Cyklus moderuje Naděžda Hávová.
Hovoří právník, kulturní antropolog a diplomat Ivan Dubovický (1) a bývalý generální konzul v Chicagu, velvyslanec v Kanadě a vysokoškolský pedagog na Cevro institutu Bořek Lizec (1, 2), Petr Just (2), historik, slovakista Michal Stehlík (4) a publicista Martin Groman (4).
Natočeno 2025. Premiéra 1. dílu 5. 7. 2025 (ČRo Plus, 14:33 h.); 3. dílu 26. 7. 2025 (ČRo Plus, 14:33 h.); 4. dílu 2. 8. 2025 (ČRo Plus, 14:33 h.). Repríza 1. dílu 13. 7. 2025 (ČRo Plus, 5:05 h.).
Obsah: 1. Krajané. Jakou roli sehráli krajané v zahraničí při vzniku samostatného Československa? První díl série Československo v srdci se vrací do období první světové války a mapuje, jak Češi a Slováci v USA, Francii, Jižní Americe i dalších zemích pomáhali budovat základy budoucího státu. Od finančních sbírek přes kulturní diplomacii až po politický lobbing – jejich podpora byla klíčová. – 2. Začátky zahraniční podpory. – 3. Meziválečné období a budování kulturní identity – 4. Klíčové momenty druhé světové války z pohledu československé emigrace, zahraniční diplomacie i ilegálních struktur v protektorátu. Od Benešova působení v Londýně a Spojených státech až po atentát na Heydricha – sledujte, jak se formoval odpor doma i za hranicemi. – 5. Emigrace po roce 1948. Desetitisíce lidí odešly z Československa během prvních let po nástupu komunistů k moci. A zatímco předváleční emigranti odcházeli především z ekonomických důvodů nebo kvůli nacistické okupaci, po roce 1948 opouští vlast lidé často politicky aktivní, intelektuálové, umělci, podnikatelé nebo ti, kdo se báli represí. Jaké mezi těmito skupinami panovaly vztahy? –
Lit.: anonym: Československo v srdci. In web ČRo Radio Prague International, b. d. (článek) – Cit.: Exil a emigrace patří k významným fenoménům československých a českých dějin, které zásadně ovlivnily politiku, kulturu i národní identitu.
Tento seriál se zaměřuje na klíčové momenty zahraniční podpory, počínaje 19. stoletím a pokračující přes obě světové války, komunistickou diktaturu až po návrat významných osobností po roce 1989. Sleduje osudy krajanů, kteří ve světě nejen uchovávali československé tradice, ale aktivně přispívali k politickým změnám a kulturnímu dědictví. Připomeňme si jejich příběhy, boj za svobodu a neúnavnou snahu o uchování národní identity.
Lit.: Stejskalová, Klára – Hávová, Naděžda: Začátky zahraniční podpory. In web ČRo Radio Prague International, 1. 7. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jakou roli sehráli krajané v zahraničí při vzniku samostatného Československa? První díl série Československo v srdci se vrací do období první světové války a mapuje, jak Češi a Slováci v USA, Francii, Jižní Americe i dalších zemích pomáhali budovat základy budoucího státu. Od finančních sbírek přes kulturní diplomacii až po politický lobbing – jejich podpora byla klíčová.
Rozhovor přibližuje, jak krajanské organizace ve Spojených státech ovlivňovaly veřejné mínění i americkou politiku, jak legionáři získali respekt spojenců a proč Masaryk bez podpory krajanů nemohl uspět. Zazní i příběhy o tom, jak se sbíraly peníze – od velkých benefičních festivalů až po dva pytle brambor z brazilské farmy.
Hosté Naděždy Hávové, kterými jsou právník, kulturní antropolog a diplomat Ivan Dubovický a bývalý generální konzul v Chicagu, velvyslanec v Kanadě a vysokoškolský pedagog na Cevro institutu Bořek Lizec, připomínají, že bez krajanské komunity, legií a osobností jako Emanuel Voska, Charles Crane nebo Karel Pergler by Československo v roce 1918 pravděpodobně nevzniklo.
Lit.: Stejskalová, Klára – Hávová, Naděžda: Masaryk a jeho podpora v zahraničí. In web ČRo Radio Prague International, 8. 7. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak se zrodila myšlenka samostatného Československa a jakou roli v ní sehrál Tomáš Garrigue Masaryk? V tomto rozhovoru se vydáme za oceán, kde se formovala nejen politická podpora, ale i praktické zázemí pro vznik nového státu. Od prvních protestních schůzí českých krajanů v USA až po budování exilového odboje – sledujte, jak se Masarykovi podařilo proměnit ideu v realitu. (…)
Masarykův diplomatický talent se naplno projevil během jeho působení v Americe, kde díky podpoře vlivných osobností, jako byl Charles Crane, získal přístup k nejvyšším politickým kruhům. Washingtonská deklarace, inspirovaná americkými demokratickými ideály, se stala klíčovým dokumentem, který definitivně stvrdil rozchod s habsburskou monarchií. Masarykovo úsilí vedlo k tomu, že se československá otázka dostala na stůl světových lídrů.
Rozhovor Naděždy Hávové s Petrem Justem a Bořkem Lizcem přináší nejen historická fakta, ale i lidské příběhy – od špionážní sítě Emanuela Vosky až po osobní vazby mezi rodinami Masarykových, Craneových a Muchových. Zjistíte, jak se podařilo sjednotit roztříštěné krajanské organizace a proč je Masaryk dodnes považován za jednoho z největších diplomatů české historie. Tento díl série „Československo v srdci“ vás vtáhne do dramatického dění, které formovalo naši státnost.
Lit.: Stejskalová, Klára – Hávová, Naděžda: Pražské jaro, rok 1968 a následná emigrace. In web ČRo Radio Prague International, 5. 8. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 opustilo Československo až 100 tisíc lidí. V tomto dílu série Československo v srdci se dozvíte, proč byla tato vlna emigrace jiná než ta po roce 1948 – méně politická, více existenční. Lidé odcházeli nejen kvůli nesvobodě, ale i kvůli touze po lepším životě, svobodné tvorbě a profesním možnostem, které jim normalizační režim upíral.
Rozhovor přibližuje osudy známých osobností jako Miloš Forman, Karel Kryl, Eva Jiřičná nebo Josef Škvorecký, ale i běžných lidí, kteří hledali nový domov v Rakousku, Německu, Skandinávii či Kanadě. Dozvíte se, jak fungovala pomoc krajanů, jakou roli sehrály mezinárodní organizace a proč byla emigrace po roce 1968 úspěšnější v kulturním i společenském prosazení než ta předchozí.
Zazní i příběhy o infiltraci exilu agenty StB, o rozdílech mezi generacemi emigrantů a o tom, proč se kulturní instituce jako Sixty-Eight Publishers, Svědectví nebo Svobodná Evropa staly skutečnými pilíři československého exilu. (…)