Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Praha za protektorátu. Město sevřené strachem, cenzurou a každodenní nejistotou. A přesto se právě tehdy mezi lidmi začíná šířit zvláštní příběh. Příběh tajemného muže, který dokáže přeskakovat střechy a zdi, uniká policii i nacistům a stává se symbolem vzdoru. Jmenuje se Pérák. Nikdo neví, jestli skutečně existoval. Možná ano, možná ne. Důležitější ale je, proč mu lidé chtěli věřit. Co nám příběh tajemného skokana říká o době okupace? Proč se legendy rodí právě v časech nejistoty? A potřebujeme podobné hrdiny i dnes? O tom všem budou v Hovorech mluvit herec Petr Čtvrtníček a režisér Jakub Tabery. Moderuje Naděžda Hávová.

Natočeno 2026. Premiéra 13. 7. 2026 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Rozhlasové vzpomínání novináře a dlouholetého politického komentátora Českého rozhlasu. Připravil David Hertl. Technická spolupráce Ladislav Čurda.

Natočeno 2026. Premiéra 13. – 20. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.).

Lit.: Hertl, David: Osudy Petra Nováčka. Rozhlasové vzpomínání novináře a dlouholetého politického komentátora ČRo. In web ČRo 3 Vltava, 13. 7. 2026 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: U rozhlasového mikrofonu Petr Nováček (často ve dvojici s Janem Pokorným) komentoval vnitropolitické události a dělal rozhovory s předními domácími politiky. Velkou oblibu si u posluchačů získaly jeho živě vysílané zpravodajsko-publicistické bloky při volbách. (…)

Rodák z Velkého Šenova ve Šluknovském výběžku žil od dětství v Bakově nad Jizerou. Od nejútlejšího věku měl vážné problémy se zrakem a lékaři se původně domnívali, že nejspíš ani neuvidí. Základní školu zvládl s výborným prospěchem a v roce 1960 nastoupil na gymnázium v Mladé Boleslavi. Tam se také poprvé setkal se Státní bezpečností, která jej vyslýchala kvůli údajnému pokusu o emigraci.

V letech 1964 až 1969 vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Citlivě vnímal všechny zásadní politické změny druhé poloviny 60. let a s tím související události: sjezd spisovatelů v roce 1967, studentské nepokoje („strahovské události“), volbu Alexandra Dubčeka do čela KSČ, okupaci v srpnu 1968 i smrt Jana Palacha, kolegy z fakulty.

Po roce 1969 pracoval jako historik v Ústavu dějin socialismu a od roku 1970, kdy byla tato instituce zrušena, působil v Ústavu marxismu-leninismu ÚV KSČ. Usiloval tam o vědeckou aspiranturu, kvůli zvolenému tématu (konec německé Výmarské republiky, začátky třetí říše a totalizace státu v Německu) a také kvůli jeho neochotě vstoupit do KSČ ale neměl za minulého režimu příležitost ji dokončit. (…)

Jaromír Bláha je odborník na biologii lesa z hnutí Duha. Vládní koalice se vrací k požadavku odvážet z lesů v národních parcích více dřeva. Proč ochránci přírody před podobnými snahami varují? Souvisí množství padlých kmenů v lese s rizikem vzniku požáru? Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2026. Premiéra 13. 7. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

Připravil Jiří Štefl.

Natočeno 2026. Premiéra 13. – 17. 7. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 8:50 h.).

Obsah: 1. Moby po 17 letech, Lorde s novou deskou. Kdo bude hlavní hvězdou Colours of Ostrava? –

Lit.: prh – Štefl, Jiří: Od Mobyho přes Lorde až po Twenty One Pilots. Sledujte reportáže Radiožurnálu z Colours of Ostrava. In web ČRo 1 Radiožurnál, 13. 7. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Velké zahraniční hvězdy, české premiéry, osvědčená jména, desítky diskusí i prezident Petr Pavel. Už ve středu začíná festival Colours of Ostrava. Radiožurnál jako hlavní mediální partner bude u toho. (…)

Colours of Ostrava patří letos mezi výrazné letní zastávky Českého rozhlasu. Radiožurnál přinese z Ostravy živé vysílání, veřejné debaty, podcasty před publikem i rozhovor Libora Boučka s prezidentem Petrem Pavlem.

Z festivalu Colours of Ostrava přinese Radiožurnál speciální vydání známých pořadů a podcastů vysílaných živě před publikem: od Hosta Radiožurnálu přes Vinohradskou 12 a Desítku Pavla Horvátha až po debatu o krizovém vysílání. 

Vaše každodenní inspirace: (Nejen) letní úrazy chrupu. Host: stomatolog MDDr. Jakub Hladík. Moderuje Tereza Stýblová.

Natočeno 2026. Premiéra 13. 7. 2026 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Rony Plesl patří mezi nejvýraznější osobnosti současného českého skla. V Benátkách se učil od mistrů sklářského řemesla. O mnoho let později se tam vrátil jako autor, který na prestižním bienále představil monumentální skleněné objekty a novou technologii práce se sklem. Kam se dá ještě posunout tento tradiční materiál? Moderuje Jan Pokorný.

Natočeno 2026. Premiéra 13. 7. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.; 25 min.).

Lit.: Pokorný, Jan – prh: Je to alchymie. Sklenice na bordeaux musí být jiná než na italská vína, říká sklářský výtvarník. In web ČRo 1 Radiožurnál, 13. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Letmý pohled nestačí. Čím víc si chcete užít umění, tím více o něm musíte vědět,“ říká Rony Plesl. Patří mezi nejvýraznější osobnosti současného českého skla a je mimo jiné autorem nynější podoby Českého lva. V rozhovoru s moderátorem Janem Pokorným se rozpovídal o tom, proč chtěl být vždy umělcem na volné noze, co ukazuje výstava „To podstatné se jmenuje mimochodem“ a proč musí být sklenice na bordeaux jiné než na italské víno. (…)

Snižuje používání AI důvěryhodnost autorů? A mohou jazykové modely spisovatele nahradit? Ptá se Lucie Vopálenská.

Hovoří spisovatel Leoš Kyša a spisovatelka Bára Bažantová.

Natočeno 2026. Premiéra červen 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.). Repríza 13. 7. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.; 24 min.).

Lit.: dci – Vopálenská, Lucie: Většina spisovatelů dnes používá AI, míní Kyša. Bažantová: AI upozaďuje osobní prožitek při tvorbě. In web ČRo Plus, 13. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nositelka Nobelovy ceny za literaturu, polská spisovatelka Olga Tokarczuková, nedávno oživila debatu o využívání nástrojů umělé inteligence v psané tvorbě. V Poznani na sebe prozradila, že se při psaní radí s generativním jazykovým modelem. „Hysterie, která nastala, je nešťastným projevem literární obce,“ myslí si spisovatel Leoš Kyša. „Jakmile do tvorby vpustíme AI, upozaďujeme osobní prožitek,“ namítá v Pro a proti spisovatelka Bára Bažantová. (…)

Radek Špicar, ekonom, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy. Pozice automobilového koncernu Volkswagen je vážná. Odbyt trvale klesá, zejména kvůli konkurenci z Číny. Jedinou výjimkou ve struktuře koncernu se zdá být česká Škoda Auto. Díky čemu se mladoboleslavské továrně daří? Udrží si dobré výsledky i v budoucnosti? Moderuje Petr Vizina.

Natočeno 2026. Premiéra 13. 7. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).

Lit.: Vizina, Petr – ert (= Erhart, Michael): Propouštění ve Volkswagenu je dobrá zpráva, baťovská Škoda je v koncernu diamant, srovnává Špicar. In web ČRo Plus, 13. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Automobilový koncern Volkswagen chystá výrazné omezení výroby, ve hře je masové propouštění a zavírání továren. Odbyt trvale klesá, zejména kvůli konkurenci z Číny. „Jestli k propouštění skutečně dojde, bude to dobrá zpráva. Volkswagen takovou ozdravnou kúru potřebuje už mnoho let,“ zdůrazňuje v Interview Plus ekonom a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Poukazuje na to, že nutné změny důkladně propočítalo už dřívější vedení koncernu, kvůli reakci odborů a částečně i politiků k nim ale nikdy nedošlo. To, že změny jsou nutné, ilustruje srovnáním s japonskou Toyotou, která je světovou jedničkou v počtu vyrobených vozů, přesto má dvakrát méně zaměstnanců než druhý Volkswagen. (…)