Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Ivan Štern. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 11. 12. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Štern, Ivan: Ivan Štern: Putin je proti Erdoğanovi břídil. In web ČRo Plus, 11. prosinec 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Viníka nedávného teroristického útoku na nevinné Istanbulčany na ulici Istiklal, který stál mnoho obětí na životě, našly turecké úřady okamžitě. Byli to Kurdové. Respektive kurdské milice. Tak mohl prezident Erdoğan zavelet svým pilotům a ti zaútočili na sousední syrské a irácké území, kontrolované údajně provinilými kurdskými milicemi.  (…)

Libor Dvořák. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 10. 12. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Dvořák, Libor: Libor Dvořák: Další kolo ruské mobilizace. In web ČRo Plus, 10. prosinec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak sdělují ruská nezávislá média, ale také generální štáb ukrajinské armády, už během této zimy by mohla přijít další vlna ruské mobilizace. Tím spíš, že když 31. října oficiálně končila první mobilizační vlna, prezident Putin žádný příslušný prezidentský výnos nepodepsal.

Sám Vladimir Putin se k možnosti další vlny mobilizace naposledy vyslovil ve středu na zasedání prezidentské Rady pro lidská práva. Tehdy rezolutně prohlásil, že ničeho takového přece není zapotřebí, protože zářijová a říjnová mobilizace přivedla do armády na 300 tisíc mužů.

Z těch je údajně polovina už přímo na frontě a polovina se zatím připravuje ve výcvikových prostorech. Jenže ouha – když ruský prezident něco takového tak vehementně tvrdí, zkušenost nás učí, že bychom raději měli být připraveni na pravý opak.

A vskutku – třeba podle vojenského analytika Jana Matvejeva jsou tu hned přinejmenším tři okolnosti, proč bychom další kolo mobilizace měli očekávat. Za prvé tu nejsou žádné známky toho, že by se úřady pokračování tohoto mezi lidmi nanejvýš nepopulárního kroku hodlaly vzdát a ponechávají si otevřené všechny možnosti. (…)

Jakub Řehák. Úvaha básníka a esejisty psaná pro rozhlasový cyklus K čemu je dobré dobré umění. Připravil Petr Gojda. Čte autor. Režie Dimitrij Dudík.

Natočeno 2022. Premiéra 10. 12. 2022 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu Esej  a Víkendová příloha.

Klára Notaro. Glosa.

Natočeno 2022. Premiéra 8. 12. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Glosa Plus.

Lit.: Notaro, Klára: Klára Notaro: Čtyři lety za život. In web ČRo Plus, 8. prosinec 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Ke hvězdám mediálního světa ve Francii patří inženýr Jean-Marc Jancovici. Tento vědec razí teorii, že se lidstvo musí uskromnit, chce-li si nadále užívat naší Země ve snesitelných klimatických podmínkách. Lidstvem, které se má uskromnit, míní vyspělou západní společnost, jejíž průmysl už téměř 200 let ovlivňuje klima.

Jancovici upozorňuje, že je nejvyšší čas omezit spotřebu fosilních paliv, jejichž používání přispívá ke globálnímu oteplování. Sám Jancovici nejezdí autem a pokud možno nelétá. Právě létání Jancovici považuje za věc, bez které by se lidé měli obejít. Říká, že letadlem cestuje jen desetina lidstva a že ve většině případů jsou jejich cesty zbytečné. (…)

Libor Dvořák. Kompletní audiokniha.

Natočeno 2022. Premiéra 8. 12. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Dvořák, Libor: Libor Dvořák: Dopady stropu na ruskou ropu. In web ČRo Plus, 8. prosinec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Toto pondělí vstoupilo v platnost další sankční opatření EU vůči Rusku – embargo na dodávky ruské ropy. Zákaz dovozu se vztahuje na surovinu dopravovanou po moři, zatímco ropovod Družba, fungující už od sovětských časů, jeho součástí není – Maďarsko, Slovensko a Česká republika ho dočasně ještě mohou využívat.

Přesto se však celkový objem ruské ropy, dodávané do EU, skokově snižuje o 90 procent. Zároveň platí i cenový strop ve výši 60 amerických dolarů za barel. (…)

Daniel Kroupa. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 7. 12. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Kroupa, Daniel: Daniel Kroupa: Macronovo chlácholení diktátora. In web ČRo Plus,7. prosinec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona pronesená při návštěvě ve Spojených státech o tom, že při jednání o míru bude třeba Rusku poskytnout bezpečnostní záruky, vyvolala kritiku z řady zemí. Těmi bezpečnostními zárukami zjevně pan prezident mínil otázku rozšiřování NATO a rozmístění raket ve střední a východní Evropě.

Zároveň dal najevo, že i nadále hodlá vést diplomatická jednání s prezidentem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Taková jednání, k nelibosti bránící se Ukrajiny, vede rovněž německý kancléř Olaf Scholz. (…)

Ivan Hoffman. Glosa.

Natočeno 2022. Premiéra 7. 12. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Glosa Plus.

Lit.: Hoffman, Ivan:  Ivan Hoffman: Kniha Jób. In web ČRo Plus, 7. prosinec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před pěti lety vznikla pozoruhodná nahrávka knihy Jób, přebásněné Danielem Rausem, s Ivanem Trojanem, jehož hlasem promlouvá Jób s Bohem, který si propůjčil hlas Viktora Preisse.

Otázka, kterou člověk s biblickým Jóbem řeší odnepaměti, totiž „proč se dobrým lidem stávají špatné věci“, dnes natolik rezonuje s tím, co se kolem nás děje, že se z toho již zaprášeného cédéčka s podtitulem Člověk soudí Boha stala horká aktualita.

Jsou šťastná, nicméně spíše vzácná údobí, kdy se špatné věci dobrým lidem dějí sporadicky. Stane-li se tak, představuje to individuální zkoušku víry, neboť člověk pověřil Boha odměňovat dobro a trestat zlo, a odchylka všemohoucího od takového zadání je mrzutostí. Když se dnes rozhlédneme kolem sebe, nepozorujeme, že by nápadně ubylo lidí dobrých. Dramaticky ovšem přibylo dobrých, kterým se děje zlé. A to už je problém.

Člověku se nechce smířit s tím, že se dobrým lidem dějí špatné věci bez příčiny. Tím spíše, když máme pocit, že špatní lidé jsou ve výhodě, dobro že se nevyplácí, neboť špatnému projde každá špatnost.  (…)

Apolena Rychlíková. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 4. 12. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Proč by nás měly zajímat Dny proti násilí na ženách. In web ČRo Plus, 4. prosinec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Od roku 1999 se každého 25. listopadu celosvětově připomíná násilí páchané na ženách. Toto datum je pak každoročně následováno šestnácti „akčními“ dny, které mají na problematiku násilí páchaného na ženách upozorňovat. Jedná se o symbolické období právě mezi 25. listopadem a 10. prosincem, kdy slavíme Den lidských práv. V České republice se však – alespoň co se politiky týká – stále jedná o výrazně podreprezentované téma.

Reprezentativní výzkumy přitom ukazují, že psychickému anebo sexuálnímu násilí byla v České republice po dosažení 15 let věku vystavena každá třetí žena. Celoevropský výzkum FRA upozorňuje, že každá pátá žena byla vystavena nebezpečnému pronásledování a každá druhá se setkala s jednou nebo více formami sexuálního obtěžování.

Obecně patří násilí na ženách k nejrozšířenějšímu jevu porušování lidských práv. Řešení problému domácího a sexuálního násilí ale nemá v Česku dostatečnou politickou podporu. Nastavení systémových kroků vláda stále odkládá. (…)

Jan Fingerland. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 5. 12. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: OSN kdysi stvořila úspěšný stát, ale dnes mluví o katastrofě. In web ČRo Plus, 5. prosinec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Valné shromáždění OSN schválilo velkou většinou rezoluci, kterou si připomnělo vznik Izraele – ale jaksi v obráceném smyslu, totiž jako „katastrofu“, totiž palestinskou. Tím napsalo další pozoruhodnou kapitolu do velkého příběhu na téma boje o výklad historie – i své vlastní.

Státy zastoupené na půdě Organizace spojených národů se sešly zhruba v okamžiku, kdy si mnozí Izraelci připomínali 75. výročí rezoluce OSN od rozdělení Palestiny z roku 1947. Mezinárodní společenství se tehdy rozhodlo, že spor o tamní území může vyřešit vytvořením dvou států, židovského a arabského. Toto řešení navrhla jedenáctičlenná komise, jejímž členem bylo i Československo. (…)