Po staletí to bylo na mapách jen jedno město, teprve v roce 1920 ho hranice rozdělila mezi Československo a Polsko. Za komunismu však bylo velmi obtížné tuto hranici překračovat, přičemž se vznikem Solidarity (1980) a vyhlášením výjimečného stavu (1981) se stala téměř neprostupnou. Připravil Ivan Motýl.
Na časy stanného práva v Těšíně vzpomíná režisér Janusz Klimsza (1-5), nad česko-polskými vztahy přemítá básník Dominik Bárt (1, 3, 4), vzpomíná písničkář Jaromír Nohavica (2-5).
Natočeno 2025. Premiéra 7. – 11. 7. 2025 (ČRo 3 Vltava, 9:05 h.) v cyklu Zakázané léto na Vltavě. Repríza 7. – 11. 7. 2025 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.).
Obsah: 1. Český Těšín a Cieszyn aneb Na mostě Družby (13:32). – 2. Na druhém břehu řeky Olše žije Jacek (14:20). – 3. . Odvraťme společným úsilím hrozbu občanské války (13:48). Vyhlášení válečného stavu generálem Jaruzelskim 13. prosince 1981 zásadně proměnilo i česko-polské dvojměstí Český Těšín a Cieszyn. Na hraniční řeku Olši (Olzu) nastoupila polská armáda s ostře nabitými samopaly. – 4. Devět zastřelených z Dolu Wujek (12:47). Českým Těšínem a polským Cieszynem. Vzpomínky na stanné právo v Polsku, které generál Jaruzelski vyhlásil v prosinci 1981, přičemž Těšín a Cieszyn až do roku 1990 téměř hermeticky oddělovala nová železná opona. – 5. Na pivu v Partyce. Český Těšín a polský Cieszyn. Hraniční závory padly v roce 2007, souměstí se už ale mentálně neobnovilo. Od pivovaru na polské straně řeky Olše do české pivnice Partyka.
Lit.: Motýl, Ivan: Zakázaný Těšín. Putování městem rozděleným hraniční řekou. In web ČRo 3 Vltava, 10. červenec 2025 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Putujeme s písničkářem Jaromírem Nohavicou, básníkem Dominikem Bártem a režisérem Januszem Klimszou.
Když 13. prosince 1981 generál Wojciech Jaruzelski vyhlásil v Polsku výjimečný stav, pro občany tehdejšího Československa se až do sametové revoluce polská hranice stala téměř neprostupnou. Nová železná opona mezi takzvanými bratrskými státy rozdělila i město Těšín, tedy Český Těšín a polský Cieszyn. Na hraniční řeku Olši čili Olzu napochodovali polští vojáci se samopaly a náhle odděleným rodinám i přátelům z obou stran města zůstala jediná možnost setkání – občas si zamávat na dálku přes tuhle řeku.
„Na druhém břehu řeky Olše žije Jacek / mám k němu stejně blízko jak on ke mně / máváme na sebe z říční navigace,“ napsal o rozděleném městě známý song písničkář Jaromír Nohavica, ale to až v roce 1989. Když bylo v roce 1981 nad Polskem vyhlášeno stanné právo, Nohavica ještě veřejně nevystupoval a také se o něho nezajímala tajná policie.
A právě na období kolem stanného práva vzpomíná ve Výletech s Vltavou někdejší těšínský knihovník Jaromír Nohavica (1953) a s ním i tehdejší elév Těšínského divadla, dnes známý divadelní režisér Janusz Klimsza (1961). Nejmladší uměleckou generaci pak zastupuje básník Dominik Bárt (1997), a to s několika drobnými úvahami o současných česko-polských vztazích.
Aktéři Zakázaného Těšína se neprocházejí jen kolem hraniční řeky, ale představí i řadu těšínských míst, která jsou jim blízká. Kavárnu Avion. Evangelický kostel v Cieszině spojený s dějinami Moravských bratří. Rakouské velitelství vojsk pro celou východní armádu. Těšínský pivovar i legendární pivnici Partyka. (…)