Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Miroslav Donutil, herec. „Pokus o atentát na prezidenta hned v prvním dílu mě dost překvapil. Že se ale fikce stane realitou, jsem nečekal. Ve chvíli, kdy jsme dočítal scénář, totiž došlo na Slovensku k útoku na premiéra Roberta Fica,“ říká herec, který má za roli prezidenta v třídílné sérii Moloch nominaci na Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli v seriálu. Proč by nechtěl být opravdovým prezidentem? Jak prožívá válku na Ukrajině, kde sérii také natáčeli? A sdílí obavy o budoucnost umělců při současných škrtech na ministerstvu kultury? Moderuje Světlana Witowská.

Natočeno 2026. Premiéra 7. 3. 2026 (ČRo Plus, 10:33 h.; 27 min.).

Lit.: Witowská, Světlana – esta: Donutil: Nabídky do politiky jsem dostal, ale nechtěl jsem to. Kouzlo „pěti deka moci“ je silné. In web ČRo Plus, 7. 3. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Miroslav Donutil nedávno oslavil 75. narozeniny a zároveň byl letos nominován za Českého lva za nejlepší výkon ve vedlejší roli. V třídílné sérii Moloch, která by se měla dočkat pokračování, hraje prezidenta, na kterého míří atentát. V reálném životě ale Donutil politické angažmá odmítá. „Nabídky jsem dostal, ale žádnou jsem nikdy nechtěl využít, protože pro mě je to povolání, které dělám, v životě zásadním a chci se věnovat jenom jemu,“ přiznává v pořadu Osobnost Plus.

„Na funkci prezidenta bych si nedokázal užít vůbec nic, protože se necítím vůbec být disponován býti prezidentem. Je to člověk, který musí mít mnoho vlastností a znalostí, které nemám, a hrnout se do takové funkce bez těchto předpokladů je zcela zbytné,“ vysvětluje herec. (…)

Hosté: Marek Ždánský, Stanislava Jachnická a Petr Fejk. Moderuje Aleš Cibulka.

Natočeno 2026. Premiéra 7. 3. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

…zvolání, které bylo ještě v druhé polovině dvacátého století v širší společnosti chápáno jako oslavné. Dělo se tak ve stejné době, kdy například architektky Věra Machoninová či Alena Šrámková spolu/navrhovaly stavby, o kterých dnes mluvíme jako o ikonických, umělkyně Magdalena Jetelová se nenechala svázat měřítkem ani prostorem (včetně politického). Jak se ale skutečně dařilo výrazným umělkyním a architektkám druhé poloviny minulého století překonat totalitu i genderové stereotypy? Připravila Michaela Vrchotová.

Hovoří historička a kritička umění Milena Slavická a rapper, výtvarník a historik umění Vladimir 518 [vl. jm. Vladimír Brož], jenž se ve svých projektech významně podílí na destigmatizaci architektury uvedeného období.

Natočeno 2026. Premiéra 7. 3. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:00 – 11:00 h.; 57 min.) v cyklu Víkendová příloha.

Lit.: Vrchotová, Michaela: Jak se dařilo umělkyním a architektkám 20. století překonat totalitu i genderové stereotypy? In web ČRo 3 Vltava, 7. 3. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ještě ve druhé polovině dvacátého století znělo v širší společnosti prohlášení „na ženu je to vynikající“ jako oslavné. Dělo se tak ve stejné době, kdy například architektky Věra Machoninová či Alena Šrámková spolu/navrhovaly stavby, o kterých dnes mluvíme jako o ikonických. 

Umělkyně Magdalena Jetelová se nenechala svázat měřítkem ani prostorem (včetně politického) a ještě dříve Věra Janoušková, Alena Kučerová, Daisy Mrázková, Adriena Šimotová či Vlasta Prachatická byly nepřehlédnutelnými členkami umělecké skupiny UB 12. (…)

Jak se ale skutečně dařilo výrazným umělkyním a architektkám druhé poloviny minulého století překonat totalitu i genderové stereotypy? A proč na jeho konci ženy z uměleckých skupin mizí? Také o tom Michaela Vrchotová hovoří s historičkou a kritičkou umění Milenou Slavickou, kterou s řadou umělkyň pojilo přátelství, a Vladimirem 518, jenž se ve svých projektech významně podílí na destigmatizaci architektury uvedeného období.

Citované osobnosti:

Daisy Mrázková, Vlasta Prachatická, Betty Friedanová, Věra Machoninová, Alena Šrámková, Karel Svolinský, Alena Kučerová, Jaroslava Gloserová, Růžena Žertová, Zdenka Marie Nováková, Radomíra Sedláková, Antonín Strnadel, Věra Nováková, Pavel Brázda, Běla Kolářová, Jiří Kolář, Sonia Delaunay, Robert Delaunay, Jana Krejcarová, Egon Bondy, Adriena Šimotová, Věra Janoušková, Libuše Jarcovjáková, Věra Chytilová, Ester Krumbachová, Eva Švankmajerová, Eva Kmentová, Virginia Woolfová, Simone de Beauvoir, Jitka Svobodová, Jindřich Chalupecký, Magdalena Jetelová, Anna Fárová, Marcela Pánková, Marie Klimešová (dříve Judlová), Ivona Raimanová, Alena Potůčková, Vladimír Machonin, Zorka Ságlová (roz. Jirousová), Jitka Válová, Květa Válová, Markéta Othová, Veronika Šrek Bromová, Kateřina Vincourová, Milena Dopitová, Jiřina Šiklová.

Ředitelka Festivalu francouzského filmu v Česku a kulturní organizátorka Anna Miteran hovoří o tom, jak se vášeň k jazyku proměnila v celoživotní misi, která k nám přiváží to nejlepší (především filmové) umění země galského kohouta. Komponovaný pořad připravil a uvádí Tomáš Pilát.

Hovoří Anna Mitéran, programová ředitelka Festivalu francouzského filmu a projektová manažerka pro audiovizi Francouzského institutu v Praze.

Natočeno 2026. Premiéra 7. 3. 2026 (ČRo 3 Vltava, 9:20 – 10:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.

Nad pojmem ladění rozjímá Lukáš Hurník. Použité skladby (úryvky): Tuning Up /Ladění/ (Edgar Varèse); Symfonie č. 3 Es dur, Op. 55 (Ludwig van Beethoven); Dobře temperovaný klavír (Johann Sebastian Bach); Oktet pro dechové nástroje, K041 (Stravinskij); Suita č. 1 pro čtvrttónový klarinet a čtvrttónový klavír, Op. 24 (1925, Alois Hába).

Host skladatel a pedagog Jan Kvapil (*1943).

Natočeno 2000. Premiéra 25. 1. 2000 (ČRo Vltava, 26 min.). Repríza 23. 2. 2026 (ČRo D-dur) v cyklu Z redakčního archivu.

Nad pojmem rekonstrukce rozjímají Lukáš Hurník a Libor Dřevikovský. Použité skladby Měsíčku na nebi hlubokém (Antonín Dvořák, zp. Bára Basiková); Flute Concerto in C major, BWV 1055 (Johann Sebastian Bach, rekonstrukce z Concerto in A major, BWV 1055, rek. Jean-Pierre Rampal); Symfonie č. 10 Es dur (Ludwig van Beethoven, rekonstrukce Barry Cooper); Symfonie č. 10 D dur, D 936A (Franz Schubert, rek. Brian Newbould); Symfonie č. 10 Fis dur /II. Purgatorio. Allegro moderato/ (Gustav Mahler, rek. Deryck Cooke); Lazarus or Die Feier der Auferstehung, D 689 (Franz Schubert, rek. Edison Vasiljevič Denisov). Citované osobnosti: Johann Sebastian Bach, Ludwig van Beethoven, Franz Schubert, Ernst Křenek, Arnold Schönberg, Dmitrij Šostakovič, Edison Vasiljevič Denisov a muzikologové Barry Cooper, Brian Newbould, Deryck Cooke.

Natočeno 2000. Premiéra 1. 2. 2000 (ČRo 3 Vltava, 29 min.). Repríza 27. 4. 2010; 24. 2. 2026 (ČRo D-dur) v cyklu Z redakčního archivu.

Barokní stavba – Michnův letohrádek – Vila Amerika – muzeum. O duchu místa i proměnách v čase, s Veronikou Vejvodovou, vedoucí Muzea Antonína Dvořáka, připravila Jarmila Konrádová.

Natočeno 2026. Premiéra 7. 3. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:40 – 9:20 h.) v cyklu Víkendová příloha.