Pavel Novotný. První román libereckého básníka líčí osudy svérázné babičky, jejíž život je nazírán zprvu dětskýma, postupně stále dospělejšíma očima jejího vnuka. Pro rozhlas připravil autor. Účinkuje Vasil Fridrich. Režie Vlado Rusko.
Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 21. 3. 2026 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).
Host: Eva Eisler, šperkařka, designérka. Jako další osobnost byla uvedena do Síně slávy Czech Grand designu. Eva Eisler se dlouhodobě pohybuje mezi volným uměním, designem a architekturou. Její tvorba se označuje za minimalistickou a i ona sama má ráda jednoduchost. Vždy ji také silně zajímala udržitelnost. „Nerada bych po sobě zanechávala stopy, možná začnu recyklovat i svoji práci,“ říká ve Vizitce. Jaký je dnes smysl umění? Dokáže vždy rozklíčovat význam uměleckých děl? A co je potřeba k tomu, aby se člověku plnily sny? Koncem ledna se Evy Eisler ptala Karolína Koubová.
Natočeno 2026. Premiéra 21. 3. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
Václav Žmolík pro vás objevuje místa a lidi, které stojí za to znát. Tentokrát v Muzeu Krkonoš ve Vrchlabí. Nebude chybět ani e-mailová soutěž.
Hovoří Jakub Šimurda.
Natočeno 2026. Premiéra 21. 3. 2026 (ČRo 2 Praha, 15:04 h.).
Hostem je textař Michal Horáček. Jeho zhudebněné básně Pozemský prach a Boží dech inspirovaly biblické příběhy. Co dalšího zazní na koncertu, který chystá v Národním divadle? Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2026. Premiéra 21. 3. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).
Petr Lom, režisér česko-kanadského původu. „Jsme ve velké krizi a chováme se, jako bychom šli slepě k propasti,“ soudí dokumentarista, který se pravidelně vrací do Prahy na festival Jeden svět. Proč se jako absolvent Harvardu v oboru politologie rozhodl opustit slibnou kariéru profesora politické filozofie a začal točit filmy? Jaký trend podle něj nastartovalo to, že řeka Wanganui získala před devíti lety od novozélandského parlamentu status živoucí osoby s vlastními právy a povinnostmi? A jak těžká byla pro jeho rodinu emigrace? Moderuje Světlana Witowská.
Natočeno 2026. Premiéra 21. 3. 2026 (ČRo Plus, 10:33 h.).
Hosty pořadu jsou Štefan Margita, Monika Absolonová a Gabriela Soukalová. Moderuje Aleš Cibulka.
Natočeno 2026. Premiéra 21. 3. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Proč neotevírat Pandořinu skříňku a koho čeká sísyfovská práce? Řecké mýty jsou základem západní evropské kultury – nabízejí vzory, odstrašující příklady i odpovědi po smyslu života. A opakovaně lákají k vyprávění. Nově se ho ujal Jan Bažant, odborník na antickou kulturu umění a mytologii. Součástí pořadu je posluchačská soutěž, dvě nejrychlejší správné odpovědi zaslané na adresu: vltava.soutez@rozhlas.cz budou odměněny výtiskem knihy s podpisem autora.
Natočeno 2026. Premiéra 21. 3. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:15 – 11:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.
Baletní škola Divadla J. K. Tyla v Plzni má dlouholetou tradici, její historie sahá až do začátku 20. století. Systematicky se věnuje výchově talentů, snaží se vyvrátit mýtus o námaze a drilu a umožňuje žákům odhalit krásu pohybu v souladu s hudbou. Hlavním cílem je rozvinout v mladých lidech estetické cítění a podnítit lásku k tanci a divadlu. Připravila Tamara Salcmanová.
Hovoří ředitelka baletní školy DJKT a baletní mistr MgA. Zuzana Hradilová, lektorka Kristina Pires a tanečník Jiří Žalud.
Natočeno 2026. Premiéra 21. 3. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:50 – 9:30 h.) v cyklu Víkendová příloha.
Miloš Marten. Český literární a výtvarný kritik, spisovatel a esejista rozebírá ve svém textu z roku 1907 podstatu impresionistického pojetí krásy i tohoto umění vůbec. Připravil Vlastimil Kaňka. Účinkuje Martin Myšička. Režie Petr Mančal.
Natočeno 2026. Premiéra 21. 3. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.; 13 min.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.
Lit.: Kaňka, Vlastimil: Miloš Marten: O lyrickém impresionismu. Esej českého literárního a výtvarného kritika a spisovatele. In web ČRo 3 Vltava, 21. 3. 2026 (článek). – Cit.: (…) Literární a výtvarný kritik, spisovatel a esejista Miloš Marten (vl. jm. Miloš Šebesta, 4. 2. 1883 – 23. 7. 1917) přispíval v l. 1900–1912 kritikami a eseji do Moderní revue a podstatně ovlivňoval její zaměření.
Analytickým přístupem se soustřeďoval na kategorie stylu a stylizace, které mu byly výrazem tvůrčí vůle vyhraněné individuality. Usiloval o překonání východisek a rysů dekadentního umění z konce 19. stol. zdůrazněním pojmů styl a stylizace i požadavkem vnitřního myšlenkového řádu díla a jeho včlenění do tradice.
Připravil Filip Titlbach.
Hovoří producent a scenárista Tomáš Baldýnský.
Natočeno 2026. Webová premiéra 20. 3. 2026 (Deník N, 8:36 h.; 60 min.).
Lit.: Titlbach, Filip: Baldýnský: Česká televize provokovala a tvářila se statečně. Teď jí došly síly a začala se chovat zbaběle. In web Deník N, 20. 3. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Bylo by dobré, kdyby Česká televize měla nějakou povahu. To, co teď ukazuje, mi moc sympatické není. Je to komické a trapné,“ říká ve Studiu N televizní producent a scenárista Tomáš Baldýnský. „Dostat svého moderátora do situace, kdy dává výpověď v přímém přenosu – a myslím, že s Václavem Moravcem se dá domluvit –, jako divák považuji za nezvládnuté.“
Baldýnský v rozhovoru hodnotí také současnou českou seriálovou tvorbu. „Jsme kromě Poláků v postkomunistickém prostoru zázrační tím, že naše seriály jsou hodně kvalitní. Vzhledem k omezeným financím nejsou trapné, máme know-how. Například v true crime jsme na evropské úrovni,“ míní.
„Nikdo asi nemůže popřít, že film Sbormistr to myslí dobře. Vznikl s dobrým úmyslem,“ reaguje na otázku, zda podle něj bylo etické použít příběh a shodné jméno jedné z obětí odsouzeného dirigenta Bohumila Kulínského. „Je to chyba, která se v této zemi už nestane. Tím jsem si absolutně jistý. Je dobře, že se to stalo, protože teď jsou všichni zatraceně poučení, jak tyto věci řešit. Pro filmový průmysl je to dobře,“ tvrdí Baldýnský. (…)
Powered by WordPress