Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Živě z MFF Karlovy Vary. Moderuje Jan Pokorný.

Natočeno 2025. Premiéra 6. 7. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.; 35 min.).

Lit.: opa – Pokorný, Jan: Homolkovy si o Vánocích pouštíme místo pohádek. Je tam zachycena hluboká pravda, smějí se Formanovi. In web ČRo 1 Radiožurnál, 6. červenec 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jan Pokorný si na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech povídal s herečkou Antonií Formanovou a Matějem a Petrem Formanovými – slavnými dvojčaty z legendárního filmu Ecce Homo Homolka. Společně zavzpomínali na to, jak se do role kluků vlastně dostali, co se dělo pod stolem i jaké to bylo vyrůstat v kočovném karavanu. (…)

Připravila Hanka Shánělová.

Natočeno 2025. Premiéra 5. 7. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál, 16 min.).

Lit.: opa – Shánělová, Hanka: Muka s textem i noc na Spartě. Petra Nesvačilová představuje ve Varech film Kouzlo derby. In web ČRo 1 Radiožurnál, 5. červenec 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Fotbalu nerozumím. Kouzlo derby mi ale přiblížilo sparťanský folklor, přiznává herečka Petra Nesvačilová.

Herečka a režisérka Petra Nesvačilová představuje na karlovarském filmovém festivalu snímek z fotbalového prostředí Kouzlo derby, který se do kin dostane 17. července. Jak moc velkým fanouškem fotbalu ona sama je? Proč pro ni byla nová role vystoupením z její herecké komfortní zóny? A proč pro ni bylo obtížné naučit se text? (…)

Připravila Hanka Shánělová.

Natočeno 2025. Premiéra 5. 7. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál, 13 min.).

Lit.: opa – Shánělová, Hanka: „Koni neporučíš.“ Zvířata udělala ze Zlatovlásky akční film, říká herec Tomáš Weber. In web ČRo 1 Radiožurnál, 5. červenec 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V některých scénách nás museli nahradit kaskadéři. Akční bylo i natáčení s hady, psy a potkany, směje se nový představitel Jiříka Tomáš Weber.

Karlovy Vary jsou plné filmů, diváků a také herců. Dorazil i mladý herec Tomáš Weber, který ztvárnil postavu Jiříka v nové české pohádce Zlatovláska. Konzultoval roli s Petrem Štěpánkem, který si Jiříka zahrál před 50 lety? Jak obtížné bylo natáčení se zvířaty? A jak neobvyklé bylo natáčet v Česku krvavý horor? (…)

Filmové a televizní detektivky neměly v socialistickém Československu vždycky na růžích ustláno. Už od začátku 50. let byly leckdy více nositelem ideologie než příběhem s napínavou zápletkou. Do světa kapitána Tůmy, majora Kalaše nebo kapitána Exnera se ponořila Veronika Kindlová.

Natočeno 2025 (?). Premiéra (?) 5. 7. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.). Repríza 25. 7. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Lit.: Kindlová, Veronika: Kapitán Tůma, major Kalaš, kapitán Exner aneb Křivolaké cesty československých kriminálek. In web ČRo Plus, 5. červenec 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Ukažte mi člověka, který nesnáší detektivky, a já vám ukážu hlupáka; možná chytrého hlupáka, ale přesto hlupáka,“ napsal Raymond Chandler, autor celé hromady detektivek a stvořitel Phila Marlowa. Těžko říct, co je na tom pravdy – už proto, že většina lidí detektivky ráda má. Stačí se podívat do televizních programů. Detektivky a kriminálky, ať už jako filmy nebo seriály, jsou asi nejčastějším vysílaným žánrem. 

V socialistickém Československu ovšem filmové a televizní detektivky neměly vždycky na růžích ustláno. Leckdy byly více nositelem ideologie než příběhem s napínavou zápletkou.

V našem prostředí byly první detektivky natočeny už v roce 1912. Ve 30. letech byly zfilmovány i některé detektivní romány od českých zakladatelů žánru Emila Vachka a Eduarda Fikera, podle jejich knih se točilo především po válce. Možná znáte Vraždu v Ostrovní ulici podle Vachkovy předlohy z roku 1933 nebo Fikerův Třináctý revír z roku 1946. (…)

Cyklus moderuje Naděžda Hávová.

Hovoří právník, kulturní antropolog a diplomat Ivan Dubovický (1) a bývalý generální konzul v Chicagu, velvyslanec v Kanadě a vysokoškolský pedagog na Cevro institutu Bořek Lizec (1, 2), Petr Just (2), historik, slovakista Michal Stehlík (4) a publicista Martin Groman (4).

Natočeno 2025. Premiéra 1. dílu 5. 7. 2025 (ČRo Plus, 14:33 h.); 3. dílu 26. 7. 2025 (ČRo Plus, 14:33 h.); 4. dílu 2. 8. 2025 (ČRo Plus, 14:33 h.). Repríza 1. dílu 13. 7. 2025 (ČRo Plus, 5:05 h.).

Obsah: 1. Krajané. Jakou roli sehráli krajané v zahraničí při vzniku samostatného Československa? První díl série Československo v srdci se vrací do období první světové války a mapuje, jak Češi a Slováci v USA, Francii, Jižní Americe i dalších zemích pomáhali budovat základy budoucího státu. Od finančních sbírek přes kulturní diplomacii až po politický lobbing – jejich podpora byla klíčová. – 2. Začátky zahraniční podpory. – 3. Meziválečné období a budování kulturní identity – 4. Klíčové momenty druhé světové války z pohledu československé emigrace, zahraniční diplomacie i ilegálních struktur v protektorátu. Od Benešova působení v Londýně a Spojených státech až po atentát na Heydricha – sledujte, jak se formoval odpor doma i za hranicemi. – 5. Emigrace po roce 1948. Desetitisíce lidí odešly z Československa během prvních let po nástupu komunistů k moci. A zatímco předváleční emigranti odcházeli především z ekonomických důvodů nebo kvůli nacistické okupaci, po roce 1948 opouští vlast lidé často politicky aktivní, intelektuálové, umělci, podnikatelé nebo ti, kdo se báli represí. Jaké mezi těmito skupinami panovaly vztahy? –

Lit.: anonym: Československo v srdci. In web ČRo Radio Prague International, b. d. (článek) – Cit.: Exil a emigrace patří k významným fenoménům československých a českých dějin, které zásadně ovlivnily politiku, kulturu i národní identitu.

Tento seriál se zaměřuje na klíčové momenty zahraniční podpory, počínaje 19. stoletím a pokračující přes obě světové války, komunistickou diktaturu až po návrat významných osobností po roce 1989. Sleduje osudy krajanů, kteří ve světě nejen uchovávali československé tradice, ale aktivně přispívali k politickým změnám a kulturnímu dědictví. Připomeňme si jejich příběhy, boj za svobodu a neúnavnou snahu o uchování národní identity.

Lit.: Stejskalová, Klára – Hávová, Naděžda: Začátky zahraniční podpory. In web ČRo Radio Prague International, 1. 7. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jakou roli sehráli krajané v zahraničí při vzniku samostatného Československa? První díl série Československo v srdci se vrací do období první světové války a mapuje, jak Češi a Slováci v USA, Francii, Jižní Americe i dalších zemích pomáhali budovat základy budoucího státu. Od finančních sbírek přes kulturní diplomacii až po politický lobbing – jejich podpora byla klíčová.

Živě z MFF Karlovy Vary. Moderuje Jan Pokorný.

Natočeno 2025. Premiéra 5. 7. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.; 25 min.).

Lit.: Pokorný, Jan – opa: JAMU byl jeden velkej mejdan. Z Bartošky jsme udělali herce, Zedníčka jsme učili líbat, směje se herečka Jana Švandová. In web ČRo 1 Radiožurnál, 5. červenec 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Duch Jirky na festivalu pořád je. Pevně věřím, že to, co vybudoval, pokvete a poroste dál, říká herečka Jana Švandová. (…)

Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech se letos poprvé uskuteční bez Jiřího Bartošky. Jana Švandová poznala svého hereckého kolegu už na gymnáziu. „Patřili jsme oba k těm nejhorším žákům, kteří propadali a pořád zlobili,“ směje se při vzpomínce herečka, díky níž se Jiří Bartoška stal hercem. Jak k tomu došlo? Co Janu Švandovou aktuálně herecky zaměstnává? A jak si užívá roli nstagramové babičky? Poslechněte si první z rozhovorů ze Sadové kolonády…

Jan Ludvík, bezpečnostní analytik z Institutu politologických studií FSV UK. Hledá se asi 408 kilo uranu obohaceného na 60 %, který je nyní nezvěstný. Objasnit, kde se tento materiál teď nachází, je podle šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafaela Grossiho naprosto nezbytné. Existuje v Íránu dostatečné know-how k tomu, aby si z tohoto materiálu vytvořili jadernou zbraň bez zahraniční pomoci? A jaký význam má v této situaci pro Írán aliance s Ruskem a Čínou? Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2025. Premiéra 5. 7. 2025 (ČRo Plus, 10:33 h.; 26 min.).

Lit.: esta – Tachecí, Barbora: Obohacený íránský uran může být kdekoliv. Hrozí, že z něj Teherán vyrobí zbraň, říká analytik Ludvík. In web ČRo Plus, 5. červenec 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hledá se asi 408 kilo íránského uranu obohaceného na 60 procent, který je nyní nezvěstný. Objasnit, kde se nachází, je podle šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaela Grossiho naprosto nezbytné. „Pokud ho mají Íránci, může být kdekoliv. A potom je téměř nemožné ho najít,“ obává se  analytik z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Ludvík.

„Uran se skladuje v nádobách, které by se daly připodobnit třeba k plynové bombě, kterou používá váš soused při grilování. A 408 kilo není zase tak moc, poměrně snadno to odveze několik nákladních automobilů,“ vysvětluje Ludvík.

„Celý problém současného hledání je otázka, jestli se uran hledá, nebo ne. Protože on mohl zůstat na tom místě, kde byl původně uložen.“ (…)