Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Zbabělci, opřel se Trump do Evropy kvůli Hormuzu. Je v zájmu evropských zemí zapojit se do vojenské operace v Hormuzském průlivu, nebo je riziko zatažení do konfliktu příliš vysoké? A můžeme si dovolit zůstat stranou, aniž bychom riskovali ekonomický propad a vážný rozkol v euroatlantických vztazích? Moderuje Lukáš Matoška.

Hovoří bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský a bývalý ministr pro evropské záležitosti z hnutí STAN Martin Dvořák.

Natočeno 2026. Premiéra 23. 3. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.; 24 min.).

Lit.: Matoška, Lukáš – ntu: Evropa musí hájit otevřenost Hormuzského průlivu, míní Landovský. Dvořák: Není jasné, jak se zapojit. In web ČRo Plus, 23. 3. 2026 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: V noci na úterý vyprší ultimátum, které dal americký prezident Donald Trump Íránu k plnému zprůchodnění Hormuzského průlivu, přes nějž proudí pětina světových dodávek ropy. „Evropa bude sledovat vlastní zájmy na Blízkém východě, včetně podpory USA,“ míní externí poradce institutu Solvo Jakub Landovský. „Způsob, jakým by se zapojila do pomoci či ochrany Hormuzského průlivu, je v tuto chvíli poměrně diskutabilní,“ upozorňuje v Pro a proti exministr Martin Dvořák (STAN). (…)

Michal Rataj, hudební skladatel. Je spoluautorem hudby k oscarovému dokumentárnímu snímku Pan Nikdo proti Putinovi. Michal Rataj se zabývá experimentální elektronickou hudbou, je autorem hudby k filmům i k mnoha rozhlasovým hrám. Jak se mu tentokrát spolupracovalo s dánským skladatelem Jonasem Struckem na muzice k úspěšnému dokumentu o propagandě na ruských školách? A jakým způsobem se nad ní zamýšlel on sám? Ptá se Karolína Koubová.

Natočeno 2026. Premiéra 23. 3. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.).

Měl by stát přispět na zabezpečení areálů firem, které vyrábějí vojenský materiál? Jak voliči hodnotí prvních sto dní vládní koalice ve funkci? Obce si stěžují, že se stavební řízení až dvojnásobně zpomaluje. Co to způsobuje? Moderují Šárka Fenyková a Tomáš Pavlíček.

Natočeno 2026. Premiéra 23. 3. 2026 (ČRo Plus, 8:10 h.).

Připravila Michaela Vondráčková.

Hovoří Zuzana a Miroslav Hradilovi.

Připravil ČRo Plzeň v roce 2023. Premiéra 17. 1. 2023 (ČRo Plzeň, 12 min.).

Lit.: Vondráčková, Michaela: Baletní škola Divadla J. K. Tyla rozvíjí v mladých lidech lásku k tanci a pohybu. In web ČRo Plzeň, 17. 1. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Tradice plzeňské baletní školy sahá až do začátku 20. století, kdy se v Plzni v roce 1902 otevřelo Velké divadlo. Od roku 1990 je baletní škola Divadla J. K. Tyla v Plzni tanečně-vzdělávací institucí, která se věnuje výchově tanečních talentů napříč věkovými kategoriemi. Od roku 2005 v čele této školy stojí manželé Zuzana a Miroslav Hradilovi, sami vynikající tanečníci s dlouholetou praxí, kteří se snaží především ukázat dětem a mladým lidem krásu pohybu v souladu s hudbou.

Baletní škola Divadla J. K. Tyla v Plzni je zaměřená hlavně na výuku dětí od 5 do 18 let, ale nabízí i speciální lekce pro dospělé. V nich mohou pokračovat tanečníci nad 20 let, ale přijít mohou i úplní začátečníci, kteří si tak třeba až v dospělosti plní svůj dávný sen vyzkoušet balet nebo zkrátka upřednostní tuto formu pohybu při krásné hudbě třeba před posilovnou.

Hlavním tanečním oborem Baletní školy Divadla J. K. Tyla v Plzni je klasický tanec, v baletních přípravkách a několika baletních ročnících se mladí tanečníci seznamují také se základy taneční gymnastiky, hudební rytmiky a herecké výchovy. Důležitá je ale hlavně radost a prožitek z tance. (…)

Reportáž připravila Alena Blažejovská.

Hovoří Eva Lustigová a Tomáš Kubíček.

Připravilo Brno v roce 2026. Premiéra 21. 3. 2026 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 19 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Jaký byl Den Arnošta Lustiga v Moravské zemské knihovně? Uslyšíte v magazínu Zelný rynk. In web ČRo Brno, 21. 3. 2026 (článek). – Cit.: (…) V Zelném rynku se vrátíme do 26. února, kdy se v Moravské zemské knihovně v Brně uskutečnil Den Arnošta Lustiga. Instituce se tak připojila k oslavám letošního 100. výročí narození spisovatele, novináře, scenáristy a svědka holocaustu Arnošta Lustiga, a to právě v den 15. výročí jeho smrti. Kromě zahájení výstavy Arnoštova cesta byl také představen internetový portál Svět Arnošta Lustiga a předány ceny vítězům literární soutěže Mladí humanisté. Ale zejména byla slavnostně otevřena Knihovna Arnošta Lustiga – tedy speciální dedikovaný prostor v 1. patře Moravské zemské knihovny.

K významným hostům, kteří úvodem promluvili, patřil i ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek. Výstava Cesta Arnošta Lustiga je v přízemní galerii v Moravské zemské knihovně otevřena do 20. dubna. Tvoří ji texty Markéty Pilátové a fotokoláže Elišky Podzimkové. Vznikla ve spolupráci s Nadačním fondem Arnošta Lustiga, Památníkem Terezín a Muzeem fotografie a moderních obrazových médií v Jindřichově Hradci. (…)

Rozhlas a televize jako silné trumfy propagandy v mediální válce mezi Sovětským svazem a Spojenými státy v době studené války. Jak úspěšně je obě strany využívaly? V cyklu Studená válka Českého rozhlasu Plus to vysvětlí Jan Sedmidubský.

Natočeno 2026. Premiéra 21. 3. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.; 53 min.).

Lit.: Sedmidubský, Jan: Největší bitvy studené války: Propaganda a média. Přes den politika, večer zábava. In web ČRo Plus, 21. 3. 2026 (článek). – Cit.: Rozpad protihitlerovské koalice nastal poměrně brzy po roce 1945. Stalinova říše i Západ si navzájem začaly dávat signály, že jejich priority jsou zcela odlišné a budou se jimi řídit bez ohledu na to, co si o tom myslí jejich bývalý spojenec. 

První, kdo otevřeně pojmenoval situaci teď už rozklíženého spojenectví Východu a Západu, byl Winston Churchill, když v březnu 1946 na univerzitě v americkém městě Fultonu přebíral čestný doktorát. A při té příležitosti pronesl dlouhou řeč, ve kterém použil k popisu situace výraz „železná opona“.

Americká informační ofenzíva začíná na začátku 50. let vznikem Rádia Svobodná Evropa, které se tak přidalo k existujícím stanicím jako BBC nebo Hlas Ameriky. Historie zvláště československého vysílání byla snad už dostatečně zmapovaná, ale byla tu i zajímavá varianta jakéhosi tištěného vysílání, takzvané balóny Svobody. Skrz ně se lidé v Československu dozvídali zprávy z domova i ze světa, které jim režim upíral. (…)

Připravil Zdeněk Truhlář.

Hovoří Mojmír „Mojda“ Bártek.

Připravilo Brno v roce 2026. Premiéra 17. 3. 2026 (ČRo Brno, 27 min.) v cyklu Dobré dopoledne s ČRo Brno.

Lit.: lop – Truhlář, Zdeněk: Trombonista Mojmír Bártek: Když hraju swing, tak mám náladu, jak kdybych vyhrál milion korun. In web ČRo Brno, 17. 3. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Trombonista Mojmír Bártek i po osmdesátce stále koncertuje a taky pravidelně trénuje. Působí jako band leader v uskupení The Young Pekáč, kde mladé generaci jazzových muzikantů předává hlavně lásku k hudbě. „Když jsem s těmi mladými, tak na mě mají velký inspirační vliv. No a jinak mám vynikající ženu, která se o mě stará,“ vtipkuje na konto svého věku. Co ho přitáhlo ke hře na trombon? Jak vzpomíná na dobu, kdy byl součástí orchestru Gustava Broma? (…)