Je studená válka historický pojem, nebo mají pravdu ti, kteří prohlašují, že se opět vrací? Proč vlastně tento konflikt po druhé světové válce vznikl a co bylo jeho podstatou? Na to originálním, často provokativním způsobem odpovídá profesor historie Vladislav Zubok, rodák ze Sovětského svazu dlouhodobě působící na Západě. Jeho kniha Svět studené války 1945-1991 vyšla v roce 2025 jen anglicky. V Ex libris ji představí Ondřej Houska.
Natočeno 2026. Premiéra 20. 1. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.).
Karel Jaromír Erben. Kantáta na text ze sbírky Kytice. Hudba Pavel Blatný. Hraje Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, řídí Petr Altrichter.
Recituje Petr Haničinec, zpívají Anna Kratochvílová, Anna Barová, Pavel Kamas a Kuhnův smíšený sbor, sbormistr Pavel Kühn.
Snímek z veřejného koncertu 14. 12. 1988 ve Smetanově síni. Premiéra 8. 9. 1989 (Vltava, 15:00 – 15:30 h.). Repríza 12. 9. 1991 v rámci pořadu Soudobá hudba (Vltava, 14:00 h.); 2. 2. 1995 v rámci pořadu Pro Musica – České kantáty posledních let (ČRo 3 Vltava, 10:15 h.); 15. 4. 1998 v rámci pořadu Hudební moderna (ČRo 3 Vltava, 19:05 h.); 28. 7. 1999 v rámci pořadu Hudební moderna (ČRo 3 Vltava, 19:05 h.); 17. 8. 2006 v rámci pořadu Hudební fórum z Brna z nahrávek soudobé hudby 4/5 (ČRo 3 Vltava, 23:15 h.); 17. 4. 2007 v rámci pořadu Soudobá hudba (ČRo 3 Vltava, 1:05 h.); 20. 1. 2026 (ČRo 3 Vltava, 20:43 – 21:15 h.).
Lit.: Štilec, Jiří: Tři koncerty pražských symfoniků. In Hudební rozhledy 3/1989 (11. 1. 1989), s. 117–118 (recenze). – Cit.: (…) Největší pozornost vzbudila pražská premiéra Blatného Vodníka. Určitou diskusi by mohla vyvolat už zvolená literární předloha a nabízí se otázka, zda není určitým anachronismem. Blatný však volí erbenovský text zcela záměrně v návaznosti na svoji předchozí tvorbu inspirovanou tímto autorem (Vrba, Štědrý den, Polednice). Co dnes může tato látka přinést? Kromě návratu k jistotám a matérii, která tvoří jakousi „přírodní nestárnouc) hmotu (ani to není v dnešní neuroticky chaotické době málo), i možnost najít soudobější výklad některých všelidských, trvale platných rovin erbenovského mýtu. Dostatečný prostor i pro soudobého skladatele! Záměrem P. Blatného však nebylo vytvořit originální kontrapozici básnického a hudebního textu, nacházet šokující (expresionistické, existenciální či psychoanalytické) roviny. Dílo naopak zdůrazňuje vazby na předchozí hudební vývoj, snaží se o jakýsi „prvoplánový“ výklad básně, i když není naivisticky tradicionalistické a promítají se do něj výrazové prostředky a postupy hudby dvacátého století, přesněji možná: množina prvků, kterými žije i všední hudební den. Autor pracuje například s dlouhými plochami výrazné tonální stability (úvodní f moll a další místa), ale i s kontrasty v rámci harmonického plánu, užívá různých typů vokálních melodik včetně několikatónových popěvků. Dramatický obraz, který má své aktéry, vypravěče i chór, sleduje velmi přesně dějovou linii Erbenovy básně. Nesnaží se ji příliš ozvláštňovat, autor spíše hudebně podtrhuje místa uzlových dramatických situací. Objevují se i takřka deskriptivní plochy, ale zvolené prostředky nepatří k arzenálu minulosti — jsou soudobé (heterofonní vrstvení hlasů a klastr na vrcholu celé básně i hudebního díla). Blatný docílil maximální sdělnosti a přehlednosti. Podrobná analýza zde pouze letmo naznačených problémů by vyžadovala daleko větší prostor. Posluchačsky ohlas Blatného díla byl značný a velkou měrou se na něm podílely velmi pečlivé a zaujaté výkony všech interpretů. Petr Altrichter je dirigentem, který dokáže koncentrovat pozornost i rozsáhlého aparátu, jeho gesto je přesné a zvukově stavebná představa velmi promyšlená a precizní.
Hostem je Petr Kolář, bývalý diplomat a poradce prezidenta republiky. Donald Trump tvrdí, že Spojené státy musejí ve svém bezpečnostním zájmu ovládnout Grónsko. Měli by evropští spojenci Trumpovy nároky uznat? Nebo se proti jeho územním požadavkům rozhodně postavit? Moderuje Tomáš Pancíř.
Natočeno 2026. Premiéra 20. 1. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).
Hudebnice Lenka Zbořilová působila ve formacích Billow nebo Strangers In the City a s každou z nich vydala hned několik nahrávek na pomezí indie rocku a dream popu. V podobném duchu pak působila coby Ivy Z už sólově, rozkročena mezi rodným Veselím na Moravě a metropolí. Na sklonku loňského roku vydala jako Pivoňka své vůbec první album v češtině. Sbírka s titulem Co se stalo na obloze nikomu neřeknem je plná dalších hostujících osobností a působí jako vyrovnání se s životem ve velkoměstě, s nejistotou i střípky nočních obrazů, které přináší. ArtCafé s Pivoňkou o folklórním zázemí a indie přesvědčení, moderuje Michal Pařízek.
Natočeno 2026. Premiéra 20. 1. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
Vaše každodenní inspirace: Změny v rodinném právu. Host: advokátka Gabriela Donati. Moderuje Patricie Strouhalová.
Natočeno 2026. Premiéra 20. 1. 2026 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Pražané budou moci vybrat jméno pro nové spojení přes Vltavu, a to díky online anketě. Proč? A jak se běžně vybírají názvy pro mosty, ulice nebo parky? Kdy je a není vhodné lokalitu přejmenovat? Jakou roli hraje místopis a historický kontext? Ptá se Alexandr Saša Michailidis. Editorka Lenka Buriánková.
Hovoří Albert Kubišta a Václav Ledvinka z Archivu hlavního města Prahy.
Natočeno 2026. Premiéra 20. 1. 2026 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.). Repríza 28. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.).
O českých a zahraničních knihách a lidech kolem nich. Připravili Martin Šmaus a Jan Nejedlý.
Natočeno 2005. Premiéra 22. 11. 2005 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h.). Repríza 28. 11. 2005 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.).
Lit.: vlb: Z literárního magazínu. Romové, vlčí mlíko a fotbal. In Týdeník Rozhlas 47/2005 (14. 11. 2005), s. 16 (článek). – Cit.: Děvčátko, rozdělej ohníček – je to příběh o životní pouti Roma Andreje Dunky. Začíná v osadě na Poljaně, těsně vedle sovětské hranice, ale brzy se přesouvá na pražský Žižkov. Rodina posílá malého Andreje krást. Chlapec projde různými „asimilačními institucemi“, křižuje republiku vlakem, setkává se s lidmi… Krutý, jedinečný i typický příběh – příběh o poválečné anabázi slovenských Romů do českých zemí napsal Martin Šmaus a jeho debut se stal vítězným titulem 10. ročníku Literární ceny Knižního klubu. Autor je hostem literárního magazínu.
Pokud vše dobře dopadne (čti pokud se seženou potřebné finanční zdroje), máme šanci na nový projekt na podporu čtení. Rubrika zaostřeno se prostřednictvím rozhovoru s ředitelkou společnosti Svět knihy Danou Kalinovou zaměří právě na něj.
Léčebné návody, pověrečné léčení, čáry, zaříkávadla od 14. do 19. století nabízí knížka Miroslava Huptycha Kdo pije vlčí mlíko. Co dělat, když „v člověku chytne kořalka“, nebo co má dělat, „aby ve dne hvězdy viděl“, se doslechnete z ukázek, které zazní v rámci pořadu.
Nebudou chybět ani pravidelné novinky měsíce od Jana Nejedlého. Na knihkupeckých pultech hledejte například titul Fotbal proti nepříteli. Autor Simon Kuper procestoval 22 zemí ve snaze popsat mnohdy bizarní vliv, jaký fotbal mů- 1 že mít na politiku a kulturu, a vysvětlit, proč reprezentační týmy různých zemí hrají tutéž hru tak odlišnými způsoby. Na svých cestách se setkal s různorodou směsicí příznivců kopané, od muže z východního Berlína, jehož kvůli fandovství I pronásledovala tajná policie, až po argentinského generála s vlastními neochvějnými názory na taktiku. Nevšední studii o fotbale a jeho místě ve světě vydalo nakladatelství BB art.
Viktor Daněk, zástupce ředitele institutu Europeum. Dánsko vysílá do Grónska větší počet vojáků včetně náčelníka generálního štábu. Reaguje tak na nátlak amerického prezidenta Trumpa, který chce dostat Grónsko pod americkou kontrolu. Které evropské země se za Dánsko postavily a které stojí stranou? Evropské reakce na americké hrozby s Viktorem Daňkem probere Pavlína Nečásková.
Natočeno 2026. Premiéra 20. 1. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Lit.: Nečásková, Pavlína – ert (= Erhart, Michael): Spor o Grónsko už Evropa prohrála, míní analytik Daněk. Musí pochopit, o co Trumpovi jde. In web ČRo Plus, 20. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dánsko vysílá do Grónska větší počet vojáků včetně náčelníka generálního štábu. Reaguje tak na nátlak amerického prezidenta Donald Trumpa, který chce dostat Grónsko pod americkou kontrolu. „Evropa má možnosti, ale plánem bych to nenazval. Myslím, že nikdo neví, jak ten podivný geopolitický střet může dopadnout, ale Evropa zároveň není bezradná,“ soudí v pořadu Interview Plus zástupce ředitele institutu Europeum Viktor Daněk.
Evropa podle něj musí nejdříve pochopit, o co vlastně Spojeným státům jde, protože vše, čím Trump veřejně argumentuje, tedy primárně bezpečnost USA, lze zajistit i bez připojení Grónska a v rámci již platných smluv s Dánskem.
„Je možné, že USA nemají dostatečnou důvěru k Evropě a k Dánsku, obávají se vyzrazení technologií nebo zpravodajských informací. Možná jde o nasazení jaderných hlavic. Ale pokud jde o americkou vojenskou přítomnost, tak ta byla za studené války výrazně vyšší než nyní a nic Spojeným státům nebrání ji posílit,“ podotýká pro Český rozhlas Plus. (…)
Proč už se zahraniční investoři do Česka nehrnou? Odradila je minulá vláda, jak tvrdí premiér Andrej Babiš? A má smysl nadbíhat investicím z Číny? Na to se ptá analytička Jana Klímová ředitele Sdružení pro zahraniční investice a bývalého manažera státní agentury Czechinvest Ondřeje Votruby.
Natočeno 2026. Premiéra 20. 1. 2026 (ČRo Plus, 11:10 h.).
Karel Svoboda, rusista a politolog z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd University Karlovy. Ideolog Kremlu Sergej Karaganov pohrozil, že v případě pokračování války na Ukrajině Rusko do jednoho až dvou let smaže Evropou z mapy lidstva. Čeká nás jaderný armagedon, nebo jde ze strany Kremlu jen o rétoriku? A jak takové výhrůžky vnímají běžní Rusové? Ptá se Barbora Tachecí.
Natočeno 2026. Premiéra 20. 1. 2026 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).
Lit.: Tachecí, Barbora – ntu: Putin se míru bojí, usuzuje rusista Svoboda. NATO oslabené kvůli Grónsku dodává Rusku pocit výhody. In web ČRo Plus, 20. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Americký prezident Donald Trump oznámil, že zřídí Radu míru, která bude řešit konflikty ve světě, a přizval do ní vládce Kremlu Vladimira Putina. „Ruská reakce byla trochu vlažná. Rusko se nevnímá jako jeden z mnoha partnerů, jako někdo na úrovni Vietnamu, který také dostal pozvání,“ říká v pořadu Osobnost Plus rusista a politolog Svoboda a doplňuje: „Putin vnímá Rusko jako jeden z pólů multipolárního světa. Na rovinu je ochoten jednat s Čínou a USA, ale ne s Maďarskem.“
Samotná struktura rady je velmi netradiční a závisí na osobních preferencích Donalda Trumpa. Už jen pravidla orgánu připomínají spíše soukromou iniciativu než standardní mezinárodní organizaci, tvrdí rusista z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. (…)
Powered by WordPress