Použitá hudba Edith Piaf (To je asi tím), René Louis Lafforgue (Julie La Rouse), L. Amada, P. Delanoe a Gilbert Bécaud (Si Je Pouvais revivre un jour ma vie), Francis Lopez (Y a tellement d´hommes), Pierre Cour a Hubert Giraud (Les gitans), Julien Bouquet (L´oubli), Billy Nencioli (Porte des Lilas), Norbert Glanzberg (Mon monogo á moi). Dramaturg Turek (vysílání pro školy). Režie Karel Weinlich.
Hovoří Gabriela Vránová.
Natočeno 1966. Premiéra 11. 6. 1966 (Praha, 14:45 – 15:15 h.; 29 min.).
Spisovatelka Barbora Šťastná vydává další knihu, která čerpá z příběhů pamětníků totality s názvem Exoti: „Vlastnost, která z člověka dělá příslušníka menšiny – ať už jde o příslušnost k etniku, nebo to, že je single rodič, si často nese celý život. Zajímalo mě, jak překonávají ten pocit vyčlenění z většiny,“ říká editorka Paměti národa. Jaké to je být jiný než ostatní ve světě, kde konformita je klíčem k úspěchu? Být jedinou svobodnou matkou ve městě, mluvit doma jinou řečí než ve škole, milovat člověka stejného pohlaví, chodit do kostela, když ostatní jenom sedí u televize? Moderuje Renata Kalenská.
Natočeno 2026. Premiéra 21. 4. 2026 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Lit.: esta – Kalenská, Renata: Líbí se mi momenty, kdy člověk nachází sílu, jak překonat pocit vlastního vyčlenění, říká o své nové knize Exoti spisovatelka Šťastná. In web ČRo Plus, 21. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pod názvem Exoti vychází kniha povídek spisovatelky Barbora Šťastné. Inspirací pro ně byly reálné události a skutečné osudy zachycené v archivu projektu Paměť národa. „Kniha vypráví příběhy lidí, kteří se odlišovali od té konformní většiny zejména během doby normalizace. Tehdy k tomu stát se exotem stačilo velice málo – jinak se oblékat, mít dlouhé vlasy, nebýt vdaná, nemít ty dvě děti,“ přibližuje autorka.
„Hrdinové povídek byli vystaveni různým pohledům ze strany většiny – někdy byly zvědavé, někdy odsuzující, někdy soucitné, někdy až s úlevou, že uf, ještě že se to nestalo mně. Ale všichni byli nazíráni jako lidi, kteří se nějakým způsobem liší,“ popisuje Šťastná. „Často jsou to vlastnosti, které si ten člověk nese celým životem, a já jsem se snažila vybrat okamžik, kdy se projeví v nějaké dramatické situaci nebo kdy ten člověk nachází sílu, jak překonat pocit vyčlenění.“ (…)
Host: Markéta Jandeková, ředitelka neziskové organizace Jdeme autistům naproti. Jak se vyrovnávala s tím, že její dcera začala od dvou let postupně ztrácet nabyté dovednosti? Co ji a jejího manžela přivedlo k myšlence, že si musí pomoct sami? A proč na splnění svého snu – otevření nového komunitního centra v Olomouci – čekala tak dlouho? Moderuje Barbora Chuecos.
Natočeno 2026. Premiéra 21. 4. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.). Repríza 28. 7. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Cílená ignorace jako cesta k zapomnění. Muzikoložka Vlasta Reittererová a klavírista i skladatel Marek Keprt o životě a díle Nikolaje Obuchova, Ivana Vyšněgradského, Arthura Lourié, Nikolaje Roslavce a dalších. S využitím nových nahrávek klavírních skladeb ruských avantgardistů první poloviny 20. století připravila Renáta Spisarová a Tvůrčí skupina Hudba.
Natočeno 2026. Premiéra 21. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 21:15 h.).
Jak se po staletí měnil vztah lidí ke stromům, které rostly v jejich blízkém i vzáleném okolí? Studiu stromů i historie, která se k nim váže, věnovala svůj celoživotní zájem Marie Hrušková. O její nejnovější knize Vztah ke stromům v zemích Koruny české, kterou v roce 2025 vydalo nakladatelství Dokořán, s ní hovořila Lenka Kopecká.
Natočeno 2026. Premiéra 21. 4. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.).
Hostem je Jan Zahradil, poradce ministra zahraničí, bývalý europoslanec. Vláda Andreje Babiše bude dělat pragmatickou, nikoli hodnotovou zahraniční politiku. Premiér tak vysvětlil, proč vláda odmítla předsedovi senátu Miloši Vystrčilovi a skupině českých podnikatelů poskytnout vládní letoun k cestě na Tchajwan. Proč vláda nechce podporovat náš obchod s Tchajwanem? Moderuje Tomáš Pancíř.
Natočeno 2026. Premiéra 21. 4. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).
Vaše každodenní inspirace: Cestujeme po České republice. Host: cestovatelka a blogerka Tereza Schindlerová. Moderuje Tereza Stýblová.
Natočeno 2026. Premiéra 21. 4. 2026 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Slovenský festival Sharpe čeká v roce 2026 už osmý ročník. Akce vzešla čistě z podzemí tamní hudební scény a je postavena od začátku na nadšení a entuziasmu. Zároveň v letošním roce vůbec prvně čelí možnosti, že ji státní instituce nepodpoří vůbec. O situaci na slovenské scéně, společnosti i budoucnosti showcase festivalů obecně mluví jeho spoluzakladatel a šéf Michal Berezňák a šéfka partnerství Katja Thalerová. Moderuje Michal Pařízek.
Natočeno 2026. Premiéra 21. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
Do 2. května je v pražském Popmuseu výstava Černý na tahu, která přibližuje významného hudebního publicistu Jiřího Černého. Ten např. psal informativní texty na obaly LP desek umělců ze Západu, které mohly v bývalém Československu vycházet díky supraphonským licencím. O které interprety a kapely šlo? Jak slavné sleevnoty formovaly tehdejší hudební generaci? Ptá se Alexandr Saša Michailidis. Editorka Lenka Buriánková.
Hovoří Karel Deniš a Radek Diestler.
Natočeno 2026. Premiéra 21. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.). Repríza 27. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.).
Hans Christian Branner. Povídka dánského autora. Překlad František Fröhlich. Režie Vladimír Tomeš.
Účinkuje Jaroslav Kepka.
Natočeno v roce 1983. Premiéra 26. 3. 1983 (Praha, 19:15 h.; 27 min.). Repríza 1. 12. 1994 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Příběhy; 21. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: hu: Tři mušketýři. In Týdeník Rozhlas 49/1994 (21. 11. 1994), s. 8 (článek). – Cit.: Pod tímto titulkem možná očekáváte romantické zápletky proslulého příběhu z dob kardinála Richelieua, jak je napsal Alexandre Dumas – ale není tomu tak. Tři mušketýři z povídky dánského prozaika a dramatika H. Ch. Brannera mají s hrdiny Dumasova románu společného jen statečného ducha, touhu po dobrodružství a potřebu dobývat ženská srdce. Toť vše. Brannerovi tři mušketýři chodí totiž ještě do školy. Na tom, kdo z nich se více hodí pro postavu Athose, Porthose a ďArtagnana, se stále nemohou dohodnout a v dobývání dívčích srdcí příliš úspěchů nemají.
Tento text představuje Hanse Christiana Brannera (1903-1966) jako autora jemné psychologické drobnokresby, usilujícího o zachycení světa mladých lidí, prchavé atmosféry na rozhraní snů a reálných dějů. Jeho úsměvný a laskavý nadhled otevírá svět dětství v podobě nostalgické vzpomínky na cosi dávného a harmonického. Tím se liší od svého mladšího kolegy -prozaika Klause Rifbjerga, který v románu Chronická nevinnost nazírá svět mladých lidí v polohách mnohem bolestnějších.
Powered by WordPress