Čtená pohádka z knihy E. Petišky Sedmikráska, prokomponovaná do dialogů. Pro rozhlas připravil Eduard Petiška. Hudba Vilém Prokop Mlejnek. Režie Josef Svátek.
Osoby a obsazení: vypravěč (Jiří Pick), první princ (Miloš Hlavica), skřítek (Mirko Musil), stařec / král (Bedřich Bobek), princezna (Marie Staňková).
Natočeno 1966. Premiéra 1. 6. 1966 (Praha – RPD – Československo II,14:45 – 15:00 h.; 15 min.) v cyklu Vysílání pro mateřské školy.
Připravili Jan Hroza a Mojmír Klánský. Režie Vladimír Bílý.
Hovoří Ludmila Stambolieva a J. Valenta.
Natočeno 1966. Premiéra 1. 6. 1966 (Praha – RPD – Československo II, 12:50 – 13:00 h.; 10 min.).
Připravila Zdeňka Černá. Dramaturg Donát Šajner. Režie Olga Valentová.
Čte Jaromír Spal a Jan Víšek.
Natočeno 1966. Premiéra 1. 6. 1966 (Praha – RPD – Československo II – Ostrava, 11:45 – 12:00 h.; 15 min.).
Vyprávění, hudba, písně a zvukové dokumenty z Itálie, pro hodinu zeměpisu na ZDŠ. Připravil Vladislav Cvekl. Odborná spolupráce a konzultace Josef Varcl, Kabinet pro studia ř. a ř. (historie), Ilja Šetlík, ČTK, Řím (současnost), Jaroslav Vozáb (jazyková), Emilie Petráková, KPÚ Brno (pedagogická). Režie Jan Bergr.
Účinkují Jaroslav Vozáb, Rudolf Pellar a Růžena Merunková.
Natočeno 1966. Premiéra 1. 6. 1966 (Praha – RPD, 8:00 – 8:25 h.) v cyklu Pro školní fonotéky.
Ivan Medek. Hudební ukázka Leopold Mozart (Dětská symfonie, 1. věta). Režie Josef Svátek.
Hovoří Ivan Medek.
Natočeno 1966. Premiéra 1. 6. 1966 (Praha, 7:55 – 8:00 h.; 5 min.).
Luděk Bachmann. Dramaturg Kryštofek. Režie Vladimír Bílý.
Hovoří Vlastimil Strahl.
Natočeno 1966. Premiéra 1. 6. 1966 (Praha, 6:55 – 7:00 h.; 4 min.).
Připravila Daniela Vrbová. Editace Markéta Vozková. Sound design Jaroslav Pokorný.
Hosté epizody: Petr Klíma, psycholog, bývalý vedoucí pedagogicko-psychologické poradny; Martina Králová, z Pedagogicko-psychologické poradny České Budějovice; Petra Illnerová, ředitelka MŠ Montessori Beroun, ZŠ V Zahradách a nově otevřeného Přírodovědného a Technického lycea v Králově Dvoře u Beroun.
Natočeno 2026. Premiéra 2. 2. 2026 (ČRo Plus, 14:33 h.).
Lit.: Vrbová, Daniela: Zápisy do prvních tříd jsou už v zimě, omezují se odklady. Jak poznat, že je dítě na školu zralé? In web ČRo Plus, 2. 2. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zápisy do prvních tříd jsou významným milníkem v životě dětí i jejich rodičů. V zákonem daném novém termínu – během ledna a února – ale může mnoho rodin znejistět: Je naše dítě už dostatečně vyzrálé a připravené na školní docházku? Jak poznáme, že se v září ve škole hladce adaptuje? Jak se pozná nezralé dítě? Co radí psychologové a co se osvědčilo školám? A co pro děti, rodiče a pedagogy znamená, že se zároveň mají omezit odklady?
Host: Pavel Vrána, ichtyolog Českého rybářského svazu. V čem ho podvodní svět pořád udivuje? Jak znečištěné je v Česku životní prostředí? A kterým výzvám bude ichtyologie, tedy studium ryb, čelit v budoucnu? Moderuje Jan Smetana.
Natočeno 2026. Premiéra 9. 2. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Norbert Král je přednosta Ústavu všeobecného lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy: „Každý má jinou povahu. Jsou pacienti, kteří přijdou k lékaři až když už je opravdu zle. A potom jsou pacienti, kteří k lékaři jdou i s rýmičkou. Paradox prevence znamená, že na preventivní prohlídky chodí ti, kdo jsou proaktivní. Pravidelně přijde pacient, který cvičí a zajímá se o zdravou stravu. Desperáti přicházejí až když hoří. A před námi tak leží otázka, jak přilákat rezistentní populaci, která se o preventivní vyšetření nezajímá.“ V Hovorech bude mluvit o prevenci nádorových onemocnění, i o pacientské organizaci Fuck Cancer. Moderuje Naděžda Hávová.
Natočeno 2026. Premiéra 9. 2. 2026 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Jednou z největších hvězd československého filmu 30. a 40. let byla Adina Mandlová. Více o ní v pořadu, který připravili Jan Sedmidubský a Radek Žitný.
Natočeno 2013. Repríza 19. 12. 2013 (ČRo Plus, 49 min.); 9. 2. 2026 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Návraty časem.
Lit.: Sedmidubský, Jan: Adina Mandlová: mýty a skutečnosti. In web ČRo Plus, 19. 12. 2013 (článek). – Cit: Adina Mandlová – legenda prvorepublikové československé kinematografie, jejíž životní příběh byl stejně dramatický jako některé filmy, ve kterých hrála. Co byly jen mýty a jaká byla skutečnost? (…)
Atraktivní a zároveň pohnutý osud české filmové hvězdy Adiny Mandlové se od doby prvního tuzemského vydání jejích pamětí Dneska už se tomu směju počátkem 90. let stal předmětem několika dalších publikací.
Většina autorů hereččiny s vervou vyprávěné paměti (nesmíme samozřejmě opomenout podíl Josefa Škvoreckého jako jejich „zapisovatele“) pouze přežvýkala, přidala pár vlastních hypotéz a dramatizačních efektů a další parazitní svazek byl na světě. Jak už se to v případě českých herců dělá běžně.
(…) Adina Mandlová se stala pro mnohé symbolem české herecké kolaborace za protektorátu především kvůli tomu, že se profesně, ale i osobně, stýkala s několika předními nacisty – „odborníky na kulturu“, kteří ale v rámci nacistické protektorátní garnitury patřili spíš k druhé lize a Heydrichovi či Frankovi se nemohli rovnat.
Ze styků s mužem, kterému byli Češi vydáni na milost a nemilost, byla Mandlová rovněž obviněna, nakonec se prokázalo, že se s Frankem viděla ne snad jednou, jak ona sama tvrdí v pamětech, ale rozhodně méně, než by odpovídalo statusu „Frankovy milenky“.
Mandlová měla smůlu. Její lehkovážný životní styl by se dal bez problémů přehlížet v dobách klidu a míru, ale za války dráždil, přestože mnoho jejích hereckých kolegů si s nacisty zadalo srovnatelně nebo podstatně víc.
Kořeny jejího často dost sebedestruktivního chování lze také nalézt v šoku z dětských let, kdy ze dne na den přišla o péči milovaného (a bezmezně jí oddaného, pokud to lze u vztahu rodič-dítě říct) otce. Z rozmazlované holky se stala trpěná bytost bez sebemenších citové opory v rodině. (…)
Powered by WordPress