Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

22. 8. 2022

Mělo by Česko dát vale čínské hedvábné stezce? Včera bylo pozdě (2022)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 9:05

Jiří Leschtina. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 20. 8. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Leschtina, Jiří: Jiří Leschtina: Mělo by Česko dát vale čínské hedvábné stezce? Včera bylo pozdě. In web ČRo Plus, 20. srpen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Lotyšsko a Estonsko následovaly sousedskou Litvu a opustily sdružení 16+1, které kolem sebe shromáždila komunistická Čína pod vznešeným názvem Spolupráce Čína – střední a východní Evropa. A jestli někdo měl být inspirován únikem pobaltských zemí z problematického svazku Číny a postkomunistických států střední a východní Evropy, tak česká vláda.

Vždyť právě Fialův kabinet má v programovém prohlášení, že provede revizi vztahů nejen s Ruskem, ale i s Čínou. A letos na jaře zahraniční výbor Poslanecké sněmovny přijal jednomyslné doporučení, aby Česká republika z čínského projektu vystoupila. A to nejlépe v koordinaci s některými dalšími státy.

Z tohoto hlediska se estonské a lotyšské „sbohem“ jeví jako naše nevyužitá příležitost. A vláda, jejíž ministr zahraničí Jan Lipavský už jako opoziční poslanec vyzýval k ukončení české účasti v 16+1, by měla vysvětlit, na co ještě čeká. (…)

18. 8. 2022

Tank mířil na Kafku 1/2 (2022)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 22:02

Heinrich Böll. Výběr z deníkových zápisků spisovatele, který se stal očitým svědkem sovětské invaze v srpnu 1968 v Praze. Překlad Michael Půček. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Režie Lukáš Hlavica.

Účinkuje Lukáš Hlavica.

Natočeno 2022. Premiéra 18. – 19. 8. 2022 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.

Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Heinrich Böll: Tank mířil na Kafku. Svědectví západoněmeckého spisovatele o pražském jaru 1968. In web ČRo 3 Vltava, 18. srpen 2022 (článek). – Cit.: (…)  Když Heinrich Böll přijel s rodinou 20. srpna 1968 na pozvání Československého svazu spisovatelů do Prahy, aby se zde seznámil s vývojem tzv. pražského jara, netušil, že se záhy stane očitým svědkem sovětské vojenské invaze. Výběr ze zápisků oněch několika dnů v Praze je zajímavým svědectvím význačného západoněmeckého spisovatele, pro něhož byla svoboda nedělitelná.

Osmašedesátý ve světle války na Ukrajině (2022)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 9:49

Daniel Kroupa. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 17. 8. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Kroupa, Daniel: Daniel Kroupa: Osmašedesátý ve světle války na Ukrajině. In web ČRo Plus, 17. srpen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Osmašedesátý rok si obvykle připomínáme 21. srpna v souvislosti se sovětskou okupací, vůči níž jsme se vojensky nebránili. Letos se nám tato událost vybavila již 24. února, kdy Ruská federace zaútočila na Ukrajinu a zdálo se, že očekávala stejně slabý odpor jako kdysi v Československu.

Jenže Ukrajinci se zachovali jinak: zmobilizovali své síly k obraně a Rusku se tuto zemi nepodařilo dobýt ani po půl roce.

Člověk se sotva ubrání otázce, zda jsme se tehdy i my neměli bránit. Vždyť tím, že jsme tak neučinili, se v několika generacích jako samozřejmost zakořenilo přesvědčení, že to nejsme my, kdo utváří svobodným jednáním svůj osud, ale jsou to jiní, a jen občas nám dějiny poskytnou možnost se rozhodnout, ke komu bude výhodné se přivinout. To opravdu není smýšlení sebevědomého a suverénního národa, ale etnika s podlomeným mravním charakterem a chabou vůlí k nezávislé existenci. (…)

Babiš prášil jako Zeman. I happyend je stejný (2022)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 8:18

Jan Lipold. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 17. 8. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Lipold, Jan: Jan Lipold: Babiš prášil jako Zeman. I happyend je stejný. In web ČRo Plus, 17. srpen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Temné a ještě temnější předpovědi příštího prezidentského mandátu soudí, že Andrej Babiš by byl jen pokračováním Miloše Zemana jinými prostředky. Ne tak docela a ve všem, ale v pojetí úřadu jako mocenského buldozeru, eventuálně bagru rozhodně. A na ústavu by se v hradním antikvariátu prášilo dál jako v uplynulém desetiletí.

Takové představy se odvozují od politické povahy a politického životopisu obou protagonistů. Podporují je ale i jiné, subtilnější úkazy. Třeba záliba Zemana a Babiše v silných slovech na něčí adresu. Která končí u prohraného soudu, to tedy v případě, že má protistrana svatou trpělivost.

V těchto dnech začala běžet měsíční lhůta, v níž má Andrej Babiš zaslat omluvný dopis paní Janě Filipové. Ta ho zažalovala za to, že v roce 2018 o lidech, kteří proti němu demonstrovali, prohlásil, že jsou zaplacení. Jana Filipová byla mezi nimi.

„OznacÌŒení demonstrantů za zaplacené a objednané jsou dehonestující a urážlivá a za tato tvrzení se tímto omlouvám,“ bude znít poslední věta z dopisu, který soud nařídil pravomocným rozsudkem. (…)

17. 8. 2022

Psychologické eseje 1/3 (2022)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 11:22

Zdeněk Matějček. Výběr z textů světově uznávaného dětského psychologa. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Režie Izabela Schenková.

Účinkuje Vasil Fridrich.

Natočeno 2022. Premiéra 15. – 17. 8. 2022 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) k 100. výročí narození Z. Matějčka v cyklu Dopolední četba.

Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Před 100 lety se narodil světově uznávaný dětský psycholog Zdeněk Matějček. Poslechněte si jeho eseje. In web ČRo 3 Vltava, 17. srpen 2022 (článek). – Cit.: „Psychologie není jen studená, morálně neutrální věda – může přece pomáhat, může sloužit k dobrému, může dávat naději i radost ze života,“ píše v jedné ze svých publikací profesor Zdeněk Matějček. Toto své kredo naplňoval celým svým životem i dílem. Jako nesmlouvavý zastánce klasického modelu rodiny byl jedním z prvních kritiků socialistické kolektivní výchovy. Na Vltavě uvádíme výběr z jeho esejů.  (…)

Zdeněk Matějček (16. 8. 1922 – 26. října 2004) vystudoval filozofii a češtinu na Filozofické fakultě UK, nevydal se však na dráhu pedagoga, ale začal pracovat jako klinický psycholog v různých výchovných ústavech, v padesátých a šedesátých letech pak v Dětské psychiatrické ambulanci KÚNZ v Praze. Následovalo působení v Institutu pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů, později, od roku 1991 až do konce života v Psychiatrickém centru Praha.  (..)

16. 8. 2022

Nejsme v Rusku, nebojme se proto diskuse o vízech Rusům ani o přístupu k Ukrajině (2022)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 16:47

Lukáš Jelínek. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 16. 8. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Jelínek, Lukáš: Lukáš Jelínek: Nejsme v Rusku, nebojme se proto diskuse o vízech Rusům ani o přístupu k Ukrajině. In web ČRo Plus, 16. srpen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Předností demokratického světa je, že v něm panuje pluralita názorů, jež se také mohou vyvíjet v čase. Neexistuje jediná oficiální doktrína, kterou vládci typu Vladimira Putina vnucují celé společnosti. Díky tomu se dnes napříč Evropou vede debata o nevydávání víz ruským občanům, přičemž zítra nás naopak může čekat diskuse o tom, jak neeskalovat napětí, jak pečovat o demokracii na starém kontinentu a jak ji šířit i za ruské hranice.

K přísné vízové politice se o víkendu přihlásilo Polsko, prosazují ji také Lotyšsko, Litva a Estonsko. Vstřícnému přístupu naopak fandí Řecko, Španělsko, Itálie, Francie, Finsko, Chorvatsko, Kypr, Maďarsko, Slovinsko a Rakousko.

Podle vyjádření kancléře Olafa Scholze se k němu přiklání i Německo. Česká republika má blíže k radikálům, jejichž postoje formují vlastní dřívější zkušenosti s Ruskem. Plošné pozastavení víz pro všechny ruské občany prosazuje zejména ministr zahraničí Jan Lipavský. Pyšní se tím, že jsme jako první členský stát Evropské unie plošně pozastavili vydávání víz Rusům už den po invazi na Ukrajinu. Tento stav by měl podle vládního rozhodnutí trvat minimálně do konce března 2023.

S kabinetem by šlo polemizovat například tím, že když už jednou někde občané Ruské federace vstoupí do schengenského prostoru, těžko je z něj půjde jinde vytlačit. A absolutní shoda v této věci se v Unii nerýsuje. (…)

15. 8. 2022

Babiš konflikty potřebuje. Žije z nich (2022)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 10:03

Jindřich Šídlo. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 13. 8. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Šídlo, Jindřich: Jindřich Šídlo: Babiš konflikty potřebuje. Žije z nich. In web ČRo Plus, 13. srpen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Andreji Babišovi je nutné přiznat jednu mimořádnou schopnost. Dokázal se stát prominentem v každém režimu, ve kterém žil – a přesto se stále umí tvářit jako utiskovaný outsider, v podstatě disident, který se postavil zlu a teď za to schytává jednu ránu za druhou. (…)

10. 8. 2022

Radikalizují se občané i politici, tím spíš záleží na chladných hlavách policistů (2022)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 14:46

Lukáš Jelínek. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 9. 8. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Jelínek, Lukáš: Lukáš Jelínek: Radikalizují se občané i politici, tím spíš záleží na chladných hlavách policistů. In web ČRo Plus, 9. srpen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kdyby šla policie s kanónem na komára dejme tomu na rozvášněné technoparty, veřejné mínění by ji chválilo, možná i hecovalo. Na politickém mítinku se ale nosí onačejší způsoby, to by muži zákona měli vědět. Proto výsledek pondělní porady policejního prezidenta Martina Vondráška s jeho podřízenými napříč republikou není vůbec k zahození.

Je jím rozhodnutí o proškolení lokálních velitelů o zásazích a přítomnosti policie na shromážděních. Nepůjde prý jen o teorii, ale také o sdílení dobré praxe, zejména policie z metropole.

Incidenty v Borovanech, kde došlo k zakleknutí autistického mladíka, jenž odcizil svolavatelům mítinku z hnutí ANO reproduktor, a v Českém Krumlově, kde neuniformovaní příslušníci odvezli na služebnu ženu, která měla jednoho z nich v davu napadnout, policii jednoznačně poškodily. A to přesto, že policisté na obou místech bránili výtržnostem. Činili tak ale neadekvátním způsobem a pouze přilili olej do ohně. (…)

7. 8. 2022

21. století začalo v roce 1989. Kdy skončí? (2022)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 18:18

Karel Hvížďala. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 4. 8. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: 21. století začalo v roce 1989. Kdy skončí? In web ČRo Plus, 4. srpen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Podíváme-li se na historii dlouhým objektivem, jak kdysi napsal profesor Robert Kvaček, vidíme, že 19. století bylo hodně dlouhé, začalo roku 1789 Francouzskou revolucí a trvalo až do roku 1914, kdy začala první světová válka. 20. století bylo krátké, trvalo jen do roku 1989, kdy se začalo hroutit sovětské impérium. Jak dlouho potrvá 21. století, nevíme.

Průběh války Ruska s Ukrajinou spíše ukazuje na to, že rozpad poslední koloniální říše by mohl pokračovat, a to přesto, že ruská společnost je tradičně militarizovaná a přála by si své impérium rozšířit. (…)

Až se zima zeptá… (2022)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 12:02

Lída Rakušanová. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 5. 8. 2022 (ČRo Plus, ) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rakušanová, Lída: Lída Rakušanová: Až se zima zeptá… In web ČRo Plus, 5. srpen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Chladné bazény, studená voda ve sprchách sportovišť, konec s nasvícením fasád reprezentativních budov i s šuměním proudů vody v městských kašnách. To jsou důsledky jen několika z celé řady úsporných opatření, která v těchto dnech zavádí severoněmecké město Hannover.

Obdobně si počíná řada dalších měst a obcí v Německu. Protože každá kilowatthodina, uspořená teď, znamená o to víc plynu v zásobnících na zimu. Až půjde opravdu do tuhého.

Chladné bazény, studená voda ve sprchách sportovišť, konec s nasvícením fasád reprezentativních budov i s šuměním proudů vody v městských kašnách. To jsou důsledky jen několika z celé řady úsporných opatření, která v těchto dnech zavádí severoněmecké město Hannover.

Obdobně si počíná řada dalších měst a obcí v Německu. Protože každá kilowatthodina, uspořená teď, znamená o to víc plynu v zásobnících na zimu. Až půjde opravdu do tuhého. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress