Bylinkářka Monika Čechová Golasovská v knize Houbová terapie ukazuje, jak poznávat léčivé houby, jak je sbírat a zpracovávat. Které houby máme možná na dosah a neznáme jejich sílu? Moderuje Jan Pokorný.
Natočeno 2026. Premiéra 14. 7. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Jakub Hruška, geochemik z Ústavu výzkumu globální změny. Ve vodní nádrži Nové Mlýny na Břeclavsku se přemnožily sinice. Pohybující se masa může ohrozit ryby žijící v řece Dyji. Proč se české vodní toky a nádrže v létě mění v zelenou kaši? Přispívá k tomu klimatická změna? Zeptá se Pavlína Nečásková.
Natočeno 2026. Premiéra 14. 7. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Igor Lukeš, profesor historie a mezinárodních vztahů na univerzitě v Bostonu. „Trump velmi rád způsobí nějaký světový požár, jako by byl pyromaniak, načež se dostaví v uniformě hasiče a chce, aby mu svět tleskal,“ říká uznávaný odborník na mezinárodní vztahy žijící ve Spojených státech. Zničí se tímto stylem Donald Trump politicky? A dokázali by toho demokraté vůbec využít? Ptát se bude Barbora Tachecí.
Natočeno 2026. Premiéra 14. 7. 2026 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).
Lit.: Tachecí, Barbora – : Lukeš: Trump zahájil válku s Íránem jako procházku sadem. Netanjahu je racionálnější než on. In web ČRo Plus, 14. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Podzimní volby v USA napoví, zda Donaldu Trumpovi válka s Íránem a její důsledky nakonec uškodí, nebo naopak posílí jeho pozici. „Představa, že by bylo možné ho jednoduše porazit, protože ceny budou vyšší a jeho sliby nebyly naplněny a zahájil válku, ve které je teď chycen do pasti a neví, jak z ní ven… To ještě neznamená, že prohraje volby. Má charisma, lidé ho milují,“ vysvětluje v Osobnosti Plus Igor Lukeš, profesor Bostonské univerzity. (…)
Host: Lucie Drozdová alias Šumavská houbička, popularizátorka houbaření. Jak se z výprav do lesa s kamerou v ruce stal projekt, který učí lidi lépe poznávat svět hub? Co všecno prozradí Šumava tomu, kdo se v ní dívá opravdu pozorně? A proč houbaření zdaleka není jen hledání plného košíku? Moderuje Vasil Fridrich.
Natočeno 2026. Premiéra 14. 7. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
V následujících letech má podle demografů výrazně vzrůst počet lidí, kteří budou žít v domovech pro seniory – každých pět let o zhruba 20 tisíc. Dokáže stát nadále ufinancovat sociální a zdravotní služby, nebo bude nutná povinná finanční spoluúčast dětí seniorů jako v řadě západních zemí? Nenaruší to ale vztahy v rodinách? A kde je hranice mezi zodpovědností rodiny a rolí státu? Ptá se Lukáš Matoška.
Hovoří předsedkyně Rady seniorů ČR Lenka Desatová a prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb a prezident The European Ageing Network Jiří Horecký.
Natočeno 2026. Premiéra 14. 7. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.). Repríza 3. 8. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Pro rozhlas připravil Miroslav Kobza. Režie Tomáš Soldán.
Natočeno 2026. Premiéra 13. – 17. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 9:05 h.).
Obsah: 1. Pohádkový hrad Bouzov (14:23) – 2. Habermannův mlýn a osudy mlynářského rodu (14:28) – 3. Po stopách filmu Zánik samoty Berhof (14:28) – 4. Krásno, Krásné a Krásný Vrch – Hledání Cukrové boudy – skutečné i filmové.
Lit.: kbz (= Kobza, Miroslav): Filmová místa Olomouckého kraje a jejich skutečné příběhy. In web ČRo 3 Vltava, 13. 7. 2026 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Skutečné příběhy míst, kde se na Šumpersku, Olomoucku a Jesenicku točily některé dnes už legendární filmy, jsou mnohdy pozoruhodnější, než jejich příběhy ve filmech. Navíc propojit prázdninovou cestu po Jeseníkách, Rychlebských horách, Zábřežské vrchovině a dalších místech s cestou po filmových místech může být i docela zajímavá prázdninová bojovka.
Patrně nejfilmovanějším místem kraje je hrad Bouzov. Jeden z nejslavnějších pohádkových hradů českého filmu hostí filmové štáby téměř každý druhý rok. Natáčely se zde filmy Kopretiny pro zámeckou paní, O princezně Jasněnce a létajícím ševci, Království potoků, O medvědu Ondřejovi, O Janovi a podivuhodném příteli, Princezna zakletá v čase, Třetí sudička, O zakletém králi a odvážném Martinovi nebo třeba Princezna a půl království. Točil se tu italský seriál Princezna Fantaghiro a jeden z dílu cyklu Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek.
S pohádkovou podobou hradu příliš nesouzní film Napola: Hitlerova elita, byť je možná nejblíže jeho skutečným osudům. Málokdo totiž ví, že se jedná o prastarý hrad postavený už na přelomu 13. a 14. století. To, co známe z filmů, je vlastně novostavba postavená v romantickém stylu Řádem německých rytířů na konci 19. století. Za války byl řádu zabaven a sloužil pohlavárům SS. Kromě hradu si o pozornost říká krásné okolí s lesy, tajemnými jeskyněmi a půvabnými legendami.
Hodně kontroverzním filmem, který budeme v krajině sledovat, se dodnes jeví Habermanův mlýn, natočený Jurajem Herzem na motivy románu Josefa Urbana a částečně vycházející z reálných příběhů. I samotný Habermannův mlýn dodnes stojí, stejně jako vila Huberta Habermanna. Najdeme je na okraji obce Bludov na Šumpersku přímo u zde ještě mladé řeky Moravy. U Bludova navíc můžeme navštívit spoustu památek nebo rozhlednu či sledovat stopy rodu pánů ze Žerotína, kteří dodnes obývají zdejší zámek. (…)
Populární herečka v rozhlasovém dokumentu. Připravil Jan Kolář.
Natočeno 2000. Premiéra 20. 2. 2000 (ČRo 2 Praha, 11:04 – 11:59 h.; 54 min.). Repríza 21. 2. 2000 (ČRo 2 Praha, 0:04 h.); 28. 9. 2000 (ČRo 2 Praha, 0:04 h.); 15. 12. 2000 (ČRo 2 Praha, 0:04 h.); 4. 7. 2026 (Český rozhlas Pohoda) v cyklu Speciál.
Thomas Bernhard. Ukázka z prózy rakouského spisovatele. Překlad Vratislav Slezák. Režie Vladimír Tomeš.
Čte Jan Přeučil.
Natočeno 1985. Premiéra 16. 9. 1985 (Vltava, 11:00 – 11:30 h.).
Podcast připravili Ondřej Lasák, Tereza Povolná a Jindřich Šídlo.
Natočeno 2026. Webová premiéra 13. 7. 2026 (Seznam Zprávy, 14:00 h.; 49 min.).
Lit.: Šídlo, Jindřich – Povolná, Tereza – Lasák, Ondřej: Končíme s šetřením za obranu. Kdo to řekne Okamurovi? In web Seznam Zprávy, 13. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: A je hotovo, extrémní kohabitace ministra zahraničí s prezidentem je u konce. Nebo byla židličkovaná při obsazování vládních speciálů do Turecka jenom předehrou a válka moci výkonné pokračuje? Otázkou je i to, na čí stranu se přidá Tomio Okamura. Analyzuje Šťastný podcast ve složení Šídlo–Povolná–Lasák.
Summit v Ankaře za účasti čtyř exekutivců sledovala v přímém přenosu celá země. Z bezpečí Česka i Tomio Okamura a nestačil se divit, co z jeho koaličních partnerů padá. Po konfliktu šéfa diplomacie a české ústavní jedničky se možná rozhořel nový, a to přímo v útrobách navenek jinak samozřejmě extrastabilní trojkoalice.
„Teď teda trochu přeháníme, ono z toho nic nebude, ale můžeme si hrát na to, že se koaličníci drsně pohádali,“ směje se Tereza Povolná potyčce, která se týká Petrem Macinkou avizované pomoci napadené Ukrajině. Jak je dobře známo, SPD u nás dlouhodobě prosazuje zájmy agresora, a proto mu jakékoliv zbrojení ukrajinské armády nehraje do karet. (…)
Připravila Barbora Sochorová. Editor a koeditor Pavel Vondra, Dominika Kubištová. Sound design Ursula Sereghy. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: ČRo Radiožurnál, ČT24, YouTube – Настоящее Время / Current Time (@CurrentTimeTV), YT – Ростислав Мурзагулов (@rmurzagulov).
Hovoří analytik a komentátor Českého rozhlasu Ondřej Soukup.
Natočeno 2026. Webová premiéra 14. 7. 2026 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 25 min.).
Lit.: Sochorová, Barbora: Civilové na koloběžkách, benzin jen pro armádu? Rusko zažívá palivovou krizi. In web Seznam Zprávy, 14. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rusko čelí pravděpodobně nejhorší palivové krizi v tomto tisíciletí. Podle propočtů agentury Reuters dokáže místní ropná infrastruktura dodat jen necelé dvě třetiny objemu běžné spotřeby. U ruských čerpacích stanic se stojí dlouhé fronty a situaci už řeší i politické špičky. Jak se mohlo stát, že ropná velmoc nemá dostatek pohonných hmot pro vlastní obyvatele? (…)
Rusko, jedna z největších ropných velmocí na světě, se potýká s nedostatkem pohonných hmot. Po dubnovém zákazu vývozu benzinu přišel také zákaz vývozu ropy a země navíc zvyšuje výrobu paliv nižších ekologických tříd. Na čerpací stanice se dováží stále méně paliv, a lidé tak musí čekat v několikahodinových frontách.
Za problémy stojí útoky ukrajinské armády na ruské rafinerie a ropnou infrastrukturu, které jsou zejména v posledních měsících čím dál cílenější. Z důvodu toho podle analytika a komentátora Českého rozhlasu Ondřeje Soukupa výroba benzinu, leteckého kerosinu, dieselu a dalších ropných paliv klesla zhruba o čtvrtinu.
Ukrajinské jednotky zároveň setrvale likvidují cisterny s palivy, které projíždějí v dosahu jejich dronů. A to zejména na Krymu a na okupovaných ukrajinských územích. „Takže si (firmy) stěžují, že nemohou najít ani řidiče, kteří by byli ochotni dovézt pohonné hmoty na benzinku,“ říká v podcastu 5:59 Soukup. (…)
Powered by WordPress