Speciální živé vydání podcastu připravil Jindřich Šídlo.
Hostem je bývalý ředitel ČT Petr Dvořák.
Natočeno 2026. Webová premiéra 27. 4. 2026 (Seznam Zprávy, 16:00 h.; 32 min.).
Lit.: anonym: Šťastný podcast: Jak zachránit ČT? Zrušme Studio Brno (feat. Petr Dvořák). In web Seznam Zprávy, 27. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Xaver s Matochou si podmanili televizi a jen stěží ji půjde z maléru vysekat. Věštbu veřejnoprávní budoucnosti nabízí člověk, který tomuto kolosu šéfoval. Šťastný podcast ve speciálním rozhovorovém formátu a složení Šídlo–Dvořák.
Radní Pavel Matocha ani Luboš Xaver Veselý, přestože se tým Šťastného pondělí snažil, pozvání na živé natáčení pořadu ve Vzletu nepřijali. Kdo ale o své praxi v televizích poreferovat ochotně přišel, byl dlouholetý a také nejdéle sloužící generální ředitel České televize (ČT) Petr Dvořák. Řídil ČT mezi lety 2011 a 2023. (…)
Dvořák líčil, jak fungovalo vyjednávání o zvýšení koncesionářských poplatků. Vždy, když přišel do Sněmovny, opakovala se prý táž situace.
„Řekli mi: ‚Víte, pane řediteli, ale včera ta reportáž nebyla dobrá.‘ A já jsem se ptal, v čem nebyla dobrá. Ono to gradovalo. V těch začátcích to bylo tak, že mi řekli, že ta reportáž nebyla dobrá, protože ‚místo, abyste oslovil naši stranu, tak jste oslovil úplně jinou stranu, která to téma nemá jako hlavní.‘ To šlo potom dál: ‚Ale vy jste oslovili v naší straně tohoto poslance, ale to není ten, který to má na starosti. Vy jste měli oslovit někoho jiného.‘ Když ale potom reportéři oslovili toho správného, tak mu nepokládali správné otázky. A když mu teda položili i tu správnou otázku, tak se u toho alespoň blbě tvářili,“ popisoval průběh diskuze.
Brány Kavčích hor na jaře překotně opustil moderátor Václav Moravec, s ním skončily i jeho kultovní Otázky. Dvořák k důvodu jeho odchodu řekl následující: „Ten problém vlastně nebyl o Tomiu Okamurovi. Ten problém byl v tom, že my jsme vážili, zda podlehnout tlaku, nebo nepodlehnout tlaku. A kdyby ho vytvářel jenom sám Tomio Okamura, asi bychom s tím uměli pracovat, ale oni se tak chovali i jiní politici. Okamura proto začal zneužívat ten vehikl, o kterém až následně politici pochopili, že jim může pomáhat, a to je Rada.“ (…)
Lit.: Potůček, Jan: Dvořák: Být teď ředitelem ČT, kvůli škrtům bych zrušil studia v Brně a Ostravě. In web Médiář, 28. 4. 2026 (článek). – Cit.: Propuštěním 500 lidí a prodejem budov studií by měla ČT na rok dva vystaráno, míní exšéf.
Jak se Česká televize vyrovná s případnou ztrátou miliardy korun ročně, o níž by oproti letošnímu rozpočtu mohla na základě vládního návrhu zákona o médiích veřejné služby přijít? Dlouholetý bývalý generální ředitel ČT Petr Dvořák vidí jedno z možných řešení ve zrušení televizních studií v Brně a Ostravě. Ta nyní existují ze zákona a současná legislativa také předepisuje podíl tvorby z regionů, kterou mají programy ČT vysílat.
V návrhu nového zákona od současného ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy sobě) ale zmínka o regionálních studiích chybí, a to záměrně. Podle Klempíře nemají regionální studia v době online platforem smysl a jsou zbytečná. Proti případnému rušení regionálních studií ČT a rozhlasu se staví jak odboráři, tak politici napříč spektrem, od opozice po vládní představitele. V Nedělní debatě ČT minulý víkend už Klempíř netvrdil, že regionální studia zaniknou, pouze uvedl, že záleží na managementech České televize a rozhlasu, zda je chtějí provozovat a v jakém počtu. „Vláda vám to diktovat nebude,“ prohlásil ministr kultury.
Podle bývalého generálního ředitele ČT Dvořáka by se miliardová roční úspora, pokud by hrozila, dala rychle vyřešit právě zrušením brněnského a ostravského studia. Řekl to ve Šťastném podcastu Jindřicha Šídla na Seznam Zprávách. Zároveň by ČT kvůli tomu propustila 500 zaměstnanců, aniž by se to dotklo její pražské centrály.
„Kdyby mě tam teď na týden posadili a měl bych udělat krok, kterým bych vyšel vstříc zákonu tak, jak je navržen, to znamená, že by televize měla k dispozici třeba o miliardu míň na příští období, myslím, že nejjednodušší způsob, jak rychle tenhle cíl splnit, je zrušit televizní studio v Brně, televizní studio v Ostravě a prodat ty domy, tím rázem propustím i pět set zaměstnanců a myslím, že na rok dva má televize vystaráno. Ale myslím, že to není pro poslance řešení, které očekávají,“ odpovídal v podcastu Dvořák na otázku, jak by možnou situaci veřejnoprávní televize řešil. (….)
Proti Dvořákovým slovům se vzápětí vymezil jeho nástupce v čele ČT Jan Souček, který za Dvořáka vedl brněnské studio ČT a pak ho na podzim 2023 vystřídal v čele televize. „Až se mě někdo zeptá, proč jsem kandidoval proti Petru Dvořákovi… Na jaře roku 2022 Petr Dvořák oznámil nutnost velkého propouštění v České televizi. Odejít mělo 150 lidí. Dostal jsem úkol najít 70 zbytečných v Brně (cca 30 % všech zaměstnanců), 60 lidí měla propustit Ostrava (20 %) a 20 lidí by se propustilo v Praze (0,8 %). Tento způsob uvažování ho zřejmě neopustil,“ prohlásil Souček na Facebooku.
Pro Médiář dodal, že už v letech, kdy vedl brněnské studio ČT, se mu nedařilo do velkých dramatických projektů prosazovat mimopražské herce: „Když jsem někdy před covidem prosazoval změny v castingové politice u hrané tvorby, aby se neopakovaly pořád ty stejné pražské tváře, a argumentoval jsem HBO, které na Mamon vytáhlo skvělé tváře z regionů, dostal jsem na poradě odpověď: není potřeba nic měnit, kdo něco umí, ten hraje.“ Podle Součka je současný topmanagement také pragocentrický. „Když s rušením regionů vyrukoval Klempíř, zhrozil jsem se, protože takový nápad se bude zamlouvat i Chudárkovi, Fridrichovi a dalším,“ uvedl bývalý šéf ČT.
Česká televize vedle velkých regionálních studií v Brně a Ostravě provozuje ještě zpravodajská studia v Hradci Králové, Ústí nad Labem a Českých Budějovicích, která vznikla za Petra Dvořáka. Díky nim mohla ČT rozšířit počet mutací Událostí v regionech ze tří (Praha, Brno, Ostrava) na pět (Praha, jihozápadní Čechy, severovýchodní Čechy, Brno a Ostrava). Stalo se tak na jaře 2023, půl roku před koncem Dvořákovy éry na Kavčích horách. (….)