Jednou z největších hvězd československého filmu 30. a 40. let byla Adina Mandlová. Více o ní v pořadu, který připravili Jan Sedmidubský a Radek Žitný.
Natočeno 2013. Repríza 19. 12. 2013 (ČRo Plus, 49 min.); 9. 2. 2026 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Návraty časem.
Lit.: Sedmidubský, Jan: Adina Mandlová: mýty a skutečnosti. In web ČRo Plus, 19. 12. 2013 (článek). – Cit: Adina Mandlová – legenda prvorepublikové československé kinematografie, jejíž životní příběh byl stejně dramatický jako některé filmy, ve kterých hrála. Co byly jen mýty a jaká byla skutečnost? (…)
Atraktivní a zároveň pohnutý osud české filmové hvězdy Adiny Mandlové se od doby prvního tuzemského vydání jejích pamětí Dneska už se tomu směju počátkem 90. let stal předmětem několika dalších publikací.
Většina autorů hereččiny s vervou vyprávěné paměti (nesmíme samozřejmě opomenout podíl Josefa Škvoreckého jako jejich „zapisovatele“) pouze přežvýkala, přidala pár vlastních hypotéz a dramatizačních efektů a další parazitní svazek byl na světě. Jak už se to v případě českých herců dělá běžně.
(…) Adina Mandlová se stala pro mnohé symbolem české herecké kolaborace za protektorátu především kvůli tomu, že se profesně, ale i osobně, stýkala s několika předními nacisty – „odborníky na kulturu“, kteří ale v rámci nacistické protektorátní garnitury patřili spíš k druhé lize a Heydrichovi či Frankovi se nemohli rovnat.
Ze styků s mužem, kterému byli Češi vydáni na milost a nemilost, byla Mandlová rovněž obviněna, nakonec se prokázalo, že se s Frankem viděla ne snad jednou, jak ona sama tvrdí v pamětech, ale rozhodně méně, než by odpovídalo statusu „Frankovy milenky“.
Mandlová měla smůlu. Její lehkovážný životní styl by se dal bez problémů přehlížet v dobách klidu a míru, ale za války dráždil, přestože mnoho jejích hereckých kolegů si s nacisty zadalo srovnatelně nebo podstatně víc.
Kořeny jejího často dost sebedestruktivního chování lze také nalézt v šoku z dětských let, kdy ze dne na den přišla o péči milovaného (a bezmezně jí oddaného, pokud to lze u vztahu rodič-dítě říct) otce. Z rozmazlované holky se stala trpěná bytost bez sebemenších citové opory v rodině. (…)