Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Podcast připravil a moderuje Petr Gojda.

Hovoří Josef Šlerka.

Natočeno 2026. Webová premiéra 13. 8. 2026 (Investigace.cz, 25 min.).

Lit.: Gojda, Petr: Odposlech: Sociální inženýrství v podání AI. Překročili jsme nebezpečnou hranici. In web Investigace.cz, 13. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Měla to být rutinní zkouška hackerských dovedností velkých AI modelů, pokus britského AI Security Institutu ale musel být na konci července předčasně ukončen. Jeden z testovaných AI agentů se místo úprav softwaru pustil do přesvědčování lidí, lhaní, manipulací a následně i zametání stop. Co nám to říká o současných schopnostech generativních jazykových modelů? (…)

Připravili Martin Groman a Michal Stehlík.

Hosty jsou vedoucí Muzea československých legií a projektu Legiovlak Jiří Charfreitag a historici Milan Mojžíš a Zdeněk Špitálník.

Natočeno 2026. Webová premiéra 1. dílu 12. 8. 2026 (Opinio, 39 min.); 2. dílu 19. 8. 2026 (Opinio, 41 min.); 3. dílu 26. 8. 2026.

Obsah: 1. Zrod legií – 2. Roky, co rozhodly – 3. Návrat domů.

Lit.: anonym: Přepište dějiny v Legiovlaku: Zrod legií. In web Opinio, 12. 8. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mimořádná série podcastu Přepište dějiny vzniká přímo na palubě Legiovlaku – historického vlaku, který se za jízdy, tažený parní lokomotivou, stává kulisou i součástí vyprávění o československých legiích. V prvním díle se Martin Groman a Michal Stehlík zaměří na počátky legionářského příběhu: kdy a proč českoslovenští vojáci začali bojovat v zahraničí, z jakých skupin se rodily první jednotky a jak se z dobrovolníků postupně formovalo hnutí, které mělo zásadně ovlivnit vznik Československa. (…)

Lit.: anonym: Přepište dějiny v Legiovlaku: Roky, co rozhodly. In web Opinio, 19. 8. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Druhý díl speciální série podcastu Přepište dějiny se odehrává opět na palubě jedoucího Legiovlaku, taženého parní lokomotivou. Tentokrát se pozornost obrací k vrcholné fázi legionářského příběhu v letech 1917 a 1918 – k době, kdy československé legie vstupovaly do velké politiky i vojenských dějin. Jak se z vojenských jednotek stal významný argument pro vznik samostatného státu? Jakou roli sehrály boje ve Francii, Itálii a především na ruské frontě a transsibiřské magistrále? A proč se právě toto období stalo jedním z klíčových momentů moderních českých dějin? O vrcholném období československých legií hovoří historici Milan Mojžíš a Zdeněk Špitálník.

Lit.: anonym: Přepište dějiny v Legiovlaku: Návrat domů? In web Opinio.cz, 26. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Třetí díl speciální série podcastu Přepište dějiny vzniká stejně jako předchozí části na palubě Legiovlaku – za jízdy historickým vlakem taženým parní lokomotivou. Tentokrát se vyprávění zaměřuje na dobu po skončení první světové války: co čekalo legionáře po návratu do nově vzniklého Československa a jak se jejich válečná zkušenost promítla do jejich dalších životů? Jaké místo získali legionáři v novérepublice, jak ovlivnili její armádu a veřejný život a jak se jejich osudy proměňovaly v dalších desetiletích – za první republiky, během okupace i po nástupu komunistického režimu? Příběh návratu totiž nebyl jen příběhem vítězů, ale i příběhem složitých osobních a historických křižovatek. O osudechlegionářů po návratu hovoří vedoucí Muzea československých legií a projektu Legiovlak Jiří Charfreitag a historici Milan Mojžíš a Zdeněk Špitálník.

Použité zvuky: Zborov (1938, režie: J. A. Holman, Jiří Slavíček), Bylo nás pět (1994, režie: Karel Smyczek), Archiv ČT24 – Náměstí plné událostí (ČT 2025), Archiv ČT24 – Desítkové říjny (ČT 2020), Zač jsme bojovali (1994, režie: Režie: Milan Maryška, Jiří Reichl, Jindřich Frýda), Jízdní hlídka (1936, režie: Václav Binovec).

Připravili Martin Groman a Michal Stehlík.

Natočeno 8. 4. 2026 (Vimperk, kinosál Městského kulturního střediska, Johnova 226/2). Webová premiéra 14. 8. 2026 (Opinio).

Pozn.: Podcast Přepište dějiny se před časem vrátil do Vimperka, tentokrát s tématem poválečných osudů lidí, jejichž životy zásadně změnil odsun německého obyvatelstva. Martin Groman a Michal Stehlík se ve veřejném vystoupení věnují příběhům těch, kteří po roce 1945 museli opustit své domovy, krajinu, v níž po generace žili, i svět, který se po válce nenávratně proměnil. Jak probíhaly poválečné změny na Šumavě? Co znamenal odsun pro obyvatele i pro místa, která po jejich odchodu zůstala prázdná? A jak se s touto vrstvou minulosti vyrovnávala česká společnost v dalších desetiletích? Záznam vystoupení ve Vimperku přináší další kapitolu z dějin míst, jejichž příběhy se v průběhu 20. století několikrát zásadně proměnily. (anotace)

Připravil Filip Titlbach.

Hovoří zpravodaj Českého rozhlasu ve Francii Martin Balucha.

Natočeno 2026. Webová premiéra 14. 8. 2026 (Deník N, 13:12 h.; 68 min.).

Lit.: Titlbach, Filip: Balucha: Francouzi chtějí tvrdou změnu, po Macronovi otočí list. S požáry v zádech a frustrací mladých. In web Deník N, 14. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Francie má za sebou léto ničivých požárů a před sebou prezidentské volby, které mohou zásadně změnit její politický kurz. Země se potýká s vlnami veder, suchem i obrovským státním dluhem, zároveň roste frustrace mladé generace. „Klimatická změna přestala být pro Francouze abstraktním pojmem,“ říká ve Studiu N končící zpravodaj Českého rozhlasu ve Francii Martin Balucha. (…)

Připravil Filip Titlbach.

Hovoří Daniela Špinar.

Natočeno 2026. Webová premiéra 12. 8. 2026 (Deník N, 13:53 h.; 61 min.).

Lit.: Titlbach, Filip: Daniela Špinar: Prožívám třetí coming out, definitivně jsem se rozešla s Bohem. Je žárlivý, zlý a mstivý. In web Deník N, 12. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Daniela Špinar prošla během posledních let několika zásadními proměnami. Tranzicí, odchodem z Národního divadla i zásadním přehodnocením vlastní víry. „Jsem pro lidi hromosvod,“ říká ve Studiu N, jak se po tranzici změnil její život. Z pozice uznávané divadelní režisérky se podle svých slov propadla na společenský okraj. „Co jsem ztratila jako trans žena ve společnosti? Ztratila jsem postavení, důstojnost, propadla jsem se z nejvyššího na nejnižší žebříček ve společnosti.“

Její tranzice ale znamenala nejen změnu toho, jak vnímá sama sebe. Proměnil se i způsob, jakým ji vnímá okolí. „Spousta lidí udělala tlustou čáru a řekli si: tehdy byl ještě v pořádku, nyní je to magor,“ popisuje.

Špinar ve Studiu N mluví o svém třetím coming outu – tentokrát náboženském. „Úplně jsem se rozešla s Bohem,“ říká. Po letech pochybností podle svých slov dospěla k tomu, že už svou víru nedokáže dál držet pohromadě. „Jsem prostě ateistka, nashle. Bůh zemřel, neexistuje. Stvořil ho člověk. Je to Bůh nedokonalý, žárlivý, zlý a mstivý.“ Kriticky se přitom vrací i k Bibli a příběhům o otroctví, genocidách nebo postavení žen jako majetku mužů.

Špinar mluví v otevřeném rozhovoru i o intimitě a o tom, jak ji vnímá část mužů. „Fascinuju je, ale neopřou si o mě kolo,“ říká. Opakovaně zažívá zájem, který je anonymní, jednorázový a skrývaný. „Cítím se jako kus masa, protože mám jen špatné zkušenosti.“ (…)