Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravily Lenka Kabrhelová a Veronika Lehovcová Suchá. Editorka Barbora Sochorová. Sound design a hudba Martin Hůla.

Hovoří historička a ředitelka Ústavu pro soudobé dějiny Adéla Gjuričová, moderátorky Lenka Kabrhelová a Veronika Lehovcová Suchá a seniorní výzkumnice Ústavu mezinárodních vztahů Míla O’Sullivan.

Natočeno 2026. Webová premiéra 23. 1. 2026 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 47 min.).

Lit.: Kabrhelová, Lenka – Lehovcová Suchá, Veronika: Změna jako za průmyslové revoluce, svět jede z kopce a ženy s ním. In web Seznam Zprávy, 23. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rok 2026 se, alespoň na poli zahraniční politiky, rozjíždí zběsilým tempem. Hnacím motorem změn i zmatků je hlavně americký prezident Donald Trump. Ten zahájil vojenskou operaci proti Venezuele, unesl tamního státníka a jeho ženu a i přes dílčí ústupky stále trvá na připojení Grónska ke Spojeným státům. V jakém světě to žijeme? Co nás dovedlo až sem? A co se bude dít dál? Otázky pro hostky podcastu MDŽ. (…)

Události roku 2026 jsou překotné na světové i české politické scéně. Doma se premiér s prezidentem přetahovali o jmenovaní Filipa Turka ministrem životního prostředí, předseda poslanecké sněmovny Tomio Okamura z SPD pronesl xenofobní novoroční projev a mění se i postoj Česka k Ruskem napadené Ukrajině.

Právě mír na Ukrajině se zatím, i přes různá prohlášení amerického prezidenta a jeho administrativy, domluvit nepodařilo. Křehká zůstává situace v pásmu Gazy a turbulentní chvíle prožívá i Írán, do jehož ulic vyráží desetitisíce demonstrantů a kde se Donald Trump také angažuje, zatím ne skrze vojenskou sílu.

„Hroutí se režimy, a to i ty demokratické, hroutí se pravidla diplomacie, obchodních styků, ale hroutí se nám i struktura pracovního trhu nebo úloha moderní vzdělanosti,“ říká v podcastu MDŽ historička a ředitelka Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky Adéla Gjuričová. Najednou podle ní zjišťujeme, že období studené války bylo docela stabilním systémem .„Hroutí se i ta zatím velmi křehká hodnota diverzity v naší společnosti,“ dodává. Televizní obrazovky jsou plné záběrů z vysokých diplomatických jednání, kde už zase sedí kolem stolu samí muži. (…)

Ženy XYZ #28: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata.

Natočeno 2026. Webová premiéra 21. 1. 2026 (Respekt.cz, 64 min.).

Lit.: Lauder, Silvie – Plíhalová, Markéta – Zanga, Clara: V Hollywoodu ženy nesmějí stárnout ani dělat problémy. Co ukazuje comeback Winony Ryder? In web Respekt.cz, 21. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Ženy XYZ #28: Filmový průmysl je místem, kde se setkávají ageismus, sexismus, silný tlak na ženský vzhled i mládí a kde ženy zároveň zastávají velmi málo mocenských pozic. Redaktorky Clara Zanga, Markéta Plíhalová a Silvie Lauder v další epizodě popisují, jak tyto tlaky dopadají na konkrétní herečky, jak se pokoušejí mu bránit, ale také to, že nerealistický obraz žen, který předkládá Hollywood, ovlivňuje životy běžných lidí. V jakých aspektech se situace ve filmu zlepšuje, a v čem naopak stagnuje?

Podcast připravili Lucie Stuchlíková a Václav Dolejší.

Natočeno 2026. Webová premiéra 21. 1. 2026 (Seznam Zprávy, 12:00 h.; 68 min.).

Lit.: Stuchlíková, Lucie – Dolejší, Václav: ODS penězi, STAN morálkou, Piráti provokacemi… Čím zaujmout v opozici? In web Seznam Zprávy, 21. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je lepší vést s Babišovou vládou svatou válku, nebo občas podpořit její zákon? Opoziční strany bojují i mezi sebou a volí rozdílné strategie.

V 92 opozičních lavicích ve Sněmovně, kde sedí poslanci a poslankyně z celkem pěti stran, začíná být pěkně těsno. Lídři stran proto logicky řeší, jak se co nejvíc navzájem odlišit v takové tlačenici oponentů vůči Babišově vládě.

A zdá se, že každá strana pomalu nachází svou opoziční roli. ODS, která si po 12 letech Fialovy éry zvolila na kongresu nové vedení v čele s Martinem Kupkou, sází na ekonomická témata. Chce obnovit svou někdejší kompetenci v této oblasti.

Na starost to dostal nově zvolený místopředseda občanských demokratů, ostravský továrník Pavel Drobil. Kvůli tomu chce do modré partaje přitáhnout více byznysmenů a živnostníků. „Musíme ale nejprve změnit atmosféru v zemi, kdy je pro každého podnikatele obrovskou komplikací a reputačním rizikem vstup do politiky,“ říká Drobil.

Zvolený pragmatický kurs znamená, že ODS je připravena podpořit i některé zákony Babišova kabinetu, pokud budou v souladu s jejím pravicovým programem. Tedy třeba novelu stavebního zákona přinášející rychlejší povolování nebo snížení odvodů živnostníků na sociálním pojištění. (…)

Připravila Barbora Sochorová. Editor a koeditor Dominika Kubištová, Matěj Válek. Sound design Ursula Sereghy. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: ČT24, TV Nova, European Commission, Ministerstvo zahraničních věcí Ruské federace (mid.ru), YouTube – Associated Press (@AssociatedPress),

Hovoří Ondřej Ditrych, seniorní analytik v Ústavu Evropské unie pro studium bezpečnosti (EUISS, Paris).

Natočeno 2026. Webová premiéra 22. 1. 2026 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 23 min.).

Lit.: Sochorová, Barbora: Střet velmocí v Arktidě? „Pozornost se upíná ke Špicberkám,“ říká expert. In web Seznam Zprávy, 22. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: K „urvání“ Grónska silou ze strany Spojených států by podle nového ujištění Donalda Trumpa dojít nemělo. Donedávna jen stěží představitelný požadavek amerického prezidenta na zisk ostrova nicméně nasvítil širší spleť mocenských zájmů v oblasti Arktidy. Kdo tahá za delší konec provazu? (…)

I vzhledem k drsným přírodním podmínkám zůstávala Arktida dlouho víceméně stranou pozornosti. Jde přece jen o oblast, kterou vystihují nízké teploty, led a věčně zmrzlá půda. Už před nějakým časem se však o území kolem severního pólu začalo mluvit více v souvislosti s klimatickými změnami a táním ledové pokrývky, což by nehostinnou část světa mohlo učinit dostupnější například pro ty, kdo by toužili po jejím větším ekonomickém využití.

Vývojem událostí ale zatřásl americký prezident Donald Trump, který ze získání Grónska – největšího ostrova světa, který z většiny leží za polárním kruhem – učinil jednu ze svých priorit. (..)