premiér odhodlal až ve chvíli, kdy hrozilo zveřejnění účasti ruských tajných služeb. Nicméně politika jeho vlády nevybočovala z našeho prozápadního směřování, i když byla podobně jako v případě všech předchozích vlád doprovázena tradičním protievropským kverulantstvím, kompenzovaným proamerickou rétorikou. (…)

Ondřej Houska. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 21. 8. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Houska, Ondřej: Ondřej Houska: Zbytek EU těžko pochopí hlasování o důvěře vládě. In web ČRo Plus, 21. srpen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V dějinách státu se vyskytnou situace, kdy by domácí politické spory měly jít stranou a politická elita by měla ukázat schopnost spolupracovat. ČR neřeší osudová dilemata, jako je válka, ale jen předsednictví EU. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš před začátkem předsednictví prohlásil, že se během šesti měsíců nepokusí vládu svrhnout vyvoláním hlasování o důvěře. Uplynulo pár týdnů a Babiš prohlašuje, že vláda se chová tak špatně, že se jí ve sněmovně pokusí nedůvěru vyslovit. (…)