Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

8. 3. 2026

Ve stínu – Všichni jim radili: dejte tátu do ústavu. Odmítli, teď jsou na dně (2026)

Filed under: Podcast — Přemek @ 8:48

Připravil Jiří Kubík. Střih, sound design David Kaiser. Režie Jiří Marek.

Natočeno 2026. Webová premiéra 8. 2. 2026 (Seznam Zprávy, 7:30 h.; 36 min.).

Lit.: Kubík, Jiří: Nemocný táta, nedostupní lékaři a rodina na dně: „Katastrofální selhání“. In web Seznam Zprávy, 8. 2. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Senioři, závislí na pomoci ostatních, a nefungující systém navazující zdravotní péče, kterou tito lidé v domácím prostředí potřebují. Pořad Ve stínu přináší svědectví o tématu, o němž se vůbec nemluví.

„Myslím, že jsem se propadnul tak o pět set let zpátky. Ocitli jsme se úplně mimo systém zdravotní a sociální péče. Nikdo vám nepomůže, nikdo nic neví. Jsme mimo lékaře, sami doma s těžkým pacientem,“ líčí ve své velmi otevřené výpovědi sedmačtyřicetiletý David Mára, který se doma téměř nepřetržitě stará o otce s těžkou neurodegenerativní chorobou. Na péči se podílí i maminka. Oběma rodičům je 73 let. (…)

Ve stínu – „Koleduješ si o znásilnění.“ Škola, kde studentky pláčou (2026)

Filed under: Podcast — Přemek @ 8:42

Připravily Iva Pacnerová a Jana Míčová. Střih, sound design David Kaiser. Režie Jiří Marek.

Natočeno 2026. Webová premiéra 14. 2. 2026 (Seznam Zprávy, 12:00 h.; 34 min.).

Lit.: Pacnerová, Iva – Míčová, Jana: „Koleduješ si o znásilnění.“ Škola, kde studentky pláčou a učitelé utíkají. In web Seznam Zprávy, 14. 2. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pražská základní a střední škola Heřmánek je soukromá, její existence je závislá na dobré pověsti. Pořad Ve stínu má řadu svědectví, že kvůli chování vedení ve škole panuje napjatá atmosféra, učitelé odcházejí, rodiče si stěžují.

„Jsme moderní škola s důrazem na individuální přístup k žákům. Rozvoj dětí u nás probíhá v přátelském a povzbuzujícím prostředí. Pro práci ve škole jsou důležité vztahy, důstojnost, respekt, úcta a vzájemné porozumění.“

Úvodní věta z webových stránek pražské školy Heřmánek je celkem v protikladu s tím, co říkají v dnešní epizodě pořadu Ve stínu rodiče dětí, které už školu opustily, nebo bývalí učitelé. Ti se mimochodem v Heřmánku střídají jako na běžícím pásu, odmítají být součástí zvláštního stylu výuky a přístupu k žákům. O případu informoval také zpravodajský web Novinky.cz. (…)

Lit.: Pacnerová, Iva – Míčová, Jana: Heřmánek je toxický. Inspekce školu nešetřila, přijdou o peníze. In web Seznam Zprávy, 24. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Svědectví o prapodivných poměrech v pražské soukromé škole Heřmánek přinesl pořad Ve stínu už v březnu. Školu teď prověřila inspekce a její závěry jsou zdrcující. Zřizovatelé manželé Adamcovi přijdou o část dotací od magistrátu.

„Já myslím, že jsme na inspekci připraveni, že ty naše podklady jsou v pořádku, nemáme důvod k obavám,“ prohlásila v březnu zakladatelka a metodička Heřmánku Mirka Adamcová v podcastu Ve stínu.

Závěry České školní inspekce ji ale zřejmě moc nepotěšily. Inspektoři v Heřmánku odhalili řadu vážných pochybení a porušení zákona, kvůli kterým soukromé zařízení provozující základní školu, gymnázium a nově i pedagogické lyceum přijde o část dotací.

Petr Adamec, ředitel Heřmánku a manžel Mirky Adamcové, přiznává, že škola bude muset šetřit. „Máme nějaký úsporný režim, který by nám měl fungování zajistit. I kdybychom ty dotace nedostali, měli bychom přežít.“ (…)

Ve stínu – Unesené dítě je už dva roky v cizině. „Systém mi nepomohl,“ říká otec (2026)

Filed under: Podcast — Přemek @ 8:35

Čtyřletý Tomáš má už dva roky nový domov na Slovensku, kam ho bez souhlasu otce odvezla matka. Připravil Jiří Kubík. Střih, sound design David Kaiser. Režie Jiří Marek.

Natočeno 2026. Webová premiéra 22. 2. 2026 (Seznam Zprávy, 7:30 h.; 33 min.).

Lit.: Kubík, Jiří: Unesené dítě je už dva roky v cizině. „Nikdo mi nepomohl,“ říká otec. In web Seznam Zprávy, 22. 2. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když mu byly necelé dva roky, odvezla ho matka 650 kilometrů daleko od otce. Soudy jí řekly, že jednala protiprávně a má syna vrátit do Česka. Neposlechla – a nic se nestalo. Malý Tomáš dnes žije mezi dvěma státy.

„Nevěřil jsem tomu, že jeden z rodičů dokáže unést dítě za hranice a může si vlastně dělat, co chce, a druhý rodič nemá absolutně žádnou moc ho vidět, aniž by to rodič-únosce povolil. Policie vám nepomůže, systém vám nepomůže.“

Před mikrofonem pořadu Ve stínu sedí sedmatřicetiletý Pavel, podnikatel v realitách. Před lety se zamiloval do Zuzany, ženy ze Slovenska, která v Česku vystudovala vysokou školu a začala tu pracovat jako veterinářka. Zuzaně je dnes třiatřicet. Jejich celá jména známe, ale s ohledem na ochranu identity jejich malého syna je označujeme jen křestními jmény. (…)

Ve stínu – Šéf špitálu bral 750 tisíc měsíčně. „Nemocnici jsem chránil,“ říká (2026)

Filed under: Podcast — Přemek @ 8:30

Připravil Jaroslav Hroch. Střih, sound design David Kaiser. Režie Jiří Marek.

Natočeno 2026. Webová premiéra 1. 3. 2026 (Seznam Zprávy, 7:30 h.; 35 min.).

Lit.: Hroch, Jaroslav: Šéf městského špitálu bral 750 tisíc měsíčně. „To jsme netušili,“ tvrdí radní. In web Seznam Zprávy, 1. 3. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Astronomický výdělek si zařídil jednatel a ředitel nemocnice v Kadani. Bral víc než šéfové fakultních nemocnic. Pořad Ve stínu popisuje, jak se k pohádkovému platu dostal a proč to až po několika letech začalo vadit vedení města.

Jednatel a ředitel nemocnice v Kadani Petr Hossner, člen zastupitelstva za ODS, si dokázal postupně během osmi let navýšit plat v přepočtu na tři čtvrtě milionu korun měsíčně.

„Přijde mi to velmi nestandardní, až nehorázné. Zvlášť poté, co se na zastupitelstvu věčně probíralo, jak nemocnice nemá peníze, jak pan Hossner nemá na platy, jak nemá na odměňování lékařů a sester,“ popisuje Jana Hladová, bývalá zastupitelka za Pirátskou stranu. (…)

Ve stínu – Učitelka dala výpověď, majitelé školy ji zavřeli u sebe doma (2026)

Filed under: Podcast — Přemek @ 8:24

Připravily Iva Pacnerová a Jana Míčová. Střih, sound design David Kaiser. Režie Jiří Marek.

Natočeno 2026. Webová premiéra 8. 3. 2026 (Seznam Zprávy, 6:00 h.; 31 min.).

Lit.: Pacnerová, Iva – Míčová, Jana: Učitelka dala výpověď, majitelé školy ji zavřeli u sebe doma. Řešila to policie. In web Seznam Zprávy, 8. 3. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Děkujeme, že jste to otevřeli. I my jsme v Heřmánku zažili naprosto neuvěřitelné věci.“ Po předchozí epizodě Ve stínu, v níž učitelé, rodiče i žáci popsali zvláštní praktiky ze strany vedení školy, přišla další závažná svědectví.

Paní Hana by na své působení v pražském Heřmánku nejraději zapomněla. Jenže když se dozvěděla, že škola stále funguje, rozrůstá se a že v ní stále působí Mirka Adamcová, rozhodla se zveřejnit incident, při němž asistovala i policie.

„Vůbec jsem nevěděla, co mám dělat. Ona mě tam prostě zavřela se slovy: Nemysli si, že teď budeš mít dva měsíce prázdniny. Pořád jsi náš zaměstnanec,“ vrací se k momentu, kdy ji spoluzakladatelka Heřmánku Mirka Adamcová zavřela v jedné z místností v rodinném domě Adamcových. (…)

7. 3. 2026

Téma Plus – Největší bitvy studené války: Šachy jako boj o prestiž a nadřazenost (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 23:59

Šachovnice – i to bylo jedno z bojišť, kde se odehrávaly bitvy studené války. Jednu z nejslavněších svedli Bobby Fischer a Boris Spasskij. Připravil Jan Sedmidubský.

Natočeno 2026. Premiéra 7. 3. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.; 55 min.) v cyklu Studená válka.

Lit.: Sedmidubský, Jan: Největší bitvy studené války: Šachy jako boj o prestiž a nadřazenost. In web ČRo Plus, 7. 3. 2026 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Srpen 1972. V Islanském Reykjavíku se setkali dva muži, kteří spolu měli sehrát jednu z nejslavnějších bitev studené války. Sami dva. Nešlo samozřejmě o zbraně, ale o sport, o prestiž, o ideologii. Šachy byly hrou, na které si obě supervelmoci studené války dokazovaly své přednosti. A tak se Bobby Fischer a Boris Spasskij stali superhvězdami svých systémů. Jen jeden mohl vyhrát. A pro vítěze se jeho triumf paradoxně stal začátkem jeho konce.

Šachy byly po celou studenou válku hrou, ve které se nejvíc demonstrovala sovětská převaha nad Západem, zejména Spojenými státy. Víc než v kterémkoli jiném sportu v nich komunistická velmoc mohla demonstrovat svou zdánlivou intelektuální převahu. (…)

Hovory Plus – Miroslav Kemel (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 23:52

Miroslav Kemel je kreslíř a hudebník: „Na začátku jsem kresby vozil do redakce tramvají, zhruba deset let kreslím přímo do tabletu. Přechod byl pro mě náročný, rozhodilo mi to rukopis, teď už se cítím dobře, dává mi to svobodu a možnosti. Díky tomu mě to začalo vlastně znovu bavit,“ říká o své každodenní humoristické kresbě pro tištěná média, v současné době Deník Právo. „Konkrétní politiky jsem kreslil už v magazínu Dikobraz, bavilo a baví mě reagovat na aktuální politické události.“ Jak se vyhne nervozitě, když ho nenapadá, co nakreslit? Jak se od hry na akordeon dostal k vydávání desek? Moderuje Ondřej Konrád.

Natočeno 2026. Premiéra 4. 3. 2026 (ČRo Plus, 22:05 h.; 23 min.). Repríza 7. 3. 2026 (ČRo Plus, 17:00 h.).

Lit.: Konrád, Ondřej: Kemel: Už zruba deset let kreslím přímo do tabletu. Na začátku jsem kresby vozil do redakce tramvají. In web ČRo Plus, 4. 3. 2026 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: „Přechod k tabletu byl strašně náročný, úplně mi to rozhodilo rukopis.Teď už se v tom cítím dobře a dává mi to volnost i spoustu výrazových možností. Díky tomu mě to zase začalo opravdu bavit,“ vzpomíná Miroslav Kemel. V současné době kreslí pro deník Právo. Kromě toho vydal už pět desek a koncertuje se svou kapelou.

„Od mládí jsem hodně kreslil. V tom jsem byl asi výjimečné dítě. Hlavně teď zpětně, když mám svoje potomky, vidím, že to, co jsem dělal já, nebylo úplně běžné. Sám jsem si našel výtvarný kroužek, kam jsem chodil, doma jsem si kreslil opravdu intenzivně, kreslil jsem pohledy z okna, ruku na stole, bez jakéhokoliv vedení,“ vypráví Miroslav Kemel. (…)

Ex libris – Jenom ať si nemyslí, že jsme kolaboranti: Protektorát Čechy a Morava, 1939–1945 (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 23:44

Připravil Ondřej Houska. Zvukový mistr David Šindelář. Dramaturgie Naďa Reviláková.

Ukázky čte Ivo Teimer.

Natočeno 2026. Premiéra 3. 3. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.).

Lit.: Houska, Ondřej: Historik Majewski: Nebýt nacistické invaze, Československo by se proměnilo v regulérní fašistický stát. In web ČRo Plus, 3. 3. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Do jaké míry Češi kolaborovali s Hitlerem? Dokázali projít obdobím Protektorátu Čechy a Morava se ctí? A jak se vlastně lidem tehdy žilo? Polský historik Piotr Majewski, odborník na české dějiny, napsal další skvělou knihu. Jmenuje se Jenom ať si nemyslí, že jsme kolaboranti: Protektorát Čechy a Morava, 1939–1945. V roce 2025 ji vydalo nakladatelství Argo.

Adolf Hitler do Prahy přijel hned 15. března 1939. Předstihl dokonce prezidenta Emila Háchu, který se vracel z Berlína po ponižující audienci u Hitlera, který ho přinutil souhlasit s německou okupací. Nacisté z českých zemí udělali protektorát.

Není to ovšem tak, že by tímto krokem zahubili českou demokracii. Tu už v měsících mezi mnichovskou dohodou a nacistickou okupací rdousili sami čeští politici pod vedením šéfa agrární strany Rudolfa Berana.

„Mnohé nasvědčuje tomu, že nebýt nacistické invaze, Československo by se proměnilo v regulérní fašistický stát s veškerým jeho hanebným inventářem. ‚Atmosféra národního života okamžitě zhoustla a proměnila se v oblak jedovatých par, který se brzy nedal dýchat,‘ popsal pomnichovské intermezzo spisovatel Václav Černý. Strašlivé rozuzlení 15. března přineslo nemalou úlevu a osvobození – konečně bylo zase všechno jasné,“ popisuje Majewski. (…)

Po Česku – Muzeum policie ČR (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 23:40

Václav Žmolík pro vás objevuje místa a lidi, které stojí za to znát. Tentokrát v Muzeu Policie ČR v Praze s jeho ředitelem Radkem Galašem.

Natočeno 2026. Premiéra 7. 3. 2026 (ČRo 2 Praha, 15:04 h.).

Chyba systému – Neziskovky (2026)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Přemek @ 23:21

Vláda Andreje Babiše si chce posvítit na neziskové organizace a dala si to i do svého programového prohlášení. Čím a odkdy neziskový sektor politiky dlouhodobě dráždí? Co jsou vlastně ty politické neziskovky a co by omezení jejich služeb znamenalo pro stát? A jak svou nadaci OSF řídí George Soros? Hostem nového dílu je bývalý dlouholetý předseda OSF, který nyní působí v Nadaci Livesport Robert Basch. Moderátor Jan Pokorný. Editorka Iva Vokurková. Zvukový obal Jonatán Vidlák. Grafika František Novotný. Kreativní producent Lukáš Sapík.

Hosté: Apolena Rychlíková, David Klimeš a Robert Basch.

Natočeno 2026. Premiéra 7. 3. 2026 (ČRo Plus, 11:07 h.; 53 min.). Repríza 8. 3. 2026 (ČRo Plus, 15:33 h.).

Lit.: ert (= Erhart, Michael) – Pokorný, Jan: Neziskovky kazí populismus, bojují s korupcí a jsou transparentní. To bývá problém, míní Basch. In web ČRo Plus, 7. 3. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje přísnější dohled nad hospodařením neziskových organizací a šetřit chce i na jejich podpoře. „Stále jde jen o to, že někdo v uvozovkách strká nos do toho, co ta vláda dělá. Neziskovky kazí jednoduché populistické myšlenky, bojují s korupcí nebo se snaží pracovat s menšinami,“ usuzuje v Chybě systému Robert Basch, někdejší dlouholetý ředitel Nadace OSF patřící do sítě organizací založené investorem a filantropem Georgem Sorosem.

Osoba amerického miliardáře se prý pro mnohé stala symbolem a obezličkou pro boj s lidmi, kteří usilují o prosazování demokracie a lidských práv. „Je to člověk, kterému je 95 let a představa, že ze svého křesla na Manhattanu řídí svět, je naprosto iluzorní,“ říká. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress