Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Prof. dr. František Patočka. Přednáška k 125. výročí narození Louise Pasteura.

Natočeno 1946. Premiéra 30. 12. 1946 (Praha I, 13:45 – 14:00 h.).

Ing. František Kučera. Přednáška.

Čte autor.

Natočeno 1948 (studio Karlín). Premiéra 4. 11. 1948 (Praha II, 16:30 – 16:45 h.).

Joža Romanov. Přednáška.

Natočeno 1948. Premiéra 4. 11. 1948 (Praha II, 6:30 – 6:40 h.) v cyklu  Zemědělský rozhlas.

Dr. Ludmila Turečková. Přednáška.

Hovoří dr. Ludmila Turečková, JUDr. Josef Tureček, děkan právnické fakulty a redaktor Bohdan Pašvic.

Natočeno 1948. Premiéra 4. 11. 1948 v rámci cyklu Žena odpovídá ženám (Praha, 13:45 – 14:00 h.).

Marie Drahoňovská. Přednáška. Režijní dozor Jiří Horčička.

Natočeno 1948. Premiéra 4. 11. 1948 v rámci Půlhodinka pro ženy (Praha, 11:00 – 11:30 h.).

Anna Sedlmayerová. Přednáška. Režijní dozor Jiří Horčička.

Natočeno 1948. Premiéra 4. 11. 1948 v rámci Půlhodinka pro ženy (Praha, 11:00 – 11:30 h.).

Matěj Schneider. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 3. 12. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Schneider, Matěj: Matěj Schneider: Počítač Huntera Bidena je reálná kauza ve špatných rukou. In web ČRo Plus, 3. prosinec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na americké mediální scéně se sousloví „laptop Huntera Bidena“ poprvé objevilo těsně před prezidentskými volbami v roce 2020, a to velmi třaskavě. Deník New York Post uveřejnil zprávu o obsahu počítače syna (tehdy ještě nezvoleného) prezidenta Bidena. Hunter Biden dlouhodobě zápolí se závislostí na drogách, takže velkou část pozornosti na sebe strhly nejrůznější explicitní fotky – za to si z velké míry mohla redakce New York Postu sama.

Pod bulvárním nánosem s minimální hodnotou tak pro mnohé mohl zapadnout podstatnější podtext obsahu Hunetrova počítače, u kterého existuje reálný veřejný zájem na rozkrytí: těžil Hunter Biden neférově z vysokého postavení svého otce? A věděl o všem Joe Biden? (…)

Boris Klepal. Úvaha hudebního kritika psaná pro rozhlasový cyklus K čemu je dobré dobré umění. Připravil Petr Gojda. Režie Dimitrij Dudík.

Čte autor.

Natočeno 2022. Premiéra 3. 12. 2022 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.

Libor Dvořák. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 30. 11. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Dvořák, Libor: Libor Dvořák: Devadesáté výročí Stalinem vyvolaného hladomoru na Ukrajině. In web ČRo Plus, 30. listopad 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Do Kyjeva se o tomto víkendu sjeli hned tři evropští premiéři – šéfové vlád Polska, Litvy a Belgie. Důvod byl jasný: připomenout si již 90. výročí hladomoru na Ukrajině, který uměle vyvolal sovětský diktátor Stalin. Hladomor trval půldruhého roku a odnesl životy 4 až 6 milionů Ukrajinců. Při letošních smutečních ceremoniích si však ukrajinští i zahraniční politici povšimli spíše aktuálních souvislostí tohoto tragického jubilea.

Polský premiér Mateusz Morawiecki prohlásil, že současná válka Ruska proti Ukrajině by mohla vést k novému hladu v jiných částech světa.

Doslova řekl: „Setkáváme se u příležitosti výročí hladomoru, který uměle vyvolal ruský komunistický režim. Jenže zároveň stojíme na prahu jiného umělého hladu, který Rusko může vyvolat v části Afriky a jihovýchodní Asie.“

K výročí se velmi jednoznačně vyslovil i šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Ten na svém telegramovém účtu slíbil, že „Rusové zaplatí za všechny oběti hladomoru a jednou se zodpoví i za všechny své současné zločiny“: „Na hladomor jsme nezapomněli. Víme, kdo je autorem této genocidy. Zároveň ale také vidíme, kdo chce dnes vyvolat chladomor.“ (…)

Vladislav Chodasevič. Úvaha ruského exilového básníka o italském městě Benátky. Překlad Petr Borkovec. Režie Dimitrij Dudík.

Účinkuje Jiří Ornest.

Natočeno 2004. Repríza 1. 12. 2022 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.; 13 min) v cyklu Dopolední četba.

Lit.: anonym: Vladislav Chodasevič: Město rozchodu. Úvaha ruského exilového básníka o italských Benátkách. In web ČRo 3 Vltava, 1. prosinec 2022 (článek). – Cit.: Hledat sebe sama, zachytit a pojmenovat stavy duše, vyjádřit napětí mezi sebou a světem. Takové je zásadní téma v poezii ruského spirituálního básníka Vladislava Chodaseviče. Promítá se i do jeho úvahy o italském městě Benátky.  (…)

Ačkoliv Vladislav Chodasevič (1886-1939) spoluvytvářel básnickou kulturu Ruska, nenašel pro své psaní porozumění v širokém okruhu čtenářů. Básnický názor si formoval v atmosféře ruského symbolismu na začátku 20. století, styl symbolistů nicméně opustil a vypracoval si způsob vlastní, s důrazem na věcnost a přesnost. Od roku 1922 žil v emigraci v Evropě, za ruský jazyk i ruskou literaturu však cítil odpovědnost. Autorem, ke kterému se vztahoval a jehož ctil, byl A.S.Puškin.