Připravili Jan Dobrovský a Jindřich Šídlo.
Hovoří Petra Buzková (2) a další.
Natočeno 2026. Webová premiéra 2. dílu 3. 7. 2026.
Obsah: 2. 2002–2006: Jak se zrodil Paroubek?
3. 7. 2026
Blízká setkání – Natálie Schejbalová alias Tali (2026)
Host: Natálie Schejbalová alias Tali, influencerka, písničkářka. Vzpomene si ještě na okolnosti prvního příspěvku, se kterým prorazila na internetu? Jaké reakce vyvolala básnická sbírka Nepřeháním u fanoušků, kteří ji do té doby znali především ze sociálních sítí? A chystá po svém multižánrovém debutu Kvalitní umění další hudební album? Moderuje Vasil Fridrich.
Natočeno 2026. Premiéra 3. 7. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Tekutá společnost – Václav Marhoul (2026)
Připravila a moderuje Barbora Kroužková.
Hovoří producent a režisér Václav Marhoul.
Natočeno 2026. Webová premiéra 2. 7. 2026 (Respekt.cz, 34 min.).
Lit.: Kroužková, Barbora: Václav Marhoul: Babišova vláda je demoliční četa, opozice je bezzubá. In web Respekt.cz, 2. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: S režisérem a producentem o jeho novém filmu, který se odehrává ve věznici. A o tom, že Američani byli v šoku, že točí záběrově.
Hostem Barbory Kroužkové v podcastu Tekutá společnost byl producent a režisér Václav Marhoul. Již tři týdny je hotový jeho nový film, který točil v americké produkci, ale stále se neví, kdy bude mít premiéru. Je možné, že do kin vůbec nepůjde? V rozvovoru prozradil, že se příběh odehrává ve věznici a není tam jediný exteriérový záběr. Ve snímku hrají napříkal Rob Lowe a Jennifer Jason Leighová, za kamerou byl Peter Menzies Jr. Víc detailů se nesmí zveřejnit. Jak si Marhoul získal důvěru a respekt amerického štábu a herců? Co si myslí o americké, a především české politické scéně – a co ho v rozbouřené době uklidňuje? (…)
Tekutá společnost – Marie Šabacká (2026)
Připravila a moderuje Barbora Kroužková.
Hovoří polární bioložka Marie Šabacká.
Natočeno 2026. Webová premiéra 18. 6. 2026 (Respekt.cz, 38 min.).
Lit.: Kroužková, Barbora: Marie Šabacká: Naše planeta je nemocná a překračujeme další body zvratu. In web Respekt.cz, 18. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Motoristé na MŽP nabourávají odolnost Česka a zavedou nás do skanzenu.
Polární bioložka Marie Šabacká v podcastu Tekutá společnost popisuje, jaké jsou hlavní indikátory zdraví naší planety a které body zvratu překračujeme. Mluví také o tom, proč je psychologicky snazší problémy neřešit a odkládat. Vysvětluje, čím se liší ledovce v tropických oblastech od těch horských a polárních, a jaké to je stát na dně ledovce. Co říká na politiku Motoristů na MŽP a proč ji znepokojují plánované změny financování veřejnoprávních médií? (…)
Pro a proti – Historie jako politická zbraň (2026)
Polsko-ukrajinský konflikt graduje. Poté, co polský prezident odebral svému ukrajinskému protějšku Řád Bílé orlice, Zelenský nedorazil do Gdaňsku na konferenci o obnově Ukrajiny. Rozbuškou v ukrajinsko-polských vztazích je spor o historickou úlohu Ukrajinské povstalecké armády. Může spor zvrátit polskou podporu Ukrajincům? Jakou roli má hrát historie v současné Evropě? A kde končí národní hrdost a začíná nacionalismus? Hosty pořadu budou ukrajinský historik Radomyr Mokryk a polský politolog Maciej Ruczaj. Moderuje Lucie Vopálenská.
Natočeno 2026. Premiéra 3. 7. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Lit.: Vopálenská, Lucie – kma: Ukrajina o Polsko asi nestojí, míní Ruzcaj. Mokryk: Zelenskyj přejmenováním jednotky vyhověl armádě. In web ČRo Plus, 3. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Roztržka, kterou spustil spor o historickou roli Ukrajinské povstalecké armády (UPA), eskaluje. Ukrajinský prezident nechal jednu z jednotek pojmenovat po kontroverzní UPA, polský prezident mu proto odebral nejvyšší státní řád Bílé orlice. Volodymyr Zelenskyj ho vrátil poštou. „Na začátku to nebylo mířeno proti Polsku,“ říká v pořadu Pro a proti ukrajinský historik Radomyr Mokryk. „Je to gesto, že Ukrajina nemusí brát na Polsko ohled,“ tvrdí polský politolog Maciej Ruczaj. (…)
Vizitka – Pavel Rejholec (2026)
Pavel Rejholec, sound designer. „K tomu, aby zněl film v kinech dobře, musí být smíchán v prostředí, které je kinu blízké,“ říká v naší speciální filmové Vizitce sound designer Pavel Rejholec, který Karolínu Koubovou pozval do jednoho ze studií společnosti Sound Square, jíž je výkonným ředitelem. O tom, jak se snoubí jednotlivé zvukové složky filmu, nakolik tuto profesi ovlivňuje AI a jak se proměnila práce se zvukem u filmu od dob Samotářů? I na to se ho Karolína Koubová zeptá.
Natočeno 2026. Premiéra 3. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.). Repríza 29. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.).
Ranní Plus – Začíná MFF Karlovy Vary, změna jednacího řádu Sněmovny, lex střízlivost, podpora romských studentů a studentek (2026)
Co bude největším lákadlem na dnes začínajícím Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech? Zamezí změny jednacího řádu Sněmovny zbytečným obstrukcím? A projde pozměňovací návrh nazvaný „Lex střízlivost“? Jak organizace Romea podporuje talentované romské studenty a studentky? Moderují Šárka Fenyková a Tomáš Pavlíček.
Natočeno 2026. Premiéra 3. 7. 2026 (ČRo Plus, 8:10 h.).
Jak jsem nezemřel v Africe 1/6 (2025)
Pravdivý příběh ostravského cestovatele Jiřího Tomčíka, který vypráví o dramatických věcech s humorem a ironií. Po požití neznámé bobuloviny nastal kolaps organismu a boj o holý život. Co udělají cestovatelé uprostřed divoké přírody? Vydají se do Lusaky. Text pro rozhlas upravila Eva Lenartová. Zvuk Marek Hoblík. Režie Tomáš Soldán.
Účinkuje Dušan Urban.
Nastudovala Ostrava v roce 2025. Premiéra 1. dílu 17. 8. 2025 (ČRo Ostrava, 15:04 h.) v cyklu Rozhlasové listování. Repríza 1. dílu 1. 7. 2026 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Lit.: Lenartová, Eva: Když udělá dobrodruh chybu… Jiří Tomčík: Jak jsem nezemřel v Africe. In web ČRo Plus, 1. 7. 2026 (článek). – Cit.: (…) Když se ostravský cestovatel Jiří Tomčík připravoval na expedici do Konga a Zambie, udělal to pečlivě. Nebyl žádný začátečník, měl s sebou tři zkušené parťáky a nehodlal tam přece zůstat, natož umřít. „Říká se, že Afrika je kolébkou lidstva. Ale může se stát rovněž předčasným hrobem,“ začíná své vyprávění o tom, jak přece jen na cestě po Africe nezemřel. Bylo to ale jen dílem mnoha šťastných náhod a rozhodně to bylo napínavé. (…)
Hned na začátku Tomčíkovy expedice se totiž stalo něco, co skupině čtyř cestovatelů obrátilo život doslova na ruby. A to na nečekaně dlouhou dobu.
Co Tomčík zažil a co poutavě přibližuje ve své knize, to nikdo určitě zažít nechce. Přesto o chvílích, kdy mu bez nadsázky stojí za zády smrt s kosou, píše svižně a s humorem. Že v Africe skutečně nezemřel, je nakonec dílem především souběhu několika dobrých náhod.
Lit.: Lenartová, Eva: Jiří Tomčík: Jak jsem nezemřel v Africe. Zápisky z džungle i z nemocnice. In web ČRo Ostrava, 22. 9. 2025 (článek). – Cit.: S poetickou nadsázkou se říká, že Afrika je kolébkou lidstva. Tento příměr opravdu podporuje drtivá většina v současné době známých paleontologických výzkumů a archeologických vykopávek. Je však třeba konstatovat, že Afrika je nejenom kolébkou lidstva, ale může se stát rovněž předčasným hrobem některých jeho reprezentantů. (…)
Tato slova otevírají první část šestidílné četby z knihy ostravského cestovatele, který na přibližně sto padesáti stranách popisuje výpravu za krásami přírody Konga a Zambie. Čtyři poutníci mají vše pečlivě připraveno, nejsou to ostatně žádní začátečníci a dobře vědí, že kdo je připraven, není překvapen. Jenomže hned na začátku celého expedičního putování se stane něco, co všem změní plány a Jiřímu Tomčíkovi obrátí život doslova naruby. A to na nečekaně dlouhou dobu.
Že vypravěč opravdu v Africe nezemřel, ba co víc stále se s radostí toulá blízkými i hodně vzdálenými končinami, je opravdu především dílem pouhé náhody. Respektive souběhu několika dobrých náhod. I tak je pravděpodobné, že jeho anděl strážný měl v té době hodně opelichaná křídla, jak se musel ze všech sil snažit.
Co autor zažil, to určitě zažít nechcete. Ale jedno se popřít nedá – velmi dobře se ten neuvěřitelný boj o záchranu zdraví a života čte. Jiří Tomčík totiž o chvílích, kdy mu bez nadsázky za zády stojí smrt s kosou, píše se svižným humorem a ironií, kterou ve vztahu k sobě samému vskutku nešetří. To vše ve velmi exotických afrických kulisách, jež v závěru střídá pro mnohé neméně exotická Ostrava.
Šestidílná četba nabízí dobře napsaný dramatický příběh vedoucí od drobné chyby nadšeného cestovatele, přes neuvěřitelnou africkou anabázi boje o holý život, až po téměř lazarovský příběh návratu do života. Co víc si v letních vedrech přát.
Hovory Plus – Martin Kukučka (2026)
„Někdy je náročné neztratit koncept a neztratit rozum,“ říká Martin Kukučka, umělecký šéf činohry Národního divadla a člen režijního dua SKUTR. Do vedení činohry přicházel s představou repertoáru, který bude pro různé okruhy diváků. Po čtyřech letech ve funkci mluví o tom, jak se taková představa udržuje v instituci, kde se každý den mění plány, nálady i emoce lidí. Hovory moderuje Tatiana Čabáková.
Natočeno 2026. Premiéra 2. 7. 2026 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Filmové Vary. Po šedesáté (2026)
Dokument připravil Marek Mojžíšek.
Natočeno 2026. Premiéra 2. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Radiodokument.
Lit.: Mojžíšek, Marek: Filmové Vary po šedesáté. Co festival odlišuje od jiných akcí u nás i na kontinentu? In web ČRo 3 Vltava, 2. 7. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (..) Filmový festival v Karlových Varech slaví letos své 60. výročí. Co ho odlišuje od jiných akcí u nás i na kontinentu? Jakými krizovými momenty prošel? A jaká je jeho budoucnost? To vám odhalí sedm lidí, kteří festival už dlouhá léta připravují.