Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Host: Lenka Daňková, herecká agentka. Co všechno pro umělce zajišťuje a proč? Je u nás hereckých agentů dost nebo málo? A do čeho by se takový herecký agent rozhodně nikdy neměl pouštět? Moderuje Jaroslav Sedláček.

Natočeno 2026. Premiéra 22. 1. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Moravský skauting by nebyl bez Marie Januštíkové. Všechno přitom začalo střelbou. Více prozradí v Portrétech Roman Šantora.

Natočeno 2026. Premiéra 22. 1. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.) v minicyklu České skautky, které psaly dějiny.

Lit.: Hertl, David: České skautky, které psaly dějiny. Poslechněte si příběh tří skautských náčelní. In web ČRo Plus, 22. 1. 2026 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Zažily dvě totality a trojnásobné zrušení skautské organizace: Vlasta Koseová, Marie Januštíková a Vlasta Macková. Tři ženy, které se ve 20. století dostaly do nejvyšších pater československé skautské organizace. Přes všechny osudové zvraty se snažily předávat skautské myšlenky dalším generacím. (…)

Vlasta Koseová (1895-1973) stála na přelomu let 1914 a 1915 u vzniku dívčího skautingu v Čechách. Bylo to v dobách, kdy stanování dívek ve volné přírodě bylo považováno za společensky naprosto neúnosnou záležitost. Skautky i skauti v těch dobách zažili v lepším případě posměch, v tom horším po nich lidé na venkově házeli jablka nebo kamení.

Vlasta Koseová přesto vytrvala a přes práci v Československém červeném kříži, kam si ji vybrala Alice Masaryková, se v domácím skautském hnutí stala v roce 1936 takzvanou zemskou náčelní a byla zvolena do světového skautského výboru. Další zlom přišel po válce, během které byl za protinacistický odboj popraven její manžel.

Vlasta Koseová byla v září 1946 na XI. světové mezinárodní konferenci skautek ve francouzském Évian-les-Bains zvolena místopředsedkyní světového výboru a předsedkyní výboru evropského. Zažila všechny tři likvidace skauta u nás – v letech 1940, 1950 a 1970. (…)

Marie Januštíková (1886-1975) byla významnou organizátorkou a podporovatelkou skautingu na Slovácku. Ke skautu ji přitom přivedl její syn, pozdější oscarový filmový režisér Elmar Klos.

Je autorkou knížky o společenském chování skautek, díky ní a její výrazné finanční pomoci byla ve 30. letech vybudována skautská chata pod Břesteckou skálou na úpatí Chřibů. A nejen to: zasloužila se také o to, že pro československé skauty bylo mezi válkami získáno tábořiště v Černé Hoře u obce Morinje.

V roce 1935 byla jmenována první zemskou náčelní pro Moravu a Slezsko. Po nástupu komunistů k moci se musela vystěhovat ze Zlína do severních Čech. Zažila ještě obnovu Junáka v roce 1968 i další zákaz o dva roky později. (…)

Lit.: Hertl, David: Skautské náčelní: „Babička Méry“ Marie Januštíková. Její skautský příběh začal střelbou na výpravě. In web ČRo Plus, 22. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Marie Januštíková se začala o skauting zajímat, když se její syn vrátil ze skautské výpravy, na které se střílelo. Moravskému skautingu dala řád, starala se o dívky ve skautském kroji, zajistila tábořiště na Balkáně – a pak už jen čelila komunistické perzekuci. Její životní příběh připomene v pořadu Portréty Roman Šantora. (…)

Další díl pořadu představí novinku pomocí nástroje umělé inteligence, který dokáže ze snímku sítnice odečíst nejen oční choroby ale i riziko kardiovaskulárních příhod. Hostem pořadu je MUDr. Dana Fillová, vitreoretinální specialistka a vedoucí lékařka Oční kliniky Lensi.

Natočeno 2026. Premiéra 22. 1. 2026 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).

Americký prezident Donald Trump ustoupil od zavádění cel proti evropským zemím, které daly najevo odpor proti jeho plánům na ovládnutí Grónska. Jaký vliv mají podobné zvraty v mezinárodní politice na české podnikatelské prostředí? Pomůže českým firmám nová vláda? Tomáš Pancíř se zeptá prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka.

Natočeno 2026. Premiéra 22. 1. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

Vaše každodenní inspirace: Maso včera a dnes. Host: Lucie Kubásková, vedoucí oddělení muzeologie a kurátorka Národního zemědělského muzea. Moderuje Tereza Stýblová.

Natočeno 2026. Premiéra 22. 1. 2026 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Dny po Třech králích až do Popeleční středy patří rozpustilému veselí, maskám, zabijačkám a karnevalům. Jaké jsou antické kořeny masopustu, co všechno se během něj odehrává a jak se k této předkřesťanské tradici dnes vztahujeme? Jak se na Fasnacht připravuje švýcarské město Basilej, kde se odehrává hlavní protestantský karneval na světě? A jak oproti tomu vypadá masopustní veselice v Řevnicích? Pozvání do ArtCafé přijali religionistka, pravidelná účastnice basilejského karnevalu a organizátorka řevnického masopustu Olga Cieslarová a religionista Martin Pehal. Pořad připravila Hanka Malaníková.

Natočeno 2026. Premiéra 22. 1. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.; 60 min.).

Lit.: Malaníková, Hana – Mašátová, Anna: Masopust jako rituál i karneval: od antických kořenů, přes Roztoky, Řevnice až k basilejské Fasnacht. In web ČRo 3 Vltava, 22. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Masopust je časem masek, přebytku a řízeného chaosu. ArtCafé se vydává za jeho kořeny, od antiky přes české obchůzky až k protestantskému karnevalu v Basileji.

Období mezi Třemi králi a Popeleční středou patří rituálu, který obrací řád světa naruby. Masopust propojuje pohanské oslavy návratu jara s křesťanským kalendářem a v různých kulturách má odlišné podoby. Zatímco české masopusty staví na komunitě, basilejská Fasnacht pracuje se satirou a řádem. Tyto kontrasty zkoumá ArtCafé Hany Malaníkové s Martinem Pehalem, Adamem Krátkým a Olgou Cieslarovou. (…)

Hostem je Petr Hanel. Jak moc se liší dospívání od romantických představ ze seriálů? A proč to někdy nejde bez jisté dávky trapnosti? Petr Hanel nedávno vydal svůj knižní debut. Kritici ho označují za vtipný, až drzý. Petr Hanel každopádně vzkazuje, že o hvězdách víme – slušně řečeno – kulové. Moderuje Jan Pokorný.

Natočeno 2026. Premiéra 22. 1. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Lit.: Pokorný, Jan – jkh: Jedno křídlo je kreativita, druhé technika. Petr Hanel o psaní románu a vyvažování pohledu žen a mužů. In web ČRo 1 Radiožurnál, 22. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Chtěl jsem, aby to nebylo jednostranné, že kluk ukáže holce svět a díky němu ona prozře. Aby byli vyvážení, aby si každý druhého doplňoval, aby spolu byli lepší než každý zvlášť,“ říká Petr Hanel, autor knihy O hvězdách víš h*vn*. „Zároveň, protože je to vztahovka ze střední, tak spolu neumí úplně komunikovat, což není jen problém teenagerů,“ dodává spisovatel, který založil Klub psáčů. Cítí se být hlasem své generace? Jak psát román, aby se o jeho postavách dalo diskutovat? (…)

Jakub Dopieralla, amerikanista z Fakulty sociálních věd UK. Spojené státy nepoužijí sílu k získání Grónska, Donald Trump je ale přesvědčený, že jim arktický ostrov patří. Jak by měla Evropa na jeho slova reagovat? Stojí za ním Američané? Vyčítají mu, že věnuje hodně pozornosti světovému dění a opomíjí problémy uvnitř Spojených států? Moderuje Pavlína Nečásková.

Natočeno 2026. Premiéra 22. 1. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.; 25 min.).

Lit.: Nečásková, Pavlína – ert (= Erhart, Michael): Evropa vděčí šéfovi NATO Ruttemu, Trump si ho váží a skutečně mu naslouchá, všímá si amerikanista. In web ČRo Plus, 22. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Spojené státy nepoužijí sílu k získání Grónska a na zajištění bezpečnosti naopak chtějí spolupracovat se spojenci v NATO. Americký prezident Donald Trump to řekl po jednání s generálním tajemníkem Aliance Markem Ruttem. „NATO zjevně nabídlo nějakou formu dohody o budoucím uspořádání a vojenské přítomnosti. Rutte má ve vztahu k Trumpovi velmi dobré vyjednávací schopnosti a nabídl dostatečné ústupky, aby odvolal hrozby cel,“ soudí v Interview Plus amerikanista Jakub Dopieralla.

Trump nejspíš bude i nadále mluvit o tom, že konečným cílem Američanů je úplné ovládnutí Grónska, pravděpodobně se ale smíří pouze s vojenskou přítomností či kontrolou přírodních zdrojů, očekává amerikanista a doplňuje, že Evropa může být Ruttemu vděčná: „Mark Rutte je jedním z mála lídrů, kterých si Trump skutečně váží. Málokdy má vůči němu kritické poznámky. Rutte byl pravděpodobně nejlepší možnou volnou do čela Severoatlantické aliance, protože se mu daří s Trumpem vyjednávat a ten mu systematicky naslouchá.“ (….)

Americký prezident Donald Trump slíbil Američanům příchod zlatého věku. Jak moc si Spojené státy ekonomicky polepšily po prvním roce vlády Donalda Trumpa? A jak velké je riziko dalších celních válek? Odpovídat bude prorektor Vysoké školy ekonomické Pavel Hnát. Ptá se Václav Pešička.

Natočeno 2026. Premiéra 22. 1. 2026 (ČRo Plus, 11:10 h.; 25 min.).

Lit.: Pešička, Václav – esta: S Grónskem už Trump přestřelil, soudí ekonom Hnát. Za prezidentova cla zatím platí hlavně Američané. In web ČRo Plus, 22. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před rokem americký prezident Donald Trump ve svém inauguračním projevu slíbil, že Americe začíná zlatý věk. Za tu dobu dokázal podpořit tamní ekonomiku, ale také změnit globální obchodní řád. „Říct, že co se v USA za rok stalo, je důsledek jeho politik, by bylo předčasné. Nechci naskakovat na tu vlnu, že Trumpa teď v Evropě nemáme rádi, ale hodnotit prezidenta po roce není fér,“ komentuje dosavadní průběh funkčního období prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát.

Ačkoliv americká administrativa může v Evropě vyvolávat odpor a ačkoliv má Evropa vlastní problémy, například s byrokracií, všímá si Hnát toho, že unijní ekonomika má oproti té americké lepší výsledky– patrné je to třeba na výši veřejného dluhu, který je v Americe větší. (…)